První kolo soudu je za námi a dopadlo ve zjevný neprospěch Microsoftu. Firma je nazývána „monopolistou, který ubližuje zákazníkům“; zatím není jasné, jaká budou opatření proti firmě.
Místo pár týdnů to bylo déle než rok: soud s firmou Microsoft dospěl k prvnímu hmatatelnému závěru, kterým je tzv. „findings of fact“, česky zřejmě „soudní nález“. Ten je v podobě dvěstěsedmistránkového materiálu, který si, pokud vás událost až tak zajímá, můžete přečíst třeba
zde. Abychom jej vás ušetřili, pokusíme se o jeho shrnutí.
Celý roční soud byl ve znamení výpovědí žalující strany, tj. svědků povolaných státem (obvykle manažeři počítačových firem) a svědků povolaných obhajobou, obvykle tedy manažerů firmy Microsoft. Obě strany se pochopitelně zásadně rozcházely ve svých stanoviscích, přičemž soudce Jackson se evidentně postavil velice blízko žalobě – znamená to, že daleko více věřil či dal váhu názorům žaloby. Soudní nález není rozsudkem, ovšem je podstatným základem, východiskem pro výsledný rozsudek.
Podstata nálezu soudce Jacksona je v tom, že prohlásil Microsoft za monopol, který nepopiratelně existuje, který byl zneužíván a který vedl k poškození spotřebitelů. To je hodně přísný závěr, který se zřejmě v takovéto podobě neočekával: obecně se mělo za to, že v soudním sporu Microsoft neuhraje to, že nemá monopol, již méně jistoty bylo v tom, zda jej zneužívá či ne, ovšem málokdo čekal, že nález bude znít i v tom, že výsledkem jsou poškození koncoví zákazníci, nejen konkurenti firmy. A právě tento závěr je zřejmě nejzávažnější a jako jediný by mohl vést k tomu, aby výsledné rozhodnutí soudu vedlo k citelnému postihu firmy Microsoft.
Soudce se samozřejmě věnoval i konkrétním oblastem, ve kterých Microsoft monopol má a podle něj jej zneužívá. Uvedl například, že firma zneužívá svůj monopol v oblasti operačního systému takovým způsobem, že kdyby zde místo monopolu existoval konkurenční trh, byl by cenu operačního systému musel výrazně snížit. Podle soudce může Microsoft držet vysoké ceny operačního systému hodně dlouho, než se objeví konkurence, která mu začne hrozit; díky monopolu v operačních systémech pak může totéž provádět i v jiných oblastech, například v kancelářském software. Další velmi zásadní výtkou, ze které rovněž mohou vyplynout velké restrikce, je to, že Microsoft má sílu omezovat inovace, inovační potenciál trhu a svých konkurentů, pokud se mu nehodí do krámu.
Co bude následovat nyní? Obě strany (stát i Microsoft) mohou proti tomuto nálezu podat námitky; soudce pak na ně může reagovat upřesněním či pozměněním tohoto nálezu. Teprve pak bude následovat rozsudek – tedy opatření proti Microsoftu. Podle odhadů k tomu dojde zřejmě v závěru zimy nebo začátkem příštího jara. Microsoft se samozřejmě může odvolat; podle odhadů se výsledný proces může směle protáhnout do roku 2001 (poznámka: proces s AT&T, který vyvrcholil nuceným rozbitím firmy, trval osm let!).
Podle analytiků je nález prezentovaný soudcem Jacksonem stěží napadnutelný; ostatně se také vůbec nedotýká toho, zda firma jedná legálně nebo nelegálně, pouze popisuje její jednání. Microsoft již nepřímo naznačil, že bude možná usilovat o mimosoudní vyrovnání, tj. že přistoupí z vlastní vůle na menší ústupek ihned, než aby odvoláváním odsouval a oddaloval výsledný, asi tvrdší rozsudek. O něm se dá zatím pouze spekulovat, nicméně podle soudního nálezu se zdá být docela pravděpodobné, že soud cíleně směřuje k té nejtvrdší možnosti – rozbití Microsoftu. Soudce totiž ani tak nezmiňoval konkrétní provinění Microsoftu a jejich možnou nápravu (jako kupř. integraci Internet Exploreru do Windows), jako spíš obecnou sílu Microsoftu a její zneužitelnost kdykoli v budoucnu; tomu se dá stěží bránit nějakými běžnými postupy.
Domnívám se, že některé závěry soudního nálezu jsou nesporné, jiné jsou kontroverznější. Microsoft samozřejmě má monopol, a působí až bizarně, když to v obhajobě představitelé firmy vyvracejí. Jiná věc ale je, když šéfové Microsoftu tvrdí, že je pozice firmy ohrožována – v tom jistě pravdu mají, dnešní doba akcelerovaná Internetem každého ohrožuje a každému dává šanci. Microsoft opravdu využívá monopol k tomu, aby vytlačoval konkurenty z trhu; o to se samozřejmě snaží každá firma, ať má monopol či nemá. Sporné je jistě tvrzení, zda firma brzdí pokrok. Dominance Microsoftu totiž je přece jen v jedné věci dobrá – firma usiluje o zavádění standardů do PC computingu, a občas to provádí docela násilně. Můžeme diskutovat, zda jsou vždy dobré a kvalitní nebo ne, ale přece jen jde o standardy; je dobře vidět, kolik zmatků, které stojí všechny zúčastněné spoustu peněz a které skutečně brzdí další rozvoj, existuje v těch oblastech, kde uznané standardy neexistují.
V dnes gigantickém působení Microsoftu najdeme nepochybně činnosti – a je jich velmi mnoho - ve které je firma výrazným progresivním faktorem, což nepopře ani její zaujatý nepřítel. A samozřejmě se najdou i oblasti, kde se Microsoft například snaží vyblokovat konkurenci s progresivním produktem, aby dominoval jeho produkt, v dané době ne tak kvalitní (typický příklad: Real Player od RealNetworks vs. MediaPlayer od Microsoftu) – tedy blokuje inovace. Soudním rozhodnutím je nesmírně těžké oddělit pozitivní činnosti firmy od negativní, i když se právě o to tento proces usiluje. Budeme proto bedlivě sledovat i nadále, jak si americká justice poradí.
