Na tento týden připadají kalendária zejména ze světa přenosu informací – zavzpomínat si můžeme například na patent Morseova telegrafu či Marconiho bezdrátovou komunikaci přes kanál La Manche. Stranou však nezůstane ani satelitní technika a vypuštění meteorologické družice.
Jazyk teček a čárek
Dne 2. dubna tomu bude přesně 134 let od doby, kdy zemřel americky vynálezce Samuel Morse (celým jménem Samuel Finley Breese Morse). Zaplaveme-li ještě více zpět proti proudu času, narodil se 27.dubna roku 1791 a odmalička jej kromě techniky zajímalo také umění – po vysokoškolských studiích se dokonce nejprve vrhl na dráhu uměleckého malíře.
Ačkoliv si Samuel Morse ve světě umění nevedl nikterak špatně, proslavil se především na poli techniky. V roce 1835 zkonstruoval první model svého telegrafu, který však prozatím sloužil pouze jako předzvěst nového, nepoznaného. O dva roky později si již nechal svůj vynález patentovat, přidal také převod číslic na posloupnosti teček a čárek, tedy předchůdce slavné morseovky.
Samuel Morse by své plány jen těžko dotáhl do konce, pokud by se mu nedostalo odbornější technické pomoci. Přes neutuchající vynalézavost a vytrvalost mu scházely dostatečné znalosti, pomocnou ruku mu v tomto ohledu podal fyzik Joseph Henry. Právě od něj totiž Morse získal elektromagnetické relé, které při průchodu elektrického proudu dokázalo spojit obsažené kontakty. Přes počáteční problémy s prosazením nového vynálezu se nakonec Morseův telegraf velice rychle rozšířil po celém světě.
S proslulou morseovkou se děti povětšinou seznamují již v útlém věku – kromě pobavení je však zároveň nenásilnou formou uvádí do kódování informace. Funkční a především reverzibilní kódování údajů jedné abecedy do druhé jim zároveň v širším náhledu představuje základy algoritmizace. Také proto se na internetu nacházejí zpracování morseovky v mnoha hávech: za všechny jmenujme například základo až středoškolský program a zdrojový kód v jazyce Pascal, vzhlednější Java applet se zvukovým výstupem či specializované kurzy výuky.
Zdroje:
optime.jinak.cz/vedtech/vynalezy/clanky/telegraf/telegraf.html
www.quido.cz/osobnosti/morse.htm
cs.wikipedia.org/wiki/Telegrafie
Průkopníci světa meteorologie
Na první dubnový den připadá výročí světa satelitní techniky, jelikož uplyne 46 let od vypuštění první meteorologické družice, která sloužila k mapování a předvídání vývoje počasí. Její název byl Tiros I, odstartovala ze základny NASA, a prvenstvím tak zahájila další průběh vesmírného programu Tiros (Television Infrared Observation Satellite Program). Tiros I obsahoval dvě televizní kamery – jednu pracující s nízkým rozlišením, druhá byla naopak schopna pořídit kvalitnější obraz vysokým rozlišením. Satelit byl funkčně použit pouze po dobu 78 dní, nicméně získanými materiály i za takto krátkou dobu ukázal, že podobná zařízení dokáží výrazně napomoci při zkoumání počasí.
Podobně zaměřené výročí je spjato také s 27. březnem, jelikož v roce 1910 se tohoto data narodil americký vědec John Robinson Pierce, který je považován za jednoho z otců satelitní komunikace. Již během druhé světové války výrazně přispíval svými výzkumy na poli vlnění a radaru, v padesátých letech se pak začal naplno věnovat satelitní komunikaci, v kteréžto oblasti položil zejména nezbytné teoretické základy.
Vrátíme-li se po mírné oklice zpět k předpovědi počasí, bude tomu dne 1. dubna přesně 131 let od doby, kdy se v novinách objevila dnes již běžná mapa zobrazující počasí. Publikoval ji Sir Francis Galton v britském deníku The Times, podobně si také připsal prvenství v oblasti spojování míst stejné tlakové výše.
Zdroj: http://www.earth.nasa.gov/history/tiros/tiros1.html
Zdroje:
www.earth.nasa.gov/history/tiros/tiros1.html
news-service.stanford.edu/news/2005/april6/memlpierce-040605.html
Bezdrátový přenos přes La Manche
Dne 27. března roku 1899 uskutečnil slavný italský vědec a vynálezce Guglielmo Marconi bezdrátový telegrafní přenos, aby tak zaujal francouzskou vládu a přesvědčil ji ke koupi i provozu svého zařízení. Vysílání probíhalo přes kanál La Manche, mezi městy Dover a Boulogne. O celém úspěšném pokusu si můžete přečíst na stránkách prvního z níže odkazovaných zdrojů. Francouzští pozorovatelé byli přítomni na obou stranách navazovaného spojení, dosažená vzdálenost činila 32 mil. Pokusy probíhaly po několik dní, rychlostí až patnácti slov za minutu – výsledkem Marconiho úsilí byl přenos zpráv bez použití nákladných kabelových spojení vedených na mořském dně.
Zdroje:
earlyradiohistory.us/1899marc.htm
nobelprize.org/physics/laureates/1909/marconi-bio.html
