Článek říká A, ale už neříká B. Takto by mohl evokovat představu, že vodík z fotolýzy vody uniká do vesmíru a kyslík tam zůstává. Ale on stejně tak uniká (malá gravitace, sluneční vítr aj.), jinak bychom měli na Marsu docela slušnou kyslíkovou atmosféru 😁
O Marsu nevíme zdaleka vše, ale v podstatě velikostí 1/2 planeta (gravitace na 1/3), slabé magnetické pole (dnes pouze lokální a permanentní, dynamo již dávno nepracuje, prakticky žádná desková tektonika - proto obří sopka na jednom místě), působení Slunečního větru na atmosféru, její neustálé odfukování, pokles teploty i tlaku, vypařování vody (nízký tlak) = studená, suchá planeta pod radiačním bombardováním. Větší vzdálenost od Slunce, by prý neměla mít takový vliv na to, jak Mars dopadl, kdyby na místě Marsu byla např. Venuše a Mars na jejím místě, ona by byla sice chladnější než Země, ale stále obyvatelná planeta, zatímco Mars, by byl sice teplejší, ale stále moc studený (žádný skleníkový efekt, i naše Země potřebuje tam kde je, tento efekt), se slabou atmosférou (ještě větší tlak ze strany Slunce), vyšší radiace na povrchu.Poznámka: Mars jednou obydlíme v tom problém není, jen bych neuváděl, kdy, ani odhadem. Mýlil bych se, naše ani pár dalších generací se ničeho takového nedožije, trvalé základy možná ano, měst a kolonizace ne.
Nesouhlasím ani s Alienem.Největší problém Marsu je ten, že tam není magnetické pole, takže sluneční vítr tu atmosféru odfoukne.
No to magnetické pole tam už není právě proto, že hmotnost a velikost planety nedokázala to magnetické pole dlouhodobě vytvářet. Vše vězí v potřebné velikosti.Ano, máme skutečně mimořádné štěstí, že Země má přesně ty parametry a pozici, které život jak jej známe umožňují. A v tom je ona mimořádná vzácnost, proto je hledání života ve Vesmíru tak bezvýsledné, protože těch nezbytných souvislostí je skutečně hodně.Slunce musí být tak akorát, oběžnice muže být jen v určité vzdálenosti, musí mít jen určitou velikost a skladbů vrstev, pevný povrch celkem vybraného složení, aktivní tekuté jádro, vodu, atmosféru, oběžná dráha musí být dokonale vyčištěná, což lze obvykle zajistit jen přítomností dalších měsíců, soustava musí být stabilní, planety s dostatečným bezpečným odstupem a musí jich být dost na to, aby dokázaly soustavu držet v relativní čistotě a zároveň nebýt moc velké na to, aby negativně ovlivňovaly jedna druhou, ve vzdálenosti do 10 tisíc světelných let nesmí být žádný kvasar, magnetar, bílý trpaslík, černá díra, a td a td.Vzhledem k faktu, že vznik soustav je naprosto náhodný proces, je pravděpodobnost existence exoplanety typu země v nějaké sluneční soustavě tak 1 k milionu.Na cestování v čase napříč galaxiemi nevěřím, takže realita, že někdy potkáme ufona, považuji za nemožnou.
Ta problematika má původ ve velikosti Marsu v kontextu s jeho vzdáleností od Slunce.Mars prostě v konečném důsledku bohužel nesplňuje podmínky pro trvalou existenci enviromentu na planetě. Jeho velikost je nedostatečná pro trvalé udržení nezbytně husté a odolné atmosféry, stejně jako pro vytvoření nezbytných a strukturovaných tektonických vrstev. Hmotnost Marsu je oproti Zemi díky tomu násobně nižší. Přestože je Mars jen zhruba poloviční Zemi, jeho hmotnost je pak už nižší 10x. To rozhoduje, neboť hmotnost je základem gravitace, existenčně nezbytnou pro udržení atmosféry v pásu života.Proč se tam všichni novodobí vizionáři tak cpou, to bohužel netuším.
Vizionáři plánují magnetický štít, potom se jim nedivím.
No jo no. Máme zásadní problémy odlepit raketu od Země, ale plánujeme magnetický štít pro Mars 🙂
NASA REVEALS PLAN TO PUT MAGNETIC FIELD AROUND MARShttp://www.nationalgeographic.com.au/space/life-on-mars-nasas-... ...
A jaktože je trvalá atmosféra na Titanu, který je oproti Marsu velikostně menší a má i menší hmotnost???
To je úplně jiný případ.Atmosféra Titanu nemá podmínky pro život, těleso není exoplanetárního typu, atmosféra se tam drží kvůli úplně jinému složení a při teplotách okolo - 200°C. Jsou to těžké plyny, téměř výhradně dusík a v malé míře metan, srážkovou činnost tvoří právě onen metan.Velikost a vzdálenost od hvězdy je zásadní pro exoplanetární systém, nikoliv pro jakoukoliv atmosféru. Tu má i Venuše, ale třeba také Saturn, Jupiter a vlatně každá planeta, tvořená jen z plynů bez pevného jádra.Nebuď dogmatikem.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.