V laboratořích Microsoftu se snaží dokázat, že hardwarová nenáročnost Linuxu je mýtus a že Windows XP jsou stejně náročné na hardware, jako všechny běžné, komerční distribuce Linuxu.
Dohady o to, který z operačních systémů je nejlepší, neberou konce. Je to vděčné téma pro řadu uživatelů a šikovný marketingový nástroj pro výrobce OS. Když pomineme otázky funkcí a bezpečnosti, oblíbenou srovnávací kategorií jsou celkové náklady na vlastnictví takového systému (protože nejde jen o cenu pořizovací, ale také náklady na následnou instalaci a správu). Samotný Microsoft nechal vypracovat (či spíše sponzoroval) několik studií, které srovnávaly Windows a další systémy (zejména Linux) a výsledky pak použil v reklamě.
Jedním z posledních počinů tohoto softwarového giganta je ale jiná srovnávací kategorie a sice hardwarové nároky. Tentokrát již nebyl osloven žádný externí subjekt, Microsoft si tyto testy provádí ve svých linuxových laboratořích sám. Cílem je vyvrátit (podle Microsoftu) všeobecný mýtus, že Linux běží velmi dobře i na starších počítačích se slabší HW konfigurací.
Výsledky těchto testů je vždy obtížné nějak komentovat, pokud je člověk nedělá na vlastní kůži. Komentáře tak tentokrát nechám spíše na vás čtenářích a vašich vlastních zkušenostech. Předkládám k posouzení názory, které pro eWeek prezentoval Bill Hilf, který v Microsoftu zastává funkci ředitele Platform Technology Strategy. Ostatně, pokud máte doma starší (a pokud možno nepoužívaný) počítač, můžete si udělat malé srovnání také. Hned na začátku si prozraďme, že testeři v laboratořích Microsoftu dospěli k závěru, že Windows a Linux jsou dle hardwarových nároků systémy zcela srovnatelné. To se ovšem tak trochu dalo očekávat.
Porovnávané systémy
Cílem testů však není jen toto srovnání, ale také zjištění, jaký typ softwaru je na starších počítačích možno provozovat. Lze tak lépe identifikovat potřeby zejména v oblastech veřejného a neziskového sektoru, kde lze často najít opravdu velmi staré konfigurace.
V testu proti sobě stály systémy Red Hat Enterprise Linux, SUSE Pro 9.2, Mandrake 10, Linspire 4.5, Xandros Desktop 3.0, Fedora Core 3, Slackware 10.1 a Knoppix 3.7. Kategorii Windows pak zastupují Windows XP a Windows Server 2003.
Proč právě tyto systémy? Jak řekl Bill Hilf, testování bylo zaměřeno na běžného uživatele a na organizace (například veřejné knihovny), které si nemohou dovolit vlastního administrátora či přímo IT oddělení. Cílem bylo tedy porovnat takové systémy, které je možno nainstalovat velmi jednoduše z dodávaného CD bez nutnosti nějakých úprav instalace a podobně.
Právě v tom ovšem spočívá síla Linuxu a z toho podle Hilfa pramení i všeobecný názor, že Linux lze provozovat téměř na čemkoliv. Technicky zdatný uživatel může být schopen upravit si svůj Linux tak, aby nespouštěl zbytečné služby a běžel jen s minimálními potřebami na hardware.
Běžný uživatel se tak ale nechová, není to ani linuxový vývojář, ani technický odborník, takže nemá znalosti na podobné modifikace. Jak říká Hilf, vždycky existovala a bude existovat skupina uživatelů, kteří se do podobných modifikací rádi pustí. Většina ale dá přednost distribucím jako je SUSE či Red Hat, ve které dostanou předkonfigurovaný a otestovaný systém i aplikace.
Šéf linuxové sekce Novellu, Charlie Ungashick, ale říká, že lidé se k Linuxu neobracejí zdaleka proto, že je výkonnější na horším hardware. Důležitá je zde spíše možnost volby distribuce a celková větší flexibilita. Benchmark, který srovnává výkon standardní instalace "krabicové verze" operačního systému neodráží to, jak jsou využívány servery či desktopy ve skutečném světě. Ve většině případů dochází k modifikacím každého operačního systému, ať už se jedná o desktop nebo server, aby byl maximálně využit jeho potenciál pro daný hardware a podmínky.
Výsledky
Ale dost debat, pojďme se podívat na to, co tedy přesně zjistil při svých testech Microsoft. Podle výsledků bylo zjištěno, že většina "komerčních" distribucí Linuxu může být nainstalována na počítač s procesorem Pentium, s 64 MB operační paměti a 2 GB prostoru na pevném disku. Paměť je často největší brzdou. Typický systém z roku 1997 měl 32 MB operační paměti, což není dostatečné množství pro instalaci většiny linuxových distribucí nebo nestačí pro dostatečný výkon aplikací. Podle Hilfa může zvětšení paměti prodloužit životnost těmto počítačům, avšak sehnat takto starou paměť a poté ji doinstalovat do všech počítačů (myšleno ve firemním prostředí) je pracné a může značným způsobem snížit celkové úspory.
Minimální požadavky pro dobrý výkon v kancelářských aplikacích (bohužel chybí přesnější specifikace) bylo Pentium II se 64 MB paměti. Přehrávání videa a zvuku pak vyžaduje alespoň 400 MHz procesor nebo lepší. Taková konfigurace odpovídá zhruba průměrnému PC z let 1998 až 1999. Pokud byl systém nainstalován na konfigurace staršího data, například právě na průměrný PC roku 1997, výkon aplikací či samotného uživatelského prostředí již byl tak nízký, že by nebyl akceptovatelný pro běžného uživatele.
Jak prohlásil Hilf, ve skutečnosti platí, že pokud se podíváte na nejpopulárnější současné distribuce Linuxu jako je Red Hat nebo SUSE, jejich hardwarové požadavky jsou stejné a nebo dokonce převyšují požadavky Windows XP. Novell Linux Desktop 9 vyžaduje minimálně 128 MB paměti, stejně jako Windows XP. Pokud srovnáte systémové požadavky OpenOffice.org 2.0 a Microsoft Office, rovněž se dostanete na stejnou úroveň.
Jednoduchý závěr dle Hilfa tedy je, že hardwarové nároky na instalaci a používání Windows XP jsou plně srovnatelné s moderními "komerčními" distribucemi Linuxu. Navíc Windows porážejí své konkurenty v hardwarové kompatibilitě a výkonu multimédií a desktopu.
Zástupce Novellu pak sice připouští, že co se krabicových verzí Linuxu týče, hardwarové nároky jsou opravdu podobné, nicméně dodává, že Linux je mnohem více modulární a uživatelsky přizpůsobitelnější než Windows. Velmi snadno lze vytvořit tenkého klienta, který je pak schopen běžet i na starším hardware s daleko větším výkonem.
Otázky na závěr
Co k tomu dodat? Nic moc se nezjistilo, zbytečné hádky budou pokračovat. Každý uživatel má jiné nároky, používá jiný typ software a tak lze nějaké obecnější srovnání provést jen obtížně. Stejný kousek hardware a stejný operační systém může být pro jednoho dostačující, pro jiného nepoužitelný. Správná konfigurace systému je však důležitá a lze tak podstatným způsobem ovlivnit celkový výkon. Srovnávat čisté standardní instalace je tak možná příliš syntetický test. Na druhou stranu platí ovšem to, že drtivá většina běžných uživatelů si pod konfigurací systému představí nastavení vlastní tapety na plochu.
Na úplný závěr opět několik otázek do pranice. Jak jsou pro vás rozhodující hardwarové nároky systému? Hledáte systém pro váš hardware a nebo kupujete hardware pro vytoužený systém? Pozorujete rozdíl ve výkonu jednotlivých systémů na stejném hardware? Používáte standardní distribuce Linuxu a nebo si je upravujete k obrazu (a hardwaru) svému (pochopitelně není řeč o nastavení ikonek pracovní plochy)?
