Mikroplatby ano, ale zcela jinak

Mikroplatební systémy dávají smysl, ale musí se stát standardním platebním nástrojem.
Mikroplatby ano, ale zcela jinak
Podobně jako řada jiných internetových technologií nebo „řešení“ vůbec mají i mikroplatby už za sebou docela dlouhou cestu, zatím ale posetou spíše mrtvolkami neúspěšných řešení než ozdobenou slavobránami vítězů. I v dalším důležitém ohledu se ale mikroplatby od svých kolegů neliší: stále panuje víra (se kterou se v tomto případě ztotožňuji), že jednou tyto principy a na nich postavené systémy zvítězí.

První mikroplatební systémy se objevily v USA už před čtyřmi lety, ale žádný z nich se neujal ve velkém. Hlavní důvod, proč o „centové“ (naše desetihaléřové, korunové) platby především nikdo nestál – věci stály standardní částky (desítky dolarů a výš) a co bylo pod dolar, muselo být zadarmo. Pokusy zpoplatňovat mikročástkami služby jako čtení článků nebo vyhledávání nějakých „exkluzivních“ informací selhaly, nikoli na technologii, ale z principiálního odmítání platit. Tak je tomu i v reálném světě: hospodský píše na účet čárky a pak sečte celou útratu najednou, nekasíruje každé pivo zvlášť (někde ano, například na letních „zahrádkách“ – protivné pro něj i pro hosta); na tramvaje a metro jsou předplacenky a i běžné supermarketové nákupy realizujeme stále častěji ve velkém, tj. jednou za čas, ale zato s vrchovatým košíkem. Dobrým příkladem je i veřejnoprávní televize – bylo by jistě technicky možné platit (nebo alespoň účtovat!) po desetnících „od shlédnutého pořadu“ a bylo by to jistě i mnohem spravedlivější než dnešní koncesionářský poplatek, který musí platit příležitostný divák i ten, který za televizí sedí od rána do večera, ale v praxi je to nerealizovatelné a nepředstavitelné.

V poslední době však začínají internetové mikroplatební systémy opět získávat na půvabu. Reklama nestačí internetovým firmám jako dostatečný zdroj příjmů a potřebují získat více – obsah či specifické služby budou placeny právě v oněch „centových“ hodnotách; nad těmito příjmy už internetové firmy nebudou ohrnovat nos a zákazníci si zvyknou je platit. Stejně tak se mikroplatby budou hodit při placení zboží v internetových obchodech, protože platby za bankovní příkazy nebo dobírkovné v případě platby při převzetí zboží tvoří u levnějších položek i desítky procent ceny výrobku (platební příkaz i 30 Kč, dobírka 50 Kč – přitom se kupuje zboží za stokorunu nebo i méně).

I na českém trhu se proto objevují mikroplatební systémy, i když jsem zatím toho názoru, že to „pořád není to pravé“. Systém Fazole.cz je zatím skutečně věrnostním či incentivním programem než mikroplatbami a je to i tak správně, takový druh služby Internet potřebuje; od skutečného mikroplatebního systému se liší v tom, že se nejedná o koruny, ale o „fazole“, standardně na koruny nepřevoditelné, a také v tom, že spotřebitel fazole získává tak, že je „zdarma sbírá“, což u normální měny neexistuje. V tom se mu podobají i „kvéčka“ ze systému ILIKEQ, kde už je převoditelnost mezi Q a Kč jasnější, ale stále zde vidím psychologickou bariéru: našinec ví, že tvrdá měna, za kterou si koupí v Česku kdekoli cokoli, jsou pouze koruny, případně marky a dolary (atd.), neboť ví, co to je směnárna a jak ji používat. Nejsou to „kvéčka“, to je pseudoměna – dalším důvodem, který ji devalvuje, je fakt, že Q je haléř, což Q okamžitě staví do pozice bezcennosti. Měna a veřejnost navíc už haléř (tj. jednohaléř) nezná a začíná o řád výše, přičemž i desetihaléřové položky jsou už obvykle nepočítanou formalitou, ne-li zbytečností. Samozřejmě že můžeme platit „stotisícikvéčkovou bankovkou“, ale sami v tom vidíte určitou absurdnost; tím, že Q je haléř, je měna pozicována do situace „kvéčka jako céčka“. Q má navíc více společného s Fazolemi než se skutečným mikroplatebním systémem, neboť je rovněž využíván jako incentiva: přijď na náš web, dostaneš kvéčka. Přečti si článek, dostaneš kvéčka. Klikni si tady pro pět kvéček.

Třetí pokus o mikroplatby v podobě služby Monex se zatím nedá moc komentovat – není ještě na českém trhu rozvinutý, zdá se mně, že míří spíše na oblast business-to-business.

Mikroplatby, pokud mají na českém Internetu někdy fungovat, se nesmí nechat zlákat koketováním s věrnostními systémy, jakkoli to pomůže systému k velkému počtu registrovaných lidí, nikoli ale skutečných zákazníků. Mezi věrnostními a mikroplatebními systémy je propast – ve věrnostních systémech se zákazníci uplácí věrnostní pseudoměnou, aby používali něco, co by normálně nepoužívali, v mikroplatebních systémech zákazníci naopak platí skutečnou měnou, kterou získali stejně řádně jako každý jiný, jako svou mzdu, důchod nebo kapesné.

Mikroplatební systém dále musí fungovat v českých korunách, i když jsou tím zvýšeny nároky na provozovatele, neboť již zachází se skutečnými penězi, s jejich skutečnými převody z účtu na účet a může to být navíc obtížné z hlediska dodržování českých zákonů (vytváří se systém, který má řadu podobností s bankou). Koruny jsou nutné z několika důvodů. Prvním a hlavním je získání důvěry u subjektů, které se rozhodnou přijímat mikroplatby jako další druh platby. Elektronický obchod, ale i třeba český stát (katastr nemovitostí, který bude zpoplatňován, v budoucnu různé podávání žádostí atd.) nebude mít problém přijímat koruny z mikroplatebního systému, protože jsou to koruny jako každé jiné; s čímkoli jiným tento problém mít bude a tvůrci systému mu budou muset pracně vysvětlovat, že vlastně jakýsi převodový poměr existuje a že se to jaksi skutečně převádí atd. atd. Obdobné je získání důvěry i u zákazníků, kteří by si v budoucnosti měli otevřít svůj mikroplatební účet u „mikroplatební banky“ (takto přesně funguje velice úspěšná služba PayPal.com v USA) a z něj pak platit – jenomže budou systému důvěřovat jen tehdy, když se jim jejich pracně nabyté koruny nepřemění v cosi, za co si v hospodě oběd nedají. Důvěra se ještě nadále sníží, když zákazníci zjistí, že zmíněnou pseudoměnu desítky subjektů na Internetu rozdávají; svědčí to o tom, že tuto pseudoměnu vlastně někdo vydává, tiskne, což v každé ekonomice přísluší pouze jedinému subjektu – centrální bance.

Otázka důvěry je naprosto podstatná, protože u mikroplatebního systému zákazník skutečně svěřuje provozovateli tohoto systému své peníze, odsouvá je ze svého bankovního účtu na jeho účet, kde jsou blokovány a nesnadno uvolňovány zpět (viz opět PayPal.com). Otázka, která v této souvislosti napadne devadesátdevět lidí ze sta, je: a co, když zkrachujete? Co když mě okradete, co když systém vytunelujete? Otázka je samozřejmě úplně legitimní a odpověď „protože my jsme poctiví“ je k smíchu, protože zatím v české kotlině zkrachovalo obdobných 99 % bank a kampeliček, které všechny předtím tvrdily „my jsme poctivé“. Mimochodem, krach Private Investors / Online Investor zasadil důvěře lidí a zejména internetových uživatelů další těžkou ránu. Zdá se tedy, že pokud by někdo měl provozovat mikroplatební systém, pak musí jít o firmu s nejvyšším myslitelným renomé, o takovou, které lidé stejně své peníze svěřují (např. některá ze zbylých velkých bank), nebo případně musí zmíněný systém získávat důvěru dalšími způsoby, jako je například silné pojištění těchto vkladů, trvalý dohled velké auditorské firmy atd., nejlépe pak všechno dohromady. Žádnému internetovému start-upu se peníze svěřit nedají a je úplně jedno, zda jsou za ním jména slavných Američanů a Američanek nebo ne – historie nám říká, že z deseti start-upů jich devět dříve nebo později zkrachuje.

Diskuze (91) Další článek: Download Netscape 6.1 PR1 k dispozici

Témata článku: Internet, Trvalý dohled, Měna, Ano, Věrnostní systém, Velká rána, Získání důvěry, Směnárna, Internetová banka, Standardní část, Případ platby, Košík, Dostatečný zdroj, Mikroplatby, Česká televize dobré ráno, Zahrádka


Určitě si přečtěte

Kdyby měli železničáři tento superpočítač za 99 dolarů, nepotřebovali by lasery

Kdyby měli železničáři tento superpočítač za 99 dolarů, nepotřebovali by lasery

** Nejmodernější český železniční tunel je prošpikovaný technologiemi ** Za tři tisíce koupíte počítač, který je překoná ** Seznamte se s Nvidia Jetson Nano

Jakub Čížek | 47

Testy čipů Ryzen 3000: AMD překonává Intel ve výkonu, přitom stojí méně

Testy čipů Ryzen 3000: AMD překonává Intel ve výkonu, přitom stojí méně

** Testy nových procesorů Ryzen 3000 od AMD jsou venku ** Výkon ve většině aplikací překonává konkurenci od Intelu ** AMD je přitom zároveň neuvěřitelně výhodné v poměru ceny i výkonu

Karel Javůrek | 173

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

** Strojové učení ještě nepřitáhlo takový zájem jako na začátku prázdnin ** Ne, umělá inteligence nenašla lék na rakovinu ** Naučila se svlékat ženy nejen z plavek

Jakub Čížek | 34



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test Wi-Fi mesh

Nejlepší hodinky pro všechny aktivity

Důležité aplikace na cesty

Jak streamovat video na Twitch