Co kdyby podmořský sesuv poškodil kritické optické kabely mezi Evropou a Severní Amerikou? Anebo co kdyby na ně někdo rovnou cíleně zaútočil? Internet je dnes strategickou globální infrastrukturou, ale jeho klíčové komponenty chrání jen masa vody a kus umělé hmoty.
Jak rychle přesměrovat podmořský kabel
A proto se k jeho ochraně přidá také NATO, které dalo podle Bloombergu zelenou kosmickému experimentu HEIST a podpoří jej finanční injekcí ve výši 400 milionů eur.
Vědci z USA, Švédska, Švýcarska a Islandu se pokusí vyvinout technologii na detekci náhlých poruch s metrovou přesností a zároveň mechanizmus, jak by bylo možné takto postiženou komunikaci co nejrychleji přesměrovat skrze družice. Tady na pomoc přispěchají americké satelitní startupy Viasat a Sierra Space, jednou by se ale mohly zapojit i velké sítě typu Starlink, Kuiper (ve vývoji) a další.
Cíl je prostý. Jakmile dojde k anomálii na klíčové podmořské lince, speciální routery přehodí komunikaci na vyhrazené družice.
Vesmír je buď děsně pomalý...
Inženýři se ale budou muset poprat s hromadou výzev. Kdyby se totiž o podobné přesměrování staral třeba výkonný satelit na pevné geostacionární nebo geosynchronní dráze, datový přenos bude pochopitelně trpět obrovskou latencí v řádu stovek milisekund až jednotek sekund jako v dobách před nástupem Starlinku Elona Muska. Podobná družicová páteř by proto dokázala udržet jen zlomek původní komunikace – nejspíše tedy jen té kritické, a nikoliv stahování videí z YouTube.
Viasat, který je jedním z partnerů projektu, buduje družicový internet s rychlostí 100 Mb/s
Druhou možností jsou samozřejmě rozsáhlé meshové sítě satelitů na nízkých oběžných drahách ve výšce jen v řádu stovek kilometrů. Oproti původní páteřní optice sice i tak trpí mnohem větší latencí (signál musí letět do kosmu a zpět), nicméně je to už prakticky použitelné i pro masivnější přenos informací.
Anebo snadným terčem raketového útoku
Nízko letící družice jsou ale na druhou stranu relativně snadným terčem pro státního agresora (potenciálně Rusko, Čína a Severní Korea), který je může sestřelovat raketami. Satelitní záložní systém by tedy nejspíše v případě horkého konfliktu tak jako tak selhal.
Vědci a inženýři mají proto před sebou hromadu práce a experiment HEIST nám připomíná, jak je naše digitální civilizace 21. století neuvěřitelně křehká. Stačí přerušit několik relativně malých datových vodičů na dně oceánů a vrátíme se přinejmenším do osmdesátek.
Aby se tedy předešlo jejich samotnému napadení a následným komplikacím, NATO už nějaký rok zvažuje i to, že je bude chránit pomocí podmořských dronů.