Microsoft částečně otevírá formáty v Office: co to přinese?

Kazde XML, pokud je to XML, musi byt validni podle nejakeho DTD (v textu oznacovano jako schema), ktere urcuje jeho strukturu (tedy tagy, jak se vnoruji a co obsahuji). Aby bylo mozne overiti validitu XML dokumentu, musi byt to DTD volne k dispozici. Takze by me zajimalo co ze to MS vlastne chce zverejnit, kdyz to DTD byt verejne byt musi. Jedine ze by snad uvolnil neco jako "dokumentaci" tedy poznamky k tomu jak je co implementovane...

Myslím, že XML dokument nemusí mít nutně DTD. DTD není podmínka formátu XML, pak se zpracovává pouze proti obecnému XML formátu. Pak se tedy kontroluje, jestli je well formed.

Jako další varianta je DTD přímo v jednom souboru s XML formátem, i když to by tu bylo asi značně nepraktické.

A nevím, proč by v případě, že DTD bude existovat, muselo být nutně veřejné.

Z clanku mam pocit, ze Microsoft bude muset v budoucnu klickovat jako zajic, aby unikl konkurenci. To je podle me ptakovina - proste si pocka, az bude mit MS Office 2003 dostatecne zastoupeni na trhu, a pak prida nejake patentovane ficury do XML schemat. Vyzadovanim poplatku znemozni freewarove OpenOffice.org jejich implementaci. OpenOffice.org je jedina vazna konkurence, protoze s komercnimi producenty office aplikaci se Microsoft vzdy muze ze sve dominantni pozice dohodnout. (V nejhorsim pripade tu firmu koupi, jako to udelal s Corelem.)

Co se patentovani XML tyce: W3C jiz diskutovalo moznosti patentovani nekterych webovych technologii (zatim to neproslo). Ve hre je ohromne mnozstvi penez z licencnich poplatku, takze nekteri clenove by to uvitali. Vubec bych se nedivil, kdyby se Microsoft touto cestou vydal.

Zakony o patentech sice v EU neprosly ve stejnem rozsahu jako v USA, ale existuji ohromne lobbysticke tlaky to zmenit. Staci si precist, co v soucasne dobe vyvadeji vyrobci mobilu (Ericsson, Siemens, Nokia, Alcatel, Philips). Rekl bych, ze v teto oblasti se dockame mnohych prekvapeni.

... Microsoft ..., vyhrazuje si právo je v budoucnosti libovolně měnit a samozřejmě se nezavazuje je držet plně otevřené navždy.

A JE TO VENKU

Takze - souhlas s prvnim odstavcem.

Vazeny pane,

kde jste slysel zpravu, ze kvalitni PDF dokument udelate kdekoliv - ja hledal SW, ktery to umi (free ci share) a kazdy nastroj bud mrsil texty , tabulky nebo hlavne obrazky.

hledal jste velmi spatne

mensi navod a osvedceny

http://paradox.webpark.cz/sw_gratis_pdf.htm

Co PDF(La)TeX ?

a co treba GhostScript a GSView z Wisconsinu, a volne dostupne ovladace Acrobat Distiller pro tisk do postscriptu. Na www.adobe.com se to jmenuje nejak jako: AdobeUniversalPSWindowsDriver
... pdfTeX dela samozrejme take velmi kvalitni PDF.

jak ste to hladal? http://sourceforge.net/projects/pdfcreator/ - kvalitny a opensource.. linux si s pdf tyka viac nez widle a tak tam takyto programik netreba.

-- jose

co treba ps2pdf nainstalovanej jako tiskovej filtr ?

pouzivam a sem spokojenej.

I kdyz pdflatex (psal ho i prof. Zlatuska - senator!) je super, to jo.

Coz takhle Ghostscript ?

Prevede PS na PDF ...

napr ve Woknech je PS snadne ziskat, napr doinstalovanim tiskarny Scitex DOLEV PS2

a tiskem do souboru.

MatesB

Dokážete si představit jak takovou (nebo podobné) kombinaci požívá několik set či tísíc běžných uživatelů podnikové sítě? Já tedy ne. Ponechám stranou kvalitu dokumentu a češtinu - zbývá např. formuláře, zabezpečení (digitální podpis, zákaz tisku,..),verzování atd.

Heh, jestli jsem si dobre vsim, tu se mluvilo o reseni zadara. Pokud chcete reseni pro tisicihlavy podnik, tak si jej jiste muzete dovolit zaplatit.

Mluvilo se tu o otevřených formátech a alternativách k MS Office.
Který domácí uživatel ale toho, že je nějaký formát zdokumentovaný a otevřený využije? Tyto kroky jednoznačně míří do komerční sféry a státní správy.
Doma produkty typu Office nevyužiji - tedy je ani nepotřebuji.
A kde jste přišel na to, že podnik se stovkami až tisíci uživateli nekouká na ceny a nehledá alternativy? Jenom ceny MS pro tyto objemy jsou zcela jiné (až řádově) a hlavně nejvyšší náklady jsou na integraci, ne na pořízení. Tam se teprve projeví otevřenost daného formátu.

Trochu OT rekl bych.... Tento thread byl puvodne na dotaz ohledne free reseni pro tvorbu PDF...

Nikdo jim to nenuti a navic i vetsina tech "free" je pouze pro personal uziti, takze ne pro business. Firma ktera potrebuje produkovat PDFka hromadne si muze dovolit zakoupit nejakou ti licenci na produkty primo od Adobe nebo nasadit nejakej to "levnejsi" reseni postavene na PDF tiskarnach pod *nixem. Jiste stale je tu u levnych reseni otazka zabezpeceni apod. ale reknete mi v kolika firmach se pouziva system postaveny pouze na elektronickem zabezpeceni dokumentu. Rekl bych ze vetsina se spoleha spise na zabezpeceni ze stran servru a databazi, kde jsou tyto dokumenty ulozeny.
Pro dokument management postaveny pouze na PDF samozrejme zadne free reseni neni (nebo o nem nevim) a kolik firem potrebuje aby s onim PDF manipulovalo nekolik set ci tisic lidi ? Z valne vetsiny se PDF pouziva jenom jako vystup pro zakazniky a na to staci par licenci pro osoby ktere maji toto na starost.

Vlastni Adobe Acrobat neuklada udaje hned do PDF. Ma svuj nativni format , v soucasnosti myslim take prechazi na XML.

Az vse vytvorite, pak vystupujete na pseudo tiskarnu ve formatu PDF - postscirpt, ktere rozumi drazsi tiskarny (ne windowstiskarny). Pri vystupu do PDF se urcuje kvalitu tisku/zobrazeni, ochrana heslem a dalsi parametry.

> V domácnosti je jedno, že je recept na buchty uložen v neprůhledném formátu, u výzvědných dokumentů ministerstva zahraničí to vadí o něco víc.

 V domácnosti je jedno, že je recept na buchty uložen v průhledném formátu, u výzvědných dokumentů ministerstva zahraničí to vadí o něco víc.

Omlouvám se za rytí, ale to kouzlo nechtěného mi prostě nedalo. Máte samozřejmě pravdu, ale já svým způsobem taky.

Pokud budou MS produkty pouzivat XML, tak i kdyby si
vymyslel kdovijaky styl tak je mozno jej rozlousknout,
protoze XML je textovy format. Problem s doc, xls je v tom,
ze se jedna o binarni format, jenz se mnohem sloziteji
lusti.

To neni tak docela pravde, problem s doc je ten, ze pouziva proprietarni technologie MS, jako treba OLE, ktere nejsou na jinych systemech k dispozici. Jako takovy samozrejme neni pak vhodny jako format pro zdileni dokumentu mezi ruznymi subjekty. Uvidime, jestli je bude pouzivat i ta XML verze.

To neni tak docela pravde, problem s doc je ten, ze pouziva proprietarni technologie MS, jako treba OLE, ktere nejsou na jinych systemech k dispozici. Jako takovy samozrejme neni pak vhodny jako format pro zdileni dokumentu mezi ruznymi subjekty. Uvidime, jestli je bude pouzivat i ta XML verze.

base64 kodovany .doc soubor je take textovy format

Neni rozdil mezi binarnim a textovym souborem, porad je to sekvence bytu. Jen ten textovy je oznacovan za textovy prave proto, ze je clovek muze snadneji cist. Pripadne je za textovy soubor povazovan 7-bit sekvence, jako treba u e-mailove zpravy

Přesto tvrdím, že nezdokumentovaný formát jehož základem je XML
(ascii text, unicode text) je mnohokrát snadnější rozluštit,
než obecný binární formát dat.

Ještě mě napadla jiná obskurnost, jenž se dá udělat:



a taky jde o platný XML dokument.

[CITE]base64 kodovany .doc soubor je take textovy format [/CITE]

Ale tento neni kompatibilni s XML.

Produkt OpenOffice.org se jmenuje OpenOffice.org a nikoli OpenOffice, Open Office apod.

Prosím o používání správného jména.

A proč? Důležité přece je, aby diskutující věděli, o čem je řeč. Každý rozumí pojmu "Open Office", stejně jako "Windows", a správně je to "Microsoft Windows". Navíc když u OO nějaký marketoid přimyslel to ".org", což je hňupovina.

To, že není možné pro OpenOffice.org používat označení OpenOffice vyplynulo z toho, že obchodní značka OpenOffice někomu patří. A ten někdo ji nebyl ochoten poskytnout pro OpenOffice.org. (Nepodařilo se mi nalézt komu patří a k čemu ji používá).

Pavel to myslel spíše na autora článku, že to lidi různě komolí je zřejmé a pochopitelné. Ale autor by měl psát správné označení, protože se ten produkt tak jmenuje.

Pokud me pamet neklame, pak spravne je to Microsoft (R) Windows (R).

ten pridomek org nema marketingovy ucel nybrz pravni: znacka OpenOffice patri nekomu jinemu

Si spadl z jahody, ne, Microsoft Windows (TM) se jmenuji Microsoft Windows (TM) a nikdo ti nezakazuje rikat windows, winy, winshit a podobne . Se vsi uctou, tohle je hodne ujety pozadavek.

Používání termínu OpenOffice coby zkratky OpenOffice.org je nepsrávné:
http://www.openoffice.org/FAQs/faq-other.html#7
http://en2.wikipedia.org/wiki/Openoffice

Co je to Open Office je možné se dovzvědět:
http://www.openoffice.nl

Stejně tak je asi nevhodné používat název Office. Správně by se mělo zřejmě používat MS Office nebo Microsoft Office (97, 2000, XP, 2003,...). Faktem je, že např. v menu na www.microsoft.cz je "Office" a i dále se vyskytuje např. Office Online... Přijde mi to, jako přivlastňování si běžně používáného slova (kancelář) coby označení pro jeden specifický komerční produkt.

Proboha! Slovíčkaření, snaha být papežštějští, než papež! To mě první vytane na mysli. Mě je naprosto jedno, jestli si někdo pooužívá běžné slovo pro svůj produkt.

Někdy mám pocit, že někteří lidi začínají být národní obrozenci a začínají trvat na užívání krkolomných tvarů jakožto názvů. Martin Císař kdysi rozjel na rootu debatu o tom, že lidi v diskusi mají říkat Mozilla Firebird, a ne Firebird. Naštěstí zvítězil zdravý rozum, a on odešel s nepořízenou. Teď je tady požadavek na OpenOffice.org, ale já ujišťuji výše zmíněné brousiče jazyků, že budu i nadále používat jen Open Office. A stejně tak budu používat Office jako označení pro MS Office.

To je velmi hloupy nazor. Vy si pouzivejte co chcete, ale v odborne literature je pouzivani spravnych terminu nutnost.

Nejde o slovickareni, ale o obchodni znamky. Napriklad rozdil mezi Lindows a LindowsOS se ceni na nekolik milionu USD.

Každý, kdo si vymyslí název produktu musí počítat s tím, že v jazyku lidí je tendence krkolomné názvy zjednodušovat. Souhlasím s tím, aby v odborné literatuře byly uváděny přesné názvy. Nicmémě se prostě bude mezi lidmi mluvit o "Open Office", nikoi o "OpenOffice.org". Bude se mluvit o "Firebirdu", ale jen zřídka o "Mozilla Firebirdu". Koneckonců jako se v odborné literatuře mluví o "hackerech" tam, kde jsou na mysli "crackeři", atd.. Někdy je dokonce zjednodušování a určitá generalizace cílem při pojmenovávání firemních produktů.

Úspěch obchodních známek mimo jiné závisí na tom, jak moc se tu kterou známku podaří "vtlouct lidem do palice", když to tak musím vyjádřit. Když si někdo zvolí špatný název produktu, nebo zaměnitelný název produktu, pak je to IMHO především problém tvůrce, či spíše uživatele názvů, než kohokoli jiného.

Hodnota známky Lindows a LindowsOS se výrazně liší, ale pro mé oko, či ucho v tom je jen nepatrný rozdíl a vnímám je prakticky totožně.

Diskuse se zde nevede o hovorove reci, ale o nazvech, ktere pouzivaji autori na Zive. Z tohoto pohledu povazuji vytku pana Janika za zcela opravnenou.

Kdysi jsem delal zkousku z jakehosi technickeho oboru na vysoke skole. Soucasti bylo i kresleni. Vedel jsem, ze ho potrebovat nebudu, a tak jsem bez hlubsiho zkoumani jen obkreslil bratrancuv vykres (byl pomerne komplikovany). Zkousejici vykres studoval a po chvili prohlasil: "Tady Vam chybi kota, takze to bude za 2. Tady Vam chybi dalsi, takze to bude za 3". Pak nasledovala petiminutova prednaska o tom, ze technicke obory jsou o presnosti ve vyjadrovani, protoze to mimo jine muze rozhodovat o tom, jestli stavba spadne nebo ne. Sice me nastval, ale dal jsem mu za pravdu. Po absolvovani technicke VS povazuji neochotu autora pouzivat spravne terminy v publikacich pro odbornou verejnost za vrchol diletantismu.

Připomněl jste mi můj první výkres v prváku na průmyslovce. Předělával jsem ho asi třicetkrát. Byla to dost velká "pakárna", ale v technických oborech je určitá disciplína/přesnost/zodpovědnost/... opravdu nevyhnutelná.

Na druhou stranu Živě.cz je spíše odborné zpravodajství a publicistika, takže já osobně na něj nevztahuji tak přísné požadavky, jako na periodikum, do něhož přispívají odborníci, profesionálové, vědci a nadšenci z daného oboru, jako je <A HREF=http://www.tzb-info.cz>TZB-Info</A>, <A HREF=http://www.lupa.cz>Lupa</A>, apod.

tak tedy predne gratulace, ze jste absolvoval tu vejsku.

Google vyplivne pri zadani 'linux' zhruba 60 milionu prispevku. Jen nicotna mensina je z toho GNU/Linux, jak my znalci free a obdivovatele pana Stallmana bohuzel musime trpic vzit na vedomi. Mezi temi miliony je tedy silene velke mnozstvi diletantu.

A nebo je to tak, ze je pan Janik prece jen penetrantni ourada, kterej ma zrovna takovou vadu jako RMS?

A hadame se tady vubec o odbornych terminech, nebo jen o znacce? Ja mam dojem, ze jde spise o ten druhy pripad, proto mi tahle ohniva diskuze na toto tema pripada absurdni. A navic si nejsem jisty, nakolik jsou clanky na Zive (pardon, Zive.cz, samozrejme :) urceny pro odbornou verejnost a nakolik jde o popularni clanky pro sirsi okruh ctenaru. No, kazdopadne doufam, ze kvuli tomu NAPROSTO ZASADNIMU rozdilu mezi "OpenOffice.org" a "Open Office" nespadne nejaky barak...

Konečně to někdo napsal! Zase se dělá z komára velbloud. To, že firma neumí vymylet/prosadit jméno značky tak jak je vidím především jako problém vlastníka značky bez dalších důsledků na stabilitu objektů produkovaných stavebními firmami... Nevím, proč bych problém vlastníků značek řešil já. A ani Živě nepovažuji za odborný technický časopis, pánové Hlavenka a spol. jistě prominou.

Protože jsem zde jako autor zmiňován, tak reaguji. Je podstatný rozdíl mezi chybějící kótou na technickém výkrese a zjednodušeným názvem. Chybějící kóta, tj. nedokótovaný výkres, znamená, že součástku není možné vyrobit. Použití zjednodušeného názvu, a to takové, kde nehrozí záměna (tj. použít například "Windows" místo "Microsoft(t) Windows(r)" či jak to celé s těmi značkami zní), je daleko menší prohřešek. Pokud by se měl autor vyjadřovat naprosto přesně, tedy s požadavkem na úplnost všech termínů, pojmů, názvů produktů, definic atd., byly by články sice exaktní, ale nečitelné. Domnívám se, že je podstatné, aby článek byl srozumitelný a aby nebyl zmatečný, tj. aby si jej lidé nevykládali různě.

No, problem je v tom, ze OpenOffice.org, OpenOffice a Open Office oznacuji uplne jine produkty od ruznych firem (je to podobne jako CocaCola, PepsiCola a Kofola - nejsem si zcela jist, zda jsem ty nazvy napsal spravne [tyto napoje nepatri mezi me favority...]). V odbornych clancich se zjednodusovani nazvu resi napr. tak, ze se pri prvnim vyskytu terminu napise:

...OpenOffice.org (OOo)...
...OpenOffice.org (dale jen OpenOffice)...

Dale uz je mozne psat napr. jen OOo.

Myslim, ze u programu, formatu a dat plati vice nez u cehokoliv jineho biblicke "Na pocatku bylo slovo...". Rekl bych tedy, ze urcita zodpovednost v pouzivani nazvu a terminu je v tomto oboru na miste.

Problém je v tom, že OpenOffice.org, OpenOffice a Open Office jsou možná 3 různé produkty, ale ať se vysloví cokoliv z tohoto, 99,99% lidí má na mysli právě ten jeden jediný, který se snad správně nazývá OpenOffice.org. Zatím jsem se z diskuse nedozvěděl, co se skrývá za zbylými 2 jmény, a jen si utvrdil přesvědčení, že stejně všichni myslí výrazy OpenOffice.org, OpenOffice a Open Office jedno a totéž.

Pokud se lidi domluví a pokud se ví, o čem se mluví je už dále zbytečné putičkařit na slovíčkách, protože opravdu o nic nejde. Možná bude vlastník nějaké známky smutný, ale to je opravdu IMHO jeho problém.

A tady nejde ani o IMHO odborný vědecký časopis, ani se nic strašného nestane neuváděním názvů. Koneckonců, pokud chcete přesnost, tak je potřeba ještě používat různá (tm) a podobné značky a každý článek zakončit větou. Ostatní názvy a značky v články mohou být registrovanými značkami různých firem. Když už chcete tu přesnost.

Tek to prosím vysvětlit: o jaké tři různé produkty se jedná? Co to je "OpenOffice.org", to vím, ale jaké jiné produkty jsou "Open Office" a "OpenOffice"? To snad existují tři různé kancelářské balíky s těmito třemi různými názvy?

To právě nikdo neví, a Ti co to tvrdí se tváří tajemně. Má to být taky důkaz a killer argument, proč je strašně důležité říkat, že máte na počítačí "Microsoft Windows(TM) XP", a ne že máte "windowsy".

Sám bych rád věděl, které konkrétní další 2 produkty se skrýtvají, ale zatím to nikdo nedokázal říct a já si začínám myslet, že to neví ani Ti, kdo to tvrdí...

Jeden produkt s nazvem Open Office je popsan (v jakemci exotickem jazyce) na:
http://www.openoffice.nl

Jinak je celkem obtizne neco nalezt, jelikoz vsechny vyhledavace nachazeji velke mnozstvi odkazu z webu openoffice.org a dalsich souvisejicich webu. Proklikat se tou zaplavou odkazu bylo nad me sily...

Pátral jsem a jsem zklamán
Dokonce i Sun plete všechny tři názvy:
http://www.sunfreeware.com/mozilla.html
Na http://wwws.sun.com však důsledně používá pouze OpenOffice.org.

http://www.sunfreeware.com/ nepatri Sunu, ten to jen sponzoruje.

Klídek. Kdypak jste naposledy viděl novináře, který by měl aspoň základní povědomí o tom, o čem píše? A na Živě? Nenechte se vysmát. Taková maličkost jako 4 znaky, pche. Panu Hlave je to putna jak se co jmenuje.

a Mozilla je CZilla

Vřele doporučuji:

http://www.sweb.cz/billfory/vanoce.html

http://paradox.webpark.cz/bitva.htm

a sarkasticke stretnuti MS versus General Motors

http://paradox.webpark.cz/bitva.htm

v originale

http://www.microbizz.nl/generalmotors.htm

a co tahle

http://www.microbizz.nl/dragdrop.htm

nezabudol pan hlavenka uviest, ze ta podpora XML sa netyka vsetkych verzii ms office? imo dost podstatna vec..

-- jose

"Tím by si firma zase mohla zákazníky udržet, protože cena za podnikové multilicence zase není tak hrozná." - ja neviem, ale 100.000 za 10 pc s office sa mi zda byt sialene vela, hlavne ked dodavame firemnym zakaznikom riesenia zalozene na openoffice... prve reakcie su vacsinou take, ze "a preco tato ikonka nie je taka ako predtym?", ale po vysvetleni, ze zaplatit za tu ikonku 10litrov, alebo za inu ikonku nic, pochopi kazdy normalny clovek, ze nie je o com. robi sa takiso

Ale retail verze neni firemni multilicence.

Firmě se těch 100 k Kc  bohatě vráti - pokud využíva maximálně možností Office (+ např. ve spojení s řadou  SharePoint srv. a dalších technologií )Pokud potřebují psát interní dokumenty a běžnou agendu - slušně vypadající dopis jde nasat i ve WordPadu.
ad. PDF  jako koncový formát je fajn. Ale v něčem musím nejprve ten dokument vytvořit. A postavit podnikový systém na PDF (editace, formuláře, atd.) není o nic levnější než s MS Office. Tam už free prográmky nestačí.
Problém spíš vidím v neustálém tlaku na nákup nových verzí (mám Off.2000 a abych využil otevření XML formátu musím přejít minimálně na Off.2003 a to za cenu blízké nové licenci)

tak jestli tvoji zákazníci si myslí, že program je ta ikonka, tak jim nějaké namaluj, určitě svedeš hezčí než co mají mikrosofti a budou spokojený. Sto litrů je částka, která se ve zvýšené produktivitě vrátí za půl roku. Je samozřejmě možné, že jsou zákazníci, kteří to chtějí k úplně nejzákladnějším činnostem, a pro ně opravdu stačí wordpad.

"... kvalitní PDF dokument lze vytvořit celkem v čemkoli."
V jakem <B>free</B> softu muzu vytvorit kvalitní PDF dokument ?? Poradte.
(Tiskove drivery nechci.)

OpenOffice 1.1? DTP Scribus? pdfLaTeX (a TeX obecne)?

OpenOffice.org 1.1.0 a novější. http://www.openoffice.org/

Chcete tvrdit ze OO.org vytvari "kvalitní PDF dokumenty" jak znela otazka? Dost o tom pochybuju. Zkusil jste porovnat treba s vystupem ze Scribusu? (pokud mam zustat u tech OSS aplikaci). PDF z OO. org znamena obrazky na obrazovce mizerne i v nejvyssi kvaliite, nemoznost cokoliv nastavit a treba absence vytvareni zalozek ci hyperlinku, to ma byt ta pozadovana kvalita? Ale co by clovek nechtel zadarmo, ze

Kecas z hladu. Jestli potrebujes PDF pro dtp, tedy obrazky s vysokym rozlisenim a pod. tak pouzij dtp program, jako je TeX nebo Scribus. OOo je kancelarsky balik urceny pro pouziti v domacnosti a kancelari, tam dtp kvalita neni pozadovana a dokonce ani zadouci, vzhledem ke zvysenym narokum na vykon i pamet.

Pravdu diz, cas obeda. Nicmene pokud opomineme obrazovou kvalitu, stale tu pokulhavaji treba ty odkazy. Nebo jsem jediny domaci uzivatel, kdo je zmateny jak polarni motyl, kdyz klika na modre podtrzeny odkaz v pdf z OO.org a ono nic?

Vies, vtip je v tom, ze si mozes zeditovat zdrojaky OO.org vo svojom oblubenom textovom editore, skompilovat ich a ak si sikovny, tak uz nebudes musiet klikat naprazdno.

Co ma tahle vtipna odpoved spolecneho s tim, ze puvodne nekdo chtel software na tvorbu kvalitnich pdf? Nejdriv Kaju nekdo za to ze napsal, ze OO.org nedela hezke obrazky v pdf odkazal na bezneho uzivatele, ktery asi hezke obrazky pdf nechce, ze. A kdyz si dovolil rict, ze ani po funkcni strance PDF z OO.org za moc nestoji (zminil odkazy, ale pridam treba zebezpeceni dokumentu), tak zacnes mavat pred nosem se zdrojakama?

To je jako bys odpovedel na otazku ve ktere restauraci se dobre najim, tak ze me odkazes na nejblizi supermarket at si levne nakoupim a uvarim doma sam.

Ja kvalitni PDF nepotrebuju, ten clovek ano. OpenOffice.org nevytvari kvalitni PDF, tudiz by se mel pouziti tohoto produktu za timto ucelem vyhnout.

OO.org je OSS a navic zadarmo. Vyborne. To ale jeste neznamena, ze je to skvely, propracovany a bezchybny nastroj, proti kteremu clovek, ktery jej nemini vyvijet ale pouzivat, nemuze nic rict. OO.org takovy neni. Bud je to hracka pro programatory nebo produkt pro bezne uzivatele. Pokud vykrikujes, ze jsou k tomu zdrojaky, tak to je sice hezke, ale drtive vetsine uzivatelu to bude celkem na ....vis co Tim, ze nespokojene uzivatele bude vyvojar odkazovat na zdrojaky, tim svemu produktu nepomuze, spis docili jedineho - uzivatel si rekne, ze nez by ztracel cas programovanim (nebo dokonce ucenim programovani), radeji si zaplati a bude mit funkcni produkt. Zije se i jinde nez mezi zidli a klavesnici.

S tim nemuzu souhlasit. Ty obrazky nejsou nekvalitni, jen nejsou vhodne pro DTP. Bylo by asi dobre rict, co to znamena kvalitni PDF. PDF umoznuje vkladani hromady ruznych objektu, vcetne javascriptu, videa, obrazku, formularu, odkazu a tak dale. OOo podporuje jen nektere z toho. To ale neznamena, ze to PDF je nekvalitni. PDF samotne je imho kvalitni, neni naboptnale, nerozpada se, nejsou v nem chyby, nema problemy s cestinou nebo bitmapovymi fonty a pod. jako mnohe i komercni produkty, jen proste neoplyva vsemy moznostmi, kterymi by mohlo. Ale to sad krome Acrobatu od Adobe, tedy samotneho tvurce PDF formatu, neumi zadny program a dokonce i ten Acrobat v nekterych verzich generuje chybne PDF.

"nema problemy s cestinou"? A jak mam rozumet tomu, ze kdyz .sxw obsahuje nabodenicka, v pdf je to samy otaznik? (mam pocit, ze je to prave temi fonty - s ttf ve windows me to nezlobi, fonty v linuxu s diakritikou do pdf z OO.org nedostanu - pokud ovsem nepouziju ttf fonty z windows).

OpenOffice.org 1.1

Jakykoliv program, ktery umi tisknout do souboru (postscript)... pak se to prevede programkem ps2pdf a je hotovo :)

Dik za odpovedi ale asi jsem nebyl spravne pochopen.
Chci FREE soft, ve kterem si otevru "mujsoubor.PDF" , edituji ho a zase ulozim do PDF.

Takovy nesezenes skoro poradne ani komercni.. Zkousel si nekdy upravovat PDF treba pomoci Adobe Acrobata ?? Nic moc.... PDF je hlavne urceno pro zobrazovani, tak aby se obsah zobrazoval stejne na ruznych platformach s pouzitim volne dostupneho prohlizece. Pokud chces upravovat svuj PDF, tak si ho necim vytvoril a pak je jednodussi ho zeditovat v tomto programu. Jestli chces editovat cizi PDF, tak autor tohoto mel asi nejaky duvod proc to nedaval i v podobe volne editovatelneho formatu a pouzil misto toho pouze PDF.

A nechce si MS vymyslet i vlastni pismo a rec? Tim by taky ucinne zabranil komunikaci mimo MS-World(tm).
Trochu mi to pripomina stredovek. Kdy Bible a ostatni dulezite spisy byly sireny v latine aby si to obycejny clovek nemohl precist a mohl byt snadno ovladan katolickou cirkvi. Doufam ze prijde novodoby Hus a MS se stane neco podobneho jako te cirkvi.

Jo, jo. Hus přeložil bibli do češtiny, Bill Gates vymyslel Internet a Karkulka s bábrlinkou sežraly vlka...

Ehm. Psal jsem snad nekde o tom, ze Hus prelozil Bibli do cestiny?

Ty trumbeline, co jsi mel z cestiny a dejepisu?
Vis kdo a kdy prelozil Bibli do cestiny?
A o kolik set let pozdeji zil Hus?
A co ti treba rika jmeno Balbin?

P.S. (Doufam, ze s MS to nedopadne stejne jako s kat. cirkvi x Hus jak si prejes. To by znamenalo ze u nas i za nekolik stovek let bude mit MS ve svem oboru nejakych 95% trhu (kat. cirkev) a alternativy se budou delit o zbytek (husiti, evanglici a spol.)

Jste si jisty, ze reagujete na spravny prispevek? Opakuji znovu: Copak ja psal ze Hus prelozil Bibli do cestiny? Prectete si jeste jednou muj puvodni prispevek.

Ad PS: Historie se bohuzel stale opakuje.

LOOOL no vy jste oba dva komici, uz vim jak vznikaji flamewar o nicem . Pepo ty si precti poradne co psal bp a dan si poradne precte co psal pepa a uvidite ze tenhle thread je uplne o nicem .

Pokud jde os srozumitlenost Bible, je třeba se vrátit k Konstantinovi (Cyrilovi) a Metodějovi - naše písemnictví nezačíná češtinou.

Tady jde přece jen o něco jiného.

Další problém Office 2003: chcete-li to použít, musíte upgradovat OS na Win2K/XP - to se taky každému tak honem nemusí chtít. Pokud tedy dvojčata StarOffice a OpenOffice.org zvládnou i XML z Office 2003, bude to taky zajímavé - abych si ve Win98 přečetl MS dokument, budu muset použít konkurenční produkt, i když mám koupený drahý MS Office

No nejen to, ale ve w2k je potreba jeste minimalne SP3 ..... a s nim pokud vim prichazi i novy media player (8 nebo 9, ted nevim) ktery je horsi nez ten predchozi (ve w2k sp1 je jeste stara dobra 6.4ka)

taky nechapu, proc zrovna office 2003 potrebuje sp3, kdyz vetsina ne-ms aplikaci nic takoveho nepotrebuje...

Stary dobry mplayer tam ale zustava stale i po SP3.... (mplayer2). A jinak je lepsi si stahnout media player classsic (doporucuji).

To ano, nicméně pokud si koupíte MOLP licenci (snad to nazývám správně), která je minimálně pro 5 instalací, pak zjistíte, že tato licence obsahuje i downgrade na MS Office XP stejného typu, jakého jsou ty 2003. A Office XP už na Win 98 fungují.

Nevím, jak je to u OEM verzí nebo u jednotlivých krabic, ale asi to bude stejné.

Nemáš pravdu. Latinu používala nejen církev, ale celá elita tehdejší doby (univerzity, státní správa, atd.) a to kvůli tomu aby se mohli navzájem dorozumět různé národy. Takže latina měla ve své době stejnou úlohu jako dnes angličtina. Prostě kdo byl vzdělaný uměl latinsky.

A k tomu Husovi... to rozhodně nebyl ten kdo se zasadil o překlad Bible do češtiny.

jako u DVD

Proc srovnavas DVD a editor?

pravdepodobne preto, lebo dvd mu prisli na rozum ako prve, asi aj jedine...

no - regiony - v DVD jsou opravdu paskvil, ktery asi hodne zpomali zavedeni DVD, tak mne napada

... hodne ZPOMALIL zavedeni ...

... Microsoft ..., vyhrazuje si právo je v budoucnosti libovolně měnit a samozřejmě se nezavazuje je držet plně otevřené navždy.

A JE TO VENKU - prece jen PASKVIL, jako regiony u DVD