Debaty se už posouvají do jiné roviny: porazí e-retail kamenné obchody, nebo převládnou hybridní dodavatelé?
Podle průzkumu Forrester Research měly nákupy na internetu jen v USA prolomit loni částku 100 miliard dolarů. Je to samozřejmě stále zlomek celého retailu, ale pokud si na druhou stranu představíme e-shopping jako „jeden velký obchod“, pak by byl, co se obratu týká, už druhý na světě za Wal-Martem s velkým náskokem před dalšími (1. Wal-Mart 202 mld, 2. Carrefour 62 mld, 5. Ahold 48 mld, 6. Metro (Makro) 44 mld., atd. – čísla za rok 2001). Ještě působivější je tempo růstu: loni 42,2%, v situaci, kdy roste retail (prodej koncovým spotřebitelům) ve vyspělých zemích o dvě-tři procenta ročně.
Můžeme provést srovnání i s českým trhem: kdyby byl zachován poměr celkového retailového trhu USA vs ČR, pak by se loni mělo u nás prodat přes internet zboží za asi 300 mil. dolarů, tedy asi za 8 miliard korun. To pochopitelně není dnešní realita, protože ve využívání internetu jsme pozadu za nejvyspělejšími zeměmi, ale pokud v rychle stoupající využívání internetu u nás věříme, je doba deseti miliard v e-komerci u nás vzdálena možná 4-5 let. (Loňský celkový e-komerční trh u nás bych si dovolil pouze odhadnout, a ohodnotit částkou 2,5 mld Kč).
Není už žádných diskusí o tom, zda e-komerce uspěje – už uspěla. Na internetu se prodávají nejenom knihy, ale rovněž jachty stejně jako živá selata. (Ne že by to byly zrovna typické příklady, ale ukazuje to, že se prodejci, stejně jako jejich zákazníci už „nezastaví před ničím“.). Diskuse, která se vede, se týká blížícího se zápasu velkých retailových řetězců s internetovými prodejci. Řetězce (stejně jako jiné významné jevy v retailu, jako jsou např. frančízované prodejny, obří nákupní centra, nízkosortimentní discount atd.) světový retail jednoznačně ovládají, mají nesrovnatelně více síly, moci nad dodavateli i zákazníky a také peněz než kohorta internetových obchodů v čele s Amazonem. Kamenným obchodům se podařilo před lety odvrátit invazi katalogových prodejců – ti samozřejmě stále existují, ale jejich význam klesá nebo se posouvá do multi-level-marketingu a ekonomicky jsou marginální. Internetoví obchodníci jsou ale už dnes silnějším protivníkem.
Na tahu jsou kamenné řetězce, které hledají odpověď. Většina z nich jakýsi e-retail má nebo jej brzy spustí, ale stále jde o kopii sortimentu v kamenném domě – to znamená omezenou nabídku a kopírování cen kamenného krámu. Úspěch internetových obchodů je založen na opaku – nesrovnatelně širší nabídce a agresivních cenách. Kamenný řetězec ale nemůže popřít sám sebe, zejména ne prodávat zboží za snadno zjistitelné a porovnatelné dvojí ceny.
Druhou možností vývoje je trvalé soupeření – kamenný retail bude dodávat do domácnosti či přichystávat zabalenou objednávku učiněnou po internetu k vyzvednutí, a tím kontrovat internetovému obchodování v pohodlí. Může dodat i podrobnější informace o zboží s možností porovnávání parametrů, tak jako to dělají internetové obchody – některé řetězce v USA s tím už začínají.
Třetí možností, která zatím v praxi vyzkoušena nebyla, je akvizice velkého internetového domu řetězcem (např. koupě Amazonu Wal-Martem atd.) a provozování obou značek souběžně – ve vztahu k dodavatelům sjednoceně, ve vztahu k zákazníkům odděleně. Tuto „schizofrenii“ praktikují řetězce zejména v Evropě zcela úspěšně, včetně odlišných nabídek a velmi odlišných cen, typická je kombinace discountového paleťáku s hypermarketem, protože každý slouží jiné klientele. Internetový obchod by byl třetím do mariáše, který by velmi vhodně doplňoval jak nabídku, tak obsluhoval významnou část klientely, která ohrnuje nos nad discountem a je příliš pohodlná a současně náročná na to, aby nakupovala v hypermarketu.
