Software | Operační systémy | Linux

Linux má 28 let. Je téměř všude a pronikl už i do Windows

  • Linux slaví výročí svého vzniku
  • Z malého projektu se proměnil v nejdůležitější program
  • Řídí superpočítače, servery, Android a nejspíše i váš Wi-Fi router

Zatímco se v na sklonku roku 1969 Československo propadalo do plíživé normalizace, v helsinské porodnici se poprvé ozval pláč malého Linuse Benedikta Torvaldse, který o necelých 22 let později a už jako student Helsinské univerzity napíše do e-mailového fóra jednu z nejdůležitějších zpráv moderního informačního věku: „Pracuji na bezplatném operačním systému. Není to nic profesionálního, jen koníček.“

A tak se svět – no, z počátku jen pár unixových nerdů – dozvěděl o Linuxu, který se své první veřejné verze dočkal o pár týdnů později, konkrétně 17. září 1991.

 

První zpráva o Linuxu

(Zdroj: Archiv na Google Groups)

From: torvalds@klaava.Helsinki.FI (Linus Benedict Torvalds)
Newsgroups: comp.os.minix
Subject: What would you like to see most in minix?
Summary: small poll for my new operating systém
Message-ID: <1991Aug25.205708.9541@klaava.Helsinki.FI>
Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT
Organization: University of Helsinki

Hello everybody out there using minix -

I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april, and is starting to get ready.I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-systém (due to practical reasons) among other things).

I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40), and things seem to work.This implies that I'll get something practical within a few months, andI'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-)

Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi)

PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-harddisks, as that's all I have :-(.

 

Legenda praví, že na počátku toho všeho byl starý dobrý Prince of Persia, kterému posluchač druhého ročníku natolik propadl, že když legendární hru později konečně dohrál, potřeboval najít nějakou novou náplň studentského života. Asi na tom bude něco pravdy, skutečnost je nicméně mnohem prozaičtější.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Linus Torvalds tehdy a dnes (Foto: Linus Torvalds, Krd CC-BY-SA)

Linus se potřeboval vzdáleně připojovat na unixové servery na Helsinské univerzitě, napsal si tedy jednoduchý terminál. A jelikož si tehdy pořídil nový počítač s procesorem Intel 80386 a nechtěl být omezený existujícími operačními systémy pro tuto architekturu, začal psát terminál od úplné nuly – doslova nad biosem a hardwarem. Když bylo dílo hotové, měl Linus po ruce nejen terminál, ale i existenční minimum pro jeho chod – jádro operačního systému.

Aby jej mohl ovládat, přepsal pro něj další potřebné textové programy a knihovny z pomalu se rodícího svobodného projektu GNU a na sklonku letních prázdnin se se svou půlroční prací podělil světu v e-mailové konferenci operačního systému Minix.

Takhle na zrod Linuxu před pěti lety vzpomínala jeho nadace The Linux Foundation

Minix možná něco říká i těm, kteří nad historií Linuxu nikdy nepřemýšleli. Často se o něm píše, že z něho vlastně Linux přímo vychází, slovíčko inspirace je ale přesnější. Minix byl tehdy něčím podobným jako byl před lety Pascal pro studenty informatiky na středních školách. Byl to jednoduchý studijní textový OS – no opět spíše jádro, na kterém se tehdejší studenti počítačových věd učili základní fungování systému unixového vzoru.

Celý operační systém se skládal z pouhých 12 000 řádků. Linus Torvalds jeho zdrojový kód nepoužil, ale z praktických důvodů se inspiroval třeba při návrhu souborového systému.

GNU/Linux

Ačkoliv dnes slovíčkem Linux často označujeme celý operační systém, je to pouze jeho jádro, které je samo o sobě prakticky k ničemu stejně jako motor ve vašem voze vás sám o sobě nedoveze ráno do práce. Linux bylo třeba obalit desítkami základních programů, které se postarají o jeho smysluplné využití, abychom jej mohli používat i k něčemu jinému než jen k připojování na univerzitní server.

Klepněte pro větší obrázek
Linux 0.01 na svém úplném začátku

Naštěstí tu byl Richard Stallman, duchovní otec projektu GNU, jenž toužil po kompletním operačním systému s balíkem svobodných aplikací, který by si mohl každý svobodně upravit na úrovni zdrojového kódu, sestavit, a pak už klidně nasadit kdekoliv – ať už doma, ve škole nebo v práci.

Komunita GNU však tou dobou neměla žádné vlastní svobodné jádro, a tak začala používat právě Torvaldsův Linux. Pro toto spojení se nakonec vžilo označení GNU/Linux, ačkoliv se mělo jednat jen o dočasné řešení, než GNU zplodí něco vlastního (Hurd).

Jak to dopadlo, už víme. Zatímco jádro GNU Hurd je i po desetiletích stále ve vývoji, to linuxové se začalo obalovat dalšími a dalšími aplikacemi, až se na scéně objevily první linuxové distribuce – jakési složeniny, které z těchto hromad dílčích programů udělaly funkční a dostatečně univerzální operační systém srovnatelný s Windows, Unixem, BSD atd.

Růst a komercializace

Postupně se nafukovalo i samotné jádro, které se učilo novým kouskům. Jestli měl Linux 0.01 v září 1991 pouhých 10 tisíc řádků kódu v C, na sklonku 90. let to už byly skoro dva miliony řádků a v roce 2011 neskutečných 14 milionů!

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Nové budovy brněnského vývojového centra Red Hatu – jednoho z lídrů současného linuxového a cloudového byznysu. Zcela vpravo pak jeho americké vedení z roku 2018.  O pár měsíců později Red Hat oznámil, že jej kupuje IBM.

Tou dobou už jeho kód pochopitelně nepsal pouze Linus Torvalds, ale hromada vývojářů z nových společností vydělávajících velké peníze právě díky Linuxu, na kterém vyrostly nové obří korporace jako Red Hat, ale vlastně i Google nebo Facebook, které si mohly svobodné technologie ohnout pro své vlastní potřeby.

Nejrozšířenější kus softwaru na světě

Ačkoliv přesné statistiky prakticky neexistují, Linux je dnes pravděpodobně nejrozšířenějším kusem softwaru, který kdy člověk vytvořil. O to více motivující je fakt, že na jeho počátku nebyl Microsoft, Apple, IBM, Google a další korporace s miliardovými rozpočty, ale jen jeden student, který si chtěl usnadnit práci. Potřeboval jen jednu věc – komunitu nadšenců. Linux lze tedy považovat i za nejúspěšnější crowdsourcingový projekt historie.Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Textové Ubuntu na Windows 10 běžící v jeho Windows Subsystem for Linux

Dnes běží Linux všude. Jistě, statistikám desktopových operačních systémů rozhodně nevládne, ale jeho každodenními uživateli jsou přesto všichni z nás.

Pohání operační systém Android, je mozkem hromady modemů, domácích Wi-Fi routerů a další sofistikované elektroniky počínaje mnoha chytrými televizory a konče třeba systémy v dopravě. Linux pohání ty nejvýkonnější superpočítače světa a většinu internetových serverů. Dostal se do vesmíru a nakonec i na americké jaderné ponorky.

Klepněte pro větší obrázek
Linuxové jádro najdete i v každém telefonu s operačním systémem Android

A to vše, aniž by se z Linuse Torvaldse stal nejbohatší člověk planety, který by ze své pozice tahal za nitky celosvětového dění. Tak totiž open-source nefunguje.

Namísto toho se stará o další vývoj svého jádra pod střechou The Linux Foundation, jejímiž členy jsou prakticky všechny technologické společnosti, které mají co do činění se svobodným softwarem, a provoz nadace tak štědře financují.

Diskuze (47) Další článek: Nové video ukazuje děsivé následky případné jaderné války mezi USA a Ruskem

Témata článku: Google, Software, Microsoft, Windows, Apple, Operační systémy, Android, Facebook, Linux, Wi-Fi, IBM, Router, Linus Torvalds, Richard Stallman, GNU, MINIX, BSD, Reda Hato, Linus Benedict Torvalds, Letní prázdniny, Yes, Operační systém, Jádro, Helsinky, Československo


Určitě si přečtěte

Vybrali jsme 21 programovatelných hraček a stavebnic pro děti i jejich rodiče

Vybrali jsme 21 programovatelných hraček a stavebnic pro děti i jejich rodiče

** Získejte děti pro matematiku a základy techniky ** Kupte jim hračku nebo stavebnici, které vdechnou vlastní život ** Vybrali jsme 21 stavebnic pro malé caparty i budoucí experty na A.I.

Jakub Čížek | 12

Windows 10X už si můžete vyzkoušet. Novému systému Microsoft zjevně věří

Windows 10X už si můžete vyzkoušet. Novému systému Microsoft zjevně věří

** Windows 10X přijdou již ke konci roku ** Microsoft vydal emulátor, kde systém ukázal ** Vývojáři musí upravit své aplikace

Vladislav Kluska | 57

10 skrytých nastavení prohlížeče Google Chrome, která se můžou hodit

10 skrytých nastavení prohlížeče Google Chrome, která se můžou hodit

** Prohlížeč Google Chrome ukrývá mnoho zajímavých možností ** Našli jsme deset nejzajímavějších skrytých nastavení ** Můžete si například výrazně vylepšit práci s kartami

Karel Kilián | 18

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

** Do deseti tisíc korun lze dnes koupit slušné notebooky ** V nabídce ale i tak převládají zastaralé a pomalé modely ** Poradíme, jak dobře vybrat i s omezeným rozpočtem

David Polesný | 114

Chyba roku 2038 způsobí problémy, počítače dnes totiž stárnou příliš pomalu

Chyba roku 2038 způsobí problémy, počítače dnes totiž stárnou příliš pomalu

** Loni ajťáky vystrašilo přetečení GPS čítače týdnů ** Nemělo se stát vůbec nic, ale svět opět nebyl připravený ** Za 18 let nás ale čeká ještě něco mnohem většího

Jakub Čížek | 66

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

** Bezdrátové myši řídí čip od Nordic Semiconductors ** Jeho rádiové vysílače si před lety oblíbila i komunita kutilů ** Dnes si je vyzkoušíme v praxi

Jakub Čížek | 9



Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 12 bezdrátových sluchátek

Vyplatí se Apple z bazaru?

Test batohů pro notebooky

Vybíráme nejlepší sportovní hodinky