MainStage je druhá nejdůležitější aplikace z balíku Logic Studio. Slouží pro živé koncertní hraní, kdy zvuky vytváří přímo počítač Apple.
MainStage pro klavíristy
Mám teď na mysli samozřejmě digitální klavíristy, kteří svůj nástroj s Macem propojí prostřednictvím rozhraní MIDI. Protože piano je můj mateřský nástroj, strávil jsem s ním při hraní s MainStage nejvíc času. Bohužel mám ale jen prostý digitální klavír, který s podobným vzdáleným ovládáním moc nepočítá. Samozřejmě jsem mohl bez jakýchkoli omezení hrát, chyběly mi ale různé hardwarové kontrolery, kterými bych mohl z nástroje ovládat parmetry zvuku. V tomto případě by se více hodil tzv. master keyboard, tedy nástroj s kvalitní klávesnicí, všemožnými ovladači, ale bez zvukového modulu.
Apple na ukázku připravil „koncert“ s několika desítkami nástrojů. Takových ukázek bych klidně ocenil ještě víc, protože skládání koncertů z nuly v případě, kdy si chcete jen hrát, je práce navíc.
U klavírního ovládání přes MIDI lze využít dva efekty pro spojování zvuku. Prvním z nich jsou vrstvy, kdy nad sebe navrstvíte několik různých nástrojů – při stisknutí klávesy se potom ozvou společně. Vrstev může být víc, a navíc lze i u nich využít druhý efekt, tzv. split. U něj se klaviatura rozdělí na dvě nebo více části, kdy je každé přiřazen jiný nástroj.
Ukázka splitu, kdy je klaviatura rozdělená na dvě části
Split je u MainStage velmi inteligentní, aplikace s dělícím bodem dokáže sama podle potřeby pohybovat. Představte si třeba, že levou rukou hrajete basu, pravou sólo. MainStage sleduje basovou linku, a když se její melodie přiblíží dělícímu bodu, který zrovna neblokuje pravá ruka, vytvoří jí více místa. Tímto způsobem se dá eliminovat častý problém, kdy je v oblasti dělení potřeba někdy hrát jedním a jindy druhým nástrojem.
O možnosti změny nástroje během hraní s jiným jsem už psal, ale zmíním to ještě jednou. Můžete držet akord, během něj se přepnout a beze švu (už zase to slovo) začít hrát jiným nástrojem. To je výborná vlastnost.
Poslechněte si
Na MainStage není nic důležitějšího než zvuky. Je jich více než sedmnáct set, takže na předvedení všech nemám prostor. Spíše náhodně jsem proto procházel kategorie a nahrával ukázky, které si teď můžete poslechnout. Tentokrát prosím o shovívavost, nečekejte uměleckou produkci, ale spíše jen ukázku zvuků. Nijak jsem se nepřipravoval, při přepnutí nástroje se hlavně snažil rychle zorientovat a zahrát něco, co odpovídá jeho charakteru.
Už v článku o Logic Pro jsem se svěřil, že zvuky klavíru mě vůbec nenadchly. MainStage nabízí tři piana, samply nástrojů světoznámých značek Bösendorfer, Steinway a Yamaha, ani jeden mi ale nesedl, každému něco chybí nebo přibývá, zejména v různých úrovních dynamiky nebo v méně realistickém dozvuku. Všechny tři si můžete postupně za sebou poslechnout v následující ukázce. U klavírních věcí jsem proto vždy nakonec skončil u zvuků mé digitální Yamahy.
Zvukové ukázky budou i dále v článku vždy následovat za odstavcem s popisem.
V MainStage najdeme i další klavírní zvuky – bezejmenné samply, kombinace se smyčci, sborem, syntetickými zvuky, kombinace basy a klavíru, zvukově zdeformované nástroje. Některé z nich hodnotím lépe než trojici z předchozího odstavce. Viz třeba hned první nástroj z následující ukázky, u něhož se klavír docela povedl – jde o popisovaný „split“, kdy je v levé ruce basa a v pravé klavír.
Klavíristu znuděného sice pěkným, ale stále stejným zvukem, nic nepotěší víc, než když mu dáte do ruky celý orchestr. Tady jsem si opravu vyhrál. S klaviaturou samozřejmě nikdy nedosáhnu takových možností jako člen filharmonie, který svůj nástroj ovládá dechem, prsty na strunách nebo údery. Nelze tedy čekat, že prostřednictvím MainStage nahrajete symfonii, a nikdo to nepozná. Zvuky jsou ale skvěle připravené, obsahují i různé nehudební ruchy, které typicky doprovázejí hru na některé nástroje.
Před ukázkami různých nástrojů si ještě můžete poslechnout skladbu Brothers od Ennia Morriconeho, kterou jsem nahrál pouze s využitím orchestrálních zvuků Logic Pro/MainStage. Kromě smyčců je zde flétna a zvuk akustické kytary. U kytary jsou v určité dynamice slyšet zvuky, jako je třeba sklouznutí prstu levé ruky po struně, zadrnčení struny po pražci, to vše s cílem, aby byl zvuk co nejvíc autentický. U vyšších tónů flétny zase uslyšíte přefouknutí, ozývají se různé harmonické frekvence
Ale teď už konkrétní nástroje. Začnu právě flétnami a dalšími dřevěnými hudebními trubkami. Táhlý glissandový úvod Gershwinovy Rapsodie v modrém se mi ale v MainStage nepodařilo docílit. To už je za hranicí, kde se digitální nástroj musí sklonit před klarinetem v ústech prvního klarinetisty.
Plechové nástroje jsem si představoval trochu lepší, místy zní dosti nepřirozeně.
MainStage obsahuje několik sad bicích, v orchestrální skupině je navíc sekce laditelných perkusních nástrojů:
Spíše jen pro oživení v pozadí než pro sólové hraní jsou určeny zvuky sborů. V nabídce jsou mužské, ženské, dětské, smíšené sbory, samostatně lze zvolit zvuk gregoriánského chorálu nebo různé gospelové efekty.
V krátké ukázce si poslechněte dva zvuky cembala a čehosi, co se mi teď zpětně nedaří přesně pojmenovat. Cembalo je typické ruchem, který se ozve při uvolnění klávesy, nechybí ani v MainStage.
Od orchestru se už vzdalujeme, stále tady ale ještě mám napodobení analogových zvuků píšťalových varhan. Stejně jako v ostatních případech si lze vybírat mezi mnoha připravenými variantami.
Ke kytaře připojené k Applu se ještě dostanu, kytarové zvuky lze ale vyluzovat i prostřednictvím připojené klaviatury. Některé nejsou špatné, vnímejte hlavně rozdíly mezi tóny hranými různou dynamikou. Někde je jasně slyšet, že se jedná o studené digitální napodobeniny, některé drnkací nástroje se ale Applu povedly.
Počítač je naopak velice silný při napodobování zvuků digitálních pian. Snad také proto jich je v nabídce MainStage opravdu nepřeberné množství.
Od digitálních pian je už blízko ke klasickým syntezátorům. I tady se Apple pořádně vyřádil, a přestože je tato ukázka nejdelší, ukazuji jen velmi malou část obrovské nabídky.
Na závěr přehlídky vestavěných nástrojů jsem si nechal elektrické varhany. I v digitálním zařízení jsou správně zdeformované a díky efektům přirozeně rozladěné.
A teď to úplně nejlepší. Zatímco v předchozím případě jsem ukazoval předpřipravené nástroje, v poslední ukázce je pouze jeden: simulátor klasických „tonewheel“ varhan. Zde nejvíc lituji absence kontrolerů na mém nástroji, protože zvuk se ovládá několika tahovými píšťalovými ovladači, potenciometry a tlačítky. K tomu se přidává ovládání chování a rychlosti rotujícího reproduktoru, tremola, analogových efektů… Nádhera, na tomto zvuku opravdu ujíždím.
Jako skutečné elektrické varhany, zvuk se ovládá tahovými ovladači
