Tak se tady navzájem častujeme blbostí našich argumentů, ale k vyřešení sporu to nijak nepomáhá. Nebudu tedy psát, že vaše argumenty jsou blbé, ale rovnou je vyvrátím.
Ad rohlíky. Nikdo nic nedělá, protože musí. Pouze za komunismu byla práce nejen "základním právem člověka", ale též jeho povinností, kdo nic nedělal, byl označen za tzv. příživníka a šel do vězení. Ač se vám to nemusí líbit, vše je otázka poptávky: je poptávka po rohlících i po muzice, lidé jsou ochotni platit, tedy najdou se jiní lidé, kteří jsou ochotni jedno či druhé pro ně vytvářet.
Proč je ale muzika dražší než rohlík? Opět je to jednoduché: protože rohlíky se po nepatrném zacvičení naučí péct každý, schopnost dělat špičkovou hudbu - stejně jako každé jiné umění na vynikající úrovni - je dána jenom několika málo vyvoleným z nás. A za to se odjakživa platilo a platit bude i nadále.
Vyvracet nesmyslnost věty "proč mají hudebníci obrovské zisky, když jejich hudbu nikdo nekupuje", nemusím, protože je to úplně zřejmé. Ti nevydělávají; naopak ti, jejichž hubu kupují desítky miliónů lidí, vydělávají, logicky, desítky miliónů dolarů.
Jak hudba, tak rohlíky, existují ve zcela volném, liberalizovaném trhu. Pro jeho "monopolizaci" neexistují žádné jiné nástroje než schopnosti podnikatelů, žádné "zákony", jak píšete dále. Klidně by mohla vzniknout firma, která skoupí pekárny všude okolo a začne prodávat rohlíky za 20 Kč kus. Za měsíc by vznikly nové soukromé pekárny a za dva měsíce by rohlík zase všude stál korunu padesát (či kolik stojí). V hudebním trhu také existuje několik gigantů a vedle nich mnoho desítek malých vydavatelství - a cena cédéček od jedněch i od druhých je taková, jaká je. A proč je taková? Protože při výrazně nižší ceně by tato hudební nakladatelství neprofitovala. Představy, že z hudby se šíleně bohatne, je úplně zcestná - nikdo není obecně chudší než muzikant. Bohatne 0,001% všech muzikantů, a 90% to dělá pro zábavu a za vlastní peníze, které si vydělal jinde. Na rozdíl od pekaře - neznám pekaře, který by dělal práci jako koníčka a vyděval si u pece v ocelárně.
Jinak si nemyslím, že odměňovat by se mělo podle "zodpovědnosti" a "vzdělání". Ono totiž "se" neodměňuje, platí vždy podnikatel (soukromník) svého zaměstnance a dává mu tolik, kolik mu tento člověk vydělá. Stát pak tuto tvorbu mezd u svých zaměstnanců pouze kopíruje, protože mu nic jiného nezbývá. Kdyby stát začal dirigovat mzdy i v soukromé sféře, tak už máme čistou totalitu, protože současně už bude muset nařizovat podnikům, co mají vyrábět, za co to mají prodávat, a musel by je také sponzorovat, když nevydělávají a naopak těm, co něco vydělají ihned veškerý zisk odebrat, aby měl z čeho sponzorovat. Tak by se vám to líbilo?