Máte doma 3D tiskárnu? A kolik modelů jste už vytiskli? MAMA BEAR jich dokázal vyrobit více než 25 tisíc, poslední tři roky totiž nedělá nic jiného, než že je stále dokola tiskne a hned zase ničí. Ve všech případech to jsou přitom na první pohled docela zbytečné cylindrické struktury o velikosti několika málo centimetrů.
Máma-medvěd stále dokola tiskne a ničí
MAMA BEAR je zkratka pro Mechanics of Additively Manufactured Architectures Bayesian Experimental Autonomous Researcher, vyrobili ho na Bostonské univerzitě a jeho otrocký úděl spočívá v tom, že s pomocí AI hledá tvar, který dokáže co nejlépe pohltit energii vlastní mechanickou deformací.
Pět tiskáren neustále tiskne a o samotný experiment se stará robotické rameno a lis (universal testing frame)
Oním tvarem jsou právě ty drobné cylindrické výtisky z TPU, nylonu, PETG a PLA, které poté robotické rameno zváží a přesune pod lis, jenž vytvoří zátěž ekvivalentu arabského plnokrevníka.
Čidla a kamery zaznamenají, jak moc a kde přesně se struktura deformuje. Autonomní systém poté upraví tvarové parametry a začne tisknout další variantu, přičemž cílem je hledání té, která dokáže co nejlépe pohltit ono vnější působení síly.
K čemu je to vlastně dobré?
Ty doposud nejpovedenější a člověkem navržené struktury dosahovaly deformační efektivity 71 %. MAMA BEAR nicméně vlastním učením a zdokonalováním prolomil hranici 75 %. S výsledy se tým inženýrů pochlubil v časopisu Nature.
Podobný výzkum tak může najít doposud netušené tvary, které by mohly být základem třeba nové generace blatníků pro automobily a dalších deformačních zón, jejichž jediným úkolem je pohltit v případě potřeby kinetickou energii vlastním zničením.
Čím efektivněji se jim to podaří, tím méně takové energie zbyde k tomu, aby rozdrtila cokoliv dalšího za podobnou deformační zónou – třeba motor automobilu a člověka za volantem.