Na cestě za podstatou copyrightu

Jak se dostal zakládající ředitel Nadace pro svobodný software k projektu GNU a ke svobodnému software? Chce GPL zničit copyright, nebo jej sama využívá? Svobodný software a business, ale jaká jsou rizika? Proč ztroskotal Netscape? Na tyto a další otázky odpovídá pan Chassell v interview pro Živě.cz.
Robert J. Chassell je jako zakládající ředitel Nadace pro svobodný software jedním z jejích mluvčích. Tento absolvent univerzity v Cambridge napsal knihu „Úvod do programování v Emacs Lispu“, byl spoluautorem příručky „Texinfo“ a editoval více než tucet dalších knih. Ochotně souhlasil s tím, že nám odpoví na několik otázek týkajících se hnutí svobodného software a operačního systému GNU/Linux. Jeho odpovědi vám teď přinášíme.

Hynek Hanke: Nejprve krátký úvod. Proč je svobodný software tak důležitý? Proč je důležitý pro vás osobně? Jak jste se dostal k projektu GNU?

Robert Chassel: V 80. letech jsem pracoval s programem, který mého zaměstnavatele stál $50 000 za licenci k jedné kopii. Ten program byl velmi dobrý. Dělal skoro vše, co jsme po něm chtěli. Mimo jedné věci. Potřebovali jsme ji tam nějak dodělat.

Požádali jsme o to tedy výrobce a on s námi souhlasil. Byl vznesen platný požadavek a toto nové vylepšení by přidali během... 18 měsíců až tří let. Byli jsme příliš malým zákazníkem na to, aby pro nás takovou službu mohli udělat rychleji.

Tři roky! Chtěli jsme, aby to bylo hotové za 3 týdny. Ale potom se staly dvě věci: přešel jsem k jiné společnosti a objevil jsem GNU Emacs. Nebyl tak dokonalý jako zmíněný program, ale ve spojení s dalším svobodným software jsem mohl dělat vše, co jsem potřeboval dělat. Přešli jsme na něj.

Potom jsme ale zjistili, že nám přeci jen nějaké funkce chybí.

Jelikož to byl svobodný software, mohli jsme je implementovat sami. Já osobně jsem v té době nebyl programátor a neměli jsme pro takovou práci žádného programátora na plný úvazek; nepotřebovali jsme zas tolik vylepšení. Místo toho jsme tedy požádali jednoho z programátorů, který na tomto software již pracoval, aby vždy jednou za týden či za dva pracoval jeden den na vylepšeních pro nás. To pro naši společnost znamenalo jen malé náklady.

A tehdy jsem si uvědomil, že tento druh svobody je hodnotný. Mohli jsme získat všechny nástroje, které jsme potřebovali.

V té době také inspiroval útok na svobodu programátorů Richarda Stallmana k nastartování GNU, projektu s cílem vytvořit open source, svobodně redistribuovatelný operační systém a přidružené aplikace.

Potkal jsem Richarda a celkem přirozeně jsem se zapojil do projektu GNU. Chtěl jsem pracovat efektivně a být svobodný.

HH: Vede se velká diskuse o tom, co to vlastně je software. Někdo říká, že je podobný knize, jiní zase obhajují jeho povahu receptu, další tvrdí, že software je zákon. Čím je pro Vás a jaké to má následky v kontextu svobodného software?

RC: Podle mě lze software nejlépe porovnat s receptem nebo se zákonem. Stejně tak jako recept vám či stroji říká, jak něco uvařit, program říká počítači nebo vám, jak něco udělat. Podobně zákon typu „Nesmíte se dopustit vraždy“ vám říká, jak se chovat ve společnosti.

Tak jako recept či právo i počítačový program je `non-rivalrous entity`, pokud použijeme anglického ekonomického žargonu. Znamená to, že pokud se ode mne naučíte kuchařský recept nebo nějaký zákon, já nic neztratím. Když se ode mne naučíte program, nic neztratím. To kontrastuje např. s příkladem boty: pokud mi vezmete botu, nebudu ji moci používat.

Další podobnost s receptem či zákonem je ta, že program může být velmi levně reprodukován. Právo mohu kopírovat jeho citací: „Nesmíte se dopustit vraždy.“ Je samozřejmé, že aby zákony fungovaly, musí operovat uvnitř společnosti. Co se týče receptu, mohu jej kopírovat tím, že ho budu opakovat. A aby fungoval, musím umět vařit. Podobně mohu snadno zkopírovat počítačový program. Aby fungoval, potřebuji počítač. (,Počítač` (computer) může samozřejmě také být člověk, který bude postupovat po jednotlivých krocích – to je starý význam slova ,computer`, ale může to být i stroj.)

HH: Lidé říkají, že GPL je „omezující“ a že „GPL nemá za cíl zničit copyright, jen se podívejte, GPL jej používá.“ Mohl byste to okomentovat?

RC: Dle zákona copyright znamená, že nemáte povoleno práci zkopírovat, leda že by se jednalo o „fair use“ nebo byste k tomu měl svolení. Bez GPL máte pouze málo práv.

Vlastník copyrightu nemá žádná práva omezit vás ve „fair use“, ale jinak si může zvolit podmínky, za kterých budete práci užívat. Jste velmi omezeni, to jsou stávající zákony.

GNU General Public License (Všeobevná veřejná licence GNU) vám dává více práv než ostatní licence. Ve skutečnosti vás ale ochraňuje i v čase, což ostatní licence nedělají, a nedělá to ani tzv. „public domain“. Jeden z důvodů, proč společnosti jako Microsoft tak nenávidí Všeobecnou veřejnou licenci GNU, je, že jim nedovoluje vzít vaši práci bez toho, aby vás nějak odměnili.

Všeobecná veřejná licence GNU specifikuje tato další práva, která jsou (dovolte mi vám je připomenout) právo k užívání, kopírování, právo k provádění změn a právo k redistribuci software – s povinností redistribuovat vaše změny pod tou samou licencí. To platí pouze tehdy, pokud změny vůbec distribuujete, pokud si je necháte pro sebe, nemusíte nikomu dávat zdrojové kódy.

Samozřejmě, pokud se vám nelíbí podmínky Všeobecné veřejné licence GNU, nemusíte software jí licencovaný používat. Jak již jsem však řekl, existují společnosti, které by chtěly software používat, ale nechtějí dát vlastníkovi copyrightu nic nazpět. Například vám nechtějí dovolit použít a redistribuovat opravy chyb, jež ve vašem kódu provedli. Proto tito lidé pak na GPL útočí.

HH: V našem jazyce máme pro slovo „Free“ z „Free Software“ samostatný termín, je to „svobodný“ a znamená „libre“ [ze španělštiny], nicméně mnoho lidí říká, že mají radši termín „free“. Dle vašeho názoru, je důležité zdůrazňovat svobodu, když je to možné?

RC: Naším cílem je svoboda. ,Svobodný`, pokud to správně chápu, je dobrým překladem. Stejně tak ,libre`.

Právo, medicína, účetnictví, vaření jsou všechny založeny na věcech, které máte svobodu studovat. [pan Chassell zde použil anglických slov liberty a freedom – pozn. hh.]

Co se týče software, problém je v tom, jakou právní metaforu použít: měly by vlády a soudy používat právní metaforu s „distribuovaným majetkem“, které přirovnává softwarový program k botě, nebo by měly používat metaforu se „společně vlastněným majetkem“, která přirovnává softwarový program k zákonu či receptu?

Obě tyto metafory jsou založeny na opravdovém, fyzickém vlastnictví, tak pracuje naše mysl. Ale počítačový program není totéž, co kus oceli nebo auto. Není to ani recept či právo. Zákony, které se vztahují na ocel a auta, tedy musí být jiné než zákony vztahující se na recepty či programy.

Na druhé straně někteří lidé mají obrovský zájem získat tento druh právních omezení, výnosný státem chráněný monopol či skoro-monopol. Tyto výhody přináší pojetí „distribuovaného vlastnictví“. Chtějí, aby vláda organizovala právní a sociální systém tak, aby bylo se softwarem nakládáno, jako by to byly lodě či boty, a aby oni byli těmi lidmi, kteří z toho budou profitovat. Vše bez toho, že by museli platit výdaje na udržování takovéto nepřirozené právní metafory.

[Pokud zde pan Chassell používá slov monopol a kvazi-monopol, nemyslí tím monopol typu Microsoft či AT&T, ale monopol autora na distribuci své práce. Copyright jako takový není ničím jiným, než státem udělovaný a chráněný uměle vytvořený monopol na distribuci. Tím je uměle vytvářen nedostatek na trhu. V tomto smyslu se slovo monopol používá i nadále. Velmi pěkným rozborem spojení mezi touto formou monopolu a klasickým monopolem je esej „Když sloni tančí“ nedávno publikovaná Michaelem Fraase. – pozn. hh.]

HH: Hladovíte?:) Na Internetu nalezneme spoustu obhajoby svobodného software ve spojení s obchodem a jak se na něm dá vydělat. Z mého úhlu pohledu se však komerční společnosti při vstupu do Svobodného světa vystavují určitému riziku. [Svobodný svět je odborný termín, kterým v souvislosti se svobodným software myslíme svět, používající pouze svobodný software či respektující myšlenky/vlastnosti svobodného software, ať již z pohledu množiny programů v něm existujících či společností v něm operujících. – pozn. hh.]

RC: Když říkáte ,komerční společnost`, předpokládám, že tím myslíte komerční společnost, která nepracuje ve volném prostředí, ale profituje z vládou chráněného monopolu či skoro-monopolu. Je to tak?

HH: Ano, přesně tak jsem to myslel.

RC: Právníci, kuchaři, obchodní manažeři, profesoři, účetní, instalatéři – všichni pracují s věcmi, které máte svobodu studovat. Pracují ve Svobodném světě. Je zřejmé, že tyto profese jsou založeny na práci se svobodně redistribuovatelnými znalostmi.

I společnosti jako IBM organizují prodej služeb. IBM je obrovská společnost svobodného software. (IBM má však také nesvobodné složky a hardwarové složky.)

Společnost s hloupým obchodním plánem prohraje, o tom není pochyb. Taktéž společnost, která využívala monopol či skoro-monopol chráněný vládou, prohraje, pokud se dostane do konkurenčního prostředí volného trhu. Oba druhy společností budou se svobodou bojovat, protože ta jim může uškodit.

HH: Zdá se, že vývoj v komunitě svobodného software je rychlejší než klasický proprietární komerční model. Jak to vidíte Vy?

RC: Z pohledu historie byly monopoly vždy v inovaci pomalejší než ti, kteří měli volnost. Monopoly svou činností profitují automaticky. Proč by se měly měnit?

Ve skutečnosti jsou však monopoly jen zřídka absolutní, takže na ně je přece jen nějaký tlak ke změně vyvíjen, ale není tak silný jako ten, který pociťují ostatní. Proto se mění a inovují pomaleji.

HH: Myslíte si, že se může dalším společnostem přihodit to, co se přihodilo Netscape? Tedy že jim svobodná větev projektu jaksi uteče a jejich proprietární komerční produkt bude již v době vydání zastaralým?

RC: Bojím se, že některé společnosti budou přijímat licence, které je poškozují. Mnoho společností – a Netscape je jednou z nich (později se změnil) – chtějí vzít vaši práci a nic vám za to nedat. To je důvod, proč mluvčí takových společností staví GNU GPL do špatného světla. Všeobecná veřejná licence GNU vás očkuje před poškozením. Ti, kteří se vás budou pokoušet poškodit, narazí, protože licence jim nedovoluje vám cokoliv ukrást.

HH: Evropa je nyní ve velkém nebezpečí zavedení tzv. softwarových patentů, hrozby pro svobodný software. Co si myslíte o nedávno vydaném návrhu směrnic Evropské komise? Kdosi na Slashdotu poznamenal, že to vypadá, jako by prostě zahodili 90 % všech veřejných komentářů. Všichni věděli, že to bude ovlivněno obrovskou lobby velkých softwarových společností, ale v tom dokumentu byly dokonce i čisté lži. Co si o tom myslíte a co byste lidem doporučil s tím dělat? Evropská komise si znovu vyžádala veřejné komentáře, ale...

RC: Patenty jsou nebezpečná forma státní regulace, pokud mají tak široké pole působnosti.

Richard Stallman nedávno vystoupil s přednáškou o patentech na Katedře výpočetní techniky univerzity v Cambridge. Ne příliš přesný přepis je k dispozici na ZdNETu. O přednášce proběhla 28. března 2002 diskuze na Slashdotu.

[Ve formátu Ogg Vorbis je k dispozici zvukový záznam celé přednášky včetně otázek publika. – pozn. hh]

HH: Co si myslíte o aktivitách, které se snaží aplikovat copyleft i na jiné oblasti, například projekt svobodné encyklopedia Wikipedia/Nupedia, Veřejná knihovna vědy, svobodná dokumentace, svobodné knihy a slovníky? Co si myslíte, že ještě chybí?

RC: Velká část naší civilizace je založena na věcech, které máme svobodu studovat, kopírovat a modifikovat: jazyk, právo, prostě většina znalostí – včetně skvělých receptů! Vaše změny samozřejmě nemusí být nikdy implementovány, můžete být špatným kuchařem či špatným programátorem, vaše legislativa může selhat, ale to je něco jiného. Vy, pokud chcete, máte svobodu pokusit se něco dělat.

Umíte si představit svět, ve kterém byste museli platit licenční poplatek pokaždé, když se řídíte nějakým zákonem, nebo když vyslovíte slovo? Ta představa je tak legrační, že se jí smějeme. Chtěl jsem tím říci, že svobody, o kterých mluvíme, jsou pro naši civilizaci fundamentální. Různé součásti naší společnosti musí být organizovány různě. Některé věci, jako hmotné soukromé statky, jsou nejlépe organizovány zákony pro distribuovaný majetek. Tím je umožněna jejich víceméně efektivní výroba a přidělování. S veřejnými statky je ale nejlépe nakládat opačně.

Software by měl být veřejným statkem, ale různé země se silnými soudy a policií začaly programy omezovat a jednat s nimi jako s distribuovaným soukromým majetkem. Taková omezení brzdí pokrok a zabraňují lidem ve studiu a modifikacích programů, zabraňují jim v jejich užívání, zvyšují náklady firem. Tato omezení vedou ke světu, který je méně civilizovaný. Stát má moc zorganizovat věci tak, aby byly nespravedlivé a neefektivní, ale to je špatné.

Většina znalostí by měla být svobodná.

Ve Spojených státech amerických je účelem copyrightu a patentů:

„Podporovat pokrok ve vědě a užitečných uměních, ...“ (Americká ústava, článek I, sekce 8)

Znamená to, že copyright a patenty jsou právní technologie mající za cíl podporovat společnost. Všeobecná veřejná licence GNU a Licence svobodné dokumentace GNU (GFDL) jsou dvě licence, které používají copyright k tomu, aby nám pomohly tohoto cíle dosáhnout.

Diskuze (22) Další článek: Společnost Diderot v konkursu

Témata článku: Software, Open source, Copyright, Veřejná knihovna, Nové vylepšení, Cesta, Špatný program, Monopoly, Špatný programátor, Důležitá složka, Softwarový program, Fair, Chráněná složka, Richard, Americká ústava, CES, Špatná podmínka, Cambridge, Public domain, Lobby, Copyleft, Velká změna, Špatná věc, Malý zákazník, Nupedia


Určitě si přečtěte

Elon Musk už není nejbohatší na světě. Během jediného dne přišel o 324 miliard korun
Karel Kilián
Jeff BezosTesla MotorsElon Musk
Lidl buduje chytrou domácnost, propojí všechno se vším
Lukáš Václavík
LidlChytrá domácnostIoT
26 užitečných rozšíření pro Chrome: Naučte prohlížeč nové věci

26 užitečných rozšíření pro Chrome: Naučte prohlížeč nové věci

** Prohlížeč Chrome obsahuje širokou škálu funkcí, neumí ale všechno ** Jeho schopnosti můžete rozšířit pomocí rozšíření ** Vybrali jsme pro vás zajímavé a užitečné doplňky

Karel Kilián | 47

Karel Kilián
Doplňky do prohlížečeChromeProhlížeče
Messenger a Instagram přicházejí v Evropě o funkce. Kvůli nové směrnici o soukromí
Vladislav Kluska
EvropaInstagramFacebook Messenger
Japonská MANA může být 80× výkonnější než sebelepší tranzistorový procesor

Japonská MANA může být 80× výkonnější než sebelepší tranzistorový procesor

** Tranzistory současných počítačů vyzařují při přepínání teplo ** Na Tokijské univerzitě proto vyvíjejí adiabatické procesory ** Využívají supravodivost a jsou 80× úspornější

Jakub Čížek | 48

Jakub Čížek
TranzistoryProcesoryTechnologie
Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

** Testujeme Apple Macbook Air s procesorem M1 ** Zajímá nás nejen výkon, ale zejména kompatibilita aplikací ** Článek je průběžně doplňován na základě vašich dotazů

Jiří Kuruc | 209

Jiří Kuruc
Apple
Lépe bylo bez Googlu, přiznal s odstupem bývalý šéf Waze
Markéta Mikešová
WazeGoogle
Konec modrých obrazovek smrti? Microsoft vydává mimořádnou aktualizaci pro Windows 10
Karel Kilián
Windows UpdateAktualizaceWindows 10
Týden Živě: On fakt dnes ještě někdo stahuje filmy z Ulož.to?

Týden Živě: On fakt dnes ještě někdo stahuje filmy z Ulož.to?

** Kauza Ulož.to a proč my dva už (moc) newarezíme ** Windows 10X existují, ale nabízí se otázka proč ** Nissan ukázal vizi kanceláře v podobě karavanu

Jakub Čížek, Vladislav Kluska | 152

Jakub ČížekVladislav Kluska
Týden ŽivěVideo
Fedora 33 prostě funguje. Linux si zaslouží dobýt laptop, je to ale asi opět marné

Fedora 33 prostě funguje. Linux si zaslouží dobýt laptop, je to ale asi opět marné

** Desktopový Linux funguje a vypadá stále lépe ** Fedora 33 není výjimkou ** Ve stínu Windows a macOS tu vyrostly skvělé alternativy

Jakub Čížek | 168

Jakub Čížek
FedoraOperační systémyLinux

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest rychlých Wi-Fi 6 routerů

Jak ztišit počítač

Velký test mATX skříní