Před pár dny dorazila ke svému cíli, asteroidu jménem 101955 Bennu, americká průzkumná sonda OSIRIS-REx. Ihned po svém příletu se sonda pustila do intenzivního výzkumu asteroidu, jehož průměr je asi 490 metrů. Bude jí to trvat asi dva roky a sonda by za tu dobu měla pečlivě prostudovat téměř každý čtvereční centimetr asteroidu.
Součástí průzkumu bude i přistání na povrchu Bennu, během něhož sonda odebere z asteroidu vzorky materiálu. V roce 2023 by s nimi OSIRIS-REx měl dorazit zpět na Zemi.
Pokud se to podaří, tak pak budou materiál z asteroidu Bennu studovat celé generace planetárních vědců. Takové vzorky totiž budou zprávou o dávných časech vzniku Sluneční soustavy. Vědci se těší, že jim kousky asteroidu Bennu více objasní roli asteroidů v procesu vývoje Sluneční soustavy, a také ve vzniku života na Zemi nebo i případně dalších planetách.
Nejde jen o minulost
Pozoruhodná mise OSIRIS-REx se ale nebude zabývat jen minulostí. Součástí mise je výzkum, který poslouží i budoucnosti, v tomto případě spokojené a bezpečné budoucnosti lidstva. Asteroid Bennu je totiž na seznamu možných vesmírných hrozeb pro Zemi. Bylo to i jedním z důvodů, proč byl právě Bennu vybrán jako cíl mise OSIRIS-REx.
Mise k asteroidu Bennu by měla přinést zatím nejvíce detailní informaci o mechanismech, které stojí za pohybem asteroidů a planetek. Experti NASA na planetární obranu, kteří jsou součástí skupiny Planetary Defense Coordination Office, a kteří mají v popisu práce přinejmenším detekovat potenciálně nebezpečná vesmírná tělesa a varovat před nimi, by si díky misi OSIRIS-REx měli vylepšit své postupy pro předpovědi rizika srážky s nebeským tělesem i pro předpovědi důsledků takové srážky.
Bennu má velikost asi půl kilometru. V případě srážky s naší planetou by proletěl atmosférou a mohl by způsobit rozsáhlé škody. Američtí odborníci odhadují, že mezi lety 2175 a 2196 by se Bennu mohl srazit se Zemí s pravděpodobností asi 1 ku 2 700. Není to jednoznačná hrozba, ale zároveň nejde o zcela zanedbatelné riziko.
Vědci proto chtějí stanovit současnou a hlavně budoucí dráhu asteroidu Bennu s co největší přesností. Sonda OSIRIS-REx bude používat své přístroje k vysílání rádiových signálů a pořizování detailních snímků Bennu. S jejich pomocí specialisté NASA určí přesnou aktuální polohu asteroidu ve sluneční Soustavě a rovněž přesně určí jeho oběžnou dráhu.
Planetární obrana bude také bedlivě sledovat na Bennu takzvaný Jarkovského efekt, čili změnu dráhy malého tělesa v důsledku zpožděného vyzařování tepelného záření z povrchu tělesa na jeho noční straně, poté, co těleso bylo na denní straně zahřáto Sluncem.