Island se už rok potýká se sopečnými erupcemi, které chrlí do ovzduší tuny oxidu siřičitého (SO₂). Mrak z poslední erupce v posledních dnech zasáhl Velkou Británii, jejíž úřady vydaly i místní varování, a teď už míří na kontinentální Evropu.
Mohutný a rozvětvený mrak sopečného oxidu siřičitého. Jedno z ramen se od západu blíží k Česku, podle expertů ale bude přecházet spíše ve vysokých výškách a zvýšenou koncentraci zaznamenají jen přístroje
Tuzemští experti ale uklidňují, že budou oxidy síry přecházet přes Česko ve vysokých výškách, takže si toho pravděpodobně vůbec nevšimneme. Pokud tedy ucítíte typický zápach síry, bude to nejspíše soused.
Tolik síry není momentálně nikde jinde na světě
Koncentraci SO₂, který je typickým produktem sopečné činnosti, můžete v každém případě sledovat třeba na české meteomapě Windy, která přebírá data z evropského družicového měření programu Copernicus.
Mrak síry je na mapě dobře patrný a momentálně zdaleka nejmohutnější a nejsilnější na celé planetě.
I když se v souvislosti s emisemi způsobenými sopečnou činností často mluví o tom, jak marginální je tím pádem ve skutečnosti vliv člověka na globální změnu klimatu, popularizátor vědy Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR na příkladu mohutného výbuchu sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai vysvětluje, že to je přesně naopak.
K čemu je dobrý oxid siřičitý
Oxid siřičitý je základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové. K této výrobě se připravuje buď spalováním síry nebo pražením pyritu a poté se katalyticky oxiduje na oxid sírový, jehož rozpouštěním ve vodě vzniká kyselina sírová. Jako katalyzátor se nejčastěji používá oxid vanadičný.
Protože má dezinfekční a bělící účinky, používá se k desinfekci (tzv. síření) sudů a sklepních prostor pro skladování ovoce a zeleniny, k ošetřování osiv proti plísním a na bělení přírodních materiálů. V menší míře se užívá i jako konzervační činidlo.
Zdroj: Česká Wikipedie