Molekuly na kolečkách - budoucnost computingu?

Přes to, že nové technologie výroby čipů stále odsouvají technický limit integrace a zejména rychlosti počítačových čipů, za který už nebude možné jít, je stále jasnější, že se časem tento limit stane nepřekročitelným a také neposunutelným, a že bude nutné hledat nové alternativy. Je to velmi podobné jako například u fosilních paliv nebo čerpání nerostných surovin - i když se stále objevuje více zásob ropy, plynu či kovů než se jich ročně vyčerpává, je jasné, že to nepotrvá věčně a že lidstvo bude muset najít alternativu, má-li přežít.
V oblasti computingu se už několik let hovoří o tzv. nanotechnologiích. Ty by měly být postaveny (zjednodušeně řečeno na tom), že úlohu "jedničky či nuly" bude hrát jediná elementární částice, jediný atom či jediná molekula, která se vydá buď směrem jedním či opačným. I přes miniaturizaci čipů a miniaturizaci jejich výkonů je dnes k provedení jediné binární operace potřeba stovek tisíc elektronů. Nanotechnologie by tak mohly překročit dnešní výkonnost počítačů snad až o desítky řádů, tedy na nepředstavitelnou úroveň - problémem ovšem je, jak přinutit tyto částice k poslušnému chování.
Jeden z nejnadějnějších objevů poslední doby se však podařil výzkumnému týmu IBM; ti oznámili objev tzv. "molekulárních koleček", molekul se strukturou podobnou ložiskům, které se rychle otáčejí. Je jasné, jak tohoto lze využít - molekuly se buď otáčejí nebo jsou v klidu, a již zde máme tolik potřebné, jednoznačně určitelné stavy nuly a jedničky. Roztočení a zastavení molekuly se přitom provádí nepatrným elektrickým impulsem.
K nano-počítači je samozřejmě ještě nesmírně daleko, nicméně výzkumníci označují tento objev za nejslibnější v posledních letech. Je kuriózní, že svět počítačů může skončit tak, jak začal, tedy vlastně mechanickým počitadlem, sestaveným z miliard titěrných abakusů.