Mosty mezi starou a novou ekonomikou

Diskuze čtenářů k článku

Richard Vasko  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Je tenhle článek reklamou nebo zaplacenou chválou, vzdyt se jedná o klasický marketingový kecy a fráze ....

Ach jo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Viděl bych to stejně... Je to prostě o tom, jaký je dnešní svět, že podnikání není už za účelem produkce výrobků či služeb a s tím souvisejícího UMĚŘENÉHO zisku, nýbrž jen a pouze o spekulativním kapitálu, všezamlžujících (pseudo)odborných, pokud možno anglo-českých termínech a jen a pouze o penězích a tzv. "image" apod. Třeba něco jako vlastnictví firmy, její jméno a tradice, generační dědění apod. je v tahu - důležitý je přece "exit", že (tedy zase na tom trhnout co nejvíce prachů, se kterýma si pak ve finále můžu třeba vytírat p...l nebo si jimi vystlat rakev). Taky se to dá popsat slovy PRACHY - KECY - PÓZA - PRACHY atd. dokola, duchovní a lidský rozměr té věci naprosto chybí (člověk je brán jako nepatrné programovatelné kolečko v obřím soustrojí). Kam to spěje? Měl jsem za to, že komunismus a jeho atributy už jsou za námi, ale tohle je snad ještě horší... Chtělo by to trochu přiměřenosti a člověčího pohledu, zamyslet se nad samou existencí a smyslem hromadění majetku...

Ještě že ten člověk (kupodivu) uznává, že malé firmy a živnostníci jsou tím nejzdravějším jádrem (sám jsem jedním z nich a tak vím, co to obnáší). Princip je ovšem v tom, že tato vrstva naštěstí nikdy svět neuvidí oním pokřiveným, stádně-peněžním, výše uváděným způsobem - mimo jiné proto, že musí konkrétně pracovat a pro podobné úchylnosti nemá ani čas, ani smysl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JIří Hlavenka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

To je teda depresivní názor
Podnikání živnostníka pro "uměřený" zisk je trošku utopie. Mám si to představit, že podnikatel si řekne - a pojedu na 10% čistý zisk a v žádném případě se nepokusím o víc, protože těch (řekněme) 10% považuju za uměřené? Neříkám, že to vůbec neexistuje, ale typické podnikání to zrovna není.

Berte, že pohled pana Kudery je zase z toho opačného konce podnikání a neberte mu "právo existovat". Totiž pokud by nebyly rizikoví kapitalisté (tj. skutečně lidé zaměření jen na to, co píšete vy), tak by spousta firem a projektů vůbec nespatřila světlo světa, protože banka na tyto projekty nikdy úvěr nedá. Takže by buď neexistovaly (a svět by byl chudší o spoustu menších a středních firem), nebo by to bylo ponecháno pouze na megakorporacích - což je právě to, co hodně kritizujete. Rizikový kapitalista umožňuje, aby spousta lidí vůbec mohla realizovat svůj podnikatelský sen a potěšit statisíce svých zákazníků - samozřejmě, on to nedělá pro ten podnikatelský sen, ale pro peníze. Je to profese, která umožňuje firmám vznikat, růst a žít. Je na tom něco zavrženíhodného?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

"Podnikání živnostníka pro "uměřený" zisk je trošku utopie. Mám si to představit, že podnikatel si řekne - a pojedu na 10% čistý zisk a v žádném případě se nepokusím o víc, protože těch (řekněme) 10% považuju za uměřené? Neříkám, že to vůbec neexistuje, ale typické podnikání to zrovna není."

Ne ,pane Hlavenko, nemáte si to takto představit. Ono totiž vůbec nejde o nějaká procenta, tím méně fixní (někdy je to dokonce záporné, někdy zase třeba několik set %) - vtip je právě v onom "lidském" přístupu (nemám pro to vhodnější termín) a v syntéze všech možných aspektů, kdy zisk - ač důležitý - není nutně vždy na prvním místě... Je to prostě dáno celkovým náhledem nejen na podnikání, ale na svět a existenci vůbec. Máte zřejmě pravdu, že to není "typické" - jenže právě to je pro mě, zklamaného mnohými vlastnostmi dnešního světa právě potvrzením toho, že to dělám (snad) správně - tedy správně ne třeba z hlediska maximalizace zisku, ale např. morálky a toho, co přijde po mně... Toto bohužel oné egoistické tzv. "většině" zcela chybí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JIří Hlavenka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Většina je podle vás "egoistická" proto, že se zaměřuje na peníze. Nemyslím, že by peníze a morálka byly vždy v rozporu a pomohu si starým příkladem TOmáše Bati: on potřeboval vydělávat a to hodně, aby jednak splnil své cíle, ale také, aby dal zaměstnání i vzdělání a výchovu desítkám tisíc lidí, kteří předtím akorát pásli v Beskydech ovce. A to je ještě jeden z nejtvrdších podnikatelů naší historie. Je podnikání zaměřené pouze na tvorbu větších hromad peněz z malých hromad peněz apriori zavrženíhodné, zatímco pasení ovcí v Beskydech je zase apriori čestné a morální?

Jistě - mezi tzv. podnikateli je samozřejmě spousta zcela zavrženíhodných a amorálních kreatur, ale je jich v jiných profesích méně, abyste s takovou jistotou mohl paušálně finančníky označit za egoisty? Takový bača může být ještě mnohem větší egoista než finančník, protože jej zajímají jenom jeho ovce a on sám. A jelikož ovce žádné ego nemají, tak je to vlastně 100% egoista. Jak hnusné.

V článku (od kterého jsme trošku uhnuli) se nehovoří o osobě a osobnosti interviewovaného člověka, ale zaměřuje se výslovně na určitý podnikatelský segment, který samozřejmě může mít ty zvláštnosti, které vás tolik pohoršují. Ale může to být jenom 10% života daného finančníka. Kdybyste četl rozhovor s kaktusářem, který by byl jenom o kaktusech, mohl byste zvolat "jaký je to úchyl, jeho život tvoří jenom kaktusy, na nic jiného nemyslí! Jaký egoista!".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Pane Hlavenko, bohužel jste z mého příspěvku nepochopil nic... Vaše reakce jdou "ode zdi ke zdi" - např. já jsem nepsal nic o tom, že odsuzuji orientaci na peníze, nýbrž o tom, že odsuzuji výhradní, nebo taky apriorní orientaci tohoto typu. Váš příklad s bačou kromě toho poněkud pokulhává, protože bača svým počínáním nikomu neškodí, finančník ale velmi dobře může (budiž - je to třeba špatně zvolené). Nicméně závěrem: všechno je to o harmonii hodnot a o jejich prioritách a o tom, že jakékoliv extrémy jsou prostě špatně - v jednom z nich (ideologickém a sovětském) jsme se 40 let dusili, teď jsme zase v tom finančně-materialistickém a americkém. No, třeba někdy bude líp...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JIří Hlavenka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Možná jsem nepochopil, ale možná také jenom špatně formulujete.
Z čeho máte pocit, že "výhradní" či "apriorní" orientace "tohoto typu" se hodí k osobě interviewovaného? Vyjadřuje se pouze o své profesi, nikoli o své osobě, o svém životě. Profesně je bača orientovaný také pouze na ovce, což mě připadá jako také značně extrémní.

Asi chápu, co chcete říci, ale neformulujete správně. Nemyslím si, že nyní jsme zase nějak extrémně orientováni na svět finančně-materialistický a americký. Především jsme si předtím nemohli vybrat a nyní si vybrat můžeme. Nikdo není orientovaný tak, že by jej někdo násilím někam orientoval - každý se orientuje tam, kam chce. Podívejte se například na to, jak enormně a nádherně vzrostla znalost cizích jazyků u dnešní mládeže, jejich cestování a poznávání jiných světů, jiných národů, jiných kultur, jejich rozhled i demokratické a kulturní smýšlení. To je v porovnání s námi před dvaceti lety nebe a dudy. To jsme akorát chodili na studiích chlastat a nadávali na všecko možné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Viděl bych to stejně... Je to prostě o tom, jaký je dnešní svět, že podnikání není už za účelem produkce výrobků či služeb a s tím souvisejícího UMĚŘENÉHO zisku, nýbrž jen a pouze o spekulativním kapitálu, všezamlžujících (pseudo)odborných, pokud možno anglo-českých termínech a jen a pouze o penězích a tzv. "image" apod. Třeba něco jako vlastnictví firmy, její jméno a tradice, generační dědění apod. je v tahu - důležitý je přece "exit", že (tedy zase na tom trhnout co nejvíce prachů, se kterýma si pak ve finále můžu třeba vytírat p...l nebo si jimi vystlat rakev). Taky se to dá popsat slovy PRACHY - KECY - PÓZA - PRACHY atd. dokola, duchovní a lidský rozměr té věci naprosto chybí (člověk je brán jako nepatrné programovatelné kolečko v obřím soustrojí). Kam to spěje? Měl jsem za to, že komunismus a jeho atributy už jsou za námi, ale tohle je snad ještě horší... Chtělo by to trochu přiměřenosti a člověčího pohledu, zamyslet se nad samou existencí a smyslem hromadění majetku...

Ještě že ten člověk (kupodivu) uznává, že malé firmy a živnostníci jsou tím nejzdravějším jádrem (sám jsem jedním z nich a tak vím, co to obnáší). Princip je ovšem v tom, že tato vrstva naštěstí nikdy svět neuvidí oním pokřiveným, stádně-peněžním, výše uváděným způsobem - mimo jiné proto, že musí konkrétně pracovat a pro podobné úchylnosti nemá ani čas, ani smysl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JIří Hlavenka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Zkuste se zamyslet: jsou to všechno kecy a fráze, tudíž ten pán asi nic nedokázal... a ty peníze, které jeho firma dává do projektů, se asi rodí u něj na zahradě?
Samozřejmě že v "tomto světě" je zvykem hovořit obecněji, méně "na plná ústa", ale tak tomu ve světě velkých financí vždycky bylo a bude.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomas Holub  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Kdyz se nad tim vsim zamyslim, tak si Jan Kudrna de facto protireci.

Pripada mi, ze on i ostatni investori a analytici trhu se stale nemohou vzdat iluzi a podmanivych slibu v pseudopodnikatelskych planech, ktere jsme slychavali jeste pred rokem pred krachem NASDAQu.

Prestoze prislo pro investory krute vystrizliveni a tisiciprocentni narusty firem se nekonaly, snazi se neustale vetsina investoru "jet ve starych kolejich nove ekonomiky" a neustale opakuji stejne fraze a s nimi i chyby, ktere jiz jednou vedly ke znacnemu propadu celeho IT odvetvi.

Jan Kudrna na jedne strane tvrdi, ze jsou dulezite stare, stabilni podniky, ale na druhe strane ocekava od firmy narust v radu tisicu procent (10, 100, 1000...). Samozrejme pokud nekdo prijde s opravdu genialni myslenkou, muze se takovyto scenar stat realnym, ale domnivam se, ze takova udalost se stava maximalne tak jednou za deset let a to kdovi jestli. V opacnych pripadech pujde o projekty lidi, kteri dokazi jen ostatni presvedcit, ze prave jejich myslenka je genialni. Investor pak pujci penize, firma se rozbehne a ze slibovanych tisicu procent jsou ve vysledku pouhe stovky nebo desitky procent... To ale vubec neni spatne (vzdyt ani investori nejsou zadni hlupaci a nepujci penize na naprosty nesmysl)!!!

Takze nakonec je kazdy spokojeny.

Co mne ale vadi, je, ze nemuzu za stavajici situaca a nalady na trhu prijit a rovnou rici: "Mam projekt, ktery ma velkou sanci rust v radu desitek procent, nedelam si ambice zacit do dvou let konkurovat zavedenym firmam v oboru, ale presto najdu sve spokojene zakazniky a misto na trhu." - viz tento clanek.

Zrejme bude jeste nejakou dobu trvat, nez megalomansti investori pochopi, ze vice nez pouha strategie, synergie a exit (kolik takovych bezcennych slovicek se jeste objevi...) je dulezitejsi najit zakazniky a udelat neco uzitecneho. Jen tak je mozne vytvorit fungujici firmu a ne podnik, ktery je uz od zacatku pouhou casovanou bombou, kterou si investori prehazuji jako Cerneho Petra a tomu poslednimu pak vybuchne v ruce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JIří Hlavenka  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Nevztahujte celou novodobou historii rizikového kapitálu pouze na jediné časové údobí duben-prosinec 2000 a na jediný segment informačních technologií a Internetu.

Princip VC tu je zhruba dvacet let a v té době se skvěle osvědčil: v celku vydělal rizikovým investorům gigantické peníze.

VC, jak píšu výš, skutečně dává smysl, protože umožní fungování "štik v rybníce": firem, které mají skvělý nápad, ale banka jim na nápad nepůjčí (ani u nás ani ve světě) a které mohou skutečně zatopit jeho uskutečněním nějaké velké korporaci tak, že této nakonec nezbývá než firmu draze koupit. VC tak hodně přispívá proti zakonzervování trhu, neboť korporace příliš nestojí o pokrok, ale naopak usilují o stabilní a neměnný trh, na kterém doladí své zisky k dokonalosti.

Zcela ale souhlasím s tím, že i rizikový kapitalista musí uvažovat při investici do firmy naprosto standardně a pragmaticky, podle zásad "staré ekonomiky" a musí být přesvědčen o tom, že jím investovaná firma je schopna (třeba časem) sama vydělávat peníze. Odstrašující případ toho, kdy se myslelo pouze na jakýsi blíže neurčený exit, je právě případ Globopolisu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomas Holub  |  20. 04. 2001 19:45  | 

Pokud se budeme bavit obecne o VC, tak mi nezbyva nic jineho, nez s Vami souhlasit.

Pokud ale pujde o "novou ekonomiku" a investice do IT firem v ni podnikajicich (a o tom tento clanek nepochybne a predevsim je), tak mi nezbyva nez opakovat, ze v tomto rozhovoru se az prilis casto objevila slova (fraze), ktera se bezne vyskytovala zhruba tak pred rokem. Domnival jsem se, ze investori v posledni dobe zmenili svuj pohled na trh a jeho moznosti, ale vidim, ze setrvacnost v nazorech a mysleni je velika...

Presto (nebo snad prave proto) dekuji za zajimavy clanek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky