Digitální doklady v Česku začínají dostávat reálné rozměry. Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu schválila novelu zákona o právu na digitální služby, která počítá se vznikem digitální občanky, kterou si lidé budou moci nahrát do mobilu a prokazovat se s ní tak jako s fyzickou občankou. První úřady ji mají začít přijímat už příští rok.
Ústředním bodem celého projektu je chystaná aplikace eDoklady, na které pracuje Digitální informační agentura (DIA). Ta bude sloužit pro správu veškerých digitálních dokladů, zatím se mluví převážně o občanském průkazu. Bude zahrnovat verzi pro veřejnost, kterou se lidé budou identifikovat a verzi pro úřady, která bude fungovat jako čtečka.
Detaily prozradil po jednání vlády vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Jakmile si občan aplikaci stáhne, odešle jejím prostřednictvím požadavek na identifikaci. Pak se bude muset přihlásit identitou občana – bankovní identitou, klíčem eGovermentu, jak kdo bude chtít – načež aplikace vygeneruje kód, který si druhá strana (úřady, policie apod.) přečte vlastní čtecí aplikací.
Větší míra anonymity
Podle Bartoše bude digitální občanka téměř plnohodnotnou alternativou k fyzickým kartám, digitální verze bude obsahovat stejné údaje. Plastové karty však nemají zaniknout, obě varianty budou existovat paralelně vedle sebe a úřady dostanou povinnost přijímat obě možnosti.
Digitální občanku však půjde používat jen při fyzickém ověřování, na dálkové skrze internet bude nadále třeba plastová občanka vybavená čipem. Digitální verze také nebude platná při cestách do zahraničí.
„Navrhovaná právní úprava je založena na principu dobrovolnosti – každý občan se bude moci rozhodnout, zda digitální stejnopis průkazu bude využívat, anebo zda setrvá u prokazování totožnosti toliko fyzickým průkazem,” uvádí důvodová zpráva novely, kde také stojí, že digitální občanku nebude možné získat bez existence fyzické. Někde v šuplíku doma tak plastovou verzi budete muset mít i nadále.
Zajímavou novinku pak je, že si člověk bude moci vybrat, který údaj v digitální občance druhé straně ukáže, protože už nepůjde obrázek, ale datový set ve formě kódu. Například v hospodě, když si obsluha bude chtít ověřit věk, bude možné ukázat jen datum narození bez jména a adresy, přičemž věrohodnost údajů doloží fakt, že data půjdou ze státní aplikace.
Plánovaný harmonogram
O 1. ledna 2024 začnou digitální občanku přijímat ústřední správní úřady mimo zastupitelské úřady. Takže ministerstva a velké úřady typu Energetický regulační úřad či Český telekomunikační úřad.
Od 1. července 2024 se přidají orgány veřejné moci, kterou nejsou ústřední, kraje a obce s rozšířenou působností.
Od 1. ledna 2025 budou muset digitální občanku přijímat všechny ostatní úřady, které ze zákona ověřují totožnost a také ambasády.
Pokud by některé úřady nebo soukromé subjekty byly aktivní a chtěly by se přidat dřív nebo dobrovolně, můžou tak učinit od 1. ledna 2024.
Volby? To dořešené není
Roční provozní náklady eDokladů jsou odhadovány na 50 milionů korun. Spuštění projektů má vyjít cca na půl miliardy korun. Novelu ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, Senát a poté podepsat prezident, ale z žádné strany se nečeká větší odpor.
Některé aspekty návrhu nicméně ještě budou muset projít upřesněním, například důvodová zpráva neodpovídá na otázku, zda digitální občanky bude možné používat při volbách. Sami autoři říkají, že o tom ještě bude muset proběhnout diskuze. Podotýkají také, že když jsou lidé zvyklí používat digitální platební karty, tak jistě přivítají i digitální občanky.