Namodro, Zandl, Dočekal – legendy českých online médií odcházejí

Nekrolog při příležitosti pohřbu časopisu Svět Namodro. Média, která nikdy nepřestřihla pupeční šňůru otce-zakladatele, při jeho odchodu jinam zpravidla zesnou.
Namodro, Zandl, Dočekal – legendy českých online médií odcházejí
Internetový časopis Svět Namodro patřil – a dnes to „-il“ za jeho jménem je poprvé oprávněně na svém místě – k nejzajímavějším fenoménům raného českého Internetu. Zajímavý, provokativní, excentrický, prohřešující se proti všem pravidlům žurnalistiky, ale někdy naopak patřící k žurnalistickým skvostům; podle toho, jakou náladu měl jeho tvůrce Dan Dočekal ten den, a jak tématu rozuměl. Článek napsal vždy; když tématu rozuměl, i když mu nerozuměl, a podle toho vypadaly reakce pod článkem.

Svět Namodro byl vždycky Dočekalovým dítětem, i když mu ze svých čtyř převtělení patřil jen jednou. Ze začátku byl součástí Neviditelného Psa, pak přišlo období skutečného „vlastnění vlastníkem“, pak jej měla MIA, nakonec Český Telecom. Ten jej nakonec zlikvidoval bez náhrady (přesměroval na Quick.cz, ani archív článků není k dispozici), a dokonce jej ani neprodal, i když se snažil. Logicky – médium, jako je Svět Namodro bylo natolik „internetovou verzí osoby Dana Dočekala“, že bez něj není ničím. Nabízet Namodro jen tak je jako nabízet k prodeji Manéž Bolka Polívky bez Bolka Polívky.

Před několika týdny se tentokrát nekrologem z vlastního pera rozloučil s dalším legendárním serverem Mobil.cz další legendární žurnalista a otec-zakladatel, Patrick Zandl. Ke svému dítěti se ale zachoval podstatně inteligentněji, neboť jej už krátkou dobou po startu opřel o nohy dalších redaktorů a prodal jej vydavatelské firmě, která ví, jak má s médiem nakládat, aby přežilo i bez otce-zakladatele. Byť můžeme být názoru, že žurnalistické kvality, a schopnosti „hybatelství“, tj. vystihnutí toho podstatného, co oborem hýbe a čtivě o tom napsat, už dnešní Mobil Server nedosahuje, představuje stále slušné a stabilní médium s gramotnými redaktory.

Jediným významným internetovým médiem, které je stále silně prorostlé a prokvetlé osobou svého zakladatele, je Neviditelný Pes Ondřeje Neffa. Do Psa píše na dnešní internetové poměry nezvykle mnoho významných osob a/nebo kvalitních autorů – nesrovnatelně více než například na iDnes – ale Pes stojí a padá s Neffem. Ten je tvůrcem, ředitelem, choreografem, impresáriem atd. této naší internetové zlaté kapličky, ostatní jsou jen hosté, kteří se na jiném webu v této sestavě nikdy nesejdou, a po pravdě řečeno, na žádný jiný web by se v této sestavě a v tom, k čemu se vyjadřují a jak se vyjadřují, ani nehodili.

Web takto spojený s jedinou osobou (dále webočlověk či člověkoweb) má některé výhody a některé nevýhody. Výhodou je, že články jsou jednoho stylu – stejně čtivé, stejně srozumitelné, stejného světonázoru. Když si zvyknete na první a líbí se vám, snadno si zvyknete na další a čtete je dál, protože jste na vlnovou délku autora naladěni, znáte postavy i prostředí. Je to tedy taková internetová telenovela. Zmíněný člověkoweb si tak velmi rychle získá loajální a pravidelné čtenáře; to je známka všech tří zmíněných webů; stejně tak ale platí, že velmi těžko překračuje svůj stín, tj. v určité fázi růstu se zastaví a nejde dál, pokud se nezmění. Web tohoto typu také může velmi rychle vyrůst, dospět a velmi rychle reagovat, neboť není potřeba svolávat redakční rady, představenstva a imunitní a mandátové výbory – jediný člověk se rozhodne, sedne za počítač a vytvoří. Web tohoto typu se rychle stane kultovním webem.

Má ale také své nevýhody, které jsou celkem zřejmé. Chybí mu zaběhlé uspořádání mediální firmy s publisherem, editorem, šéfredaktorem, redaktory, obchodním týmem, majiteli/akcionáři atd. má svou logiku, která mu umožňuje úspěšně a stabilně fungovat po desetiletí. Člověkoweby mají tendenci vylétnout jako raketa, ale stejně tak rychle shořet; standardní média možná nezáří tak jasně, ale dlouho. Nehrozí, že když je zmíněný „jediný a nenahraditelný“ odejit nebo odejde sám, že médium zanikne nebo se propadne do bezvýznamnosti. Zkušenost ukazuje, že velmi málokdy si samotná Osobnost vychová nástupce; musí přijít Majitel a říci mu: nemohu si dovolit, aby moje firma byla závislá jen na tobě. Jsi sice nejlepší, ale nahraditelný je každý.

Jsou oba zmínění pánové pro český Internet ztraceni jako autoři a tvůrci médií? Zcela jistě ne, i když už to asi nikdy nebude, jak to bývalo. Pro oba z nich bylo veřejné sebevyjadřování se natolik součástí jejich životů, že si opět otevřeli zadní vrátka. Dan Dočekal má svého Medvídka Pú, dělá jej opět s posedlostí a velikášstvím neznajícím míru (Dan je zde vrcholným expertem už nejen na počítače, ale i na film, medicínu, politiku, televizi, ekonomiku, pražské metro atd. atd., podle toho, co jej zrovna ten den zaujalo). Patrick je mnohem vkusněji doma na Marigold.cz, kde se drží svého kopyta, možná bychom měli říci svého nového kopyta.

Podle současné terminologie se dají tyto webíky označit oba za blogy, a je dobře, že i oba autoři se z toho nesnaží dělat nic jiného. Je to psaní pro radost (u Dana mám občas pocit, že i pro naštvání); vychází, kdy vychází, a když nevychází, tak autor neměl čas, chuť, nebo nebylo o čem. Tak tedy vypadá blog a je dobře, že nám dva z nejlepších českých internetových publicistů takto pěkně blogují – je to přinejmenším inspirace pro (nás) ostatní.

Diskuze (49) Další článek: Ceny za ADSL od Nextry

Témata článku: Internet, Pes, Archiv české televize, Legenda, Nejlepší reakce, Zakladatel, Legend, NAM system

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak rychlé je nabíjení bez drátů?

Test 11 sluchátek pro hráče

Aplikace, které vám zachrání dovolenou

Kompletní přehled datových tarifů