Najít mezi velkým množstvím optických myší, které jsou na trhu, opravdu kvalitní výrobek, není vůbec jednoduché. Situace se ještě o poznání zhorší, pokud patříte k diskriminované desetiprocentní menšině. V tom případě, až na pár výjimek, jako jsou myši od společnosti Razer, či Microsoft, většinou pohoříte. Dnes se důkladně podíváme na produkt společnosti Logitech, který nadchne leváky i praváky.
Jednou z mála firem, která je právě k levákům alespoň trochu shovívavá, je Logitech. V sortimentu má kromě ergonomických myší tvarovaných pro pravou ruku i spoustu myší symetrických. A nejen to, Logitech šel dokonce tak daleko, že jeden z luxusnějších modelů s laserovým optickým snímačem, myš MX610 vyrábí i ve variantě pro leváky.
V dnešním testu si proklepneme stále ještě žhavou novinku, která se prodává opravdu krátce – Logitech G3 Laser Mouse. Logitech, jako obvykle od dob první řady MX s mírným zpožděním, doplnil svou luxusní řadu herních myší s Laserovým snímačem o nejlevnější model G3. Nová myš tak zapadne mezi G1 s klasickým senzorem z myši MX510 a špičkové herní modely určené výhradně pro praváky – laserovou G5 s drátem a bezdrátovou G7. Ale kvalitu této myši ocení nejen hráči, ale i lidé, kteří prací s myší tráví dlouhé hodiny třeba při práci v grafických programech či při modelování.
Balení myši je poměrně spartánské, dodávaným příslušenstvím neoslní. V krabičce je jen myš do USB portu a instalační leták v několika jazycích včetně češtiny. Nenajdete zde redukci do PS/2 portu a nikde není zmínka o tom, že by toto zapojení myš zvládala, takže jsem raději podobné pokusy vynechal.
Pokud vám nová myš něco připomíná, nepletete se. Výrobce sáhl po letitém designu, se kterým jste se v různých modifikacích již mohli setkat několikrát. Spatřit jste jej mohli, ještě v provedení s pouhými třemi tlačítky, na myši Pilot Wheel Mouse Optical, později na herní MX300, vylepšené G1 s klasickou optikou a na velmi rozšířené, oblíbené a levné OEM myši Logitech M-BT58. Model MX300 dostal do vínku navíc čtvrté tlačítko na „záda“ mezi pravé a levé tlačítko, G3 má navíc ještě na boku nahoře dvě symetricky umístěná tlačítka. Spolu s klikacím kolečkem to tedy dělá dohromady šest tlačítek.
Pilot Wheel Mouse Optical, Wheel Mouse Optical, M-BT58, MX300
G1 a G3 Laser Mouse
Využití starší konstrukce má však i nevýhodu, kolečko nelze, stejně jako u jejích předchůdců, naklápět do stran. S jeho pomocí se tedy nedá pohybovat po dokumentu do stran, což je však dnes u dražších myší standardem. Kolečko je hladké a pogumované, při otáčení docela hlasitě cvaká, krokování je zřetelné. Má však kvalitní konstrukci, která u jiných modelů spolehlivě funguje i po čtyřech letech trochu slušného zacházení, ostatně stejně jako celá myš, snad s výjimkou párkrát rovnaných plíšků v mikrospínačích.
Všechna tlačítka jsou dobře dostupná, hůře je na tom jen tlačítko na přepínání rozlišení myši. Lidem s větší rukou může dělat problémy i boční tlačítko na opačné straně naproti palci, které se mačká prsteníčkem, já jsem s ním však problémy neměl. Pokud vás trápí, že konkurenční Razer má o jedno tlačítko víc, vězte, že na dvě ze čtyř bočních tlačítek Razeru lze dosáhnout s mnohem většími obtížemi. Trochu nezvyklé je tvarování pravého a levého tlačítka, která jsou díky výraznému oblouku oproti ostatním myším o něco užší.
Chcete-li si vyzkoušet, jak se tato myš drží, je nejsnazší cestou poohlédnout se po svém okolí. Sám mám již čtvrtým rokem Wheel Mouse Optical, ale s větší pravděpodobností spíše narazíte na stejně tvarovanou OEM myš, značenou jako M-BT58. V redakci Computer Pressu se jich po stolech povaluje docela dost, takže jsem jednu z nich ukořistil pro letmé srovnání.
Logitech G3 Laser Mouse a M-BT58. Na posledním obrázku vedle Genius Ergo 525.
Oproti svým předchůdcům má myš velké teflonky a laserový snímač je umístěný asi o půl centimetru blíž k zadní části myši. Spodní polovina skořepiny má speciální povrchovou úpravu, kterou Logitech nazývá DryGrip. Po pravdě mě nenapadá, k čemu přirovnat hmatový vjem, který doprovází styk s tímto povrchem. Strukturou připomíná jemnou textilní podložku, ale jako materiál je použit druh měkčeného plastu, který může někomu na omak připadat nepříjemný. Otázkou také zůstává, co se s povrchem stane, až se ploška pod palcem „oleští“. Nicméně svou funkci, tedy jisté držení myši i při potících se rukou, plní dokonale.
