Jan Viper
28. 3. 2006 • 15:50

špičkové křemíkové technologie jsou na 95% svých možností a náhrada je v nedohlednu.

hawkey
28. 3. 2006 • 16:05

Tak v tom problém nevidím -na čas se přestane vyvíjet hardware a začne optimalizovat software. Myslím že v tomhle směru jsme tak na 10% možností.

Jakub Hegenbart
28. 3. 2006 • 17:25

Mmožná tak na 1%, to spíš... Minimálně velikostně. Byly by tu takové případy...

ja
28. 3. 2006 • 22:58

Přesně tak. Pamatuju ZX-Spectrum (měl jsem Didaktik) na 4 MHz, 64kB paměti (16kB ROM + 48kB RAM). Napsat optimální program, který by byl rychlý a navíc nezabíral moc paměti, to už chtělo dávku znalostí. Říkalo se, že ZX neumí přehrávat zvuk a současně zobrazovat grafiku. Umí, jen programátoři neví, nechtějí, nebo nemůžou o tom vědět.

Teď, když je paměti dost, se najdou programátoři prasata, co jejich program na sčítání zabírá 6MB a na výpočet potřebuje 50MB.

Tendle problém o nedostatku paměti se řešil a byl vyřešen, ale cena hardwaru klesla níž než cena kvalitního softwaru.

Už se těším, až se zase začne psát optimální kód.

gro
29. 3. 2006 • 7:33

hlavne se nikomu nevyplati se s optimalizaci mazat, driv to jinak prez optimalizace neslo protoze hw byl slaby a tak by ten zvuk s grafikou jinak nesel realizovat

KillerZero, KillerZero
29. 3. 2006 • 8:30

Ono stačí srovnat si třeba Azureus a uTorrent...

gro
29. 3. 2006 • 11:41

no jo pokud se s tim nekdo vymazli protoze to proste chce vymazlit to je jina, ale driv to jinak neslo, proste to neznamena ze dneska "vsechno" programuji "prasata" a driv to byl samej genius (i kdyz asi v prumeru mela tenkrat programatorska obec vyssi QI)

Mike.M, Mike.M
31. 3. 2006 • 10:20

Ja si pamatuju doby kdy NFS1 byla hra na urovni s paradni grafikou a velikosti 60MB jedouci i na 486 DX4/100 a plynule. Tosame DukeNukem 3D bezel na 8MB RAM a na 486 a hratelnost dobra.

M. jako Marvin
28. 3. 2006 • 13:32

Podle Red Dwarf bude ve 24. stoleti nanotechnologie naprosto bezna. Takze mame celkem dost casu

Golem
28. 3. 2006 • 12:34

tak to ani nebudou vědět. A ty zrnka na počítači, co budete považovat za prach, budou štěnice. Ty se budou dávat do všeho raději už ve výrobě, kdo by to zjistil, takové smítko.

Noclaf
28. 3. 2006 • 11:07

50MHz? Spousta lidi tu urcite pamatuje doby, kdy 50MHz byl neuveritelny vykon nedosazitelny na obycejnych uzivatelskych strojich. :)

těžký pamětník
28. 3. 2006 • 11:28

Jo,jo,je to pravda,ale ubývá nás.

milanc
28. 3. 2006 • 8:09

a ještě lepší technologie.

azor
28. 3. 2006 • 3:03

tak jsem si vytrhl vlas a abyh pravdu řekl, moc malej mi ten obbod (dle obrázku) nepřipadá. Řikaj tomu nano, ale že těch "nano" je >500 o tom se nemluví

Joker, Joker
28. 3. 2006 • 7:57

Přesně tak...
Hlavně mi připadá, že taková 65nm výrobní technologie je tak nějak skoro 10x menší než tohle

Frn
28. 3. 2006 • 8:26

Ale o to přece nejde - ty základní struktury jsou vyrobené "klasicky" a nikdo netvrdil, že jsou něčím "nej".

Jde o to uhlíkové vlákno, které je mezi nimi natažené.A až se časem tahle technologie vypiluje, třeba už se busou obvody místo leptání na křemíkové podložce "štrikovat" z těch vláken. A protože to půjde dělat ve 3D, jsuo možnosti miniaturizace skoro neomezené.

Třeba jenom jako ROM. Na ty se používá :

- technologie EPROM : náboj je uvězněný na izolovaním hradle. Programování se dělá pomocí řízeného průrazu (náboj překoná bariéru okolního izolantu), mazání se dělá pomocí UV záření (zvýší vodivost okolí a náboj vyprchá). Nevýhodou je velká plocha zabraná jednou buňkou, choulostivost na záření a teplotu ..

- technologie EEPROM : (typické použití - FLASH paměti). Jako EPROM, ale "izolované" hradlo je velice blízo řífícímu, takže je možné řízenými průrazy nabíjet i vybíjet. Nevýhody jako u EPROM

- technologie PROM : informace je uložena v tenkých kovových drátcích. Pokud zůstává, je tam log.0, pokud se přepálí (a to doslova), je tam 1. Výhodou je stálost a odolnost proti vnějším vlivům, nevýhodou velmi velké rozměry "buňky", nemožnost přeprogramování

- a teď uhlíková vlákna : Pokud by se z nich sestavila analogie PROM paměti, pak zůstane nevýhoda "nemožnost přeprogramoování". Což ale nemusí vadit - při nasazení do sériové výroby je to spíš výhoda. Ale oproti klasické PROM bude na programování potřeba mnohem menší energie. A hlavně to bude proklatě menší !

mistr světa amoleta
28. 3. 2006 • 11:55

Tady se koukám shluklo nějak moc inžinýrů, co přesně vědí všechno lépe...

gro
29. 3. 2006 • 7:38

asi sis zpletl server, tady nikdo nedela resersi nebo analyzu, probehla nejaka zpravy a my si tu sdelujem subjektivni nazory, pokud k tomu nejaky ing napise neco objektivniho budu rad ale inzenyri jsou porat nekde zalezli nebo co

sniper
28. 3. 2006 • 12:54

Zrejme vam unika taka malickost, ze to nano sa tyka uhlikovych vlaken, nie kremika...kremikove procesory sa tiez zo zaciatku nevyrabali mikronovou technologiou.  Toto je iba zaciatok vyvoja. Treba si najprv poriadne precitat, o com sa pise a potom na to reagovat.

gro
29. 3. 2006 • 7:28

No treba to za padesat roku k necemu bude

KillerZero, KillerZero
29. 3. 2006 • 8:27

No já ten obrázek pochopil tak že vlas, na něm normální čip, na něm čip na nanovlákně.

gro
29. 3. 2006 • 10:40

a vše je pak "navázáno" na uhlíkové nanovlákno.
žádnej nanovláknovej chip nikde nevidim

hribecek
29. 3. 2006 • 15:20

počej až začneš mít pleš...

X
28. 3. 2006 • 1:43

... budete muset mít 10 GHz nanoprocesor, jinak ty ochrany všeho efektivně nepojedou

Určitě si přečtěte

Články odjinud