Z internetových stránek se stává nepřehledná změť informací všeho druhu. Chcete své děti chránit před dopadem nevhodných informace? Přívalem porna, nadávek a dalšího explicitního obsahu? Máte hned několik možností.
Vliv médií všeho druhu, tedy také internet nevyjímaje, si lidé velice často spojují s rozšířením vln násilí, špatného psychologického odrazu na teprve dospívajících dítkách a dalšími negativními dopady. Ať už se rodiče těmito argumenty snaží děti skutečně uchránit, nebo pouze zakrývají svou neschopnost správné výhovy, mohou využít celé řady zabezpečení přístupu k potenciálně nevhodným webovým stránkám – mezi nejdiskutovanější patří různé dětské filtry a techniky hodnocení obsahu (content rating).
Polib mi…cenzuru!
Pokud by hodnocení obsahu fungovalo skutečně bezchybně, nenaleznou myšlenky varující před internetovou mravní zkažeností mládeže asi žádné opodstatnění. Opak je bohužel pravdou a výrobci komplexních bezpečnostních balíků zahrnují inovativní možnosti blokování „nebezpečných“ stránek stále častěji.
Nejjednodušší technikou blokování nežádoucích stránek je použití tzv. blacklistů, tedy seznamů obsahujících IP adresy nebo názvy serverů, jejichž obsah nebude nikdy zobrazen (toto omezení lze samozřejmě také zúžit pouze na jeho konkrétní stránky). Blacklisty s sebou však přinášejí velkou nevýhodu v tom, že jsou zpravidla budovány lokálně a musí se pravidelně udržovat.
Hodnocení obsahu se stává nedílnou součástí komplexní bezpečnostních balíků pro domácnost. Na obrázku můžete vidět jeho pojetí v aplikaci PC-cillin Internet Security
Vynalézavá ratolest si snadno dokáže najít cestu k na první pohled zakázanému serveru přes některý volně dostupný anonymizér. Zde kosa dopadá na kámen, jelikož neznalí rodiče mohou získat falešný pocit bezpečí – žijí v domnění, že jejich potomek je uchráněn, přitom milý náctiletý nadále vesele brouzdá všemi směry. Přijetí starého známého přísloví „Vlk se nažral a koza zůstala celá“, zde v žádném případě neslaví úspěch, je tedy zapotřebí sáhnout po tvrdších metodách.
Vzdušné zámky rovnováhy
Další z možných zabezpečení představuje omezení webových stránek podle obsažených slov, které nabízí flexibilnější blokování nežádoucích stránek. Pokud rodiče vsadí na tuto možnost zabezpečení, odpovídající software jim zpravidla nabídne přednastavené filtry nevhodných spojení. Zakázat tak lze všechny stránky, jež obsahují slova vázající se takřka výhradně k některé citlivé kategorii – sexu, násilí, propagaci drog apod.
S právě popsaným filtrem lingvistické úrovně se však váže nepříjemnost v podobě takřka výhradní podpory angličtiny. Vzhledem k tomuto faktu rodiče sice zamezí přístupu na anglické stránky, ovšem pro české by museli vlastnoručně definovat nepovolená slova, jichž není zrovna málo. Navíc zde vyvstává problém s pochopením technologií – zkusili jste někdy svým starším rodičům nebo babičce vysvětlit pojem regulární výraz?
Při spatření obsahu určité stránky je člověk schopen během několika málo okamžiků usoudit, zda je pro dítě vhodná, či nikoliv. Zde filtrování podle klíčových slov poněkud pokulhává, jelikož rozmanitost jazyka dává v mnoha případech jednomu a tomu samému výrazu význam jak vyloženě nežádoucí, tak liliově čistý. Opět úskalí: dítě nesmí prohlížet pornografické stránky, ovšem weby zabývající se ve školách probíranou sexuální výchovou nebo medicínou mezi nežádoucí nepatří.
Invence ze strany tvůrců webu
Stále ještě nejpoužívanější prohlížeč Microsoft Internet Explorer zahrnuje hodnocení obsahu nazvané RSACi, jehož původ se váže k organizaci Internet Content . Systém RSACi klasifikuje stránku ve čtyřech citlivých kategoriích (jazyk, nahota, násilí a sex), každá z nich je přitom hodnocena na stupnici z rozsahu 1 až 5 – čím vyšší číslo, tím více závadný obsah dané kategorie.
Nastavení hodnocení obsahu podle RSACi není v prohlížeči vůbec obtížné, Internet Explorer všechny funkce skrývá pod skupinou voleb Nástroje | Možnosti internetu, a to na záložce Obsah (viz obrázek). Díky tomu dokáže prakticky každý využít systém hodnocení RSACi v prospěch svůj i svých dítek. Druhá polovina úsilí ovšem padá na bedra webových vývojářů, kteří musí vlastní stránky vhodně klasifikovat.
Předurčení vhodnosti webu probíhá vložením zvláštních meta tagů do hlavičky odpovídající stránky. Kompletní popis, navíc včetně intuitivního průvodce tvorby takového HTML kódu, naleznete na domovských stránkách organizace ICRA. Nejdůležitější je z něj pak údaj mající podobu například r (n 2 s 1 v 3 l 4), který udává, že stránka obsahuje nahotu stupně 2 (n – nudity), sexuální obsah dosahuje hodnoty 1 (s – sex), násilí je na úrovni 3 (v – violence) a konečně jazyk peprného stupně 4 (l – language).
Hodnocení obsahu v celém svém širokém pojetí zcela jistě dokáže omezit dopad nekontrolovaných internetových stránek na mladou generaci. Tedy alespoň částečně. Je zapotřebí, aby internet nebyl chápán pouze jako dětská kratochvíle, a tedy nenahrazoval rodičovskou péči. Jinak bychom se mohli dočkat cenzury nejen internetové, televizní a novinové, ale také billboardové (ačkoliv by to nebylo poprvé) či utopické cenzury slova.
Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 7/06.
