Všechno vypadá skvěle, ale nemožnost pojistit si své výdobytky je také nebezpečím linuxového světa.
Evropa přinesla do linuxové éry nejméně dvě významné distribuce: německý SuSE a francouzský Mandrake. Na rozdíl od specificky použitelného (a ve své oblasti velice dobře hodnoceného SuSE) získává Mandrake překvapivě vyšší hodnocení než ta nejznámější ze známých, „konzumních“ (fanoušci prominou) linuxových distribucí, totiž Red Hat Linux. Počátky jsou jednoduché – tvůrce Mandrake vzal za základ Red Hat, odstranil jeho ne moc pěkné uživatelské rozhraní a implementoval tehdy nové (1998) KDE. Mandrake rychle získal přízeň médií a krátce poté, v začínajícím
linuxovém šílenství, také přízeň investorů a mohl rychle nabrat během krátké doby dalších padesát (!) lidí. Mandrake zatím není příliš rozšířen po USA, to je logické; ale po Evropě se šíří slušně rychle – tým lidí z Francie je aktivní.
Je brzy hovořit o úspěchu Mandrake Linuxu, tak jak je vůbec těžké hovořit o tom, že „byli jsme velmi úspěšní, zdarma jsme rozdali všechno zboží, co jsme přivezli do města“. Obchodní model, tedy těžit ze služeb, aplikací a systémové podpory, není vůbec nesmyslný, ale rekordní růst Mandrake přece jenom klade některé otázky.
Především: kde je nějaká trvalost linuxového byznysu? Koncový supportér, programátor či administrátor se jistě dobře uživí, protože je odborník a koneckonců „Linux jako Linux“, ale co když se stane, že díky lepší trefě, lepší sázce na nějakou novější verzi sebere Red Hatu, Debianu, Caldeře nebo třeba i Mandrake byznys nějaká úplně neznámá firma, která právě přeplatila dvacet programátorů a má za sebou pár miliónů investičního kapitálu? Free-softwarová licence to samozřejmě umožňuje, ostatně Mandrake není nic než upravený Red Hat. Navíc, dnes tu není jen poměrně ctihodný Mandrake, za kterým už dnes stojí velká jména – podívejte se na LinuxOne, firmu, která také vybudovala svou stavbičku nad Red Hatem a která možná s překvapením zjistila, že postavila impérium.
Není dnes nejistějšího byznysu než okolo Linuxu; ale současně dnes možná není nadějnějšího byznysu než okolo Linuxu a free software obecně. Je to oblast, kde se hodnotí nápad a desateronásobně se hodnotí včasný nápad a rychlé provedení. Situace se mění každým dnem, nerozhoduje moc ani palebná síla, ale idea, rychlost a šikovně investované peníze. Předvídat se nedá; nyní píše neviditelná ruka čárky na neviditelný účet a definitivně sčítat se bude asi až za mnoho let.