Mispulda
1. 11. 2018 • 15:46

V tom článku jsem rozuměl jenom předložkám a spojkám.🙁:-/

esondra
esondra
24. 9. 2018 • 22:43

Já tomu teda tak úplně nerozumím ale jsem spíš skeptik. Až to projde nějakou robustní oponenturou tak se uvidí. To ale asi ještě pěknou chvíli potrvá...

Lukáš Haluška (Haluskaaa)
Lukáš Haluška (Haluskaaa)
24. 9. 2018 • 22:23

Když se nad tím člověk zamyslí, tak kdyby něco takovýho opravdu vyplulo na povrch, byl by to dost velkej průser vesměs v každým odvětví, kde se řeší bezpečnost. Proto si tak nějak myslím, že už se někdo s důkazem objevil, ale buď to tají, protože člověk kterej na to přijde asi nebude úplně tupej a dojdou mu souvislosti, nebo ho tají někdo, kdo toho bude chtít zneužít.
Edit: A nebo už toho dávno někdo zneužívá, ale nikdo o tom zatím neví.

Názor byl 1× upraven, naposled 24. 9. 2018 22:27

Martin Maly
Martin Maly
24. 9. 2018 • 22:14

Dnešní přednášku z Heidlbergu jsem sledoval živě.Atiyah říká že vyřešil RH pomocí Toddovy funkce.Už se objevují první ohlasy že toto je špatné řešení:
https://motls.blogspot.com/2018/09/nice-try-but-i-am... ...
Dále.Po skončení přednášky většina matematiku odmítlo jeho práci vubec komentovat:
https://www.newscientist.com/article/2180504-riemann-h... ...
Uvidíme dál jak se to bude vyvíjet.Ale vypadá to tak že RH není vyřešena.Rozruch vyvolává mimojiné i to že míchá fyzku a matematiku dohromady:
Atiyah se k řešení Riemannovy hypotézy dostal oklikou
„Já jsem nezačal tím, že bych chtěl vyřešit Riemannovu hypotézu,“ řekl během své přednášky
„Sotva jsem věděl, co to Riemannova hypotéza je. Zkoumal jsem něco úplně jiného. Zkoumal jsem problémy fyzikální.“
Atiyah ve své studii zkoumal tzv. konstantu jemné struktury, která se týká elektromagnetické interakce a hraje důležitou roli v kvantové fyzice. Fyzikové umí tuto konstantu naměřit, ale nevědí, jak ji spočítat „s libovolnou přesností“.
Slavný fyzik Feynman označil tuto konstantu za jednu z největších záhad moderní fyziky. A Atiyah se domnívá, že našel způsob, jak tuto konstantu vyjádřit elegantněji.
„A ve chvíli, kdy Atiyah našel konstantu jemné struktury, dal nohy nahoru, otevřel šampaňské a zjistil, že omylem dokázal Riemannovu hypotézu,“ glosoval přednášku astronom Markus Pössel z Heidelbergu. A skutečně, na samotný „důkaz Riemannovy hypotézy“ pak Atiyahovi stačil jeden jediný slajd.
K důkazu tedy Atiyah využívá tzv. důkaz sporem. Předpokládá, že je pravda něco, co by hypotézu popřelo (kořen mezi nulou a jedničkou, ale nikoli na přímce 1/2), a pak ukáže, že by takový předpoklad vedl ke sporu, čímž je důkaz proveden.
Tedy je proveden, pokud jde skutečně o spor. A o tom ani námi oslovení matematici nejsou přesvědčeni.Kdo je ten Todd a proč bychom mu měli věřit? Hlavní problém s důkazem se zdá být v tom, že Atiyah neukázal nějakou evidentní souvislost odkazovaných fyzikálních konceptů s Riemannovou funkcí zeta.
Pokračování:
https://technet.idnes.cz/riemannova-hypoteza-micha... ...

Názor byl 1× upraven, naposled 24. 9. 2018 23:30

NightRunner
NightRunner
24. 9. 2018 • 17:49

No, tak zas nic. Rád bych se mýlil, ale dostal se ke mně preprint článku:
https://drive.google.com/file/d/17NBICP6OcUSucrXKN... ...
1) Ten důkaz má pět stránek. Když Andrew Wiles dokazoval Velkou Fermatovu větu, musel propojit několik oblastí matematiky a svůj důkaz podal ve formě seriálu článků, které ostatní matematici procházeli několik měsíců.
2) Atiyah používá metody, které vyložil v článku o určení konstanty jemné struktury https://drive.google.com/file/d/1WPsVhtBQmdgQl25_e... ...
To je velké varování, protože mnoha velkým vědcům ke stáru hráblo a snažili se tuhle konstatu určit pomocí numerické alchymie. Obávám se, že se jedná o stejný připad, i když o několik levelů výše, než jak to zkoušel třeba Sommerfeld. Každopádně z rovnic, které jsou v tom preprintu uvedeny, se ještě nikomu nepovedlo tu konstantu spočítat správně. Možná je tam překlep, protože se tam tvrdí, že uvedená závislost konverguje pomalu, i když ve skutečnosti konverguje celkem rychle. Ten člověk si prostě definoval vlastní druh funkce, "slabě analytickou funkci" a dělá s ní psí kusy.
Závěr: Ten druhý preprint už poslal do redakce vědeckého časopisu Proceedings of the Royal Society A. Pokud projde recenzním řízením a vyjde, jsou ty jeho postupy správné a tím pádem bude nejspíš správně i jeho důkaz Riemannovy hypotézy. Ale spíš to vidím na ten druhý případ, že mu prostě ke stáru hrabe. Čas ukáže. Rád bych se mýlil.

Alpha8520
24. 9. 2018 • 17:35

Asi jak pán z HP přibližně v roce 2010 "vyřešil" P vs NP, přitom tam bylo několik nesmyslů. K těmhle vyřešení velkých matematických problémů jsem poměrně skeptický.
Kdyby to bylo za současné situace řešitelné, tak už to vyřešené je. Největší "mozky" na to nemají, superpočítače taky ne. Je tedy zřejmé, že dokud nepřijde nějaká nová technologie, k vyřešení nedojde.

Doakes
24. 9. 2018 • 16:32

Kdybyste jen tušili, co někteří lidé ví, umí a dokáží. Naštěstí jsou natolik chytří, aby to nehodili do placu vymaštěným amíkům, kteří by během chvilky zničili Zemi.

StormBorec
24. 9. 2018 • 16:27

Tak teď ještě tu kavadratúru kruhu

Křepelka
24. 9. 2018 • 16:15

A vy v redakci té hypotéze (a představenému řešení) rozumíte?

Veolw
24. 9. 2018 • 15:04

Kouknul jsem na to a vypada to ze to ma dobre B-]

Ředitel ČTÚ
Ředitel ČTÚ
24. 9. 2018 • 12:28

Njn a ted si vemte, ze Perelman maká v CCCP na AI. ?yslím, že US chlapci nemají lehké spaní. B-]

Určitě si přečtěte

Články odjinud