Firefox má 20. narozeniny. Kdysi nadějný nezávislý prohlížeč se teď bojí o přežití

Pokračování 2 / 5

Firefox 1.0 přichází

Ve dnech 27. října a 3. listopadu byly publikovány dva kandidáty vydání (tzv. RC). Zásadním a očekávaným datem se stal 9. listopad 2004, kdy oficiálně odstartoval Firefox 1.0 (viz dobové poznámky k vydání). Hned po spuštění byly k dispozici verze pro Windows, Linux i OS X.

Od svého konkurenta Internet Exploreru 6 se Firefox lišil především možností blokování vyskakovacích oken, snadnějším vyhledáváním (vyhledávací pole bylo situováno v pravém horním rohu), procházením v panelech a podporou doplňků.

Firefox 1.0, první verze určená pro širokou veřejnost

Mimochodem surfování v panelech nevymysleli autoři Firefoxu ani Opery. Jako první s ním přišel NetCaptor – nadstavba Internet Exploreru, která se poprvé objevila v roce 1997 - mnoho let před tím, než debutovaly aplikace Firefox nebo Opera.

Prohlížeč byl hned od počátku dostupný ve 31 jazycích a byl velmi dobře přijat. V prvním roce po vypuštění Firefoxu do světa si alternativní browser stáhlo více než sto milionů lidí, což bylo na tu dobu úctyhodné číslo.

Mozilla získala od tisíců dárců, kteří chtěli podpořit rodící se projekt, částku čtvrt milionu dolarů. Investovala ji mimo jiné do dvoustránkového inzerátu v deníku The New York Times, publikovaném v polovině prosince. Jako poděkování zveřejnila jména sponzorů společně se symbolem Firefoxu.

Jeden a půl

Prohlížeč se nadále vyvíjel a od konce roku 2004 byly prakticky nepřetržitě přidávány nové funkce, které vedly až k vydání zásadní verze 1.5. Ta implementovala nové rozhraní podobné prostředí počítačů Macintosh, které se stalo předmětem kritiky ze strany uživatelů Windows a Linuxu.

Aktualizované okno možností představené v aplikaci Firefox 1.5

V prohlížeči Firefox 1.5 mohl uživatel vymazat všechna nastavení týkající se ochrany osobních údajů jednoduše tím, že opustí prohlížeč nebo pomocí klávesové zkratky. Vylepšen byl také systém aktualizací.

Druhá generace byla zásadním krokem

V říjnu 2006 přišla na svět verze 2.0, jež představila vylepšené funkce RSS, kontrolu pravopisu v rámci formulářů, lepší procházení v panelech, elegantnější nový vzhled, ochranu proti phishingu, obnovení relace a další novinky.

Nová verze získala jak zájem veřejnosti, tak i vývojářů doplňků, kteří doslova přes noc vydali celou řadu rozšíření. Firefox pokračoval v růstu, s čímž mu značně pomáhala komunita vývojářů. Schopnost rozšířit funkce webového prohlížeče pomocí jednoduše instalovatelných doplňků byla jedním z hlavních argumentů ve prospěch Firefoxu.

Mozilla Firefox 2.0.0.12 běžící na Ubuntu

Firefox, pojmenovaný po červené pandě, žijící v Himálajích, Nepálu a jižní Číně, pokračoval ve vzestupu a své honbě za tehdy dominujícím Internet Explorerem od Microsoftu.

Pokračování 3 / 5

Do třetice všeho dobrého

Firefox 3.0 byl vydán v červnu 2008 a zapsal se do Guinessovy knihy rekordů. Během prvních 24 hodin dostupnosti totiž zaznamenal více než osm milionů stažení, což bylo v té době nevídané číslo. V pozdějších verzích pak Firefox několikrát tento rekord překonal.

Mozilla Firefox 3.0 na Ubuntu

Třetí Firefox používal pro zobrazení webových stránek vykreslovací jádro Gecko verze 1.9. Opravil mnoho chyb, zlepšil podporu standardů a implementoval nová webová aplikační rozhraní (API). Z dalších novinek jmenujme přepracovaného správce stahování, nový systém ukládání záložek a historie navštívených stránek a oddělené motivy pro různé operační systémy.

Verze 4 z července 2009 přinesla nové uživatelské rozhraní, vývojáři se také zaměřili na zrychlení celé aplikace. Z dalších nových funkcí můžeme jmenovat vylepšené notifikace, seskupování panelů, přepracovaného správce doplňků, integraci služby Firefox Sync a podporu dotykových zařízení.

Firefox 4 byl založen na jádře Gecko 2.0, které přidalo nebo zlepšilo podporu pro HTML5, CSS3, WebM a WebGL. Obsahovalo také nový JavaScriptový engine JägerMonkey.

Firefox 4.0 na Windows 7

V počátcích se číslování verzí Firefoxu posouvalo po desetinkách, takže do verze 4.0 dospěl tento program až po dlouhých sedmi letech. Od verze 5.0 byl zaveden takzvaný cyklus rychlého uvolňování, který měl přinášet nové verze každých šest týdnů.

Pokračování 4 / 5

Jako na běžícím páse

Po nástupu Chromu od Googlu začala popularita někdejší naděje nezávislé scény pozvolna pohasínat. Firefox byl původně inovátor, jeho roli ovšem do značné míry převzal právě Chrome, který světu ukázal, jak vypadá prohlížeč pro další desetiletí. Od té doby sledujeme, že se Mozilla s novým konkurentem spíše snaží držet krok, než aby tempo a směr udávala.

První veřejná betaverze Chromu vyšla 2. září 2008, pouhé čtyři roky po Firefoxu 1.0. Google se ve svém prohlížeči zbavoval další a dalších prvků, aby uživatelské prostředí bylo tak minimální, jak je to jen možné. Hlavní prostor měl patřit webu. Google nechtěl, aby se pozornost upírala k prostředí prohlížeče nebo číslu verze.

V tom uspěl a předvedl agilní vývoj. Na nové vydání se už nebude čekat rok nebo dokonce rok a půl. Uživatelé a uživatelky tím pádem budou nové funkce dostávat do rukou průběžně a ruku v ruce s tím šla podpora webových technologií. Google byl v tomto ohledu jako tvůrce webových aplikací ambicióznější. Potřeboval pro ně co nejlepší technologie.

Vzhled Australis se zjevně inspiroval u Chromu

Proto se v předposlední kapitole článku o historii Firefoxu věnujeme konkurenčnímu prohlížeči. Cesty obou produktů jsou spjaté. Mozilla se nakonec adaptovala na nový svět, ale její prohlížeč už nebyl tím zajímavým a svěžím hráčem na obřím poli.

Jeho význam se neztratil úplně. Mozilla jako nezisková organizace má nejlepší potenciál nenechat se ovlivnit byznysovými zájmy, které by mohly jít proti zájmům jejího publika. Kdo s Firefoxem vydržel, ze změn vzniklých v důsledku tlaku Googlu těžil také.

Kratší vývojový cyklus znamená, že Firefox v posledním desetiletí přichází s novinkami častěji. Jenže to byly novinky mnohem menší, což souvisí rovněž s tím, že webové prohlížeče dospěly.

Pro konzervativní prostředí od roku 2012 vzniká zvláštní odnož s přídomkem ESR. Jednou za pár měsíců se jedna verze ponechá bez funkčních změn a je dále jen opravována. Prvním zástupcem byl Firefox 10 ESR.

Běžný Firefox na stůl pokládá novinky každých pár týdnů. Vybíráme ty výraznější z prvních let, kdy Mozilla soupeřila s Googlem:

• Firefox 19 nabídl integrovanou čtečku PDF.
• Od verze 20 byl k dispozici režim soukromého prohlížení.
• Firefox 29 předvedl na své poměry výrazný redesign se zakulacenými panely. Vizuální styl se nazýval Australis a byl zjevně inspirovaný Chromem. Panel s doplňky zmizel, doplňky své místo našly na navigační liště.
• Firefox 43 v režimu soukromého prohlížení chránil před sledováním.
• Firefox 43 před koncem roku 2015 poprvé vyšel v nativní 64bitové variantě pro Windows.
• Firefox 47 integroval Widevine, DRM vyvinuté Googlem. To je klíčové pro streamovací videoslužby, které nechtějí svůj obsah vysílat nechráněný s ohledem na snadné pirátství. Mohly se tak zbavit Silverlightu. Závislost na Flashi se opět snížila, videa z YouTubu už prohlížeč přehrál sám.
• Firefox 48 poprvé běžel ve více vláknech.

Pokračování 5 / 5

Kvantový skok

Pokud Firefox po nástupu Chromu prošel změnou, která by se dala označit za přelomovou, tak právě takovým vydáním se v listopadu 2017 stal Firefox 57 s marketingovým označením Quantum. Mozilla uznala, že dosavadní technologie nemá budoucnost.

Prohlížeč byl roky kritizován za pomalost, která vynikala zejména ve světle Chromu, pro něhož byl svižný chod prioritou. Je to úsměvné, protože Firefox se kdysi blýsknul právě svižnějším načítáním ve srovnání s Internet Explorerem. Vykreslovací jádro díky iniciativě Quantum zrychlilo skoro dvojnásobně.

Mozilla v roce 2019 radikálně zjednodušila logo Firefoxu

Firefox za to zaplatil tím, že padla kompatibilita se staršími doplňky postavenými na technologii XUL. Ty mohly být značně robustní a do prohlížeče zasahovat tak hluboko, že ho mohly zásadně měnit. Právě jim bývá připisován podíl na úspěchu prvních verzí Firefoxu. Byl jednoduchý, ale funkce se v případě potřeby daly doplnit.

Z výhody se stala kotva. Technologický upgrade byl nevyhnutelný a stejně nevyhnutelně od Firefoxu odehnal další část jeho drolící se uživatelské základny. Od té doby prohlížeč od Mozilly podporuje jen WebExtensions po vzoru Chromu a dalších. Vyvstaly logické otázky. Firefox jde na ruku střednímu proudu. Jenže ten už je spokojený s Chromem, tak jak by ho Firefox mohl oslovit, když jen z velké části dělá to stejné jako konkurence?

Quantum nabídl modernější rozhraní Photon a tehdy bylo odstraněno samostatné vyhledávací pole. Byl to znovu Chrome, kdo roky předtím ukázal, že vyhledávací pole může být spojené s adresním řádkem.

Firefox posledních 15 let míří dolů. Graf ukazuje podíl na klasických počítačích

V dalších letech se Mozilla zaměřila na ochranu soukromí a kurz si drží dodnes. Do prohlížeče implementuje blokátory různých sledovacích prvků. Uživatelská základna se přesto dále drobí. Soukromí jako téma nerezonuje a ideologie také ne. Mozillu navíc zasáhla koronavirová pandemie, a tak propustila 250 lidí. Letos přiznala, že za pět let její prohlížeč ztratil čtvrtinu uživatelek a uživatelů.

Podle Statcounteru (jiná globální data nemáme) Firefox v roce 2009 dosáhl na 31% podíl na trhu. Od té doby klesá, v lepším případě stagnuje. Letos na klasických počítačích dosáhl téměř 7% podílu. Kdybychom přičetli mobilní zařízení, tak se Firefox nachází pod třemi procenty – na mobilech se totiž nikdy neprosadil. Propad na desktopech ukazují také veřejně dostupná data přímo od Mozilly.

Neradostný výhled

V roce 2024 Mozilla oznámila několik nových a důležitých funkcí, které se ale do prohlížeče teprve budou trousit. Firefox se naučí kategorizovat stránky do skupin, což konkurence zvládá roky. Vertikální panely tak rozšířené nejsou, přesto ani v tomto případě nejde o nic nevídaného. Ani malý prohlížeč nemůže ignorovat AI, kterou se snaží integrovat v aspoň nějaké podobě. Mozilla chce využít malé jazykové modely třeba pro práci s PDF. To ovšem je hudba budoucnosti.

V posledním desetiletí Firefox ztratil pověst inovátora. Z výše popsaných novinek je zřejmé, že se ocitl ve vleku Googlu. Sázka na soukromí ve větším měřítku nerezonuje a prohlížeč sotva drží krok s konkurencí. Je obdivuhodné, že Mozilla zvládá aspoň tohle, protože má na vývoj mnohem méně prostředků než Google či Microsoft.

Poslední roky se Firefox soustředí na ochranu uživatelského soukromí

Firefox je pořád skvělou alternativou pro ty, kteří se z libovolného důvodu nechtějí kamarádit s Chromem nebo Edgem. Moc pozitivnějšího se říct nedá. V den 20. narozenin není vůbec jisté, že se Firefox dožije dalších kulatin. Eroze jeho uživatelské základny je značná a trvalá. Část z ní je bezesporu specifická, protože se drží dávno nepodporovaných Windows 7. Mozilla neví, jestli o ně nepřijde.

Prohlížeče jsou si v současnosti podobné jako vejce vejci a má to svůj důvod. Skutečně zajímavé myšlenky do praxe realizuje Arc, byť máme důvody si myslet, že neuspěje. Pro alternativní prohlížeče nezbývá moc prostoru, pokud se chceme bavit o velkém měřítku.