Instagram je smutná záležitost, jen duševně nemocný člověk se dobrovolně zbavuje svého soukromí (možná za nic nestojí, přesto to není důvod, něco takového dělat), a ukazuje druhým běžné věci ze života*, až trapné, prakticky stále. Ujeté co dodat. Žijí ti lidé vůbec nějaký vlastní život, aby z něj oni sami (a jejich blízcí) měli radost a viděli v něm smysl, nebo přes samé sdílení a předvádění se, už ho ani nemají?
* Skutečně někomu připadá normální, ukazovat cizím lidem své děti, jak rostou, co jsme obědval, že mám rád večeře s vínem při svíčkách, jaká byla dovolená a co jsem na ni dělal, jak si hraji s dom. zvířátky, co dělám ve volném čase, pracovně ..., mně ne.