Separátní aplikace nahradí většinu angličtiny češtinou.
Ne všechny produkty Microsoftu jsou lokalizované do češtiny; pro firmu je měřítkem určitá úroveň prodeje v počtech kusů a obratu, a pokud program danou bariéru nepřekoná, lokalizován nebude. Tato pravidla byla řadu let docela striktně dodržována jen s pár výjimkami, které Microsoft na lokálním trhu chtěl či potřeboval prosadit bez ohledu na vyšší (lokalizační výdaje); nyní se ale objevuje zajímavá výjimka, či spíše určitý „hybrid“.
Program Microsoft Project, který právě patří k oněm hraničním (ani velkým, ani malým) produktům, se dočkal „počeštění, nikoli lokalizace“. Jak si to vysvětlit? Nejedná se o vytvoření speciální české verze produktu; program se nadále šíří v originální krabici, ale byla vytvořena separátní aplikace, která provede záměnu jednoho souboru a tím dojde k plně českému uživatelskému rozhraní včetně menu a několika českých průvodců. Některé části produktu (zřejmě nápověda? pozn. Živě) zůstanou nepočeštěné; součástí aplikace je zato slovník terminologie řízení projektů a několik šablon. Nadstavba je však k dispozici pro nové uživatele zdarma a jak uvádí tisková zpráva, získá ji bezplatně každý, který si program koupí na území České republiky u svého oblíbeného prodejce software.
Živě komentuje: roztomilá formulace nám nedovolí se nezeptat, zda ten uživatel, který si bude kupovat program u svého neoblíbeného prodejce software, bude muset zaplatit. Tak to dopadne, když se do věcné tiskové zprávy motají povinné marketingové recitace. Platí však, že stávající uživatelé zaplatí za nadstavbu 200 Kč/Sk, což je skutečně minimální manipulační poplatek, za který počeštění určitě stojí.
Jsme zvědaví, zda toto neúplné počeštění bude znamenat nový trend – a domníváme se, že by bylo rozumné, aby se tak stalo. Plná, standardní lokalizace prováděná podle direktiv Microsoftu (rozsáhlé testování v zahraničí, překlad obsáhlého Helpu, překlad a tisk manuálu) je skutečně nesnesitelně drahá a vyplatí se dnes jen u operačních systémů a základních produktů Microsoft Office; zbytek produktů pak musí zůstat v originále, což ovšem podstatně snižuje jeho prodejnost. Typickým příkladem je například Encarta: české verze by se nepochybně prodalo o dva řády výše, pokud by se ovšem podařilo zavést několik úprav (například neumísťovat Sněžku do Svitav a nepsat, že se slovenský prezident jmenuje Gyula Horn). Počet těchto hraničních aplikací u Microsoftu ale rychle vzrůstá – jen u dvoutisícové řady máme Microsoft Publisher a Picture-It!, v budoucnu půjde určitě o vzrůstající množství internetových aplikací a dokonce zřejmě i aktivity online, tj. o „internetové stránky“. I zde by limitované počeštění velmi pomohlo k užívání, přičemž by uživatelé v klidu snesli to, že ne vše na ně hovoří jejich rodným jazykem.