MP3 - přes deset hodin hudby na běžném cédéčku

Na jedinou CD-ROM můžete vtěsnat třeba celou diskografii Beatles
Nejen obvyklým warezem je živý dnešní počítačový a zejména internetový pirát. Díky vzrůstající oblibě kompresní technologie MP3 (MPEG-2 Audio Layer-3), která jinak prošuměla komerčními sférami bez povšimnutí (je k tomu logický důvod, viz dále), se na Internetu šíří hudba stejně jako počítačové programy - bez břehů, snadno a zdarma. Pro ty, co ještě nevědí: komprese MP3 znamená, že do řádově několikamegabajtových souborů lze vtěsnat celá hudební alba (cédéčka) bez velké újmy na kvalitě - na jedinou CD-ROM můžete třeba vtěsnat celou diskografii Beatles.

Je překvapivé, jak dlouho se tato technologie držela stranou pozornosti - je přitom známá již pár let. Drastický vzrůst objemu pirátsky šířené hudby však nutí vydavatelské instituce k protiakcím, protože na neprodaných hudebních CD jim utíká zisk, který není o mnoho nižší než ztráty softwarových firem díky mnohem známějšímu softwarovému pirátství. Americká asociace hudebních vydavatelů tvrdí, že celosvětové ztráty díky tomuto šíření nahrávek činí dvě miliardy USD a stoupají přímo lavinovitě. Je zde navíc problém v mnohem snazší šiřitelnosti: žádné odstraňování hardwarových klíčů, žádné stovky MB dat, ale relativně malé soubory posílatelné třeba e-mailem. Nová deska U2 byla takto na webu k mání už pár dní před jejím oficiálním vydáním...

Protože se jedná o mladý problém, zatím prakticky neexistuje silná právní ochrana a precedenty: nejznámější www sídla distribuující tyto soubory jsou veřejně známé, a poškozené instituce se zatím zmohly pouze na protestní dopisy či e-maily. Na rozdíl od počítačových programů totiž není úplně jednoduché prokázat, že jde skutečně o pirátskou kopii, což je obdobný problém jako například u literárních či výtvarných děl: pirát tato díla mírně pozmění a soud musí dokázat, že se skutečně jedná o nelegálně šířenou kopii nahrávky daného autora. V současné době však již údajně probíhá společné úsilí s FBI (obdoba naší BIS) a dalšími institucemi, i když panuje obava, že díky rozvíření veřejného zájmu se pirátská vlna ještě zvýší: je paradoxní, ale zatím malé rozšíření této "služby" pramení díky tomu, že o ní drtivá většina lidí neví či je pro ni technicky komplikovaná. Je k ní totiž nutný počítač s výkonným multimediálním vybavením schopný dekódování a přehrávání v reálném čase.

Technická ochrana takto šířených dat je zatím spíše v oblasti teoretických diskusí. Nejnadějnější možnosti jsou tzv. digitální vodoznaky (watermarks), tedy něco podobného, co už je o krůček dále ve výtvarných dílech. Autor či vydavatel do digitálních dat "zamotá" data, která nikterak neovlivní slyšitelnost nahrávky či zrakový vjem z obrazu, ale jsou pak později přesně dekódovatelná a poslouží jako důkaz o autorství. Mimojiné neexistence takovéto autorské ochrany je hlavním důvodem vydavatelů k pomalému přijímání standardu DVD, který může být pro vydavatele velice dvojsečný: přinese jim zisky jako každé nové high-end médium, ale zároveň je o jejich velkou část připraví kvůli pirátům.

Na povrch však vyplouvají nové úvahy a otázky. Formát MP3 je tak snadný pro záznam a šíření hudebních nahrávek, že asi nezůstane jen u pirátů. I vydavatelé či možná v budoucnu prodejci hudby budou stát před otázkou šíření nahrávek po Internetu a to legálně; MP3 jim umožňuje lepší cestu než cokoli jiného (kvůli spravedlnosti dodejme, že existuje dobře pět obdobných formátů; tak vysokou kompresí se ale nechlubí žádný z nich. Úroveň komprese MP3 je dána zejména tím, že dokáže vtipně odfiltrovat zvuky, která běžné ucho neslyší a tím zmenšit datový objem). Zatím jediné zbraně proti pirátům spočívají v tom, že někdo dělá totéž, ale legálně a za tak mírný poplatek, že se to už "nevyplatí krást": proč byste si nemohli vypálit cédéčko svých oblíbených hitů tím, že si je je stáhnete z legálního webu hudebního vydavatelství řekněme za pár korun za skladbu? Pro zákazníka je to stále levnější než kupovat CD za šest stovek, vydavatel má zisk sice miniaturní, ale aspoň nějaký a navíc zcela bezpracný. Softwarové pirátství je hlavním motorem hledání nových způsobů šíření software po Internetu (zkušební verze, pak malé poplatky) - je možné, že hudební pirátství ve výsledku povede k tomu, po čem audiofilové touží už léta: k dostupné hudbě pro všechny.

Více o tématu naleznete v časopisu Computer 15/97, který vyjde 18. srpna.

Váš názor Další článek: První hodnocení nových verzí www prohlížečů

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,