Microsoft zkraje roku oznámil, že chce v dohledné budoucnosti docílit nejen uhlíkové neutrality, ale chce se z hlediska emise oxidu uhlíku dostat dokonce do záporných čísel.
Mělo by k tomu dojít v roce 2030, přičemž do roku 2050 pak dokonce odstraní stejné množství uhlíku, které společnost podle propočtů vyprodukovala od svého vzniku v 70. letech minulého století.

Cesta k negativní uhlíkové emisi podle Microsoftu
Microsoft uhlík odstraňuje třeba přechodem na zelené zdroje elektřiny, ty však mají výkyvy. Větrná elektrárna vyrábí elektřinu, jen když fouká vítr a solární panel zase jen během dne. Firma proto potřebuje systém, který by ozelenil elektřinu v noci a za bezvětří, kdy musí nakupovat tu špinavou.
Vodíkové zásobníky na dvoře
Jednou z cest jsou vodíkové palivové články, které slouží jako krátkodobý záložní zdroj. V době přebytku zelené energie si může firma vyrobit zásoby vodíku elektrolýzou z vody a uskladnit jej v tancích. No, a v době nedostatku pak vodík spotřebuje a vyrobí bezuhlíkovou elektřinu.
Nyní si to firma vyzkoušela v poněkud menším měřítku v Salt Lake city na svém experimentálním systému, který zásobil řadu rackových skříní po dobu 48 hodin – tedy po dobu, která simulovala výpadek zelných zdrojů elektřiny.

Vodíkové zásobníky na dvoře datacentra Microsoftu v Salt Lake City. V rámci experimentu posloužily jako zdroj elektřiny na 48 hodin.
Microsoft k testu použil systém 250kW vodíkového generátoru elektřiny od Power Innovations a mobilní vodíkové zásobníky na dvoře.
Ke kompletnímu nasazení bude ale ještě dlouhá cesta a na vše se bude muset podívat účetní oddělení v Redmondu. Stručně řečeno, přechod na negativní uhlíkovou výrobu musí zároveň vycházet finančně a dlouhodobě, proto se mluví o tzv. vodíkové ekonomice (hydrogen economy).

Vodíkový 250kW generátor elektřiny od Power Innovations
Microsoft se v tomto případě pasuje do role průkopníka, který se pokusí prošlapat cestičku i ostatním a ověří, jestli je tento směr správný.