Izraelští vědci vyvinuli počítač z živých buněk, který by mohl hrát významnou roli například v lékařství jako implantovaný řídící počítač.
"Počítač" tvoří bilión (angl. trilion) živých buněk, které se dokáží vtěsnat do kapky vody. O počítač se jedná skutečně jen v uvozovkách, z definice jde spíše o konečný automat. Pro analogii s běžným počítačem lze označit enzymy jako hardware a molekuly DNA jako software. Buňky v rámci své činnosti provádějí řadu funkcí, které lze využít k chování připomínající počítač. Vědcům z Weizmann Institute of Science se podařilo právě pomocí upravené DNA naprogramovat buňky tak, aby prováděly požadovanou činnost. Tvůrci tvrdí, že bilión buněk zvládne až miliardu operací za sekundu s přesností 99,8 procent. Tato přesnost je tu velmi důležitá, nejedná se totiž o žádné jasně definované nuly a jedničky a s přesností 99,8 procent bychom se rozhodně u běžných počítačů nespokojili. Unikátní je ale spotřeba energie, nejedná se o žádné energeticky náročné zařízení, tento bilión potřebuje jen miliardtinu Wattu k provozu.
Nečekejme, že bychom za několik let museli před zapnutím počítač nakrmit a po práci ho nechat vyspat. V tomto případě se bude jednat především o specifické využití v přirozeném prostředí tohoto počítače. Tak jako můžete dát procesor na základní desku, budeme moci vložit takovýto buněčný počítač například do lidského těla, kde si bude klidně plavat a třeba monitorovat hladinu nějakého hormonu a v případě překročení vypustí příslušnou dávku léku.
Biopočítače jsou i ve své podobě kapky vody extrémně složitou záležitostí, řekl bych, že se okamžiku, kdy se budou v obchodech prodávat "vaši bezva digitální biokámoši" jen tak nedožijeme.
