Systém Longhorn ve verzi build 4051 byl rozdáván koncem října účastníkům konference PDC. O hlavních novinkách i plánovaném zveřejnění jsme již psali. Nyní se nám podařilo získat tuto verzi Longhornu přímo a můžeme tak nabídnout naše první postřehy.
Ačkoli je Longhorn zatím ve velmi ranné alfaverzi, již je po mnoha stránkách slušně využitelný. Samotná instalace je zcela automatická, jen nastavíte kam se má systém nainstalovat a přímo na obrazovce se zobrazí „teď můžete klidně jít pryč a dělat něco jiného, stavte se za deset minut…“. Skutečně nemusíte dělat vůbec nic a za pár minut (celkem to zabralo necelou půlhodinku) je systém připraven k používání. Longhorn jsme dostali na třech DVD, samotný operační systém ve verzích pro x86, x64 a IA64 je na prvním DVD, na druhém jsou ISO verze jednotlivých variant a na třetím je Whidbey – Visual Studio Technology Preview – tedy další verze Visual Studia s podporou pro tvorbu aplikací v Longhornu.
První zkušenosti jsou takové, že systém skutečně papá paměť docela intenzivně. Na testovacím notebooku s procesorem Pentium 4 2,6 GHz a 256 MB paměti systém skutečně často štěrchal diskem a na překreslení několika oken se čekalo několik sekund. Na druhou stranu má samotný systém rychlé odezvy, pokud není nucen pracovat s velkými objemy paměti. Prostě 512 MB by mělo být doporučovaným základem. Upřímně v roce 2005/2006, kdy má Longhorn přijít na trh, bude 512 MB skutečně dolním standardem.
PDC verze Longhornu obsahuje nové uživatelské rozhraní s označením Slate. Můžete si přepnout sice i na normální Windows XP nebo i obyčejné Windows 2000, přesto základní uživatelské prvky Longhornu zůstanou zachovány. Jak zřejmě víte, rozhraní Aero, které plně využívá možností současných grafických 3D akcelerátorů, není v této verzi Longhornu dostupné, Microsoft s Aerem ještě nechce jít na veřejnost.
Kompletní plocha nového prostředí Longhornu. Ovládací panely mají obdobné ikonky a rozložení jako ve Windows XP, nový je pochopitelně titulkový pruh. Vpravo si všimněte Side baru, kde běží slideshow fotek. V pozadí je WinFS složka s hudbou, kde lze pracovat například s informacemi ID3 tagů.
Popravdě je právě na uživatelském rozhraní vidět, že tady je ještě co ladit. Ačkoli je známo, že Longhorn bude určen pro obrazovky s velkým rozlišením, není žádnou výjimkou, že značnou část plochy okna zabírá nevyužitá plocha. Vypadá to zajímavě, ale na současných rozlišeních pod 1280x1024 to budete asi rychle chtít vypnout.
Součástí uživatelského rozhraní Longhornu je kromě normální lišty s tlačítkem Start i tzv. Side bar, pruh na pravém okraji obrazovky, kam lze ukotvit například RSS čtečku zpráv, hodiny, prezentaci obrázků na disku a v podstatě libovolný program, pokud jeho autor připraví příslušné rozhraní. V základní verzi Longhornu tam jsou jen hodiny, slideshow, ikony z hlavního panelu, panel snadné spouštění a synchronizace (pro kapesní počítače). Tento pruh využijí především majitelé širokoúhlých obrazovek, v normální rozlišení přece jen trochu omezuje. V této konkrétní verzi Longhornu navíc neuvolňuje korektně paměť, takže se pro běžnou práci doporučuje jeho vypnutí.
Základní pohled na standardní složku se soubory. Vlevo nahoře náhled, vedle něj nabídka aktivit, nahoře cesta. Jednotlivé složky v cestě můžete rozbalit a vybrat z jiných složek na dané úrovni. Při podržení kurzoru myši nad obrázkem se zobrazí jeho větší náhled. Toto je pohled na složku, běžné aplikace zachovávají střídmý titulkový pruh, jak ho dnes známe.
Longhorn slibuje novou nadstavbu souborového systému NTFS s názvem WinFS, WinFS funguje v současné podobě jako samostatný disk, kam nakopírujete libovolné soubory a ony se zaindexují do databáze. Později k těmto souborům přistupujete přes jejich metadata, můžete rychle vyhledávat podle různých informací. WinFS je zaměřeno především na dokumenty. Je to prostor, kam ukládáte obrázky, videa, dokumenty nebo hudbu. Není to tak, že by se indexoval průběžně fyzický disk a vy vyhledávali mezi soubory na normálním disku. Právě WinFS a jeho schopnostem se budeme věnovat v samostatném článku.
Ano samozřejmě je tam i prohlížeč, tento Internet Explorer má rovněž novou podobu titulkového pruhu aplikace, zde má ale větší smysl než u složek se soubory. Novinkou této verze prohlížeče je blokování vyskakujících popup oken.
Když odhlédneme od nového rozhraní a WinFS, je Longhorn velmi podobný dnešním Windows. Pochopitelně na něm můžete spustit vše z dnešních programů, které nejsou velmi úzce vázány na konkrétní systém, hrát na něm hry či přehrávat DivX filmy. Jednotlivým dílčím částem bych se věnoval podrobněji. Zatím, na první dotek Longhorn vypadá zajímavě, některé vlastnosti jsou užitečné, jinde je vidět značný prostor ke zlepšování.
Na první dotek plyne z Longhornu základní myšlenka značného oddělení programů od dat, dokumenty jsou přímo přesouvány do samostatného úložného prostoru. Podobně je vidět důraz na operace se soubory, nikoli již tak soubory samotné. Popravdě, kdo používá pro práci se soubory raději Total Commander, bude zděšen, kdo používá hlavně Průzkumníka Windows a zvykl si využívat předefinované akce se soubory, bude si výskat.
Na kousky z Longhornu se budeme dívat dále, předkrm, prostě nemá zasytit, ale spíše podpořit chuť k jídlu. A na Longhornu je toho k jídlu více než dost.
