Nieje kvantový počítač aj o tom, že nemá 0 a 1, ale kazdy tranzistor je prepojeny tak že tych možnosti je od 0 do XXXXXX ?
Ne 😁
Relevantní je první odstavec, konkrétně odkaz na blog. Zbytek je omáčka poskládaná ze starých informací. Blog je taky jen omáčka a jediná relevantní informace v něm (a neobsažená zde ve článku) je použití topologických qubitů. O tom už Microsoft informoval před dvěma lety: https://www.technologyreview.com/s/531606/microsofts-quant... ... Takže co je vlastně nového ? Snad jen drobné perzonální změny.
Dlouho se snazim pochopit, jak si clovek alespon predstavuje, jak by mel kvantovy procesor pracovat a nakonec se dozvim, ze oni to vedci vlastne tak trochu nevedi? Ja nevim, co tedy vyuzit modelu RGB nebo zakladnich barev, kdyz uz teda musim mit mermomoci kvantovy pocitac? Zvolim si 2 zakladni barvicky. Zluta a modra vedle sebe a nad sebou namirene do jednoho bodu. Zluta je 0, modra je 1. Zadam cislo ve dvojkove soustave do jedne rady. Pote zadam cislo ve dvojkove soustave do druhe rady. Vznikne mi soucet cisel. Vim, ze to neni kdovijaky napad, ale pocitace se zacaly defacto vyvijet od kalkulacek, respektive vypocetnich stroju, ne?
Kvantový stav funguje tošičku složitěji. Možné stavy qbitu si lze představit jako povrch koule, a jeden jediný bod na tomto povrchu je skutečný stav. Tento vnitřní stav je vyjádřen komplexním číslem. Pokud ho budeš chtít ale přečíst, tak nastane dekoherence, kdy se stav "zhroutí" do pouhých 2 reálných, lze si představit jako nejvyšší a nejnižší bod této koule.Pokud už máš qbitu víc, tak na popsání tohoto systému potřebuješ pravděpodobnost ke každému stavu, v jakém se systém může nacházet. Tedy pro systém se 4mi qbity je potřeba vyjádřit stav 16ti komplexními čísli. Pokud máš o 1 qbit navíc, tak potřebuješ 2x více komplexních čísel na vyjádření stavu (tedy 32).Lze to spočítat na klasickém počítači, ale bude to trvat 2^n déle, než na kvantovému stroji, a v tomhle je ta "síla" kvantového stroje.
Microsoft se po zkušenostech s Windows rozhodl vyvíjet kvantový počítač. Hele... Žádná firma na světě neumí tak dobře simulovat chaos, jako Microsoft. Nevím, kdo jiný by měl zvládnout kvantový počítač.
Nejdříve memristory pánové od Intelu!
Ty dělá HP.
No... jak se to vezme. 😉
Nemluvte o tom, vyrobte ho, a ukažte mi co s ním mám dělat. Až ho uvidím na stole pak si můžeme povídat dále. Nelíbí se mi ty stále řeči, už jsme připraveni na to, či ono, desítky let ubíhají a nikde nic není.
Nevím proč tolik mínusů, ale naprosto souhlasím. Microsoft jen žvaní, houby je připravený.
Mínusy nesleduji, více ocením tvou reakci ve formě textu. To víš, já jsem tu dlouho a mé názory některým lidem moc nevoní (bez ohledu na to, zda jsou správné / špatné). Mám svoji hlavu a nebojím se je prezentovat.
Pokud se to povede, tak nastane docela problém.Šifrování odolné proti kvantovému stroji bude nejspíš na obyčejných strojích nemožné.
Přesně tak. A soukromí bude v prdeli. Zachrání nás až kvantové procesory vhodné pro spotřebitele, pak se objeví kvantové koprocesory na šifrování, ale to nastane bůh ví kdy, páč spotřebitel asi v počítači nebude mít chlazení na teplotu nějaký ten 1K.
Jedna z důležitých vlastností šifer je, že šifrování probíhá mnohem rychleji než dešifrování :) Nebála bych se toho, že kvantově odolné šifry nepůjde používat na běžném PC.
eh. Než prolamování jsem chtěla říct.Teď také na šifrování AES nepotřebuješ kvantový superpočítač.
Ano teď na šifrování nepotřebuješ kvantový počítač.Pokud ale bude kvantový počítač tak zázračně rychlý, tak tuto šifru zvládne rozluštit. Otázka je jestli bude alespoň tolikrát rychlejší kolikrát je obtížnější šifru prolomit, než zprávu zašifrovat.
Kvantový počítač není rychlejší, naopak je pomalejší.U kvantového stroje je potřeba výpočet provést několikrát, protože výsledek každého výpočtu je jiný, dle pravděpodobností.Navíc né všechny problémy jsou řešitelné kvantovým algoritmem rychleji, než-li klasickým.
Však proto se na tom maká.
To platí jen pro některé šifry.Třeba takový AES, nebo NTRU nelze prolomit kvantovým strojem rychleji než klasickým.
Tak v Micfosoftu jsou připraveni a v článku je že za 20 let ...To je jako s tou jadernou fúzí - za padesát let už padesát let
Kvantove pocitace su uplne o inom. Treba si prestudovat heisenbergov princip neurcitosti, tunelovy jav, casticovo vlnovy dualizmus, casticovu previazanost atd atd. V skratke dokonale izolovany objekt (tieto javy boli pozorovane pri fotónoch a elektronoch ale merania potvrdzuju ze to plati aj pre vacsie objekty len tie sa tazsie izoluju od okolitého sveta) moze mat pri dostatocne nízkej teplote x stavov zaroven a preto moze jeden qbit spracovat x uloh zaroven. Taktiez mozu jednotlive systemy navzájom komunikovat bez toho aby si posielali nejaky signal. Proste spin jednej previazanej castice ihned ovplyvňuje spin inej. Ale to jablckar, amdckar ani cechomadar nikdy nepochopi.
Zadna komunikace neni, ze vy zmerite spin up a oni logicky spin down neni zadna komunikace, protoze pres to lze nelze komunikovat... Muzete vedet co oni nameri, ale to neni komunikace.
Tak jeste mit isolinearni cipy, bionervove obvody, holoprojekce a transportery (ty uz ale vyzkouseli v 1997 a slo to), tak jsme bliz skvele budoucnosti
N = 1 000 000 000Čas klasického počítače = 500 000 000 - ceho???Asi chybne vypocty, protoze listMergingSort algoritmus (nativni javascript sort ve Firefox) vychazi 1.000.000 prvku asi na 300 ms (se zamichanim prvku 800). Ve FF2 (2006, 1GHz, slevani) jsem to mel kolem 300ms. http://mlich.zam.slu.cz/js-sort/sorting2.htm... Kazdopadne, paralelni pc to bude mit rychleji. Pro tento algoritmus je to pocet kroku + doby trvani cyklu a prace s polem. Kroky je pocet shift operaci, cili 2 na x = nx = log n / log 2x = log 1.000.000.000 / log 2 = 9 / ~0.3 = 30x = log 100 / log 2 = 2/~0.3 = ~6.6 (coz odpovida 7)Doba trvani na normal pc je souctu porovnavacich operaci.V kroku 1 porovnavate 1 a 1 prvek pro n/2 dvojic (1 * n/2).V kroku 2 porovnavate 2 a 2 ((2 az 2*2-1) * n/4) (min, max)V kroku 2 porovnavate 4 a 4 ((4 az 4*4-1) * n/8)Cili, pro 1.000.0000.000 vysel logaritmus jako 9 kroku, max pocet porovnani bude tedyn * (1/2 + 3/4 + 15/8 + 63/16 + 255/32 + 1023/64...)n * (0.5 + 0.75 + ~2 + ~4 + ~8 + ~16 + ~32 + ~64 + ~128)n * 255 = 255.000.000.000Jednoduchym pomerem zjistime rychlost 255/30*10 na 9 = 8.5 * 10 na 9. Fakt by mne zajimalo, jak vypocital jen 15.811 :))) Nejspis pouzival nelogicky algoritmus jako bubble sort a podobne, ktere se snazi vnutit v informatice, misto logickeho spojovani serazenych poli.
Ups, oprava, ja pocital jen 9 kroku, melo tam byt 30 kroku :) Tak jeste jendou :)(10 na 9) * (0.5 + 0.75 + ~2 + ~4 + ~8 + ~16 + ~32 + ~64 + ~128 + ~256 + ~512...)(10 na 9) * 256 * (2 na 21) = ___ 536.870.912 * (10 na 9) ___a 537 / 30 * (10 na 15) = ___ 18 * (10 na 15) ___
https://arxiv.org/pdf/quant-ph/9605043v3.pdf...
No, ale chapes rozdil mezi realnym sortovacim algoritmem, ktery ma Firefox vestaveny (treba pro testovani pouzij mou stranku) a pdf teorii? :) Ja pocitam s realnym sortovacim algoritmem. On tam pise "any classic algoritm", nepise jaky.
Pro zajimavost tam vypisuji i pocet pouzitych compare operaci. Miliardu tam nezkousej, to zkolabuje Firefox, ale dej si tam treba milion. a nezkousej to spoustet v IE pro vysoka cisla a nativni algoritmus.
N = 1000Čas klasického počítače = 500http://mlich.zam.slu.cz/js-sort/sorting2.htm... N = 1000 (FF js native sort)t = 3.81 - 3.99 (asi ms)cmp operaci = 8717 (8736, 8710, 8741 podle zamichani)Pozor, pri opakovani algoritmu FF provadi optimalizaci kodu a spousti to pak v C kodu na disku, tak tam najednou cas skoci treba na 1.57, 0.36.
Nespamuj, naco tu davas tvoje vypocty niecoho? Zmysel? Aj tak to mas zle :) Autor len znazornil kedy by bol kvantovy pocitac o dost rychlejsi ako klasicky a vobec k tomu nemusel pouzit nejake realny vypocty aby bezny clovek pochopil.
Taky tomu nerozumím. Nejoptimálnější vyhledávací algoritmy v použití s nejoptimálnějšími datovými strukturami mají náročnost O(log n), tak kde se jim tam nabalil ten N/2?Jinak Turbote, tohle je docela důležité, věda je o číslech a faktech a když si nějaký technický plátek chce referovat o vědě, měl by se držet těch správných čísel. To že ty čteš články bez použití kritického myšlení a hned věříš čemukoliv v titulku je tvůj problém.
Lenze toto nieje nejaky konkretny technologicky web, ktory sa zaobera takymito vypoctami. Toto je vseobecny tech web, kde ked povedia, ze vykon kvantoveho pocitaca od normalneho bude tym vyzsi, cim narocnejsia bude uloha a to 99,9% ludom staci na predstavu.Keby to mali dokazovat vypoctami tak je to zbytocne, clanok by bol na x-stran a nik by to nestudoval. Jedine profesori, vyvojari a zainteresovani ludia. No ti citaju "vedecke" clanky, nie vseobecne.
Máte bod za to, že víte, co to je třídící algoritmus. Ovšem doporučuji více se podívat na to, co je to asymptotická složitost. U té totiž není podstatná jakákoliv multiplikativní konstanta a tím pádem ani časová jednotka. Že Vám toto uniklo je zřejmé už z toho, že převádíte na logaritmus na jiný základ (dvojkový) - v principu je totiž jedno, jaký logaritmus se použije. Dále pak sčítáte konkretní časy "kroků" (asi jste měl na mysli počet běhů mergesortu pro jeden případ). To je také nepodstatné, horní mez vyjádřená vzorcem toho řekne o asymptotickém chování mnohem více. Také si uvědomte, že reálný paralelní počítač v tomto nepřinese zlepšení, které by stálo za řeč, protože to bude pouze multiplikativní konstanta. Bude to jen "počet procesorů"-krát rychlejší a počet procesorů je konečné (navíc malé) číslo.Konec teorie, teď konkrétně k tomu, proč je v článku těch 500 (nějakých kroků). Je až s podivem, kolik lidí nedávalo při čtení pozor: nemluví se tam o třídění, což by mělo složitost n*log(n), ale o vyhledání v NEUTŘÍDĚNÉM seznamu a to je v průměru n/2 (asymproticky n, prostě lineární). Proto 500, protstě v průměru 500 porovnání 😉
"vyhledání" Aha. Omyl, nj :) Vyhledavanim jsem se do ted nezabyval. Takze nebudu dal komentovat. Jen bych ocekaval, ze ty cisla budou mit i nejake dukazy.Tak to teda pro serazovani ma vetsi vyznam. Vysledky po vyhledavani taky serazujes."mergesortu" - to si pletes. Merge sort funguje jinak nez ListMerge. A proti nemu je trapne pomalej. Navic se da ListMerge udelat tak, ze serazene nebo temer serazene pole asc/desc ti projede v podstate na n kroku.
Jako, logicky mi sice neni jasne, jak pro N=1000 vyhledava v 500 krocich, ale budu ti verit :) U vyhledavani se pracuje ale se stromem indexu, takze nemusi porovnavat vsech 1000 prvku.
Resp, u toho q-pc by slo uvazovat jeste tak, ze vsechno to porovnani nemuze udelat najednou:= 1 * (0.5 + 0.75 + ~2 + ~4 + ~8 + ~16 + ~32 + ~64 + ~128 + ~256 + ~512...)= 1 * nejake cisloTen druhy to = (10 na 9) * stejne nejake cisloa tak je pomer (10 na 9) x rychlejsi nez normal pc.
proč "na" nenahradíte obecně používaným znakem ^??? Vy profíci B-]
peter.mlich: Strč si to víš kam a přestaň s tím otravovat slušný lidi.
Microsoft??? lol 😀To jako fakt?? B-]
Proč ne? Zrovna hardware jim šel vždycky skvěle a peněz na výzkum mají dost.
Protože MS a Windows funguje zejména v segmentu slabých a pomalých počítačů?Podívejte se na stránky o superpočítačích. Na nich běhá z 99,999999% Linux nebo nanejvýše nějaký komerční Unix.
U těch superpočítačů je to trochu jinak.Windows jsou desktopový systém, Windows server jsou pro základní servery.Pro superpočítače nepotřebujete GUI, nepotřebujete doménu nebo terminal services nebo sambu.Tam jde jen o to aby byl zaveden nějaký základní, totálně základní systém který dokáže to co je potřeba.A i ten linux co tam běží, je totálně k nepoznání od distribucí co jsou mezi lidmi. Vybrali v podstatě jen základ aby to fungovalo a postavili si vlastní OS. Takový K computer má systém kde mají implementovanou jen strukturu linuxu ale jinak je to jejich vlastní OS. Mají dokonce vlastní file system.I když lidi mají rádi války mezi windows a linux, tak tohle je fakt něco jinýho.
Nemyslím si že by někdo čekal, že na čistě kvantovém počítači poběží Windows. Je to úplně nové odvětví, do kterého se jim vyplatí investovat, protože tam ještě nejsou rozdané karty. Také se dá čekat, že se pro některé účely prosadí kvantové koprocesory. Které už na Windows PC být mohou a stejně jako OpenCL a CUDA v GPU mohou pomoci akcelerovat některé úlohy.
Protože i do mobilů by nejraději narvali x86 procesor a Windows 10 plus ideálně desktop appky. Prostě mě přijde, že kdykoli Microsoft zkusí opustit vody IBM PC x86 architektury, tak shoří (a oni to asi i vědí 😀).
pod novym vedenim MS nieje schopne uz x rokov spravit ani decentneho nastupcu windows 7
Pán je poslední léta v kómatu?Ale ne, pán je vyznavač archeoOS.
som vyznavac funkcnych efektivnych a ergonomickych veci
Nakonec ta simulace "našeho" vesmíru nebude tak složitá, pokud kvantový počítač je opravdu simulace chaosu. B-] Když jsi schopný nasimulovat chaos, nasimulovat (pseudo)řád už je pak o level lehčí.Pro blbce ještě upozornění - simulaci řádu bez projetí stanice chaos nelze.
Názor byl 2× upraven, naposled 23. 11. 2016 05:45
Vědci že nevi, k čemu kvantový počítač využít? A co třeba ke zjištění základní otázky života, vesmíru a vůbec? I kdyby byla výsledkem jen odpověď "42" 🙂.Ale seriózně - třeba se jednoho dne něčeho takového ještě dožiju 🙂.
Vědci spíš neví, v jaké úloze stačí generátor náhodných čísel alias "kvantový počítač". Skutečně použitelný kvantový počítač je ještě hodně daleko.
Jsem zvědavej jeslti se to v příštích dejme tomu 10, 15 let projeví i v segmentu běžnejch PC pro běžný uživatele. Chtělo by to ňákou velkou revoluci, ňákej výkonostní skok. Každej fanoušek počítačů musí bejt dneska dost smutnej z toho zamrzlýho vývoje kdy 5 let stará i7 je furt slušnej procesor.
Nemyslím si, že kvantové počítače přinesou výkonostní skok. Pro hry například žádný. Budou z toho těžit jen určité typy úloh a algoritmů. Kdo bude mít dostatečně výkonný kvantový pc, tak pro něj zabezpečení téměř neexistuje. Předpověď počasí by konečně mohla být i na dny a né na hodiny.
Budte v klidu. Zabezpeceni bude existovat porad. Staci jen nalezite prodlouzit klic.
No, jenze vykon kvantovych pocitacu roste exponencialne ne linearne jak u klasicky pc. Kdo nebude sifrovat pomoci kvantovych logaritmu jako by nemel sifrovani vubec... Soucasne metody pouze spolehaji na vykon, ktery momentalne neni mozny, s kvantovym pc tento vykon padne jak nic.
A nestačí prostě pravidlo že při tom prolamování musí bejt ňáká prodleva mezi těma pokusama o rozšifrování? Pokud by tohle teda nešlo ňák obejít. Třeba weby kde po několikátym špatnym zadání hesla musim čekat třeba minutu než to znova pujde jsou přesně ukázkou toho co myslim. Tohle nikdo nehackne ňákym brute force útokem.
Názor byl 1× upraven, naposled 23. 11. 2016 17:19
To ano, ale oni nepotřebují zadávat pokusy, aby zjistili, že to je to správné heslo. Jakmile nějak získají HASH toho hesla, tak v podstatě mají vyhráno. S kvantovým pc ho lze spočítat za rozumnou dobu.
Věřim že protistrana nespí a vymyslí jak tomu zabránit.
Nejpoužívanější AES256 je prý relativně odolná i proti bruteforce kvantovým počítačem. Sice se posouvá z naprosto nereálných časových jednotek na něco co se dá představit a bude nutná silnější šifra, ale pro začátek chvilku vydrží.Zároveň se překotně vyvíjí proti kvantovému počítači odolné šifry. Takže žádný strach, svět jak ho známe jen tak neskončí :)
To neskončí, ale nikdo nepřejde v jeden okamžik na šifry odolné kvantovým pc. Řekněme si to na rovinou, jsou tu pořád stránky, které uchovávají heslo jako čistý text 😃
zrovna u her bych nesouhlasil. představte si, že kvantovému počítači např. jen dáte zadání hry a on jí v mžiku sám vygeneruje s úrovní grafiky fotorealistické VR. nebylo by to fajn?
V segmentu PC výkon nechybí. Výkon je potřeba zejména pro specializované aplikace.
Nechybí jo? Můžeš pracovat s FHD videem, nebo nedej bože se 4K videem, tak abys u toho nezestrárnul při čekání? Ani PC za 50 litrů neni kdoví jakej skok oproti běžnýmu PC s dvoujádrem. Furt je to pomalý jak šnek na tyhle úlohy. Můžu mít třeba 4x i7 a stejně budu na render dvouhodinovýho FHD videa o vysokym bitratu čumět půl dne.Samozřejmě pokud jde o běžnýho uživatele, konzumenta, tak tam je uplně dostatečněj výkon už tak od roku 2008. Při běžnym brouzdání po netu neni rozdíl mezi Core 2 Duo a současnou třeba i7 nijak dramatickej aby to někoho motivovalo to kupovat. Teda za předpokladu že má u tý starý plečky aspoň SSDčko.
Názor byl 2× upraven, naposled 23. 11. 2016 17:23
To je presne ta "specificka aplikace". Btw. proc nerenderujete pres GK? Vim ze ta podpora je mizerna, ale pokud opravdu potrebujete, potom to jde.
Já nerenderuju (nebo ne tak často abych to musel moc řešit), byl to jenom příklad proč současnej výkon ještě nestačí. 😉 Mimochodem mam grafiku od AMD a drtivá většina softu má jenom cudu, když už někde je podpora OpenCL, tak to stejně nefunguje. 😀 Teda zrychlení přes grafiku je jakože aktivní, ale ve výsledku žádnej rozdíl nepociťuju. Záleží pak asi ještě taky na konkrétnéch kodecích a tak dále, asi nestačí když OpenCL podporuje střihací program, když kodek, kterej chci použít, to nedokáže využít k urychlení. Prostě to je jeden z důvodů proč chci zase nvidii.
Názor byl 1× upraven, naposled 25. 11. 2016 00:10
Jestli se něco objeví v běžném PC, tak nějaký kvantový koprocesor s několika qubity a nebude to mít každý. To je ale hodně optimistický scénař. Pravděpodobněji za 15 let nebude existovat kvantový počítač o nic použitelnější (přesnější, stabilnější) než nyní.
Pochybuju že to někdy bude pro běžné uživatele. Kvantový systém je potřeba udržovat při velmi nízkých teplotách, jinak se rozpadne, a na to běžný uživatel nemá prostředky/finance.Možná maximálně při vzdáleném hraní her, kde ze serverovny s kvantovým grafickým akcelerátorem se ti bude streamovat obraz domů.
To by mohlo bejt docela zajímavý, ale streamovanýmu hraní her nefandim, jsem citlivej na input lag a způsob jak prakticky obejít rychlost světla zatím bohužel neznáme, takže je to nepoužitelný. Leda že by byl server v každym městě, což je asi nereálný.
Kvantový počítače mi přijdou jako něco divnýho. Něco zvláštního, co s každým kvantovým výpočtem zabije v paralelním vesmíru jedno koťátko, nebo udělá aspoň díru do časoprostoru ve 12 dimenzi.
Názor byl 1× upraven, naposled 23. 11. 2016 00:59
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.