Malá softwarová firma se zřejmě domohla náhrady ve výši okolo stopadesáti miliónů dolarů!
V době probíhajícího „velkého“ soudu s Microsoftem se objevilo hned několik dalších žalob ze strany jiných firem, amerických států či právníků v tzv. class-action (druh žaloby, kdy žalující strana dokáže „zobecnit“ provinění, kterého se někdo dopustil směrem k velkému množství drobných poškozených, a zastupuje je takříkajíc en-bloc; příkladem class-action může být třeba únik exhalací, který zamoří město a poškodí tisíce lidí. Class-action jsou dnes v USA často používané žaloby a jsou pro firmy docela nebezpečné, protože vlastně se už nejedná o spor „jednoho človíčka vůči gigantické firmě“, ale spor, který vede šikovný a drahý právník deklarující, že zastupuje velké množství lidí, žádající tím pádem i velké odškodné, a který je tak velké firmě důstojným právním soupeřem).
Jednou z těchto žalob byl i spor s firmou Caldera; tato firma je dnes asi nejznámější kvůli své distribuci Linuxu, nicméně Caldera byla v minulosti už jednou silným protihráčem Microsoftu, neboť šířila DR-DOS (v roce 1996 jej koupila od Novellu) – tento operační systém byl v začátku devadesátých let místy docela úspěšnou konkurencí MS-DOSu. Microsoft se údajně dopustil toho, že do prvních verzí Windows zabudoval „háčky“, které činily jejich chod nad DR-DOSem problematickým; Caldeře se podařilo zajistit některá svědectví, které zřejmě tuto činnost prokazují.
Microsoft se mohl i v tomto případě – který už je dnes minimálně šest-sedm let starý a tudíž velice těžko prozkoumatelný – tvrdě bránit. Místo toho ovšem ustoupil a firmě Caldera zaplatil (v mimosoudním vyrovnání) blíže nespecifikovanou sumu; ve svém povinném finančním zpravodajství uvádí, že případ sníží výnos na akcii asi o tři centy, což by napovídalo asi 150 mil. dolarů (téměř 5 miliard korun!); spekuluje se ale i o tom, že skutečná cena mohla být až 400 mil. dolarů (15 miliard Kč). Microsoft tedy ustoupil a vliv na tento ústup má určitě i současná situace: veřejné mínění je v těchto případech proti němu (i kdyby jen „psychologicky“, z pohledu „David proti Goliášovi“), hrozí mu rozdělení a, což je horší, i řada dalších podobných žalob, i kdyby měly být podávány firmami jen z důvodu zviditelnění. V případě soudu s Calderou by totiž před soudem musela defilovat opět celá řada hlavních představitelů firmy, a ti se tam (nejvíce to platí o Billu Gatesovi) necítí a nevystupují vůbec dobře. Když je tedy nejviditelnější konkrétní případ antimonopolního vystupování Microsoftu nyní smeten ze stolu a když nyní „nikdy neexistoval“, budou se prosazovat hůře i ostatní žaloby proti Microsoftu a trošku horší to bude i s tlakem amerického ministerstva spravedlnosti vůči softwarovému gigantovi.