Evropskými polovodičovými kuloáry začíná probublávat myšlenka na založení něčeho, co by připomínalo Airbus. Tento výrobce civilních letadel vznikl v roce 1970 v rámci spolupráce Francie, Velké Británie a Německa a vytvořil hlavního konkurenta pro americký Boeing. „Čipový Airbus“ by mohl být reakcí na nepříliš silnou pozici starého kontinentu v polovodičovém průmyslu v porovnání s USA, Tchaj-wanem nebo Jižní Koreou.
Podíl Evropy na celosvětové výrobě čipů je pod deset procent. Změnit to chce mimo jiné takzvaný zákon o čipech (Chips Act), který během svého posledního předsednictví v Radě EU vyjednalo Česko. Chips Act mobilizuje 43 miliard eur s cílem do roku 2030 zvýšit podíl Evropy na výrobě čipů na 20 procent. Jenže podobné i vyšší sumy investují další polovodičové velmoci včetně nových ambiciózních hráčů, jako jsou Indie nebo Malajsie.
Jedním z výsledků Chips Actu jsou oznámené investice do řady nových továren. Plán nicméně dostává trhliny. Největší projekt slíbila americká společnost Intel, která ve východoněmeckém Magdeburgu chce postavit moderní továrnu za asi 30 miliard eur. Intel se ovšem dostal do obrovských problémů a jen v posledním čtvrtletí vykázal ztrátu 13,3 miliardy dolarů. Součástí probíhající restrukturalizace je omezení investic, což dopadlo i na Německo. Továrna byla přesunuta na rok 2029 nebo 2030, a není jasné, zda vůbec vznikne. Německá vláda, která přislíbila pobídku ve výši deset miliard eur, prostředky zřejmě stáhne zpět do rozpočtu.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně