No ono to plati celkem obecne: chladna voda - vice kysliku - vice zivota. Samozrejme s tim souvisi take stratifikace obsahu kysliku dle hloubky, ovlivnena proudenim vody a teplotni stratifikaci, takze to neni AZ TAK JEDNODUCHE.Na chlad se ale da evidentne adaptovat lepe, nez na relativni nedostatek kysliku. Proto se nejefektivneji lovi v chladnych vodach (VELKE ryby a je jich HODNE).MP
Jen bych dodal, že navzdory v článku použitému "o organismech žijících v temných a mrazivých hlubinách" ty hlubiny nejsou nijak zvlášť mrazivé. Teplota se pohybuje kolem nuly, ve větších hloubkách i ke 3 stupňům Celsia. Člověka by to sice zabilo, ale to nic nemění na faktu, že v hlubinách oceánů nemrzne.A jak se adaptuje na chlad může vyprávět třeba kapr. Ten bez problémů přečká zimu i u dna rybníka, kde je kolem 4 stupňů Celsia. Adaptaci na chlad zkrátka ryby zvládají dobře.Co je problém jak u nás, tak v Akrtidě, je kyslík. Studená voda ho sice umí vázat dobře, ale jakmile se na hladině udělá vrstva ledu, tak je problém. Proto se tam mnohem lépe daří druhům, které dokáží kyslíkem šetřit. Ale i tak je to dost vratký ekosystém a přemnožení planktonu nebo medůz dokáže hladinou kyslíku zalomcovat až moc.
JJ, to by me prave zajimalo - jsou tam vyznamne proudy, ktere prinaseji okyslicenou vodu i pod led? Z fotosyntezy toho moc nebude.MP
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.