Před několika lety byla v Japonsku objevena bakterie Ideonella sakaiensis, která žije v půdě u továrny na recyklaci plastů a živí se lahvemi od sody (nejhojnější plastový produkt v dané lokalitě).
Odborníci ji okamžitě začali studovat… a úplnou náhodou se jim při tom podařilo vytvořit enzym, který dokáže plasty likvidovat ještě rychleji a účinněji než výše zmíněný mikrob. „V základním vědeckém výzkumu často hraje významnou roli štěstí a ani náš objev nebyl žádnou výjimkou,“ konstatoval strukturní biolog John McGeehan z University of Portsmouth.
Výzkumníci se zaměřili na enzym zvaný PETáza, který zřejmě relativně nedávno zmutoval a umožnil tak I. sakaiensis 201-F6 štěpit polyethylentereftalát na dva monomery – kyselinu tereftalovou a ethylenglykol. Původně chtěli jen zmapovat jeho krystalovou strukturu a udělat 3D model, jenže během této činnosti přišli na to, jak by se dal vylepšit.
McGeehanův tým PETázu zmutoval tak, aby se podobala enzymu kutináze. Výsledný enzym funguje o 20 % efektivněji než přírodní PETáza – a to je teprve začátek.
„Tento nečekaný objev naznačuje, že existuje prostor pro další zlepšování těchto enzymů, které nás posune blíže k recyklačnímu řešení pro stále rostoucí horu vyhozených plastů,“ konstatoval McGeehan.
Již nyní je například jasné, že vylepšená PETáza dokáže rozkládat i PEF (polyethylen-furandikarboxylát). Ten se sice vyrábí z biomasy, ale příroda si s ním ani tak nedokáže poradit – takže se v ní hromadí stejně jako polyethylentereftalát.
Foto: Dennis Schroeder/NREL
