Nový operační systém pro počítače Apple může podle názvu působit jen jako lehké vylepšení. Přináší však velké změny v jádře, spoustu nových funkcí a upravený design.
Kapitoly článku:
Na konci srpna byla uvedena dlouho očekávaná nová verze operačního systému pro počítače Apple, tedy Mac OS X 10.6 Snow Leopard. Je tahle kočka neporazitelnou šelmou, která rozsápá své protivníky, nebo jde jen o načančané koťátko?
Instalace: 2 kliknutí, 30 minut
Když nový systém Snow Leopard vpustíte na svůj Mac, bude to otázka půlhodiny, než vám bude k dispozici. Proces instalace je tak snadný, že by ji zvládlo i dítě. Stačí vložit disk do mechaniky, spustit instalátor, dvakrát kliknout a pak už jen sledovat, jak se systém zavádí. Náročnější uživatelé si mohou určit součásti systému, které se budou či nebudou nainstalovat.
Dvě kliknutí a instalace může začít
Najdeme zde ovladače tiskáren, u nichž lze vybrat, zda chcete ovladače jen pro nejběžnější typy tiskáren, všechny ovladače, nebo vůbec žádné. Dále můžete zvolit, zda chcete instalovat doplňkové fonty, více jazykových mutací, X11, Rosettu (utilitu umožňující spouštět starší aplikace napsané pro PowerPC procesory) a také starší QuickTime 7. Samotná instalace trvá jen přibližně 30 minut a oproti původní verzi Leopard je jeho “sněžný” bratranec asi o 6 GB štíhlejší.
Dokonce i konfigurování instalačních součástí zvládne laik
Ptáte se, jak lze operační systém o tolik zmenšit oproti původní verzi? Předně bylo upuštěno od podpory Maců se staršími PowerPC procesory. Snow Leopard tak spustíte pouze na novějších počítačích Apple s procesory Intel. Dalším krokem pro ušetření místa na disku bylo vynechání velkého množství ovladačů pro tiskárny, které byly obsaženy v původním Leopardu. Navíc, i když zvolíte, aby se se Snow Leopardem neinstalovaly tiskárny žádné, nebudete se ani tak muset téměř o nic starat. Mac si je zvládne stáhnout sám později, jakmile připojíte svoji tiskárnu.
Také došlo ke změně „počítání“ diskového místa. Zatímco běžně operační systémy počítají, že 1TB = 1024GB, 1GB = 1024MB a tak dále, což uživateli poměrně komplikuje život při přepočítávání, Snow Leopard nově zavádí počítání, které je pro selský rozum srozumitelnější. Totiž že 1TB = 1000GB, 1GB = 1000MB, atd. Vlastně jde o stejný způsob počítání, jako uplatňují výrobci disků.
Tato změna však bude mít, dle mého názoru, alespoň z počátku (než se toho dle očekávání chytnou ostatní) za následek zmatení uživatelů, kteří si budou chtít vyměňovat data s uživateli jiných operačních systémů.
Ačkoli testovaná verze byla určena pro počítače s Leopardem, nebyl problém ji nainstalovat na čistý disk. Teď jistě zpozorněli majitelé Maců se starším systémem 10.4 Tiger. Že lze zmiňovanou verzi Snow Leoparda nainstalovat i na Macy bez Leopardu potvrzují i zahraniční weby, a tak není nutné, aby si uživatelé Tigera pořizovali dražší Mac Box Set obsahující kromě systému ještě balíčky iWork a iLife.
První spuštění: jen lehký facelift
Po proběhnutí instalace se počítač restartuje a následně můžete pokračovat tam, kde jste předtím skončili. Pokud jste instalovali raději na prázdný pevný disk, ale máte provedenou zálohu z Time Machine, není problém si po instalaci vrátit svá data zpět a také pokračovat, kde jste skončili, stejně jako v případě upgradu.
I po čisté instalaci je problém poznat, že se už nacházíte v novém systému (vlevo Leopard, vpravo Snow Leopard)
Po instalaci se bude na první pohled zdát, že jste stále ještě v systému Leopard, protože vše bude naprosto stejné. V případě čisté instalace poznáte, že nejde o starší verzi Leopard, pouze podle mírně odlišného defaultního pozadí plochy.
Že se nacházíme v novém systému prozrazují číslice 10.6
Protože uživatelé počítačů jsou obvykle zvyklí, že hlavním lákadlem na koupi nového systému jsou právě nějaké vzhledové (nebo alespoň viditelné) změny, deklaroval Apple již od samotného oznámení sněžné šelmy, že se hodlá zaměřit na úpravy „pod kapotou“.
Přesto několik úprav vzhledu vývojáři z Cupertina provedli. Jde sice o drobnosti, ale ty se ukazují jako opodstatněné, neboť tak nějak dotahují původní Leopard do zdařilého konce. To ostatně říká i oficiální marketingový slogan: „The world’s most advanced operating system. Finely Tuned.“ (neboli „Nejpokročilejší operační systém na světě. Konečně vyladěn.“).
Finder: ikony s přehráváním
Začněme Finderem. Tomu přibyl v pravém dolním rohu malý posuvník, kterým lze ovládat velikost ikon v právě zobrazovaném okně. Finder si toto nastavení samozřejmě pamatuje, a tak není problém si nastavit ideální velikost ikonek v každém adresáři. Nastavení velikosti ikon bylo samozřejmě už dříve v nabídce View Options, ale nyní získalo dostupnější umístění.
Všimněte si propracovanosti ikony v největší možné velikosti.
To souvisí i s další změnou. Ve Snow Leopardu najdete nově interaktivní ikony některých typů souborů. Najedete-li kurzorem například na ikonu videa, zobrazí se přes ni tlačítko Play, na které když kliknete, začne se film přehrávat přímo v této ikoně. Podobně lze tento „náhled“ spouštět například u hudebních souborů nebo u dokumentů, kde pro změnu listujete po jednotlivých stránkách. Logicky je tato možnost přístupná až při velikosti ikon 64 × 64 bodů nebo větší. Že by tato funkce zůstala nevyužita, však není díky možnosti zvětšit ikony až na rozměr 512 × 512, příliš pravděpodobné.
Interaktivní ikony jsou příjemný způsob pro rychlé procházení souborů
Zde bych rád podotkl výborné využití těchto interaktivních ikon. Pokud jste někdy procházeli větší množství hudby a rozhodovali se, co si dvojklikem vložíte do iTunes a co smažete, nemusel být Quick Look zrovna ideální volbou. Zvlášť pokud jste chtěli u tohoto „testovacího“ poslechu dělat na počítači i něco jiného, jistě vás vytáčelo, že se Quick Look vypne při změně aktivního okna. To interaktivní ikonky nedělají, a tak není problém nechat hudbu hrát na pozadí, aniž byste ji hned museli přidávat do iTunes.
Snow Leopard také řeší nedostatek, kdy v Mac OS X chyběla funkce pro vrácení souboru v koši do jeho původního umístění. Funkce je dostupná pro všechny soubory v koši přes kontextové menu. Je zvláštní, že funkce byla naposledy v systému Mac OS 9 a v následujících verzích 10.0 až 10.5 chyběla.
Funkce „Put Back“ je... ehm... vrácena zpět