Logitech před pár dny překvapil velmi netradiční periferií. Z názvu MX Air už možná vytušíte, co je na ní neobvyklého.
Oproti „revolučnímu“ kolečku schází i možnost naklápění do stran. Ač by něco podobného nebylo nemožné – kdo se někdy setkal s myší Logitech V500, či s myší Genius Traveler 515 či 355, ví, že to může stejně dobře fungovat i do stran, a v tomto ohledu je tedy ploška MX Air zklamáním.
Velkou výhodou levého i pravého tlačítka je, že jde bez problémů zmáčknout už od pár milimetrů pod dvojicí čárek až po přední hranu myši. Jedním z prstů na ně tedy dosáhnete, ať už myš držíte jakkoliv.Horší je to s ostatními tlačítky a ploškou pro rolování – držíte-li myš ve vzduchu, bez přehmatávání na moc tlačítek nedosáhnete.
Na klasickém dálkovém ovladači posetém tlačítky toho palcem obsloužíte mnohem víc.
A co na stole?
Pro práci na stole je MX Air vybavený laserovým optickým snímačem s rozlišením 800 dpi, který Logitech využívá ve svých myších řady MX. Kvůli tomu není přeborníkem v oblasti, ve které kralují herní myši z řady G a pro hraní akčních pecek se tak příliš nehodí.
Určitě ji nelze doporučit jako náhradu klasické myši pro někoho, kdo s počítačem dělá osm hodin denně – k tomu účelu se příliš nehodí z několika důvodů.
Kvůli dlouhému tělu je obtížnější najít zejména pro menší ruku vhodnou polohu. Máte-li ji příliš vzadu, můžete pohodlně mačkat dlouhá tlačítka, ale už dost dobře nedosáhnete na plochu pro rolování po celé délce.
Další komplikací je kulatá zadní část myší – pokud na myš v zadní části trochu víc zatlačíte, zhoupne se směrem dozadu a senzor se zvedne z podložky.
Pokud jste zvyklí občas si nevědomky s klasickou myší hrát, převracet ji na záda a pohupovat s ní ve vzduchu, asi vás z počátku vyděsí, že kurzor začne zničehonic cestovat po obrazovce. Důvod je jednoduchý – má-li myš fungovat dle očekávání, je zapotřebí, aby ji bylo možné na stole pozvednout a posunout, aniž by se kurzor pohnul. Jelikož MX Air snímá i pohyb ve vzduchu, konstruktéři kombinaci těchto požadavků vyřešili šalamounsky – myš ve vzduchu začne reagovat asi až po dvou vteřinách, po kterých opustí podložku. To je čas dostatečně dlouhý k tomu, abyste si pohodlně přešlápli, a zároveň dost krátký na to, abyste nemuseli čekat, než začne ovládání ve vzduchu fungovat. Jakmile si tedy s myší začnete hrát, na obrazovce se nic neděje – až do okamžiku, kdy se přepne na mód ovládání ze vzduchu.
Senzor je oproti klasickým myším umístěný více vepředu a ve srovnání s klasickou optikou reaguje jen do menší vzdálenosti od podložky. Jinak ale ničím nevybočuje ze standardu, na který jsme u lepších myší zvyklí.
MX Air dokáže na stole i ve vzduchu fungovat i bez instalace ovladačů - včetně tlačítek, která jsou operačnímu systému Windows vlastní - kupříkladu zeslabování a zesilování hlasitosti. Ovladače dovolují celou paletu nastavení – u některých funkcí pak funguje příslušné tlačítko jinak v režimu „myš“ a jinak v režimu „ovladač“. Kupříkladu k nastavení hlasitosti, pro něž se všude využívá dvojice tlačítek „+“ a „–“ či kolečka, stačí u MX Air podržet tlačítko VOL a myší pohybovat do strany (či nahoru a dolů – to lze v ovladačích nastavit). Podobně může fungovat třeba lupa.
Jenže možnosti, které podobný způsob ovládání skýtá, výrobce nevyužil ani zdaleka. Podobně by se dalo třeba posouvat dokumenty, a určitě by se dala vymyslet i rafinovanější gesta. Přiznám se, že jsem nevyzkoušel, nakolik je toto zařízení použitelné s prográmky, ve kterých lze definovat vlastní gesta pro klasickou myš, ale je docela pravděpodobné, že s jejich pomocí lze užitnou hodnotu MX Air a komfort ovládání malováním ve vzduchu výrazně zvýšit.
Za cenu trochu složitějšího nastavování by nebylo na škodu mít možnost zvolit nezávislé funkce jednotlivých tlačítek na stole a ve vzduchu – zatím je v ovladačích možno použít pouze funkce předvolené výrobcem – jako je například Back (Freeze Air Cursor), které ve vzduchu zastaví pohyb kurzoru a na stole funguje jako tlačítko zpět v prohlížeči.
Jednoznačně pozitivní je ale fakt, že máte možnost nastavit chování a funkce myši pro konkrétní aplikace, který absenci širších možností nastavení částečně eliminuje.
Bezvadný dálkáč, průměrná myš
Pokud se na MX Air nebudete dívat jako na myš, ale spíše jako na dálkový ovladač, musí vás její možnosti jednoznačně nadchnout. Možnost ovládat počítač s rukou ve vzduchu je i po pár hodinách zábavná a nezvyklá. Pochopitelně to není na práci, a už vůbec ne na přesnou - nemůžete se posadit před obrazovku a začít pracovat s Photoshopem tak, že budete před monitorem mávat rukou ve vzduchu. Ale jako dálkové ovládání, které se vejde do kapsy, neudělá ostudu na stole v obýváku, a funguje z jakékoliv polohy bez nutnosti lovit senzor na čele skříně je bezvadná. A stejně dobře poslouží i při prezentacích namísto klasického presenteru (tam by ale někomu mohlo scházet laserové ukazovátko).
Jak už asi tušíte - Logitech si tuto vymoženost nechá slušně zaplatit. Cena je tedy výrazně vyšší, než u lepší myši, ale ani zdaleka ne tak vysoká, aby bylo toto zařízení mimo finanční možnosti většiny z nás - stojí méně, než před nedávnem stával průměrný procesor, a stojí polovinu toho, co výkonnější grafická karta. Její doporučená koncová cena je 4 490 korun s DPH, v e-shopech ji pořídíte za částky od 3 200 korun s daní - je tedy levnější, než většina dálkových ovladačů řady Harmony.