Mikroplatby ano, ale zcela jinak

Diskuze čtenářů k článku

Tom  |  14. 06. 2001 00:28  | 

Škoda pro mikroplatební systémy v Čechách, že nevznikly formou evoluce. Že nemůžou stavět na zkušenosti lidí s klasickými platebními systémy (v době, kdy stále při platbách na internetu převažuje dobírka, a větší rozšíření nástrojů založených na platebních kartách je v nedohlednu), ale naopak musí vynakládat spoustu energie která by jinak byla ušetřena.

Možná že se někdy stanu uživatelem systému pro mikroplatby, ale jako zákazník chci sakra nejdříve vidět solidní online možnosti pro normální platby. Až získám důvěru k nim, budu uvažovat o mikroplatbách. Jinak to hrozí snad jen v případě, že bych jako skalní příznivec chtěl podporovat své oblíbené servery platbou 1 Kč za přečtení článku.

Mikroplatební systémy by aspoň měly přijít s nějakým kvalitním projektem, zbožím/službami, které opravdu budou motivovat lidi, aby za ně utrácely, aby se jim vyplatilo stát se členy. To se zatím nikomu nepodařilo, zatím není za co "utrácet", čím ospravedlnit námahu spojenou se založením účtu a riziko. Sám mám zajímavý projekt, kde si věřím že by pro lidi byl dostatečným argumentem proč se stát zákazníkem mikroplatebního systému, a který se budu snažit ještě v tomto roce prosadit, ovšem je zaměřený spíš na užší skupinu lidí.

Hledím do budoucnosti s nadějí, že někdo najde cestu, jak zasáhnout opravdu co největší masu lidí, a systém pro mikroplatby rozběhnout, sebelepší funkčnosti není k ničenu, když se to nedá využít v reálném světě.

Tom

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petpus Petr  |  14. 06. 2001 09:44  | 

Tomovi. Pisete: Skoda, ze nevznikly..., ze nemuzou stavet na zkusenosti... Proto se domnivam, ze jste se ani nepokusil si prohlednout I like q (podobne jako autor clanku?). Stalo se nahodou, ze jsem se s nimi seznamil a ten system nema chybu, jen mu chybi jeste vice pripojeni (zatim pribyvaji). Je to jen penezenka, do ktere si prevedu sumu odpovidajici obsahu penezenky, takze jake zneuziti. Mensi castky se plati jen kliknutim. Bez poplatku! Kolik se ted da jen za slozenku.  A pokud si chci koupit neco treba za 10 000 Kc, coz necinim nijak casto, presunu je z Ebanky (i z jine) a nez si vyberu, platim.. A presun penez (odkud i kam) najdu ve vypisu sveho cisla uctu a nemusim vyplnovat zadne dotazniky :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 17:51  | 

Ale proboha, já jsem se nevěnoval technické podstatě toho systému! Znám ji docela dobře a souhlasím s vámi, že je dobrá a že i samotná původní "idea" je bezvadná (ostatně ona není původní, dolarové internetové platební systémy fungují v USA už nějakou dobu), jen špatně provedená.

Pokud jste si vy přečetl článek podrobně, hlavní dotazy a pochybnosti "opatrného zákazníka" se týkaly především záruk. Co mě pomůže nějaká skvělá technologie, ba i idea, když se řítím neustále do stále hlubší ztráty? Kolik už finančních domů do ní padlo a stáhlo do ní i prachy svých zákazníků.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eduard  |  14. 06. 2001 21:00  | 

I keď nerád musím smutne konštatovať, že je všeobecným trendom strašiť ludí dopredu nečestnosťou i keď rovnako treba skonštatovať, že porpi ceste v prachu je mnoho dobrých umyslov čestných podnikateľov. Treba si však uvedomiť, že mickroplatobné systémy nie sú určené na sporenie občanov ale na ako sám názov hovorí rýchle a pomerne malé platby a teda nie som presvedčený o nutnosti aby za takýmito systémami stála nejaká finančná inštitúcia ba práve naopak to považujem za určitý spomalovací prvok. Podľa určitých skúseností na účtoch v takýchto systémoch ludia držia priemerne stovky korún čo v prípade nečestného úmyslu nemožno porovnávať s krachmi bánk a kampeličiek. A rovnako si treba uvedomiť v prípade krachu tresno právnu zodpovednosť ludí, ktorí to spôsobili a tento stav sa bude zdokonalovaním legislatívy zlepšovať v prospech ludí.

Názov článku ma zaujal ale očakával som skôr nové nápady a myšlienky. Hlavne po zistení kto je autorom článku nakoľko si myslím že pán Hlavenka má široký rozhľad a dobré nápady. Dúfam, že sa v budúcnosti aj diskusia aj články budú orienovať na pozitívne a inovatívne myšlienky. Čo si o spojení bánk a mikroplatobných systémov nemyslím.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 22:20  | 

Ano, myslím, že jste docela trefil podstatnou věc. Pokud půjde skutečně o "mikroplatby", v hodnotě "kvéček", což jsou haléře (řekněme, že tedy půjde o platby v rozměru haléřů až jednotek korun), tak skutečně není potřeba dokonce ani velká bezpečnost či záruky. Pokud si na svůj účet natankuji stokorunu a přijdu o ni - no, však jsem v životě přišel o víc

JENOMŽE to má zase druhé úskalí. Takovýto systém na sebe nikdy nevydělá (např. ilikeq nemá žádné poplatky). Jeho provoz dnes obstarává několik lidí na plný úvazek, programátoři, marketing, obchod, management, support: i kdyby velmi skromně, je to několik miliónů Kč ročně, ale vzhledem k tomu, že systém skutečně musí být "proof", s vysokou úrovní bezpečnosti, tak nároky na kvalitu a pečlivost veškerého týmu musí být výrazně vyšší než u nějakého nefinančního webu.

Takže na to, aby to vydělávalo, musí systém pracovat s nějakými skutečnými hodnotami a být řešením pro běžné platby, řekněme v řádech tisícikorun. Jenomže v tom okamžiku právě nastane už problém s důvěrou: natankovat někam stokorunu jistě nebude mít nikdo problém, deset tisíc korun je už jiná věc. Tam už asi spojení s bankovní institucí bude nutné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
baloo  |  15. 06. 2001 10:06  | 

Hlavenka : ( ilikeq nemá žádné poplatky).

Pane Hlavenko,  pokud o něčem píšete , tak se prosím alespoň s daným produktem seznamte, a neuvádějte v omyl čtenáře živě. I LIKE Q poplatky má a platí je servery používajicí tento transakční kanál . Na druhou stranu uživatel  za transakce se svou peněženkou nic neplatí. Stejně tak jako když platíte z klasické většinou lidi používáné peněženky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eduard  |  15. 06. 2001 10:31  | 

Tak ako Vám odpovedal kolega tak IlikeQ poberá poplatky ako aj na Slovensku bežiace 2 systémy. Takže príjmový model projektu je riešitelný a myslím si že pri určitom počte klientov môže byť aj ziskový. Rovnako si myslím, že ľudia nebudú mať problém na účet vložiť niekoľko stokorún, rozhodne i nemyslím, že tam budú vkladať 10.000 korún. Postupom času si takýto systém vybuje dobré renomé a dôveru aj keď nebude bankový.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 11:03  | 

Pokud ilikeq zpoplatňuje servery, pak to má na svém webu velice šikovně schováno... kdo ze "starších a zkušenějších" ukáže odkaz, kde je napsáno, jak je zpoplatňuje a v jaké výši?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eduard  |  15. 06. 2001 11:22  | 
Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 12:18  | 

Máte pravdu, přehlédl jsem to... je to trošku zamlženo, nikoli jako poplatek, ale jako "náklady"...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eduard  |  15. 06. 2001 13:15  | 

Rád by som sa po tomto novom zistení sa Vás spýtal na názor efektívnosti a prevádzkovateľnosti takýchto systémov nezávisle od bánk.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 14:27  | 

Nerad bych si hrál na soudce a vynášel tady nějaké soudy... myslím si jenom,ž e to pro komerční firmu, poměrně slabou (závislou ryze na cizím kapitálu), bez vlastních synergií a bez partnerství s bankou (případného joint venture s bankou) je velice obtížné - téměř nemožné dosáhnout ziskovosti i ve střednědobém horizontu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eduard  |  15. 06. 2001 16:30  | 

Nerád by som Vás nútil k nejakému záveru na druhej strane náklady spojené so samotnou prevádzkou systému nie su neufinancovateľné a úspešnosť projektu by som asi vzťahoval na šikovnosť obchodníkov a marketingu pri rozširovaní služieb a servrov. Nie je mi jasné čo pozitívne okrem mena by banka do projektu mohlo priniesť nakoľko moje skúsenosti s rozhodovacími procesmi v bankách nie sú zrovna ružové.

Rovnako sa nazdávam, že projekt môže byť ziskový ak sa budú náklady držať na rozumnej úrovni. Poprosil by som Vás objasniť prečo si myslíte, že projekt nemôže byť ziskový.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 19:41  | 

Oni i ti šikovní obchodníci a markeťáci něco stojí... zvláště ti šikovní. Pokud předpokládáme, že se společnost bude chovat jako plnohodnotná firma s obchodníky, markeťáky, programátory, supportem, administrací a managementem s cca 10 zaměstnanci, pokud bude operovat alespoň s určitým marketingovým rozpočtem a pokud bude opravdu náročná na špičkovou kvalitu svých technologií, bude její provoz stát řekněme 10 mil. Kč.

Aby se tedy tato firma zaplatila, musí přes ni každý rok protéci částka ve výši jedné miliardy korun na mikroplatbách (tj. ne na mikropřevodech, ale jen na skutečných platbách, které si pak firmy ze svého účtu vytáhnou), neboť si bere 1% z těchto částek. Jenomže objem veškeré elekronické komerce typu B2C (tj. včetně "makroplateb", jako jsou letenky, počítače atd.) v roce 2000 byl odhadován v českém Internetu na stovky miliónů korun...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eduard  |  16. 06. 2001 01:32  | 

Prepáčte ale Vami uvádzané počty sú predimenzované a myslím si, že majú ukázať nemožnosť návratnosti systému.

V prvom rade nie som presvedčený o potrebe nákladov vo výške 10 mil. ročne, ale minimálne o polovicu menej. Samotná reklama systému nie je vírazne potrebná nakoľko systém je automaticky propagovaný  zapojenými servrami. O technickej nákladovosti systému sa dá tiež diskutovať.

Čo sa týka počtov pri výpočte poplatkov je v podmienkach IlikeQ uvedené 1% avšak minimálne 50Kč a to už tie počty sa javia inak a tak isto si treba uvedomiť aj iný zdroj príjmov čo môže byť rovnako významný zdroj príjmov ako poplatky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  16. 06. 2001 10:00  | 

Můžeme o tom klidně diskutovat. I kdyby to bylo o polovinu méně, stále ještě není vidět návratnost, ani zdaleka. U poplatku 50 Kč nezapomeňte, že systém musí sám ze svého platit bankovní poplatek za převod, který je v ČR často také v desetikorunách. A jaké jiné zdroje příjmů máte na mysli?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eduard  |  16. 06. 2001 17:58  | 

Chcel som tým povedať, že si nemyslím že by projekt nemohol byť návratný. Čo sa týka bankových poplatkov dajú sa nájsť banky s poplatkami rádove v korunách, pričom do určitej hodnoty vkladu tieto by tieto poplatky mali znášať vkladatelia. Ak sa niekedy stretneme na firstTuesday môžme v našom dialógu osobne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Nikola Rafaj  |  18. 06. 2001 00:26  | 

Pardon, ale takovahle diskuze je vice nez zavadejici:

1. Poplatky v I LIKE Q nejsou pouze ty zminovane ve Vseobecnych podminkach - v tech jsou popsany obecne vztahy v systemu. Subjekty, ktere chteji vyuzit sluzeb, musi podepsat smlouvu s Villusionem a dohodnout se na vysi poplatku - a ty nejsou 1%.

2. Poplatky nejsou jedinym zdrojem prijmu - tezko bysme ziskali investici na projekt, pokud by byl postaveny na nerealnych cislech.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tom Doktor  |  14. 06. 2001 21:39  | 

Petrovi: I like Q jsem detailne nezkoumal, ale snad chapu jak funguje. Je to mikroplatebni system, a v zadnem pripade plnohodnotny platebni system, aspon ve smyslu ktery jsem mel na mysli ja. Pochybuji, ze tvurci systemu meli v umyslu provadet transakce za 10.000 Kc. (ale je to asi dobre, citit se pri platbe jako milionar , kdyz 10000 Kc je ekvivalent 1mil Q) Alespon co si pamatuji ze sve schuzky s nimi, jednalo se o castky radove nizsi, maximalne stokoruny, a verim, ze to tak zustava, i kdyz na jejich webu ted vidim server umoznujici pomoci Q platbu az 50.000. 

 

 

Jeste bych rad dodal, jakkoliv jsou Qcka, ktera emituji napriklad za navstevu stranky, kryta zlatom a ostatnymi aktivami, na mne systemy rozdavajici penize zdarma uzivatelum pusobi neseriozne a asi bych jim vetsi castku nesveril. Rozdavani zdarma je dobry marketingovy nastroj u serveru typu fazole.cz, ale ne u Qcek. Nemuzu si pomoct, na mne to pusobi spatne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
pampo  |  20. 06. 2001 08:33  | 

myslim, ze je potreba zminit skutecnost, ktera neni uplne na prvni pohled zrejma...prave zavedeni mikroplatebniho systemu I LIKE Q umoznilo odmenit a zaplatit aktivitu uzivatelu realnymi penezi a ne pouze fiktivni nahrazkou jako jsou fazole apod. asi si budeme muset zvyknout, ze veci a sluzby na internetu nejsou zadarmo a proto ani aktivita useru, ktera ma byt vykonana dle mych predstav, nemuze byt odmenena vyvarenymi fazolemi, ale realnymi penezi...tot vse...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Nováček  |  14. 06. 2001 01:52  | 

Ještě se u nás objevila Virtuálni Banka na adrese www.vbanka.cz. Podle zákona č. 21/1992 Sb. O bankách http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/ však platí, že:§ 3 (1) Slovo "banka" nebo "spořitelna",   jeho překlady nebo slova, v jejichž základě se tato slova vyskytují, smí užívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1. / t.j. tedy zřejmě např. Banka vín, spermobanka - pozn. autora příspěvku/

V patičce "vbanky" je "Computer MCL Cybergroup & Internet Billboard, všechna práva vyhrazena", ale na používání označení banka podle zákona právo nemají. Upozorňuji, že nejsem právnik, ale speciálně tohle si pamatuji i z předmětu bankovnictví ve škole. Až si toho někdo všimne, můžou mít hoši docela problém, milionové pokuty rozhodně nejsou splatitelné v kreditech Billboardu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Nováček  |  14. 06. 2001 02:10  | 

"...smí užívat v obchodním jménu pouze právnická osoba, které bylo uděleno povolení působit jako banka..."  Jediná možná mezírka by bylo to v "obchodním jménu". Oni označení banka používají pouze jako označení služby (tedy v obchodním styku), ale obchodní jméno mají jiné. Je tu nějaký právník, který by vnesl jasno do toho, zda si může na Internetu každý při vedení "účtů s kdejakýmu virtuálními fufníky" říkat banka?

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 08:10  | 

Libore, v tomto máš zcela pravdu, ale myslím, že podstata věci není v tom, jestli si někdo říká Banka nebo třeba "Peněženka". Zákaz používání slova "Banka" nebankovním institucím je samozřejmě logický - je to ochrana spotřebitele před podvodníky, prostý občan do banky nosí peníze...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
dea  |  14. 06. 2001 16:00  | 

Hlavenka : podstata věci není v tom, jestli si někdo říká Banka nebo třeba "Peněženka"

pane Hlavenko, z hlediska zákona o bankách je to velmi podstatný rozdíl. Mám obavu že bankovní regulace a dohled může  proti Billboardu a MCL jako provozovatelům vbanky zasahnout .  Předpokládam pokutu a zákaz činnosti.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 18:08  | 

Omlouvám se, můj zmat... reagoval jsem na jiný liborův příspěvek (

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Karel Cvancara  |  14. 06. 2001 14:51  | 

vBanka.cz na 100% porusuje zakon. Je to nejvetsi divocina co jsem za posledni dobu na ceskem internetu videl. Nechapu proc se seriozni Billboard.cz pousti do takovychto akci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ja I.  |  14. 06. 2001 15:03  | 

no a ked sa nad tym zamyslis tak nazov je vbanka, cize ta banka je tam iba cast slova , cize to vlastne banka nie je. mozu sa ohanat tym, ze je to nahoda, podobne ako "myslienka" nema nic spolocne s mysou, ani lienkou (aspon vo vascine pripadov

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlaváč  |  14. 06. 2001 16:36  | 

No s tim nemuzu souhlasit. Protoze vBanka (jako virtualni banka) ma zaklad slova banka s pridanym v. Zatimco myšlenka je odvozená od slova myslet a ne od myš.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Šimon  |  14. 06. 2001 07:56  | 

podla mna to "že zmíněnou pseudomenu desiatky subjektov na Internetu rozdavaju" a myslienky z toho odvodene nie su az tak zalozene na pravde, lebo je mnozstvo serverov, ktore platia za banery, maily a pod. a v dolaroch = neznizuje to hodnotu dolaru. Medzi vernostnimi a mirkoplatbami by som tiez nevidel velky rozdiel, pretoze sa aj tak casom mikroplatby vyvinu na vernostne platby (a naopak). Aj s nazorom, ze Q-ckami (a inym) nezaplatim v hospode, nesuhlasim (s vyznamom), pretoze ani kreditnou kartou nezaplatim, musim si peniaze vybrat z bankomatu, a pokial by sa dali z toho isteho bankomatu vybrat peniaze z mojho Q-ckoveho uctu, je mi to jedno. Vyberiem a idem do hospody (u nas do krcmy).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bohuslav Roztočil  |  14. 06. 2001 08:05  | 

Zatím si to sice není většina podniků, ale kartami se v hospodách dá platit. A nemusí to být vždy luxusní podnik (kde už je to téměř pravidlem) - jako příklad mohu uvést Pegas v Brně na Jakubské ulici.
Humm, na další si asi nevzpomenu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Rudidlo  |  14. 06. 2001 08:19  | 

Nevím, jestli u Pegasu mají magnetickou čtečku, ale tam kde mají pouze "žehličku" by platil jen masochista. Většinou si obsluhující personál kartu odnese z dohledu a za týden už zákazník nemusí mít na svém účtu nic.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jaroslav  |  14. 06. 2001 12:47  | 

Jestlize nekdo "prezehli" dvakrat, pak neni tak slozite pachatele vypatrat.

Pokud mate embosovanou platebni kartu (debetni nebo kreditni) tak personal obchodu muze vase cislo, ktere se tiskne na uctence, zneuzit kdy se mu zachce. Lepe je mit kartu kreditni, tam jste do urcite miry "odstinen". Hacek je ale v tom, ze onen dotycny obchodnik-podvodnik toto asi neudela jen jednou. A casem se na to prijde a tresty byvaji vysoke.

Myslim si, ze vetsi nebezpeci spociva v tom, ze "vase udaje" muze zjistit nekdo treti. Treba "kolega" nahledne do vasi penezenky atd...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Němec  |  14. 06. 2001 14:18  | 

Muzete nam, Jaroslave, nebo alespon mne na e-mail, sdelit, jak jste "odstinen" od pripadnych kradezi svou kreditni kartou? Jak proti jinym platebnim kartam, asi debetnim?

Je mozne, ze uz lze i v CR ziskat beznou kreditni kartu za beznych podminek. Reknete mi kde, u ktere banky.

Ale dost o tom pochybuji. Zatim vsude, kde jsem se ptal, mi rekli, ze samozrejme rucim plne ja. Zadny zhruba dvoutisicikorunovy ($50) limit spoluucasti.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ctirad Beranek  |  14. 06. 2001 15:13  | 
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 08:19  | 

Ne, pozor, to je taková slovní hříčka: "platím kartou". Nikoli, vy platíte korunami (markami, dolary...) prostřednictvím platební karty, tedy jenom jiného nástroje, ale stále je to platba korunami, nikoli nějakou pseudoměnou.

Což je mimochodem dobrá otázka... dočkáme se platby v Pegasu na Jakubské v kvéčkách nebo nějaké jiné internetové měně? Pro mě pořád bohužel nepředstavitelný obrázek i za hodně dlouhou dobu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ales Koval  |  14. 06. 2001 09:03  | 

Mezi Q, korunama, denary a podobnymi "pseudo" menami neni zadny rozdil. V USA nezaplatite v hospode ani jednim z toho ;) Ale americkym dolarem zaplatite skoro vsude na svete :)
Takze proc ne Q, kdyz je definovany jasny prevod az k tomu dolaru. Napr. v Italii jsou take zvykli pocitat menu ve vysich radech.
Takze mikroplatebni systemy nemusi fungovat v korunach, protoze prevody muzou byt realizovany elektronicky prakticky okamzite. A je jedno jak se ta mena bude jmenovat. Platba v "normalni" mene je to pouze psychologicka zalezitost, kdyz je zaruceno ze za svoje "kroupy" dostanu koruny.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 17:44  | 

O tom není sporu; tučně mělo být ve vašem textu ale uvedeno něco jiného a to "když je zaručeno, že za svoje kroupy dostanu koruny". Záruka, kterou máte dnes, je, že vám firma s miliónovým základním jměním říká (notabene ve smlouvě, kterou může sama kdykoli a jednostranně změnit), že vám ty koruny za vaše kroupy dá.

Nepřipadá vám, že tady je "trošku problém"?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Nekvasil  |  14. 06. 2001 12:31  | 

- Ne, pozor, to je taková slovní hříčka: "platím kartou". Nikoli, vy platíte korunami (markami, dolary...) prostřednictvím platební karty, tedy jenom jiného nástroje, ale stále je to platba korunami, nikoli nějakou pseudoměnou. -

no teď jste na to možná konečně kápnul, pane Hlavenko: vy platíte korunami (markami, dolary...) prostřednictvím Q,(!) tedy jenom jiného nástroje, ale stále je to platba korunami, nikoli nějakou pseudoměnou.

možná použijete ještě platební kartu (nebo jiný způsob) k tomu, abyste si nabil svou (kupříkladu) IlikeQ peněženku, ale pak již číslo karty používat nemusíte, což za dnešního stavu, kdy nepanuje příliš velká důvěra k platebním kanálům a ještě více k jakémukoliv sdělování čísel svých karet, je pro spoustu lidí (včetně těch kteří čirou náhodou žádnou kartu nemají) cesta k tomu, jak se dostat k placenému obsahu internetu a cokoliv zde zaplatit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 14:59  | 

Nikoli, nemáte pravdu. Q nejsou koruny. Q jsou Q a jsou definovány jako "pohledávka za společností Villusion, a.s.". Tak jsou Q definována - tuto definici zavedla přímo provozovatelská společnost a je součástí všech smluv uživatele i podnikatele s Q.

Zatímco v dobré hospodě jistě zaplatím prostřednictví kreditní karty útratu v korunách, mohu těžko zaplatit pohledávkou za společností Villusion, a.s.

Chápu, že provozovatel systému se snaží věc prezentovat tak,ž e se skutečně platí korunami, díky tomu, že stanovuje nějaký výměnný poměr. Ale není to bohužel pravda.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Robert Pospisil  |  14. 06. 2001 16:10  | 

Ano, Q je "pohledavka za spolecnosti Villusion, a.s." a nevidim na tom nic spatneho. Naopak - abychom predesli pozdejsim moznym problemum se zakony, ktere by mohly mit vliv i na celkovy chod systemu v budoucnu a s tim na nase uzivatele a zapojene servery, venovali jsme pravnimu ramci systemu I LIKE Q nalezitou pozornost. Proto je Q pohledavka a ne depozitum. Kdo ma zajem, doporucuju prohlednout Vseobecne podminky, jak zde uvedl kolega Nikola a danove ucetni aspekty "manipulace" s Q na http://sales.ilikeq.com pod polozkou "Ucetnictvi" - tam jsou uvedeny veskere aspekty uctovani, DPH apod.

ad hospoda: Z ucetniho pohledu je pohledavka aktivum stejne jako penize (hotovost, BU..). Pohledavku lze postupovat a tedy "jinym zpusobem platit".

My se nesnazime prezentovat, ze uzivatele plati korunami. Oni plati Q. Samozrejme ze na beznych strankach neuvadime "Platite pohledavkou", protoze by se to uzivatelum tezko komunikovalo. Kdo chce, detaily si najde na vyse uvedenych odkazech.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 18:19  | 

Já chápu, že v tomto případě asi pro vás nebyla jiná volba možná nebo rozumná. Přesto nemohu souhlasit se způsobem vaší argumentace - je podobný jako u Nikoly předtím a pro mě téměř nepochopitelný.

Zkusím ještě jednou. Lidé vám posílají na účet své "těžce vydělané" peníze, resp. byste alespoň chtěli, aby je tam posílali... A na naprosto logický dotaz "jak mě ZABEZPEČÍTE, abych o ty peníze NIKDY NEMOHL PŘÍJÍT?", Nikola povídá něco o diplomce, a vy dílo ještě dokonáte frází, že jste "právnímu rámci věnovali náležitou pozornost". Nezlobte se na mně, ale tato věta neříká NAPROSTO NIC. Jsem si jistý, že i Viktor Kožený věnoval právnímu rámci svého podnikání "náležitou pozornost"...

ad pohledávka: Nemáte pravdu z praktického hlediska. Pohledávkou v hospodě nikdy nezaplatím, stejně jako kvéčky, pouze penězi. S pohledávkami se obchoduje - to ano, viděl jsem obchody za 50% jmenovité hodnoty pohledávky, za 5%, i za 1%. Obávám se, že jste si ve své argumentaci nevybral zrovna dobrý příklad...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Nekvasil  |  14. 06. 2001 16:18  | 

- Nikoli, nemáte pravdu. Q nejsou koruny.  -

Někdo z nás se přehlédl a já to nejspíš nebyl...já jsem přeci nikde nanapsal, ze Q jsou koruny! v citované citaci jsou slova " jiný nástroj". Myslím, že žádný logicky uvažující člověk by to ani neřekl.

Zní to možná utopisticky, ale věřím, že v bodoucnu nebude nemožné, aby se třeba i v té hospodě mohlo platit pomocí Q. Proč ne?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 18:21  | 

Souhlasím, never say never

Dovedu si to představit v následujícím případě: nad Q vezme záštitu ČNB a vyhlásí je jako regulérní, rovnocenné platidlo, za které vždy a za jakýchkoli okolností vyplatí příslušný ekvivalent v korunách. (Případně to nemusí být ČNB, ale jiná silná banka, čobka či KB).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Nekvasil  |  14. 06. 2001 21:27  | 

jen pro Vás jeden link ze serverů zapojených v IlikeQ : http://usuteru.jsc.cz/usuteru.php?lang=cz

jistěže namítnete komplikovaností celého procesu platby, nutností plánovat návštěvu atd., ale... však sám víte, že každý začátek je těžký :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 08:59  | 

Mám dojem, že si trošku odporujete: píšete, že se časem "věrnostní systémy vyvinou na mikroplatby a naopak". Tak jak to je - stanou se z věrnostních systémů mikroplatby nebo z mikroplateb věrnostní systémy? To by mě samotného zajímalo

Hodnotu dolaru by samozřejmě snížilo, kdyby bylo možné, aby nějaký privátní subjekt (akciovečka) mohl dle své libosti dolar emitovat (vydávat, tisknout) a rozdávat! To je přece základní princip hodnoty měny, že je pod velice přísnou a nezávislou kontrolou, že NELZE jenom tak dolary někde tisknout a rozdávat, byť i po centech! Proboha, to je přece celý základ fiskální politiky, základ existence měny a jejího významu jako směnné hodnoty, jako platidla, které je samo o sobě bezcenné ("papírky" či virtuální peníze na účtech), ale právě díky těmto přísným pravidlům, kontrolovaným státem a řadou bankovních i jiných institucí si drží svou směnnou hodnotu a důvěru lidí!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ales Koval  |  14. 06. 2001 09:07  | 

Napr. Q take NELZE jen tak emitovat, musite slozit penize na ucet a pak muzete rozdavat. :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 17:48  | 

Samozřejmě že jej nemůže emitovat kdekdo. Nicméně firma, která systém vyvinula a která jej vlastní (a ovládá všechny účty kolem něj, realizuje převody, prodeje atd.), Qéčka rozdává a to ve velkém. Je možné, že proti těmto rozdejům okamžitě ukládá do banky peníze jako protihodnotu - nicméně žádnou takovou informaci jsem nikde nenašel, a pokud chce být společnost transparentní, měla by neustále sdělovat skutečnou částku emitovaných Q a odpovídající částku v Kč uložených na vázaném účtě. (Zdali je ten účet vázaný, tj. zda z něj není možno čerpat jen pro přísně vymezené účely, se rovněž ve smlouvě nepraví nic - znamená to tedy, že ty peníze jsou tam jenom do toho okamžiku, do kterého tam jsou a dokdy je někdo nepřevede neznámo kam).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Šimon  |  14. 06. 2001 09:44  | 

neviem ci sa pletiem. ked niekto zaplati za citanie mailu v $, alebo v Q je uplne jedno, pokial si mozem tie $ a Q vymenit za koruny. Nikto ich neemituje (vyjma banky), len sa nimi plati. Mozno by bolo dobre spitat sa autora ILikeQ na jeho nazor, ale pokial nazbieram povedzme 300 000Q a vyberiem si ich (zmenim na koruny, kupim nieco) je to o realnych peniazoch, ktore niekde vznikly (nie u autora Q).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin G.  |  14. 06. 2001 13:24  | 

Proboha, to je přece celý základ fiskální politiky

Zcela jiste tam ma byt monetarni politiky. Sice to moc nemeni na obsahu, ale bije to do oci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 14:48  | 

Máte pravdu, omlouvám se.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Michal Kara  |  14. 06. 2001 08:14  | 

Pokud vim, tak kdyz by nekdo chtel provozovat takovy system s realnymi penezi, musel by mit bankovni licenci a ta vyzaduje zakladni jmeni v radu desitek/stovek milionu korun. Takze by to musela spustit rozumne zavedena a rozvinuta firma.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
pefi  |  14. 06. 2001 08:54  | 

Na Slovensku vznika velmi slubny projekt www.micropay.sk, za ktorym stoji Tatrabanka. Mne osobne vadi na vsetkych systemoch mikroplatieb, ze su lokalne. Ako by som napriklad platil v zahranici (teda ina domena ako .sk) ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kohl  |  14. 06. 2001 09:00  | 

Nevím, nevím. Mikroplatby nejsou úplně nejnovější módou, uvažuje se o nich s přestávkami již řadu let, ale zatím se neobjevil skutečně přesvědčivý důkaz, že fungují jako reálný způsob platby. Jako věrnostní systém, ano. Ale co si za fufníky koupím? Mám platit 0.01 Kč za přečtení článku na webu? Proč? Jednou dvakrát bych to udělal, ale spíše jako čin charity než jako vážně míněnou platbu. A kdyby mě server bez (mikro)platby nepustil dál, půjdu jinam. Stále platí, že co najdu na webu za peníze, najdu také zadarmo někde jinde.

Existuje několik informačních webů, kde se za informace platí, jako např. Wall Street Journal Online, ale samozřejmě skutečnými penězi.  Manažer velké firmy nebude vytahovat halíř pokaždé, když si přečte nejnovější analýzu trhu. Firma mu zaplatí předplatné na celý rok, aby se tím nemusel zabývat. A tak to funguje se vším, viz. analogie s koncesionářskými poplatky za televizi.

Myslím si tedy, že mikroplatby skutečně zůstanou jen jako nástroj pro odměňování zákazníků, jako věrností incentive, a z tohoto pohledu mají systémy jako Fazole nebo Q určitou šanci. Ale co se týče reálných plateb za reálné služby a zboží, doufejme spíše v rychlejší rozšíření míst, kde akceptují standardní platební karty.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 17:28  | 

Já se domnívám, že rozumné rozmezí pro mikroplatby je v desetikorunách až stokorunách, a to zejména za stažení "digitálního zboží", jako je muzika, knihy, obrázky, videa... V USA například existuje bezvadný web na prodej hudebních not; zákazník obvykle nepotřebuje celý stostránkový sešit, ale dvou-pětistránkovou skladbu. Stáhne si ji, zaplatí dolar přes mikroplatbu a vytiskne - zcela ideální řešení.

Takových věcí se časem bude objevovat víc: třeba různé formuláře při styku s institucemi, "elektronické kolky" a podobně. Tady jiné metody moc vhodné nejsou: buď neobratné, nebo trošku "s kanónem na vrabce" (platební karty), moc složité a dlouho trvající (eBanka). Tady mají "miniplatby", když už ne mikroplatby, rozumnou šanci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kohl  |  15. 06. 2001 09:43  | 

Ano, ale tady platí to, co jste psal ve Vašem článku: tyto platby se musí odehrávat v reálně měně, a navíc by je měl zajišťovat (nebo alespoň garantovat) významný finanční ústav. Nedovedu si představit, že bych realizoval své platební transakce přes bůhvíjaké céčka, kvéčka nebo fufníky, jejichž provozovatelům bych sděloval svá cenná osobní data. Jakýkoli zprostředkovatel finančních transakcí musí být 100% důvěryhodný a mít nepoměrně silnější kapitál než mají internetové start-upy. Taková Juice karta by pro mě byla naprosto nevěrohodná, kdyby za ní nestála Citibank, potažmo marketingově Eurotel.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Honza Janak  |  15. 06. 2001 16:34  | 

Qcka jsou ale zcela anonymni, to je na nich krasne. Slozite si tam 11x po 99.000,- a pak z toho milionku muzete posilat pres 100.000,- korun a nikdo vas nebude kontrolovat a CHTIT OSOBNI UDAJE jako to je pri platbach pres 100.000,- v bankach.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kohl  |  15. 06. 2001 16:46  | 

Nechci se pouštět do sofistikované diskuze na toto téma, ale právě jste otevřel docela zajímavou otázku. Dejme tomu, že máme naprosto anonymní platidlo, které je směnitelné za reálné peníze. Ponechme stranou otázku, jak tuto anonymitu reálně docílit. Jsem přesvědčený liberál a myslím, že svobodný obchod je základem svobodné společnosti. Nicméně, nejenže se v takových objemech stávají virtuální peníze nekalou konkurencí reálného oběživa bez jakékoli kontroly regulátora (Národní banky), ale zejména unikají finančním úřadům a stávají se lákavým instrumentem pro praní peněz, které pocházejí z trestné činnosti.

Nemyslím, že dojde k tomu, aby mafie praly své peníze přes Kvéčka , ale z naznačených možností vyplývá, že mikroplatby a virtuální peníze rozhodně nespadají do oblasti podnikání, do které bych se mohl pustit třeba já nebo vy s pomocí $100K z venture fondů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 19:36  | 

Máme možná každý trošku jiný pohled na krásu

Banky mají toto opatření zřejmě ze zákonného důvodu, pokud se nepletu... je tedy otázkou, zda Q v tomto neumožňuje obcházení zákonů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ed  |  14. 06. 2001 09:19  | 

Na Slovensku to myslim za spravny konec zobrala Tatrabanka (ako vzdy..) a jej system Micropay (www.micropay.sk)
Na mikroplatbach ma odstrasovala hlavne predstava, ze by som si mal zasa niekde otvarat nejaky dalsi ucet a potom zistit, ze nie Fazule ale Qju je te prava mena - alebo naopak. Pokial nebude existovat moznost mikroplatby ako beznej platby z uctu, bude to dost velky problem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ed  |  14. 06. 2001 09:30  | 

Rad zaplatim za nejaku sluzbu mikroplatbou - napriklad vcera som sa snazil zohnat DOMINOFORUM - necitam ho pravidelne a pre pristup na webovu verziu treba rocne predplatne (www.dofo.sk), co mi moc nevyhovuje, pretoze ako som uz spomenul - citam ho z casu na cas. Pri tychto novinach nefunguje "tu treba platit - idem prec a najdem to inde na webe.."

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  14. 06. 2001 09:49  | 

Myslím, že kouzlo mikroplatebních systémů je právě v tom, že můžete nejen mikročástky platit, ale i získávat. A nevím proč by si někdo za přečtení článku, tedy za to že shlédnul 10 reklam a zvýšil mi rating pro reklamní systémy, tak proč by si za to nemohl třeba desetník vydělat.
Hlavní rozdíl mezi věrnostním (fazole) a mikroplatebním (q) vidím v tom, že je jasně definovaný převod a můžete mezi nimi převádět bez ztráty a také v tom, jestli hlavním příjmem je právě ten věrnostní systém, a nebo jestli tam peníze někdo převádí.
Nevím také proč by se virtuální peníze nemohli jmenovat (qéčka). Někdo má dolary, někdo koruny, někdo marky a mně nedělá problém platit v měně která se jinak jmenuje.
Větší problém u qéček vidím v tom halířovém poměru. Tady jsme zvyklí platit za články v jednom řádu - koruna, dvě. A dvě stovky zaplatit za článek? Je to jenom psychologické, i když 200q = 2 Kč. Ale nesouhlasím, že by měla být nejnižší platební částkou koruna. Myslím, že kvalitním článkům by lidé byli schopni dávat tak 50 halířů. A za to že někdo přečetl můj článek a vydělal mi 40 ha zobrazením reklam mu přece nebudu dávat korunu.
Myslím, že lepším řešením by byla také analogie s měnou - Koruna a halíře. Tedy aby 1 q = 1 Kč, ale abych mohl zaplati třeba 0,1 q.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 18:38  | 

Já bych ale řekl, že i na to se už přišlo - to jsou přece ty systémy á la Spedia, brouzdejte a vydělejte. Ale taky to není ono a osobně si myslím, že tyto systémy nemají žádný z nich dlouhou životnost.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Herma  |  14. 06. 2001 11:24  | 

Odkaz na Monex je chybny, v ceske domene je na teto adrese nejaky obchod s drogerii, spravna adresa je www.monex.sk.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Nikola Rafaj  |  14. 06. 2001 11:37  | 

Cesky www.amonet.cz

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Deckert  |  14. 06. 2001 13:21  | 

Platební portál Monex v tuto chvíli nezahrnuje mikroplatby, ale příkaz bankovní k úhradě. URL jsou:

  • www.amonet.cz  ... odkaz na zastoupení portálu Monex v ČR (AmoNet a.s.)

  • www.monex.sk ... odkaz na provozní systém Monexu + provozovatele portálu v SR (AmoNet, a.s.)
  • Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Nikola Rafaj  |  14. 06. 2001 11:35  | 

    K clanku doplnim nekolik poznamek a nazoru:

    #ad Mikroplatby
    Vetsinou se uvadi jejich rozmezi 0,01-10 (prip. 30) $, mikroplatby nejsou jen jen centove castky. (Jednoduche vymezeni "takove platby, kde se z duvodu nakladu nevyplati platit kreditni kartou".)

    #ad I LIKE Q
    Osobne jsem rad, ze z I LIKE Q neni jen vernostni system. Pridavam podily realizovanych objemu jednotlivych transakci v I LIKE Q za kveten:
    - platebni brana (tj. vyssi platby) - 50%
    - mikroplatby - 29%
    - vernostni odmeny - 20%

    #ad hodnota 100 Q = 1 Kc

    Q nemuze byt z pravnich duvodu dale delitelne, tj. nemuzeme napriklad delat platby 0,1 Q. Nejvhodnejsi hodnotou pro mikrolatby proto byl 1 halir. (blize viz Vseobecne podminky I LIKE Q - http://www.ilikeq.cz/html/disclaimer.html)

    #ad elektronicke meny

    Debata k elektronickym menam je hodne komplikovana (predevsim ekonomicky), proto jen kratce:

    Mikroplatebni systemy pouzivaji "statni" meny jako dolar v MENSINE. Typicky jsou totiz tyto meny nevhodne k netremu z parametru, ktere meny vymezuji: geograficka pusobnost, cas, hodnota.

    Nekolik duvody, proc nove meny:
    - nevhodna hodnota (napr. 1 cent (0,01 dolaru) ma pro mnoho zbozi prilis vysokou hodnotu, ve Spojenych statech proto VETSINA systemu nepouziva dolar, ale vlastni jednotky - napr. MojoNation, eCash)
    - nove funkce, kdy mena slouzi jako nosic informaci - prikladem muze by NetCash, ktery sleduje tok obeziva (uklada si jmeno a adresu serveru, kde se platilo)
    - geograficka neomezenost

    Pro zajemce o podrobnosti muzu poskytnout diplomovou praci kolegy o mikroplatebnich systemech.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 17:40  | 

    Nikolo, abys mě špatně nechápal: pokud do systému "rýpu", pak zde prezentuji "ďáblova advokáta", zástupce zákazníka žijícího v zemi, ve které zkrachovalo 46 bank z 50 a 18 kampeliček z 19 (či kolik). Takový se prostě nemůže spolehnout na to, že někdo říká, že ho neokrade - to říkali všichni.

    Jsem naprosto přesvědčený, že jste do toho podnikání šli naprosto poctivě, že to myslíte férově - ostatně tě znám osobně i některé tvé kolegy. Jenomže krachují i velice poctiví podnikatelé, a zejména náchylná je společnost, která nemá žádné vlastní příjmy a ve které kontroluje příliv kapitálu zahraniční investor. A investor je pouze "stroj na peníze", to je jeho jediná, první a poslední funkce - a když se projektu nedaří, potopí jej a zachrání pro sebe co se dá. Takto skončilo několik tisíc venture-invested firem z internetové vlny.

    Jsem trošku zděšený, že na tyto výtky či dotazy, které se objevují v článku, reaguješ, že "debata k elektronickým měnám je komplikovaná" a že "si máme přečíst diplomku tvého kolegy". Proboha, tohle už není vysoká škola, ale ŽIVOT, podnikání. Říkáte lidem: nalijte nám peníze na náš účet... jo, a kdybyste se ptali na to, jaké máme záruky, tak vám toho moc neřeknu, ale zato si můžete za odměnu přečíst diplomku mého kolegy. Tohle přece nemyslíš vážně!

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    proboha  |  14. 06. 2001 23:47  | 

    proboha, pane Hlavenko,

    vzdyt tam pise "nekolik poznamek" a mluvi o mikroplatbach a vy se na nej vrhnete a "sprdnete" ho za "jo, a kdybyste se ptali na to, jaké máme záruky, tak vám toho moc neřeknu, ale zato si můžete za odměnu přečíst diplomku mého kolegy."

    a/nic takoveho nerika,

    b/mluvi o mikroplatbach

    c/ nabizi na tema mikroplateb diplomku o mikroplatbach

    co je na tom proboha zavadneho??

    nakladl jste v clanku hodne otazek, na nektere Nikola Rafaj odpovedel a vy ho servete za to, ze neodpovedel na to ostatni a jeste to udelate tak detinskou formou

    proboha

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 00:09  | 

    Sprdnutí vypadá zcela jinak . Článek samozřejmě nastiňuje spoustu otázek, některé zcela podstatné a některé nepodstatné, spíše technické detaily. Nikola usiloval vysvětlit právě ty technické věci, ale ty pro úspěch a získání důvěry v tento projekt jsou velmi málo důležité! Proto jsem tím byl docela překvapený.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Nikola Rafaj  |  18. 06. 2001 00:11  | 

    Nebudu prilis rozdmychavat diskuzi, jen kratce: Nemam ve zvyku psat sve prispevky "do vetru". Domnivam se, ze clanek obsahuje mnoha zjednoduseni (ne vzdy je to prospesne), pro ctenare chci poskytnout i dalsi zdroj informaci.

    K duvere: duvera patri jednoznacne k nejdulezitejsim faktorum pro uspesny provoz a zcela otevrene - neni u nas doresena.

    Pri startu jsme spolehali na sluzby eBanky: transparentni ucet se sledovanim prichozich/odchozich plateb, technicky vsak nelze na jejich strane nyni zpristupnit (vypis ma nekolik MB).

    Kdyz to srovnam, jsme nyni v pozici zminovaneho PayPalu - ten na zacatku (1999) byl v uplne stejne pozici, spustil placeni bez velkeho zazemi, vyresil to ziskanim bankovni licence (resp. cele banky "X.com").

    Je zcela jasne, ze podobny smer musi cekat i nas - zastitit se dobrym jmenem. Nesouhlasim vsak s vyznenim clanku: domnivam se, ze i v oblasti placeni je velke misto pro zacinajici firmy, nejen pro banky. Musi zde sehrat stejnou roli jako vsude jinde - ukazat novy smer, aby jej prevzali nebo vyuzili silnejsi.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Martin Hruby  |  14. 06. 2001 12:56  | 

    Zda se, ze rada lidi povazuje mikroplatbu za normalni platbu, jen je tam vic nul. Ja vidim kouzlo mikroplateb prave v tom, ze platim  male castky, ale ve velkem mnozstvi. Ne, ze si prectu clanek a potom podle nalady zaplatim par korun, ale naopak, ctu si clanky, ktere me zajimaji a pritom se mi automaticky odecitaji mikrocastky z uctu. Ja nanejvys sleduju zustatek. V takovem systemu pak ma smysl, aby nejmensi castka byla opravdu mala - klidne i zlomek halire. Nakupovat pres mikroplatby realne zbozi v cene 10 Kc a vice je lehce absurdni napad a ze to nekdo musi delat nasvedcuje spis tomu, ze zatim nejsou moc dobre vyreseny ani "normalni" platby. Zminovat v souvislosti s mikroplatbami vernostni systemy je taky trochu mimo - hlavnim smyslem mikroplateb prece je prijem poskytovatele nejake sluzby (napr. obsahu WWW serveru). Diky vernostnim prispevkum muze uzivatel ziskat slevu, ale pokud nevlozi do systemu sve vlastni realne penize, miji se mikroplatby ucinkem.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 18:03  | 

    Také úplně souhlasím! Jenomže, pokud se nepletu, žádný ze současných mikroplatebních systémů nejde cestou automatického odečítání částek, byť i "pikohaléřových"; ani u těch fazolí to nemáte. Vždy je nutné kliknout, zadat heslo. Myslím, že z bezpečnostních důvodů to ani jinak být nemůže - bohužel.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Martin G.  |  14. 06. 2001 13:48  | 

    Děkuji za tento vynikající článek.

    Zajímalo by mne jaká je v této oblasti právní situace, jak je to s bankovními licencemi? Fungování systému do zahraničí je taky zajímave, protoze se musi resit smenitelnost s ruznymi menami jinak by byla virtualni mena vazana jen na jednu menu a jeji presah do zahranici by byl znacne omezen. Vyvstavaji pak otazky jak se na cele diva Centralni banka, protoze by dochazelo k emisi nove meny a spolecnost, ktera system zavedla by se defakto stala pro menu "centralni bankou" 

    Predem dekuji za Vas pohled na vec.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  14. 06. 2001 14:53  | 

    Něco málo informací a konzultací na toto téma mám, ale berte to stále jako spíš "poučený názor", rozhodně ne stanovisko právníka atd. Kolize s bankovním zákonem tam samozřejmě hrozí: nesměl by se používat název banka, emise rovněž nebudou možné, tj. pouze "vylej nalej", a pokud chcete někoho nějak odměňovat a bonifikovat, musíte do toho peníze investovat. Rovněž si myslím, že při práci s reálnou měnou (takovou, která má svou skutečnou Centrální bankou) nejsou možné žádné převody do zahraničí. Ale existuje např. tzv. podniková banka (firma si zřídí jakousi "kampeličku", slovo je nepřesné, ale víme,c o se pod tím míní) pro své zaměstnance, pro určitý okruh lidí; je to právně zcela v pořádku a dokonce se to u nás semtam využívá.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Martin Grünwald  |  14. 06. 2001 19:37  | 

    Neznam presne ze zakona definici banky, ale podle je tam pravdepodobnost kolize se zakonem opravdu velka. Dalsi vec je, zejmena v CR, otazka zajistene (pojisteni) penez na uctech u "banky". Cim bude spolecnost rucit, kdyz to bude s.r.o. s jmenim 100 000 Kc. To si prece rika o vytunelovani! Jevi se mi mnohem lepsi, aby mikroplatebni system provozoval nekdo s bankovni licenci, protoze jakas takas kontrola funguje.
    K podnikovym bankach bych skepticky z podobneho duvodu. Znam velmi dobre jednu takovou podnikovou banku, ktera fungovala pri CKD Blansko a.s. . Banka mela i sve bankomaty a nekdy v polovine 90. let tam byla treba sazba na "bezny ucet" 9%. V roce 97 byl na CKD Blansko a.s. vyhlasen konkurz a lide o svoje penize prisli. Jejeich pohledavky totiz nebyly brany jako pohledavky zamestnancu vuci zamestnavateli, ale jako pohledavky jednotlivych fyzickych osob, takze az 3 skupina po statu a bankach. Neznam soucasnou pravni situaci u podnikovych, takze vychazim jen z toho, co bylo platne v te dobe. Jen pro informaci konkurz skoncil az letos. Podnik samozrejme vyuzival penize, ktere meli zamestnaci-klienti na uctech na financovani provozu misto klasickych a pro podnik drazsich bankovnich uveru.

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Ondřej Brožek  |  14. 06. 2001 17:24  | 

    Nechápu proč pana Hlavenku neustále kritizujete. Jeho články svědčí o rozhledu a vhledu do věcí a schopnosti důkladně  analyzovat zejména ekonomická témata.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Tom Doktor  |  14. 06. 2001 21:54  | 

    Pro pana Hlavenku je to mnohem lepší, než kdyby po něm neštěkl pes.

    A Vy nemusíte mít zas až tak jednostranný pohled :)

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    David Kuzela  |  15. 06. 2001 00:30  | 

    Hlavenka: pseudoměnu vlastně někdo vydává, tiskne, což v každé ekonomice přísluší pouze jedinému subjektu - centrální bance


    Penize mohou mit dvoji podobu. Hotovostni (emituje pouze CB) a bezhotovostni (emituji krome CB i komercni banky). V nekterych statech (Nemecko) navic z historickych duvodu razi mince stat a CB vydava pouze bankovky.


    Hlavenka: Viděl jsem obchody za 50% jmenovité hodnoty pohledávky, za 5%, i za 1%. Obávám se, že jste si ve své argumentaci nevybral zrovna dobrý příklad...


    Zato vy jste si vybral priklad genialni. Videl jsem prodavat knihy se stejnou slevou, tj. dle vasi logiky tedy nema knizni trh budoucnost a Vltava by mela uz davno zkrachovat...


    Rafaj: Pro zajemce o podrobnosti muzu poskytnout diplomovou praci


    Sem s ni


    V clanku nekolikrat zaznelo, ze Qcka jsou mena. Nejsou. Qcka maji k opravdove mene asi stejne blizko jako predplacene telefoni karty -- taky si za ne muzete koupit par minut volani nebo treba piti v automatu. Samozrejme nesete riziko, ze vas provozovatel zkrachuje...


    Jinak nelze nez souhlasit s autorem, ze cely system Qcke stoji a pada na duveryhodnosti provozovatele, takze je jenom na Villusion, jak moc bude jejich system otevreny (kontrolovatelny) a jake zaruky se rozhodnou uzivatelum poskytnout.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 06:55  | 

    Ale fuj, to jsou přece úplně špatné argumenty, jak jen můžete něco takové vypustit na klávesnici?

    Pokud se shodneme na tom, že pohledávky mohou mít a v praxi veskrze mívají podstatně nižší cenu než nominální (i zlomeček této hodnoty), tak tím samozřejmě ten systém téměř pohřbíváme - říkáme lidem: vložili jste peníze, nyní máte pohledávku, tedy něco, co je se značnou pravděpodobností podstatně méně výtěžné než peníze, a tedy svoje peníze zpět v plné výši zřejmě již nedostanete! Na rozdíl od Vltavy tady je podstatný rozdíl: Vltava hospodaří se svými penězi, Villusion s s penězi svých vkladatelů!

    (Příměr s Vltavou je i ekonomicky nesprávný. Kromě toho, že i když by Vltava zkrachovala, tak se to NEDOTKNE jejích zákazníků, odnese pouze "sama sebe", tak je zde předevší rozdíl v tom, že Vltava nakupuje věci, které prodává, podstatně levněji než je prodává, má tedy jakousi marži. Z ní může ukusovat tak dlouho, než se dostane do záporu - tedy může prodávat se slevami a přesto profituje).

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    David Kuzela  |  16. 06. 2001 10:07  | 

    Zacinam pochybovat o Vasi inteligenci.
    Primer s vltavou mel znamenat asi tolik, ze pokud ze skutecnosti, ze pohledavky se prodavaji (mimo jine i) za 50 nebo treba 5 procent sve nominalni hodnoty, dokazete vyvodit, ze pohledavka je a priori spatna vec, lze tutez uvahu aplikovat na temer libovolnou komoditu.Nic vic, nic min.
    Mozna vas to prekvapi, ale jsou i pohledavky, ktere se obchoduji za 100% nominalni hodnoty. Treba Qcka -- necetl jsem podminky Villusionu, ale predpokladam, ze by mela byt i vysoce likvidni, tj. okamzite premenitelna na penize.
    To, ze system Qcek stoji a pada s duveryhodnosti Villusion a ze je pouze v jejich zajmu ucinit svoje hospodareni transparentni (a tudiz duveryhodne), jsem take rekl jasne. Pokud mu neduverujete, tak ho nepouzivejte (nejsem jeho uzivatelem).
    Co se tyce konstatovani, ze krach Vltavy neposkodi jeji zakazniky -- takovy argument by platit mohl za predpokladu, ze by vsichni nakupovali pouze na dobirku, tj. s platbou PO dodani zbozi.(nezkoumal jsem platebni system Vltavy, mozna to mate osetrene, pokud ano, rad se necham poucit)

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  16. 06. 2001 10:41  | 

    Pokud chcete začínat diskuse tím, že ze začátku urazíte diskutujícího kolegu, tak je možná lepší navštívit jiné fórum...

    Nevím, z čeho jste usoudil, že se domnívám, že pohledávka je cosi apriori špatného. V předchozích příspěvcích jste to, že Q je vlastně "pohledávka za firmou Villusion" celkem uvítal a tvrdil jste (či to byl jiný diskutující), že to je víceméně stejné jako kdyby to byla hotovost a že se s pohledávkami dá obchodovat. Načež namítám, že jistě ano, ale téměř vždy za nižší až podstatně nižší hodnotu než nominální - což samozřejmě uživatelé systému nechtějí. I kdyby to mělo být o pět procent nižší!

    Můžete uvést příklad z praxe, kdy se pohledávka obchodovala za 100% své hodnoty? Neznám takový. Obchodovat znamená, že ji prodáte někomu jinému za sto procent její hodnoty v penězích. Můžete uvést jediný důvod, proč by měl kdokoli jiný koupit pohledávku a zaplatit vám za ni 100% její hodnoty v hotových penězích?

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    David Kuzela  |  16. 06. 2001 16:44  | 

    Jelikoz vas podiv (v minulem pripevku) nad tim, jak mohu takovou hloupost vubec vypustit na klavesnici nesledavam o nic mene urazlivym muzeme jine forum hledat spolecne...

    Presto se omlouvam, ze jsem se vasi invektivou nechal strhnout.

    uvital a tvrdil jste (ci to byl jiny diskutujici)

    Mozna byste se obtezovat a na vsechny DVA me prispevky v tomto threadu se podivat, nez mi zacnete podstouvat neco, co jsem nenapsal.

    a ze se s pohledavkami da obchodovat. Nacez namitam, ze jiste ano, ale temer vzdy za nizsi az podstatne nizsi hodnotu nez nominalni

    Coz je ale dane tim, ze se casto obchoduji pohledavky obtizne vymahatelne, tj. po dobe spatnosti, nebo naopak pred svou splatnosti (faktoring, forfaiting).

    Muzete uvest priklad z praxe, kdy se pohledavka obchodovala za 100% sve hodnoty? Neznam takovy. Obchodovat znamena

    Statni dluhopisy, bankovni smenky/seky... (jsou povazovany za bezrizikove) koneckoncu i obycejne smenky a seky (relativne malo rizikove).

    Muzete uvest jediny duvod, proc by mel kdokoli jiny koupit pohledavku a zaplatit vam za ni 100% jeji hodnoty v hotovych penezich?

    Protoze danou pohledavku povazuje za bezrizikovou (takova uvaha nemusi byt zavisla jen na solventnosti dluznika, ale treba i na tom, ze novy veritel muze pohledavku kompenzovat vlastnim zavazkem). Proplaceni v penezich je dost extremni priklad, akceptace jako ekvivalent hotovosti je castejsi.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    eduard  |  16. 06. 2001 18:35  | 

    Odpustite mi, že Vám vstupujem do Vašej diskusie, ktorá už prebieha ale mám s nej pocit, že sa dostávate do stretu  to sa mi s odpustením nepáči. Z tejto krátkej slovnej prestrelky  sa vecnosť diskusie dostáva do riešenia vyťaženosti pohľadávok a som presvedčený, že obaja máte pravdu, ale odchádzate od tématu a tým sú Q-cka. Myslím si, že Q-čka sú emitované vždy k reálnym peniazom v stanovenom pomere a teda ich vyťaženosť ako pohľadávok je 100% (nie som ich klientom). Pričom k zneužitiu môže dôjsť len ľudským zásahom čo som už riešil vyššie. Ešte raz by som rád povedal, že microplatobný systém je určený na platby v malej výške maximálne v hodnote pár sto korún, náhrada Q-čkami alebo inými umelými pseudomenami je spôsobené riešením právnych otázok a zosúladenia so zákonom. Poprosím Vás nesnažme sa preniesť Internetový prostriedok do platenia v hospodách alebo inde ale používajme veci na to načo boli určené.

    Čo sa týka krachu prevádzkovateľa zdroje klientov by podľa správnosti a myslím si aj učtovníctva mali viesť na samostatnom účte a nemali by spadať do konkurznej podstati úpadcu ale ešte raz zdôrazňujem nestrašme ľudí nakoľko elektronické peňaženky by mohli oživiť obchod na Internete.

    A ešte jedna myšlienka pán Hlavenka som presvedčený že systémy microplatieb sa dájú využívať aj vo Vašom obchode Vltava.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  17. 06. 2001 14:12  | 

    "nestrašme ludí": pane kolego, co to je za úděsný alibismus? Vzniká tady instituce, která vyzývá lidi, aby na její účet převedli své peníze. Jsme povinni hledat všechna možná rizika, která si v tomto dovedeme představit, diskutovat je, argumentovat v čem jsou opravdová a v čem jenom fiktivní. Důvěra k čemukoli může vzniknout jenom na základě velmi pečlivého probádání a prostudování, nikoli na základě jakési slepé víry, že "oni to s námi myslí dobře". Jistě, dobré mikroplatby pomohou elektronické komerci, ale zkrachovalá mikroplatební firma ji naopak nesmírně poškodí.

    jak jsou emitovaná Q: jistě, lze si to "myslet", tedy "domnívat se", ale důkazy pro to nejsou. Ba dokonce se ani pánové z Villusionu, kteří tuto diskusi nepochybně nesmírně pečlivě sledují, nenamáhali tento bod, který je vlastně nepřímým dotazem na jejich firmu, vysvětlit, vyvrátit...

    zneužití: je několik způsobů, jakým by mohl klient přijít o své peníze uložené u Villusionu. a) defraudací ze strany Villusionu ("tunelem"). b) krachem firmy VIllusion - Q je pohledávka za Villusionem, zkrachovalá firma obvykle své phledávky není schopna splatit . c) technickou, bezpečnostní chybou systému, "vyháčkováním" jeho peněz. d) krachem banky, ve které jsou peníze uloženy.

    No, není toho zrovna málo...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    eduard  |  17. 06. 2001 20:55  | 

    Mojim cielom nie je byť alibistom ale skôr je tu snaha o prediskutovanie a definovanie kritérií na prevádzkovanie tekýchto systémov.  S toho ako som preštudoval stránky Q-čiek tak ich emisia pre emitora je podmienená vložením reálnych korún na účet Villusion a teda Q-čka sú 100% kryté peniazmi. A aj pohladávky by podľa logiky mali byť obchodované za 100% nominálu.

    Mrzí ma Váš rezolútny názor že nič nemá väčšiu hodnotu ako reálne peniaze musím konštatovať, že má ale nie je cielom túto tému ďalej rozoberať z dôvodu uvedenom vyššie.

    Operácie s pohľadávkami ktoré tu uvádzate sú určite správne a v obchode s nimi to funguje tak ako tu popisujete ale ešte raz myslím si, že téma pohľadávok nerieši problematiku microplatieb ako takú.

    Vo svojich argumentoch pripúštate aj krach banky a teda podľa určitej pritiahnutej logiky by som mohol povedať, že ani banka nie je ten praví prevádzkovateľ.

    Takže keď to zhrniem a) definujme pravidlá fungovania takýchto systémov, b) určime množinu minimálne zverejňovaných údajov, c) definujme kritéria technickej bezpečnosti, d) upozornime ľudí na čo by sa mali pri otváraní účtu v takomto systéme pýtať ich prevádzkovateľa, e) zamyslime sa nad právnym rámcom celej problematiky (hlavný dôvod vzniku Q-čiek).

    Rád by som rovnako ako vy si prečítal názor kolegov s Villusion na túto tému, postrádam ich aktívnejší prístup.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  17. 06. 2001 23:37  | 

    Předpokládám, že je jasné, v jakém kontextu bylo napsáno to "nic nemá vyšší hodnotu než hotové peníze": bavíme se zde o ekvivalentech hotových peněz v tomto bankovním či pseudobankovním styku, a o tom, zda mohou hotovým penězům být rovnocenné účty, obligace, pohledávky, směnky... a to rozhodně nejsou.

    K tomu krytí Qček.  Zde prosím nejde o to, co uvádí provozovatelská firma ve svém manifestu na webu, který může kdykoli změnit, ale o tom, jakým způsobem jsou REÁLNĚ chráněni klienti této firmy a to zejména v případech "když nastane průšvih". Tedy nejde o to, co někdo říká, ale jaké jsou ochrany v případech, které jsem nastínil v předchozích příspěvcích. Neboť - ale to se už budu asi podesáté opakovat - všichni představitelé zkrachovalých českých bank a záložen, jejichž klienti nedostali nic nebo je musel zachraňovat stát, také všichni tvrdili, že je vše v pořádku, peníze jsou na účtech atd. atd.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  17. 06. 2001 13:51  | 

    Stále s vámi nemohu souhlasit ve věci oněch pohledávek. NIC nemá větší hodnotu než hotové peníze, vše ostatní má hodnotu pouze NIŽŠÍ.

    Dluhopis je výborný případ. Proč vůbec existují dluhopisy a proč se s nimi obchoduje (za 100% jejich hodnoty)? Protože na nich jejich emitor garantuje nebo alespoň nabízí VYŠŠÍ VÝNOS. Kdyby dluhopisy byly stejně výnosné jako peníze (tj. stejně úročené), nikdo by je nikdy nekupoval, protože jsou vždy rizikovější než hotové peníze, dokonce i státní obligace.

    Rovněž s důvody, které uvádíte, nesouhlasím. Pokud mám závazek 100 Kč a koupím pohledávku za 100 Kč z toho důvodu, abych jí umořil onen závazek za 100 Kč, tak jsem bez všech pochyb blázen:
    - těch 100 Kč mohu samozřejmě zaplatit přímo za svůj závazek a ušetřím si zbytečnou operaci navíc
    - pokud bych už tuto operaci provedl, tak realizuji tzv. jednostranný zápočet , což není vůbec korektní: druhá strana samozřejmě může protestovat, tuto operaci neuznat.

    Samozřejmě existují případy, když já někomu dlužím milión, ale nechce se mě ho platit, tak od někoho koupím pohledávku na milión u té samé firmy, ale nekoupím ji za milión, ale za nižší částku, a pak provedu onen jednostranný zápočet. Bezpochyby ale v tomto případě mohu očekávat ostrou reakci z druhé strany, dost možná že i soud, který mohu klidně prohrát atd.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    David Kuzela  |  17. 06. 2001 16:41  | 

    Myslim, ze eduard ma pravdu a tato debata uz je dost OT a nema smysl v ni pokracovat.

    Presto bych vas rad upozornil na jeden rozpor -- hotove penize diky inflaci pomerne rychle ztraceji svoji hodnotu... ostatne proto take lide investuji, cimz na sebe berou urcite riziko vymenou za vynos z investice (samotna hotovost ovsem take neni bezrizikova).
    Toto riziko musi samozrejme odpovidat pripadnemu vynosu, jeho vyhodnost je v kazdem pripade zavisla na konkretnim cloveku a jeho preferencich. V pripade Qcek se nejedna ani tak o vynos financni, jako spis o usporu prostredku pri prevodu (smesne) malych castek. Jestli se toto riziko vyplati si musi uz rozhodnou kazdy sam.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jan Pastejrik  |  15. 06. 2001 08:36  | 

    Nehodlám se pouštět do polemiky s autorem článku a s jeho názory. Chci pouze opravit jeho tvrzení a špatnou informaci. Mezi systémy pro mikroplatby zařadil i Monex. Monex je ale univerzální platební portál, který je určen pro bezpečné elektronické platby v internetových obchodních procesech a ne pro mikroplatby (autorovi by stačilo se podívat na www stránky Monexu a muselo by mu to být jasné). To, že pan Hlavenka stránky Monexu neviděl, dokládá i fakt, že odkaz, který je v článku uveden je špatný (ukáží se stránky velkoobchodu s drogerií, který doménu monex.cz vlastní již několik let). Stránky platebního portálu Monex nejdete na adrese www.amonet.cz, tedy na stránkách provozovatele, společnosti AmoNet a.s.

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  15. 06. 2001 09:33  | 

    Stránky Monexu jsem samozřejmě viděl, a nejedenkrát - to, že jsem si ale spletl adresu Amonet s logickým Monex, by možná měl být důvod k zamyšlení pro provozovatele systému - tuto chybu udělají i jiní. Je to jako kdyby Seznam měl ve skutečnosti adresu Aseznat.cz. Myslím, že logická (intuitivní) doména je pro takovýto produkt nutná.

    Věřím, že dojde i na podrobnější testování Monexu - zatím je to skutečně trošku v plenkách, také jde o to, jakým způsobem budete usilovat o trh. Jinak by mě ale samozřejmě vaše názory na uvedenou problematiku zajímaly, a jistě nejenom mě: vždyť děláte ten systém především pro vaše zákazníky a ti si budou klást velmi podobné otázky jako si kladou u Q.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Robert Pešl  |  17. 06. 2001 02:14  | 

    Zdá se mi, že se vše točí okolo plateb v hodnotách desítek haléřů, myslím si však, že fungující mikroplatby především by umožnily provoz různých on-line služeb. A nemusí to být zrovna cesta k přesvědčení dívčiny na obrazovce aby se svlékla (pro mne a za mé peníze) - i když kdo ví, zda by tyto platby neměly největší procentuální zastoupení. Co si takhle zaplatit za jednorázové (nebo "více"rázové) heslo pro přístup například k ocenění nebo ověření automobilu, nebo hotline k bůhvíjakémuproduktu (a co takhle platba za registraci shareware)? Ke slovu přichází totiž jiný problém a to zpětná vazba na poskytovatele služeb. Jaké by to bylo krásné, kdyby člověk po té, co se probrouzdá na stránku s placenou službou například vytočí mobilem nějaké číslo a vzápětí obdrží SMSku se vstupním kódem pro onu službu. To ale musí být někdo schopen - krom manipulace s penězi - zároveň on-line komunikovat s firmami (jejich servery) poskytujícími služby metodou: od uživatele přijímám požadavek na zaplacení - potvrzuji zaplacení poskytovateli - od poskytovatele přijímám potvrzení/kód/heslo.. - předávám toto uživateli    a to vše v čase maximálně desítek vteřin. Myslím si, že to je hlavní důvod, proč do toho ještě stále nejdou ty "velké banky". Na druhou stranu nechápu, proč do toho dávno nešli operátoři GSM - prostě požadovanou částku připočtu k účtu za telefon a strhnu si domluvenou provizi. Tím jsem se dostal k tomu, co již bylo řečeno - nikdo to nebude dělat zadarmo a myslím že ani za jednotky procent. To však myslím není zas takový problém ani u řádově stokorunových plateb za jednorázové služby.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

    Aktuální číslo časopisu Computer

    Velký test Wi-Fi mesh

    Nejlepší hodinky pro všechny aktivity

    Důležité aplikace na cesty

    Jak streamovat video na Twitch