Matematika a křišťálová koule. Jak spočítat návratnost investice do fotovoltaiky

Jakákoli návratnost investice do fotovoltaiky pod deset let je dobrá, byť ve webových kalkulačkách často vychází třeba i poloviční doba. Kalkulace návratnosti je důležitá především pro kontrolu dodavatele fotovoltaiky.

Na světě existuje jediné zařízení, které vám u fotovoltaiky vypočte přesnou dobu návratnosti: křišťálová koule. Nejsou to ani webové kalkulačky dodavatelů či distributorů a nebude to ani velmi přesná excelová tabulka s desítkami vstupních hodnot.

Do návratnosti mohou výrazně zasáhnout mnohé nezachytitelné proměnné, jakými je energetická krize, válka, inflace nebo to, že se vám osamostatní děti. Některé události a změny nelze přesně predikovat, a pokud nastanou, kalkulace se začnou výrazně rozcházet.

Do výpočtů navíc můžeme jen velmi hrubě zahrnout pozáruční náklady – především ty servisní. Zatímco u pravidelných revizí můžeme počítat s nějakými patnácti stovkami za dva roky, v případě větších poruch to mohou být další desítky tisíc korun navíc.

Kupte si Computer Extra o fotovoltaice

Připravili jsme stostránkový speciál pro všechny, kteří se rozhodují o investici do fotovoltaiky. Nepotřebujeme vám elektrárnu prodat, proto píšeme bez příkras a napřímo tak, jak věci jsou. Časopis si hned teď můžete koupit na kiosek.cz, poštovné hradíme my. Stojí 149 Kč, ušetří vám klidně i statisíce.

mockup.jpg

Předvídání nepředvídatelného

Mezi klíčové parametry pro výpočet návratnosti bude patřit výše investice snížená dotačním příspěvkem a podíl využité energie. Právě tento druhý parametr je tím, který budete chtít maximalizovat a ve výsledku rozhodne o reálné návratnosti, pokud odmyslíme zmíněné externality.

Nemělo by to zároveň znamenat, že začnete doma v létě klimatizovat na sedmnáct stupňů a bazén naopak vyhřívat na pětatřicet. Nesmějte se, je to často popisovaný jev u domácností s novou fotovoltaikou. Přebytky energie zkrátka nutí nějakým způsobem elektřinu využít, zvlášť v současné době velmi nízkých výkupních cen. Takové plýtvání návratnost fakticky zkrátí, s původním cílem ale nebude mít nic společného.

kalkulacka (2).png
Jedna z mnoha webových kalkulaček, která podává velmi optimistické výsledky. V grafu je ale vidět, že nadhodnocuje především zimní výrobu.

V prvé řadě musí být chod domácnosti přizpůsoben tak, aby většina těžkých spotřebičů běžela v době svitu a tudíž zadarmo. Výsledkem bude v ideálním případě využití vlastní energie kolem 50 % u instalací bez baterie a kolem 70 % s lokálním úložištěm. A vše nad tyto hodnoty bude skvělým výsledkem efektivního hospodaření s energií.

Mnoho webových kalkulaček návratnosti tuto hodnotu výrazně nadhodnocuje, a tudíž zásadním způsobem zkracuje dobu návratnosti. Pokud totiž počítají například jen s 10 % energie dokoupené z distribuční sítě, bude se výsledek od reality s třetinou nakoupené elektřiny výrazně odlišovat.

I proto doporučujeme při kalkulaci využívat zmíněné dvě hodnoty, případně sáhnout po ještě konzervativnějších číslech. To stejné by měli udělat i obchodní zástupci dodavatelů fotovoltaiky, kteří s vámi budou návratnost propočítávat. Pokud v kalkulacích budou zahrnovat využití vlastní energie z více než 80 %, předkládají vám nejvíc optimistickou (spíše pohádkovou) variantu. Sice v ní bude vycházet návratnost na 4–5 let, ale vás zajímá realita.

Myslete na budoucnost

Výpočet návratnosti má jeden zásadní háček – počítá s aktuálními údaji. Všichni si ale dobře pamatujeme ceníky dodavatelů energie z doby před dvěma lety, kdy nebyly žádnou výjimkou ani sazby 11 Kč/kWh. S takovou cenou se návratnosti počítaly velmi snadno a vycházely na pár let. Nyní se ale ceny silové elektřiny ustálily na hodnotách kolem čtyř korun a tehdy vypočtené návratnosti jsou zcela mimo – prodloužily se často na dvojnásobek.

Pro konzervativní výpočet založený alespoň z části na reálných datech si můžete vzít poslední roční vyúčtování a počítat s pětiprocentním zdražením elektřiny každý rok. Byť budou ceny v příštích letech kolísat, průměr dlouhodobého horizontu se odhaduje právě kolem tohoto čísla. V případě, že budete s pořízením fotovolatiky přecházet i na jinou sazbu, nezapomeňte v kalkulacích zohlednit i lišící se distribuční část ceny, stejně jako další stálé platy, především platbu za jistič.

Většina domácností i se snahou o efektivitu využije z fotovoltaiky a baterií kolem 70 %

Zatímco budoucí vývoj cen lze zohlednit každoročním pětiprocentním zdražením, do kalkulací lze jen těžko zahrnout změny v domácnosti. Typickým je již zmíněné osamostatnění dětí, které zpravidla doprovází výrazný pokles spotřeby. Pokud s vámi bydlí náctiletý potomek, existuje nemalá šance, že z domácnosti v příštích deseti letech odejde a do výpočtu návratnosti vám hodí vidle. Můžete s tím ale uvažovat nejen při kalkulacích návratnosti, ale také při samotném výběru parametrů elektrárny. Výkon, který se nyní může zdát ideálním pro současnou spotřebu, může být za několik let nadbytečný. To stejné bude platit o kapacitě lokálního bateriového úložiště.

Podobně velkým zásahem, byť s přesně opačným výsledkem, může být pořízení elektromobilu. Vzhledem k vývoji v posledních letech je přechod od automobilů se spalovacím motorem u mnoha domácností pravděpodobný a opět je velmi složité jej do kalkulace návratnosti zahrnout. Na jedné straně ji samozřejmě urychlí nulové náklady na palivo v případě dobíjení ze slunce, na druhé straně ale přibude další velký spotřebič. Podobně velký vliv na finální návratnost může mít pořízení tepelného čerpadla, tedy dalšího velkého spotřebiče.

Kolik elektrárna vyrobí?

Číslo, od kterého se budete muset odrazit, je přibližná roční výroba energie. Pro naše klimatické podmínky existuje jednoduché, i když samozřejmě jen přibližné pravidlo: kolik kWp na střeše, tolik MWh energie za rok. Plánujete-li tedy fotovoltaiku se špičkovým výkonem 10 kWp, pak za rok vyrobí zhruba 10 MWh energie. To bude platit pro jižní instalace, případně s malou odchylkou pro východně-západní elektrárny.

Pravidlo lze uplatnit i opačným směrem. Při plánování tak zjistíte přibližný výkon panelů, který by odpovídal vaší spotřebě. Pokud tedy na ročním vyúčtování najdete spotřebu 6 MWh, pak neuděláte chybu s elektrárnou o výkonu 6 kWp a baterií o kapacitě 6 kWh.

Pro přesnější výpočet roční výroby zamiřte na web Fotovoltaického geografického informačního systému, který provozuje Evropská komise. Zadáte zde přesnou polohu vaší instalace, sklon střechy a také její směr. Na záložce Off-grid lze rovněž vložit i parametry baterie, předpokládanou denní spotřebu a aplikace vypíše přibližný podíl dnů, kdy bude potřeba dokupovat energii ze sítě. Do svého výpočtu návratnosti tak získáte poměrně přesné číslo roční výroby vaší elektrárny.

scr 2024-11-04 15-45-27.jpgscr 2024-11-04 15-48-01.jpg
Na webu Evropské komise se snadno dozvíte poměrně přesnou roční výrobu fotovoltaické elektrárny ve vaší lokalitě.

Pokud vás téma fotovoltaických elektráren zajímá a zvažujete její koupi, objednejte si nový stostránkový speciál. Pravdivě a bez příkras vysvětlíme, zda se fotovoltaika hodí právě pro vás a váš dům.

Příklady dvou investic

Náročná čtyřčlenná domácnost: 10 kWp + 10 kWh

První reprezentativní investici tvoří jedna z nejčastějších sestav, kterou tuzemští obchodníci nabízejí. Jsou to panely se špičkovým výkonem 10 kWp doplněné o lokální bateriové úložiště s kapacitou 10 kWh. Protože jde o domácnost s dvěma dětmi, nedá se předpokládat zcela ideální využití solární energie, proto budeme počítat se standardní hodnotou 70 %.

Spotřeba přitom tvoří vysokých 11 MWh za rok, kdy 60 % připadá na nízký tarif. Rodina spotřebuje enormně velké množství teplé vody, vyhřívá bazén a rovněž využívá klimatizaci. Nespotřebovaná energie bude směřovat do distribuční sítě, kde bude docházet k běžnému prodeji za fixní cenu 1 500 Kč za MWh.

Do kalkulace jsme rovněž zahrnuli nutné servisní poplatky ve výši 10 000 Kč, které zahrnují revize a také jednu menší opravu. Zároveň jde o sestavu, která byla postavena na komponentách Victron Energy a bateriích Pylontech, které sice patří ke špičce, jsou ale o kus dražší než většina konkurence. Pro reprezentativní příklad jsme vybrali běžný tarif ČEZu s fixací na 3 roky a cenou kolem 4 Kč/kWh.

  • Solární panely: 9,98 kWp (21× 475 Wp)
  • Kapacita baterie: 10,65 kWh (3× 3,55 kWh)
  • Cena FVE s prací a poplatky: 460 500 Kč
  • Dotace NZÚ: 160 000 Kč
  • Investice po dotaci: 255 500 Kč
  • Cena servisů: 10 000 Kč
     
  • Roční spotřeba ve VT: 4,4 MWh
  • Roční spotřeba v NT: 6,6 MWh
  • Roční platba bez FVE: 72 280 Kč
     
  • Pokrytí výroby z FVE: 7,7 MWh
  • Dokoupeno ve VT: 1,32 MWh (5 385 Kč)
  • Dokoupeno v NT: 1,98 MWh (7 583 Kč)
  • Prodáno do sítě 2,3 MWh (3 450 Kč)
  • Roční platba s FVE: 21 236 Kč
  • Roční úspora: 51 048 Kč

Návratnost: Investice/roční úspora = 265 500 Kč/51 047 Kč = 5,2 roku

Pokud by šlo vše podle plánu, návratnost by díky vysoké spotřebě před pořízením fotovoltaiky byla velmi krátká. Do kalkulace jsme nezapočítali případné zvyšování energie, při průměrném ročním zdražení o 5 % se ale návratnost stále udrží na příznivých šesti letech. Samozřejmě ale nesmí zasáhnout některá ze zmíněných externalit. Naopak o další výrazné zkrácení by se mohlo postarat například pořízení elektromobilu v případě, že by jej bylo možné dobíjet v poledních hodinách.

Úsporná tříčlenná domácnost: 5,23 kWp + 6,2 kWh

Druhá ukázková domácnost je na tom se spotřebou o mnoho lépe. Ročně se pohybuje kolem 5 MWh, přičemž největší podíl tvoří teplá voda, která je ohřívána v nízkém tarifu. Zároveň tady ale jede často myčka a také pračka se sušičkou, takže se nedaří spotřebu srazit ještě níž.

Jako optimum jsme tedy zvolili sestavu se špičkovým výkonem těsně nad 5 kWp a bateriové úložiště o kapacitě 6,2 kWh. Tentokrát jsme sáhnuli po úspornějším řešení s měničem i bateriemi Solax. Tarif jsme ponechali stejný jako v prvním případě a totožná bude v našem případě i výkupní cena. Rozdílem ale bude to, že se v domácnosti o něco lépe podařilo řídit těžké spotřebiče a energie ze slunce bude využitá ze 75 %.

  • Solární panely: 5,23 kWp (11× 475 Wp)
  • Kapacita baterie: 6,2 kWh
  • Cena FVE s prací a poplatky: 331 000 Kč
  • Dotace NZÚ: 126 400 Kč
  • Investice po dotaci: 159 600 Kč
  • Cena servisů: 10 000 Kč
     
  • Roční spotřeba ve VT: 1 MWh
  • Roční spotřeba v NT: 4 MWh
  • Roční platba bez FVE: 32 867 Kč
     
  • Pokrytí výroby z FVE: 3,75 MWh
  • Dokoupeno ve VT: 0,25 MWh (1 020 Kč)
  • Dokoupeno v NT: 1 MWh (3 830 Kč)
  • Prodáno do sítě 1,25 MWh (1 875 Kč)
  • Roční platba s FVE: 9 557 Kč
  • Roční úspora: 23 310 Kč

Návratnost: Investice/roční úspora = 159 600 Kč/23 310 Kč = 7,28 roků

Byť v tomto případě šlo o sto tisíc korun nižší investici, v neprospěch návratnosti přispěla především nižší vstupní spotřeba. Domácnost už před pořízením fotovoltaiky byla zvyklá většinu těžkých spotřebičů spouštět v období nízkého tarifu a i díky tomu se povedlo využít 75 % energie ze slunce. Návratnost investice příliš nezkrátil ani prodej do distribuční sítě – právě díky efektivnímu využití tam putovalo jen něco přes megawatthodinu za aktuálně velmi nízkou výkupní cenu.

Pokud vás téma fotovoltaických elektráren zajímá a zvažujete její koupi, kupte si náš stostránkový speciál Fotovoltaika. Pravdivě a bez příkras vysvětlíme, zda se fotovoltaika hodí právě pro vás a váš dům.

Určitě si přečtěte

Články odjinud