Morseovka, Napierovy kosti a počítač IBM

Morseovka přichází na svět

Mezi slavnými osobnostmi tohoto týdne si pozornost zaslouží například Američan Samuel Morse, jehož jméno je nejčastěji spojováno s takzvanou Morseovou abecedou pro jednoduché kódování znaků. Samuel Morse (celým jménem Samuel Finley Breese Morse) se narodil dne 27. dubna v roce 1791, do kalendária se tak dostává datem své smrti, 2. dubnem roku 1872.

Samuel Finley Breese Morse (zdroj: John Gushue)

Morseovo dětství ale nebylo pouze ve znamení vědy a techniky, mnohem výrazněji se u něj projevovaly sklony k umění. Dokonce se nejprve vydal na dráhu uměleckého malíře, kde si také nevedl vůbec špatně. Přeci jen u něj ale nakonec zvítězila touha po vědě a vynálezech a v roce 1835 první pokusy zakončil konstrukcí telegrafu, který se však ještě netěšil ze zaslouženého uznání.

O dva roky později si tento svůj vynález nechal patentovat a přidal také pravidla pro převod číslic na posloupnosti teček a čárek, předchůdce dnes běžně známé morseovky. Během práce na všech vynálezech se u něj projevoval mírný nedostatek technických znalostí, v případě telegrafu se to projevilo v bodě, kdy potřeboval vyřešit automatické spínání kontaktů při průchodu elektrického proudu. Právě s tímto mu pomohl fyzik Joseph Henry, od nějž získal elektromagnetické relé.

Další informace:
Morseův životopis na stránkách anglické Wikipedie.
A obdobná varianta v podání českého serveru Quido.cz.

Napier a jeho kosti

Aby ani v tomto pokračování nezůstali stranou slavní zástupci světa matematiky, bude prostor věnován Johnu Napierovi, Skotovi, který výrazně ovlivnil svět matematiky, jmenovitě počítání s logaritmy. Narodil se v roce 1550 v Edinburghu, přesné datum není známo. Zato je však známo datum úmrtí, 4. dubna roku 1617, díky kterému se také dostává do tohoto kalendária.

John Napier (zdroj: UALR.edu)

Občas jsme na řádcích jednotlivých kalendárií odkazovali skotskou univerzitu St. Andrews, přesněji její webové stránky s biografiemi, právě na ní také Napier začal studovat již v poměrně brzkém mládí. Jak již bylo nastíněno, jeho největší objev se týká logaritmu, který značně usnadnil do té doby složité násobení čísel převodem na sčítání.

Postupy pro počítání s logaritmy i související tabulky Napier uvedl v práci nazvané Mirifici Logarithmorum Canonis Descriptio – výkladová část tvořila necelé čtyři desítky stránek, tabulky pak devadesát. Pro snadnější násobení vytvořil také takzvané Napierovy kosti (někdy nepřesně uváděno jako Napierovy kostky), o nichž se můžete dočíst například na anglické Wikipedii.

Další informace:
Ucelené informace na anglických stránkách serveru Johnnapier.com.
Biografie v českém provedení na serveru Converter.cz.

Kolem dokola se System/360

V historii počítačů nastalo nemálo přelomových okamžiků, které pozměnily vývoj a nadcházející trendy. Jedním z příkladů této kategorie může být také rodina počítačů System/360 od společnosti IBM, které patřily mezi nejrevolučnější systémy vůbec. Uvedení se váže ke dni 7. dubna 1964 a u zrodu stála trojice Erich Bloch, Fred Brooks a Bob Evans. Celkové tehdejší náklady na vývoj System/360 se odhadují na tučných 5 miliard dolarů.

S nástupem počítače System/360 již zákazníci nemuseli dále kupovat celé nové systémy, jelikož se zde začal uplatňovat princip pořízení jednotlivých periferií. Vývoj a uvedení počítače System/360 znamenal nástup zcela nových technologií, které předurčily směr budoucího vývoje moderní výpočetní techniky – například ustanovení bajtu jako posloupnosti osmi bitů. Během vývoje společnost IBM získala více než tři sta patentů a při doplnění číslovky do názvu se inspirovala počtem stupňů kružnice.

Další informace:
Podrobné informace o rodině počítačů System/360 na anglické Wikipedii.
Původní historické oznámení na stránkách společnosti IBM.