Zajímavý výzkum říká, že lidé stále neumějí vyhledávat, ani výsledky vyhledávání správně interpretovat a používat
Tak jako se matematik diví, co může být ostatnímu lidstvu nepochopitelného na diferenciálních rovnicích, internetový profesionál, nejlépe s algoritmickou myslí, se podivuje, jak je vůbec možné špatně vyhledávat. Vždyť nic není tak prostinké jako internetový vyhledávač.
Průzkum kanadské společnosti Enquiro se snažil odhalit, jak je tomu doopravdy: zadal „obyčejným lidem“ několik úkolů k vyhledání na internetu a sledoval krok za krokem jejich chování (podrobně jej pak popsal na této stránce). Jeho nejzajímavější zjištění jsou:
- asi 20% uživatelů prakticky nerozezná mezi placenými odkazy a výsledky hledání, tj. domnívá se, že zobrazené placené odkazy jsou nějakou odpovědí na jeho zadání a snaží se v nich hledat odpověď na svou otázku
- prvním zásadním dělítkem ve využití výsledků je stránka, která se zobrazí „bez rolování“, tj. k jejímuž zobrazení není potřeba jít dolů pomocí Page Down. Polovina uživatelů si nenechá zobrazit celou první stránku výsledků, pokud v části „bez rolování“ nalezne odkaz, který jí přijde relevantní, a nehledá dole další odkazy, které by mohly být ještě zajímavější či přínosnější.
- Pokud lidé nenašli na první stránce výsledek odpovídající hledání, pouze pětina (!) šla na další stránku vyhledávání, ostatní zadali jiná klíčová slova a zkusili vyhledávání znova.
- Pokud první stránka výsledků zobrazila alespoň jeden relevantní výsledek (odpovídající na zadání), jen zcela zanedbatelná část uživatelů se dívá na další stránky výsledků.
Není žádným tajemstvím, že čím je odkaz hlouběji v seznamu vytvořeném vyhledávačem, tím menší má naději na to, aby ji uživatel „objevil“: přece jenom ale neochota uživatelů aspoň chvilku popátrat ve výsledcích, a především zkusit najít, zobrazit a porovnat více relevantních výsledků než jenom jeden je zarážející. Server SearchEngineWatch se s vyhodnocením těchto zjištění příliš nepáral a prohlásil, že uživatelé v tom mají zmatek. My se ale domníváme, že takto jednoduchý odsudek na místě není: internet je abstraktní svět, lidé na něj neaplikují postupy z fyzického světa, jako například „ne to první, co je nabídnuto, je nejlepší“. Vyhledávač seřadí výsledky od prvního po desátý, je to chytrá mašinka, ergo ten první bude nejlepší a dalšími už není třeba se zabývat. To, že si každý pátý úspěšně splete placený odkaz s výsledkem vyhledávání, nesvědčí o jeho „hlouposti“, jako spíše o tom, že provozovatelé vyhledávačů to skutečně příliš nepřehánějí s jejich oddělováním od skutečných výsledků vyhledávání.
Není divu, že dovednost – skoro bychom mohli říci „sportovní disciplína“ zvaná SEO (Search Engine Optimalization) je dnes jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu vašeho webu; zejména, pokud svou nabídkou konkurujete desítkám nebo stovkám dalších firem, které se rovněž prezentují na internetu. Provedení SEO je v takovýchto případech podstatně důležitější než obsah webu samotného; pokud se vám to podaří u největších fulltextů, jako je Google, přicházejí návštěvníci a zákazníci v zástupech. Pokud jsme přirovnali SEO ke sportovní disciplíně, pak ovšem spíše k vesnickému zápasu ve volném stylu než ke skoku do výšky: vítězí ten nejmazanější, a ne nutně ten nejlepší. U nejatraktivnějších klíčových slov (jsou to všechna kolem sexu a samozřejmě mnoho dalších) se to nečistými triky jenom hemží, a výsledek je i přes veškeré tančení Google (pokusy vyhledávače měnit algoritmy tak, aby nebyly jednoduše zneužitelné) takový, který nemá s relevancí mnoho společného. Tvůrci stránek (nejčastěji komerčních, tj. provozujících obchody nebo placené služby) je totiž už vytváří ne s ohledem na vlastní obsah či nabídku, ale tak, aby vyběhly v Googlu co nejvýše. Relevance tak dostává totálně na frak, což v souvislosti se zjištěným chováním lidí, kteří skončí u prvního „jakoby relevantního“ odkazu, není příliš povzbudivé.
