Kdo se těší do kanceláře ke svému počítači, ať zvedne ruku. Raději zůstat doma, že? Pojďme se tedy podívat, jaké jsou možnosti ovládání počítače na dálku.
Tento článek vyšel v časopise Computer 18/00 dne 21. září 2000Michal Politzer: Kdo se těší do kanceláře ke svému počítači, ať zvedne ruku. Raději zůstat doma, že? Pokud vaše práce znamená sedět u počítače, pak – jste-li připojeni k síti – je přece jedno, kterému počítači hledíte na obrazovku. Existují programy, které vám umožní pracovat s jiným počítačem, aniž byste se museli zvednout ze židle.
Pokud jste tak líní, že chcete z postele ovládat počítač na stole, je řešení snadné. Buď si přesuňte počítač k posteli, nebo si kupte prodlužovací kabel na klávesnici a myš, případně použijte bezdrátové provedení. Rovněž monitor lze připojit dlouhým kabelem.
Těžko ale povedete kabely ze svého bydliště k počítači zaměstnavatele. Jednodušší je využít programů, které takové spoje simulují: jedním směrem přenášejí povely z klávesnice a myši, zpátky pak obraz pro monitor, případně zvuk do reproduktorů. Jako ve většině kategorií softwaru existuje i zde několik možností: nevýkonné programy zdarma, výkonné za peníze a také něco mezi tím.
Bez grafiky se lze obejít Spokojíte-li se se znakovým režimem a nepotřebujete myš, je pro vás určen přenos protokolem telnet. Na vzdáleném počítači spustíte telnetový server (jeden je například součástí Windows 2000, jiné pro Windows jsme měli na našich cédéčkách; u Linuxu je telnet samozřejmost) a na svém počítači spustíte klienta. Povely příkazové řádky pak fungují na dálku – snadno si vypíšete třeba seznam souborů, nebo můžete spouštět programy běžící v textovém režimu.
Z jiného soudku, ale pro vzdálenou správu nepostradatelné, jsou programy pracující s protokolem FTP (File Transfer Protocol). Na rozdíl od telnetu nejsou určeny ke spouštění programů, zato pomocí příkazů get (stáhni) a put (vlož) můžete přenášet data a programy mezi vzdáleným a místním počítačem.
Telnetem lze sice například ve Windows 2000 zcela ovládnout počítač, ovšem na skutečnou práci (například psaní textu ve Wordu) to není.
Už jsme v Computeru psali o programu, který se jmenuje VNC (Virtual Network Computing). Najdete ho na cédéčku 4/00. Program je zadarmo a funguje právě tak, jak jsme zmínili výše. Na pracovní stanici (domácí počítač) nahrajete klientskou část. Po spuštění uvedete adresu vzdáleného počítače, zadáte heslo a po chvíli na obrazovce uvidíte to, co se zobrazuje na straně druhé – na serveru, v našem případě se jedná o počítač v práci. Ten samozřejmě musí být spuštěn a mít nainstalován serverovou část programu VNC. Můžete nastavit jeho spouštění ihned po startu, lepší je však spustit jej jako službu – server se pak spustí ještě před přihlašovacím dialogem do sítě, a tak se můžete na dálku připojit třeba do vnitropodnikového intranetu.
Program existuje ve verzích pro různé systémy, např. Linux nebo MacOS. V tom je právě jeho síla, ale i největší slabina. Není problém spustit v prostředí Windows klienta VNC a připojit se na server s Linuxem. Stejně tak není problém z Macintoshe spustit Word pro Windows. Kvůli nezávislosti na platformě však nelze využít hardwarové akcelerace. Proto například rolování okna znamená přenést všechna obrazová data znovu, i když se jen změnila pozice.
Program skutečně funguje jen jako vaše prodloužená ruka a oko. Znamená to tedy, že na vzdáleném počítači vše funguje, jako byste tam byli! Server proto umí zablokovat lokální vstupy (aby nikdo nemohl do vašeho textu psát) i výstup na obrazovku (aby vám nikdo nekoukal přes rameno). Znamená to, že vzdálený počítač je zdánlivě nefunkční. To může vybídnout některého z vašich neznalých kolegů k resetu a vy máte po legraci.
Jiná situace je v Linuxu, v němž může server běžet jako tzv. virtuální stroj. Znamená to, že na serveru může někdo pracovat a vaši přítomnost ani nepozná. V jeho počítači se zkrátka rozjede ještě jeden – virtuální.
Norton pcAnywhere umí totéž, ale lépe. Také něco stojí. Serverová část opět umí fungovat jako služba, takže se můžete na počítač „napíchnout“ už před přihlašováním do sítě. Pokud jste před pcAnywhere používali freewarový VNC, příliš rozdílů nenajdete. Jeden je však podstatný – rychlost. pcAnywhere je pro Windows optimalizován a je to znát. Další výhoda pcAnywhere oproti VNC je to, že při připojování prozkoumá síť a zobrazí běžící servery. Nemusíte si tedy pamatovat IP adresu. (Přihlašování je samozřejmě omezeno heslem.)
V našem výkladu jsme se ještě nezaměřili na přenos souborů. Zatímco ve VNC můžete na přenos zapomenout, pcAnywhere nabízí i přenos na způsob FTP.
Existuje dokonce i verze pcAnywhere pro DOS. Jelikož běží pouze v textovém režimu, je velmi rychlá.
Server a klient v systému Úplně nejlépe na tom jste, pokud na počítači, kam se připojujete, běží Windows 2000, případně nadstavba Citrix Metaframe na Windows NT 4.0. Technologie původně pochází od Citrixu a Microsoft ji ve zjednodušené podobě použil nejdříve u tzv. Terminal Serveru Windows NT 4.0 (pracovní název byl Hydra), později pak přímo ve Windows 2000 Serveru.
Osobně nejraději používám právě verzi od Microsoftu – v zaměstnání mám nainstalován Windows 2000 Server, z domu se pak připojuji prostřednictvím klienta, který běží i ve verzi 2000 Professional i ve Windows 98. Okno, které se po spuštění klienta objeví, je vzdálenou obrazovkou počítače. Potud nic nového. Po přihlášení se spustí můj profil na vzdáleném počítači. Stále nic nového. Až na to, že na vzdáleném počítači je stále zobrazen dialog pro přihlášení! Nezávisle na mně tak může někdo jiný pracovat přímo na serveru, nebo se může kolega z druhého konce města také připojit. Na jednom počítači nás tak může pracovat několik.
Úplně vidím uživatele Linuxu, kteří se teď usmívají a říkají: my toto máme už několik let. A mají pravdu, Microsoftu to trochu trvalo, ale výsledek je dokonalý. Nevýhodou je, že nelze stahovat soubory, takže je nutné použít například program FTP. Zajímavá možnost je však sdílení schránky. Tedy část textu přenesete prostým stisknutím Ctrl + C v okně klienta a vložíte ji třeba do lokálního Wordu.
Nadstavba od Citrixu toho umí ještě víc. Přenos zvuku vás možná nenadchne, co ale určitě oceníte, je to, že na vzdáleném počítači vidíte kromě jeho disků i disky počítače, u něhož zrovna sedíte. Takže pevný disk, který máte doma, můžete připojit například jako S a snadno pak kopírovat soubory z „eska“ na „céčko“ nebo obráceně.
Připojování se přes Terminal Server Windows nebo Citrix Metaframe je navíc mnohem rychlejší než oba předchozí způsoby – vše je „zabudováno“ přímo v systému a patřičně optimalizováno. Samozřejmě, že toto řešení není pro každého, něco totiž stojí.
K čemu je dobrá vzdálená správa? - Můžete pracovat z domu s počítačem v práci. Dokonce můžete výsledky své práce vytisknout třeba na šéfově tiskárně.
- Můžete radit uživateli i na druhé straně světa: pošlete mu server VNC (instaluje se velmi snadno). Nechejte ho dívat se, co děláte. Pokud mu potřebujete něco napsat, není nic jednoduššího, než spustit Notepad. Vzdálený uživatel vše vidí, a pokud nemá zablokovánu klávesnici, může vám i odpovídat.
- Můžete instalovat programy na vzdálených počítačích: přikažte například svým zaměstnancům, aby počítače nevypínali při odchodu ze zaměstnání, a po večerech jim můžete doplnit softwarovou výbavu o nový program.
- Můžete tajně sledovat, co na vzdáleném počítači kdo dělá. Nainstalujte mu VNC server. Pro zpestření mu můžete občas pohnout kursorem myši nebo mu do textu napsat: „Jak se ti pracuje?“
| VNC |
| + je zdarma |
| + funguje i mezi platformami |
| - používá jen běžnou kompresi |
| - mnohdy překresluje celou obrazovku |
| - neumožňuje přenášet data |
| - vzdálený počítač je ve Windows plně vytížen |
| Norton pcAnywhere |
| + optimalizován pro Windows, rychlejší přenos |
| + podporuje přenos souborů |
| + podporuje i připojení sériovým/paralelním kabelem |
| + verze pro DOS – velmi rychlá |
| - není zdarma |
| - vzdálený počítač je plně vytížen |
| Microsoft Windows 2000 Terminal Server |
| + několikanásobný přístup |
| + optimalizován přímo na úrovni systému |
| + sdílení schránky |
| - nepodporuje přenos souborů |
| - cena |
| Citrix Metaframe |
| + stejné výhody jako MS Windows 2000 TS |
| + přenos zvuku |
| + mapování lokálních disků do souborového systému vzdáleného počítače |
| - cena |
Několik tipů a triků pro práci na dálku Pro práci v grafickém režimu bohatě stačí přenosová rychlost 33 kb/s. Pokud se spokojíte s telnetem, stačí mnohem méně.
Jednobarevné plochy se mnohem lépe komprimují – zapomeňte proto u vzdáleného pozadí na nějaké vzorky nebo obrázky.
Používejte spíše menší rozlišení: 640 × 480 pro práci bohatě postačuje. Server sice většinou správně rozpozná, že ke změně došlo jen v části obrazu, ale zbytečně mnoho času ztratíte při překreslování celé obrazovky například v rozlišení 1 024 × 768.
Programy většinou přenášejí jen osmibitovou grafiku. Je proto zbytečné mít u vzdáleného počítače nastaveno více než 256 barev.
U VNC si osmibitový přenos nezapomeňte zapnout! Jinak se grafika přenáší šestnáctibitově (dvojnásobný počet dat, poloviční rychlost).
Instalujete-li pcAnywhere na Windows 2000, pak u verze 9.0 nezapomeňte nainstalovat záplatu. Původní verze totiž ve Windows 2000 nefunguje. Pokud nedodržíte správný postup při instalaci, mohou být Windows 2000 zcela nefunkční! Doporučuji důsledně prostudovat stránky, na které vás instalátor odkáže.
Všechny výše uvedené grafické programy umějí také vyvolat restart vzdáleného počítače (jednoduše myší vyberete Start | Vypnout …). Nezapomeňte se přesvědčit, že serverová část programu naběhne automaticky, jinak se na vzdálený počítač už nepřipojíte. Pokud restart zdárně ovládáte, je zcela jednoduché na vzdáleném počítači například instalovat programy.
Doporučuji vzdálený počítač jasně označit nápisem „Tento počítač nikdy nevypínat“. Jinak vás například přespříliš aktivní uklízečka přinutí odejít do zaměstnání a počítač si zapnout.
Pokud doma nemáte připojení na Internet, nebo vůbec nemáte počítač, nemusíte chodit do práce. Prostě zavolejte kolegovi, ať za vás práci udělá.
Právě vyšlo
nové číslo
časopisu Computer.
