Materiál Microsoftu zaměřený na pracující v maloobchodu obsahuje opět pozoruhodnou dávku argumentů proti GNU/Linuxu, které stojí za to rozebrat podrobněji.
LinuxToday
oznámil, že na stránkách Microsoftu se nachází v angličtině větší a důkladnější verze dokumentu, který původně použila německá divize Microsoftu. S 27stránkovým dokumentem
Linux in Retail & Hospitality s podtitulkem
Co by měl každý maloobchodník vědět, vyrukoval Microsoft na další boj proti Linuxu a především proti freesoftwaru jako takovému.
Anatomie Microsoft FUD taktiky
Microsoft opět použil dobře známou taktiku míchání pravd s polopravdami, zveličování, překrucování a bohužel i zcela chybných tvrzení. Těžko by si mohl kdo myslet, že některé základní nesmysly o Open Source v textu (Microsoft zaměňuje slova distribuce a kernel, ...) jsou způsobeny neznalostí autora dokumentu. Jedná se opět o mistrovský kousek klasické FUD taktiky mířené směrem na manažery a vedoucí pracovníky, kteří o IT vědí hodně málo, až téměř nic.
Nemůžeme říci, že všechno v dokumentu jsou nepravdy. Naopak, většinu dokumentu tvoří pravdivá fakta, ale ta jsou ve stylu FUD taktiky doplněna komentáři, které je úplně překrucují a staví do jiného světla. Mnoho lidí si myslí, že takovýmito zastrašovacími dokumenty si Microsoft spíše škodí, nicméně takto to může vidět obyčejný uživatel, či člověk, který se pohybuje v oboru. Na druhé straně zaneprázdnění manažeři těžko mohou sledovat vše a většinou se jim dostane do ruky pouze dokument Microsoftu, nikoliv již reakce a komentáře. Microsoft dobře ví, proč se takto chová. Bylo by naivní pokládat to za jeho neschopnost. Ovšem v poslední době se karta obrací a pokud začne takové dokumenty analyzovat a nepravdy vyvracet i takový magazín, jako je třeba The Economist a jiné, které nemají jinak s IT moc společného, je vidět, že i k oněm vedoucím pracovníkům se dostává reakcí druhé strany. A proto je potřeba o takových věcech mluvit a psát odpovědi. Přejděme tedy k samotnému dokumentu.
Hlavní body dokumentu
Dokument shrnuje argumenty proti GNU/Linuxu v deseti základních bodech:
- Omezená podpora ovladačů zařízení
- Cena za podporu a údržbu
- Velký počet různých verzí
- Nedostatek dostupného software
- Neotestovanost v maloobchodech
- Špatný vývojový program, nedostatek výzkumu a standardů
- Méně bezpečné
- Zvýšené náklady na práci
- Omezené vývojářské nástroje
- Hbitost v budoucnosti
Vyjádřím se postupně ke všem, kromě otestování v maloobchodu, kde si netroufám argumentovat.
1. Omezená podpora ovladačů zařízení
MS zde argumentuje malou podporou ovladačů zařízení pro malé obchody, jako čtečky čárových kódů, čtečky platebních karet, dotykové displeje a kasy. Osobně se v této oblasti nepohybuji a nevím tedy, jak přesně to zde vypadá. Zdá se, že v tomto má MS vcelku pravdu a je pouze slabou útěchou, že na vývoji ovladačů k podobným zařízením se nyní intenzivně pracuje.
Dále se ale mluví o IBM, o jejich plánu rychle vyvinout ovladače pro tato zařízení. Zde již narážíme na klasickou FUD a Microsoft se snaží čtenáře přesvědčit, že IBM bude pro svá zařízení vyvíjet pouze ovladače, které budou funkční na jejich platformě. Také se nám MS snaží vsugerovat, že dané ovladače budou přimknuty k jedné distribuci, jako je např. RedHat a nebudou použitelné nikde jinde. Skoro bych se bál, být nějakým manažerem :) Může ale manažer vůbec pochybovat o tom, jak proboha souvisí ovladač zařízení s distribucí? Asi ho to vůbec nenapadne.
2. Cena za podporu a údržbu
Zde se Microsoft snaží navázat na velmi rozšířený mýt, že k GNU/Linuxu není uživatelská podpora a rozšiřuje ho o to, že pokud už je, tak je příšerně drahá. Manipuluje s nějakými čísly jedné společnosti, přičemž hned v úvodu uvede ceny toho nejrozsáhlejšího modelu podpory, jaký daná společnost nabízí, aby byla čísla působivě velká.
Docela mne pobavilo, s jakou lehkostí MS argumentuje tím, že k udržování systému na GNU/Linuxu potřebujete platit administrátora (v případě Windows bude zřejmě systém udržovat váš šéf, že) a musíte také upgradovat systém. To celé má vyvolat dojem, že na tom Linuxu pořád budete muset pracovat a stále ho udržovat narozdíl od MS Windows. Opravdu se na údržbu MS Windows můžu vykašlat a dát adminovi výpověď?
3. Velký počet různých verzí
Hned v úvodu se dočteme o tom, že GNU/Linux má 188 distribucí (s neustále přibývajícími), několik různých grafických rozhraních a je zde také naprosto neskrývaný útok na manažery, když jsou kladeny otázky jako: ,,Dovedete si vybrat?' ,,Vyberete si nejnovější distribuci?', ,,Vyberete si nejpopulárnější distribuci', ,,A co pak, jaké GUI si vyberete?'. Dovedu si představit, že vedoucí pracovníci, co nevědí o počítačích vůbec nic, se musí při takových otázkách zatřást strachem. Jak proboha oni rozhodnou? V dokumentu je zdůrazněno, že aplikace vyvinuté pro jednu distribuci/rozhraní nemusí jinde fungovat a budou se muset psát znovu. Přesto nebo právě proto, že to má poměrně daleko k pravdě, je to účinná FUD taktika.
Ve skutečnosti není velký problém přenášet ten samý software mezi distribucemi a mezi nejznámějšími okenními manažery. Distribuce podporují stejné standardy a může se jednat maximálně o změnu pár cest k souborům. Okenní manažery zase mají mezi sebou jakousi křížovou podporu, takže jeden podporuje druhý a není problém přenášet mezi nimi aplikace. Každopádně argument, že by se to psalo celé znovu, je úplně mimo mísu.
A těch 188 distribucí? Eh... RedHat, SuSE, Debian, TurboLinux, Slackware, Mandrake, Caldera Linux... znáte ještě 181 používaných distribucí? Samozřejmě, že existuje nespočet různých distribucí, to jsou ale distribuce, které jsou úzce specializované, nasazované pouze pro určité úlohy, nebo amatérské počiny. Výběr je reálně zúžen na nějaké 3, 4 distribuce, které mají 95% trhu. Pokud se podíváme na počet verzí MS Windows, nejeví se mi to jako problém. To, že existují specializované distribuce pro specializované nasazení (proč proboha na router instalovat celé WinNT, když stačí jednodisketový Linux Router Project, že) a co vidím jako nespornou výhodu, dokázal MS prezentovat jako závažný problém a udělat z toho strašáka při rozhodování.
,,Z celkových 188 distribucí je 28 odvozeno z populárního Red Hat Linuxu. Tím pádem, Red Hat Linux je odvozen z linuxového kernelu a těch 28 distribucí je odvozeno z Red Hatu.'
Tvrzení, že ,,distribuce je odvozena z kernelu', je naprostý nesmysl. Kernel je jádro operačního systému. Zbytek tvoří GNU operační systém, jiný freesoftware a různý uzavřený software. Ve skutečnosti jde u distribuce o nějakou verzi linuxového kernelu + další software, který je poskládán podle toho, jak je potřeba pro daný účel. Speciálních verzí existuje mnoho pro to, že licenční model a přístup ke zdrojovým kódům něco takového narozdíl od MS Windows umožňuje.
4. Nedostatek dostupného software
,,Další velká nevýhoda GNU/Linuxu je to, že postrádá serverový software, jako databáze, systémy pro doručování zpráv, transakční servery, etc.'
Ano, vždy jsem pochyboval o rozšířenosti GNU/Linuxu na serverech. Stačí se podívat na statistiky Netcraftu a máme jasno. Teď vážně. Oracle 8i, IBM DB2, PostreSQL... to vše Microsoft v předcházející větě ignoruje.
Pokud má GNU/Linux nějakou slabou stránku (jakože jich má zatím hodně), serverový software to určitě není. Ony statistiky to jasně dokazují. GNU/Linux v současnosti roste rychleji na serverech než Microsoft.
Nesouhlasil bych s tím, že finančního software, publikačních systémů, software pro plánování projektů apod. je málo a spočítali bychom jej na prstech jedné ruky, jak tvrdí Microsoft, nicméně, upřímně řečeno, situace ještě není tak růžová, jak bych si ji představoval. Ale co si to nechat za peníze ušetřené na licencích naprogramovat?
6. Špatný vývojový program, nedostatek výzkumu a standardů
,,Pokud je vše v rukou Torvaldse, tak on má absolutní kontrolu nad tím, co se s Linuxem bude dít v budoucnosti.'
Zajímavé, zajímavé. no zdá se, že Microsoft opravdu nerozlišuje mezi pojmy kernel a distribuce. Využívá zde velmi rozšířeného mýtu, že ten GNU/Linux stvořil prostě Linus Torvalds a bylo to celé jeho nápad. Není to samozřejmě pravda. Torvalds vytvořil a spravuje jen jednu z částí, která se jmenuje Linux a je to pouze holé jádro. Zbytek systému je operační systém GNU, který je souhrnem mnoha aplikací, kde každou vede jiný tým z celého světa.
Linus Torvalds nemá absolutní moc ani nad jádrem. Je zde mnoho dalších lidí, kteří pracují na kernelu velmi intenzivně, nejznámější je asi Alan Cox, ale je jich více. A i kdyby se Linus chtěl ubírat nějakou špatnou cestou, jsou tady ještě tisíce vývojářů po celém světě, kteří na kódu spolupracují a znají ho velmi dobře a pokud by Linus selhal, chopili by se vývoje oni. A to stále mluvíme pouze o kernelu.
Microsoft nám zde chce vsugerovat, že budoucnost Linuxu je velmi nejistá, protože ho nevlastní žádná komerční firma, která by měla čistý plán do budoucnosti a udržovala produkt. Já bych ale spíše řekl: ,,díky bohu, že tu není!'. Právě proto nemám strach o budoucnost freesoftware produktů. Nebylo by podloženější strachovat se o budoucnost uzavřeného software? Co spousty vývojářů pod Pascalem, které nechal Borland jednoho krásného dne na holičkách, když zmrazil vývoj Borland Pascalu? Co firmy které zkrachovaly a nebyly schopny pokračovat ve vývoji? Co firmy, které ztratily o produkt zájem a ukončily jeho vývoj? Co firmy, které se přestávají starat o starší verze svých produktů? Co firmy, které produkt prodaly někomu, kdo pro něj viděl kompletně jinou budoucnost?
Nic podobného se ve freesoftware vývoji přihodit nemůže, protože pokud někdo začne dělat hlouposti, lidé se na něj vykašlou a budou na vývoji pracovat sami. Pokud máte starý produkt, který již nikdo nevyvíjí, a naleznete v něm chybu, kterou potřebujete spravit, můžete ji sami opravit, nebo si někoho najmout. Každopádně nezůstanete v situaci v jaké zůstalo mnoho lidí používajících uzavřený software, když se něco stalo s vedoucí firmou.
,,Microsoft také vede výzkumný a vývojový proces a plánuje do něj investovat přes 4 miliardy dolarů v roce 2001. V roce 2000 investoval do výzkumu a vývoje přes 3 miliardy dolarů.'
Toto zde zřejmě má sloužit jako důkaz, že Microsoft vede výzkum, zatímco vývojáři freesoftware to nedělají a tak mají produkty MS větší perspektivu. Ve skutečnosti to jen ukazuje, kolik Microsoft investuje do vývoje. Lze to srovnávat s jinými firmami, ale ne s těmi, kteří to dělají zadarmo.
7. Menší bezpečnost
Microsoft typicky argumentuje tím, že pokud jsou známy zdrojové kódy, je velmi jednoduché hledat chyby. Žádný odborník na bezpečnost by jej za takový výrok asi nepochválil, je totiž dobře známo, že bezpečnost utajením prostě nefunguje. Cracker, který chce najít v produktu chybu, ji najde.
Naopak bych si dovolil protiargumentovat tím, že je dobře známým faktem, že čím víc lidí kód sleduje a prověřuje, tím rychleji se najdou chyby a tím rychleji je vše opraveno. Tým odborníků Microsoftu nezmůže nic proti stovkám, tisícům, možná více lidem po celém světě. Naopak o vnitřku Windows neví kromě Microsoftu téměř vůbec nikdo téměř vůbec nic. Pokud útočník nalezne chybu, administrátorovi nezbývá vůbec nic jiného, než sklesle sedět před svou černou skříňkou a čekat a čekat, než Microsoft vydá záplatu. Co ve chvíli, kdy záplata nejde aplikovat (stává se)? Administrátor freesoftware může oproti tomu okamžitě reagovat. Může stáhnout patch z diskuzních skupin, nebo pokud ještě neexistuje, opravit chybu sám. Takový člověk pak opravu obvykle okamžitě zveřejní a ostatní ji mohou použít.
8. Zvýšené náklady na práci
Zde se operuje s většími náklady na přechod na jiný operační systém. což je logické a naprosto pravdivé. Mimo toho ale Microsoft dost tvrdě útočí na malou intuitivitu grafických rozhraní GNU/Linuxu a špatnou ovladatelnost vývojových nástrojů. Naznačuje, že produktivita pracovníků s takovým software bude výrazně nižší a ke splnění stejného úkolu budou potřebovat více času.
Osobně si myslím, že takové výpady jsou na tak nízké úrovni, že snad ani nemá cenu na ně nějak reagovat. Zbytečně bych vás otravoval s tím, co bylo již mnohokrát napsáno.
9. Omezené vývojářské nástroje
V této poměrně krátké kapitolce se víceméně suše konstatuje, že pod GNU/Linux neexistují žádné přiměřené vývojové nástroje a použití těch, které jsou, je extrémně složité. Nevím potom, proč je GNU/Linux oblíbený zejména mezi programátory, administrátory a podobnými lidmi.
Pokud se jedná o GUI nástroje, Microsoft naprosto přehlíží Borland JBuilder a Kylix, které jsou portací Delphi a Borland C++ Builderu do GNU/Linuxu. Pozastavuje se zde nad tím, že dobré grafické vývojové nástroje nejsou zadarmo, čímž naprosto ignoruje Kylix Open Edition, která bude uvolněna ještě tento rok zdarma. Mezi zajímavé produkty patří bezesporu také KDevelop a jiné. Gnu C Compiler (gcc) je jeden z nejlepších překladačů, které v současnosti existují.
10. Hbitost v budoucnosti
Zde se dočteme znovu o tom, jak moc nejistá je budoucnost Linuxu a jak moc peněz vás bude stát přechod na jinou platformu. Typická anatomie FUD - kladení otázek, vytváření strachu, nejistoty. V posledním odstavci je popsána jistota, kterou nám poskytuje Microsoft. Zní to jak chlácholení malého dítěte potom, co ho něco k smrti vystraší. Samozřejmě, že vám bude věřit.
Příklady firem
V poslední části dává Microsoft příklad několika firem, které se rozhodly přejít z GNU/Linuxu na Windows a jsou spokojené. Na závěr jedna srovnávací studie Windows a GNU/Linuxu.
Stejně tak bych mohl uvést příklady firem, které přešly na GNU/Linux a jsou spokojené, stejně tak bych mohl uvést nezávislé testy a studie, které by vycházely příznivěji pro GNU/Linux. Všechno tohle je ale velmi subjektivní. Nemyslím, že by to mělo vůbec nějakou vypovídací hodnotu. Samozřejmě to je obyčejný komerční boj a nemohu mu nic vytknout. Je pravda, že v komerčním světě se bojuje poměrně tvrdě a koneckonců ani obhájci freesoftware si neberou žádné servítky. Tato část mi připadá v pořádku.
Je snad něco špatně?
Co mi nepřipadá v pořádku je především předchozí výčet deseti bodů, kde velkou část tvoří polopravdy a překroucená fakta. Musím ovšem konstatovat, že občas se vyskytne i nepravda či zatajení faktu, což již nepatří ani do onoho tvrdého komerčního boje.
Koncepce celého dokumentu jako FUD zaměřená na vedoucí pracovníky s malým povědomím o IT je naprosto zřejmá. Je jasné, že mnoho z nich nebude číst takové reakce, jako je tato, a právě na ty je kampaň zaměřena.
Nezávidím jim jejich situaci a upřímně je lituji. Zároveň mne ale děsí pomyšlení na to, že toto nemůže být pouze výsada IT a Microsoftu, ale že přesně stejným způsobem mne mohou tahat za nos společnosti v oborech, kterým zase já ani za mák nerozumím.
Krátký článek nikdy nemůže mít takovou vypovídací hodnotu, a proto doporučuji prostudovat originální, sedmadvacetistránkový dokument.