Linux po LinuxWorldu: samé dobré zprávy

Naozaj si vsetci myslite ze ze jediny zmysel firmy a aj vlastneho zivota je zarabat co najviac. Vecsi zisk lepsia firma ha ha ha. Mam poci ze vsetci co zmyslaju podobne su 20 rokov pozadu

Firma nemůže mít "smysl", firma není živý a myslící objekt. Tedy nemůže mít "smysl".

Nikdo tady neřekl, ani naozaj ani nebodaj, že smysl života člověka je v největším zisku. Možná je nejlepší nevkládat někomu do úst něco, co vůbec neřekl, i třeba bez toho ha ha ha.

Jsem samozřejmě fanda Linuxu a používám
ho k normálni práci. Takže nemohu
souhlasit s názorem, že Linux je
nedodělek a amatérská věc.

Myslím, že je dobře, když velké
Unixové firmy chtějí podporovat Linux,
ale neměly by zatratit své vlastní
Unixy. Byla by to věčná škoda, kdyby
měla vymizet celá škála Unixových
systémů.

On nevymizel zatím ani DOS...
Spíše jde o budoucí vývoj a rozvoj. Dnešní situace, kdy se tržní podíl (komerčních) Unixů spíš mírně zmenšuje a když je stále menší ochota zákazníků platit za OS, a kdy stále současně existuje asi pět firem, které si paralelně vyvíjejí svoje Unixy (Sun, Compaq, HP, SGI, IBM), je pro ně nedobrá: stojí je to příliš mnoho peněz. Proto si myslím, že budou usilovat o to, aby "to vyvíjel někdo jiný", za své peníze - a odtud i velká podpora LInuxu.

DOS (nejen MS DOS) nevymizel a ani nevymizí. Přesněji znakové prostředí. Je totiž v mnoha případech podstatně efektivnější .
Například pokladní systémy, aplikace v průmyslu a mnoho dalších nasazení VT mimo kanceláře mnoho míst sloužích především ke sběru dat. I když marketing MS tvrdí něco jiného, tak ovládání pomocí jedné klávesy (nebo kombinace 2 až 3 klaves) je jednodužší a rychlejší než 3 až 4 kliknutí na myš. Na víc u tohoto typu aplikací obvikle není nutný multitasking (znakový terminál Unixů a Linuxu ho však umožňuje, Open DOS od Caldery také).

Mohly by tyto firmy zkusit nějak vhodně financovat vyvíjející dobrovolníky...

.. nevím. Kdybych to věděl... ))

Myslím, že open source komunita dokáže vyvíjet pouze jednoduché aplikace - utility, které naprogramuje jeden člověk. Linux není nic jiného, než velká kolekce takových utilit. Velké aplikace potřebují rozsáhlý tým, ten se volným stylem vést nedá. Je to dobře vidět na projektu Mozilla - pro Linux klíčová aplikace, přesto výsledky v nedohlednu. StarOffice vyvinula komerční firma a zaplatila jiná komerční firma. Pokud se ukáže, že na tom nic nevydělala (a jak by mohla?), všechny další to odradí. A pokud aplikace nebudou nebo budou jen za peníze, tak proč potom používat Linux?

Hmm..... no to je celkem odvazne tvrzeni. Uz samo jadro systemu je celkem hodne rozsahla zalezitost (jen velikost zapakovanych zdrojaku). Jak dalsi bych uvedl napr. PostgreSQL DB server, ktery je free a svymi vlastnostmi a moznostmi se ledascemu komercnimu velmi blizi (zamerne zde neuvadim prvni MySQL, ktere je precejen omezenejsi). Nebo co treba XFree..... Nic z tohoto rozhodne neni dilem jednoho cloveka, presto se to verlmi uspesne vyviji...

MySQL je omezeny protoze je optimalizovan pro jednoho uzivatele (jako napr. ACCESS). Je to ale nejrychlejsi SQL engine ze vsech DB enginu (vcetne Oracle a MSSQL). Pro jednouzivatelske aplikace je to idealni program. Take bych pripomel Interbase SQL, coz je "velka" SQL databaze, ovsem freeware, a dokonce i open source.

Můžete poslat URL nějakého seriózně provedeného testu výkonu MySQL?

Ty, co jsem zatím viděl, nevypadaly příliš solidně (neuváděly detaily testu, ale třeba taky udávaly 10x vyšší výkon testované aplikace nad MS SQL Serverem, než nad Oracle = nesmysl).

v TPC-C zatím absolutně (volná kategorie, tedy mnohaserverové clustery) vede IBM DB2 ( 400.000 transakcí/min.), druhý je MS SQL (270.000 transakcí/min). Uvádím to proto, abych malinko zrelativizoval to tvrzení o rychlosti, navíc na Internetu doslova vzato jednouživatelské aplikace neexitsují.

Ještě doplním, že operaci, která podle jednoho MySQL-dedicated pramenu měla MS SQL Serveru trvat cca 25 hodin, jsem před pár týdny jenom tak na zkoušku provedl za cca 20 minut.

Jasně, ten pramen uváděl tak málo podrobností, že jsem si to maximálně usnadnil a určitě jsem měl zcela jiné podmínky, než za jakých to testovali oni. Ale proto se právě musí testy PODROBNĚ popisovat.

MySQL je o něčem jiném. To tak nejde srovnávat. Konečně MySQL žádné transakce nepodporuje

Tak to vysvětli autorům této stránky:

http://www.mysql.com/information/crash-me.php



Samozřejmě to vím, taky nepodporuje uložené procedury a další věci...

Šlo mi právě o to, že to nejde srovnávat "per huba", což se často děje, že se musí podrobně vyspecifikovat detaily veškerých testů.

Opravdu odvazne tvrzeni. A navic nepravdive. Pouzival jsi nekdy linux? Co treba gimp? Taky utilita? A navic linux vyznava princip, ze program bude delat jednu vec, bude ji delat poradne a bude mit moznost sve vysledky poskytnout jinym programum. To bych uvital u woken. K cemu je mi treba ve wordu milion funkci, kdyz z toho stejne pouzivam 20% (vic nepotrebuju, ne ze bych to neumel:) a kdyz potrebuju treba ocislovat kapitoly, tak to pri delsim dokumentu nezvladne korektne?

Myslím, že se mýlíte. Tento tak často uváděný argument o Wordu s nadváhou neplatí.

Proč?

Protože na 99 % užíváte jiných 20 % funkcí, než já.

Nebo vám snad nechybí ve Wordu nějaké funkce? Mně jich tam chybí spousta.

Jaké ti tam chybí, například? (nechci se přít, jen se ptám - mě toho ve Wordu moc nechybí, pouze jej považuju za poněkud neumětelsky napsaný bumbrlíčkovský program. Ale ne nějak funkčně nedostatečný, pokud jde o rozumné funkce a ne třeba o to, aby hádal moje myšlenky a rovnou je kladl na stránku .

Trochu jsi mě nachytal, maličko jsem nadsazoval a teď bych o tom musel víc přemýšlet. Chystá CP on-line office?

Souhlasím, že se hlavně těžkopádně ovládá, třeba práci se styly (v principu geniální věc) bych udělal úplně jinak. Velmi špatně se umísťují objekty na stránku, grafy, obrázky a spol. Hodně to používám a vždycky přitom zatínám zuby. Naprosto úchylný je ten "tuctový" clipboard, přitom to mohla být dobrá věc. Všechny tyto věci by se měly předělat.

Osobně bych ocenil více light-DTP vlastností, aby se to dalo použít na přípravu brožurek. (Na on-line office bych takové nároky ale naprosto neměl.)

Aspoň ten clipboard se už předělává, viz:

http://www.winsupersite.com/reviews/office10_beta1.asp

Styly = souhlas. Zoufale neobratně, ale není to chybějící funkce.

S tím détépkem je to složitější. V momentě, jak uděláš z text editoru détépko, i "light" (vzpomeň: Calamus), tak se stane naprosto nepouživatelným a nepochopitelným pro normální BFU. Aby soft byl détépkem, musí být založeno na rámcích (PageMaker, Quark) - což vlastně znamená vzít Word a obrátit ho úplně vzhůru nohama. Word prostě nebude nikdy détépko - proto má Microsoft na to druhý soft, který se nazývá Publisher, a je to právě light détépko.

Publisher znám, ale mně by stačilo míň - aby Word uměl vytisknout stránky brožurky formátu A5 na papír A4.

Nebo přesné umísťování znaků - to by ve Wordu klidně mohlo být. Konkrétně jsem dělal zpěvník s kytarovými akordy a i když to nakonec vyšlo pěkně, byla to docela dřina.

I když jsem si připravil šablonu, moc to nepomohlo. Kdybych těch zpěvníků dělal víc, naprogramuji si nástroje ve VBA, ale to mi za to zase nestálo.

Podle mne by i ty rámce šly bez narušení filozofie Wordu, ale je mi jasné, že MS nechce potopit Publisher.

Jo, ještě k online office. Už to máme skoro hotový

Jadro samo o sobe neni jednoduchou utilitou a stejne tak kdyz namatkou
vyberu nejeke software: GNU C/C++, XFree86, PostgreSQL, Apache, Sendmail,
SAMBA, Squid, Gnome, KDE, LyX atd. atd. atd. Zkuste se podivat do zdrojovych kodu.

K tomu volnemu projektu: Distribuce Debian Linux je vytvarena "volnym" tymem
snad o 200 lidech, na Gnome se podili
take nejaky pomerne velky pocet lidi atd. atd. Nemuzete rici, ze se to "neda"
kdyz to tak funguje, ale ne kazdy a ne vzdy to dokaze. To je ale neco jineho.

StarOffice - otazkou je zdali na tom SUN vubec primo vydelat chce , ale to, ze nekdo investuje sve penize do nejakeho projektu a ten pak "propadne" - to je
obecna vec. To se stava a dost casto
i komercnim firmam. Jak na to reaguji ostatni muze byt otazkou. Dav je to nejhloupjesi zvire na teto planete.

Přesně, s Petrem naprosto souhlasím.

Open source už prokázalo, že umí vyvíjet komplexní aplikace. Nejsou to možná ještě ty úplně nejkomplexnější (a la SAP R/3, Catia, Maya), ale to je možná hlavně otázkou času.

Úspěch SW projektu závisí na kvalitním managementu - komerční může být stejně neúspěšný jako "dobrovolný" a naopak. Motivace vývojářů je různá, ale nelze říci, že by "otevření" vývojáři nebyli motivováni.

A platí to i o jiných věcech - vemte si třeba špičkovou organizaci některých katolických monstrakcí, zajišťovanou dobrovolníky. Nebo organizaci některých protestů ekologických aktivistů. Mají motivaci = zkušenosti přijdou. A nakonec i výsledky.

Mimořádně obtížný porod Mozilly znamená poměrně málo.

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

Nejsem linuxář, spíše naopak, obecně se také o linuxu moc nevyjadřuji ale s tímhle nesouhlasím. Bylo by to reálné v aplikacích reálného světa, kdy firmy vydají hotový produkt, který se musí prodat a tím zaplatit další vývoj. Jenže tady může klidně někdo udělat jednoduchý notepad jen pro vlastní potřebu a dát ho podle GPL free (a klidně v tom použít i dílka někoho jiného), někomu dalšímu se to líbí, tak do toho dodělá vkládání obrázků, další zvuky, další číslování odstavců atd. Dalo by se to přirovnat k evoluci. Tedy i velká aplikace může být dílem mnoha jednotlivců. Musí být skvělý nápad, aby to ostatní přilákal, typicky ten boom u napsteru a podobných.
Na rozdíl od toho je jen jedna firma, která má na začátku seznam co to asi má umět a pak to programátoři napíšou, ať se jim to líbí nebo ne.
A z toho je také zřejmé, kde se (pouze) dá u Linuxu vydělat - služby, služby, služby. Nejsem programátor, líbí se mi tenhle prográmek a chtěl bych tam něco vlastního - zaplatím programátora, který to tam dopíše. Třeba u okeních aplikací často nemožné, nebo by museli začít skoro od začátku a pak by to bylo dost drahé. Nebo podpora - kdo by nezaplatil 5$ měsíčně za permanentní online podporu. Vynásobte statisíci a jste za vodou. A když je to větší problém, přijedeme, opravíme, 100$ děkuji nashledanou.
A i firmy budou spokojené. Konečně se bude přizpůsobovat software a ne oni. A cena - Když ušetří 400$ za 1. office, tak ho klidně mohou vrazit do vývoje vlastního a pak ho rozkopírovat na 100 počítačů a ušetří 99x 400$.

Tady si dovoluji nesouhlasit.

(1) Cituji: "Nebo podpora - kdo by nezaplatil 5$ měsíčně za permanentní online podporu. Vynásobte statisíci a jste za vodou. "

Umíte si představit, jak gigantické náklady si vyžádá poskytování podpory byť jen tisícům předplatitelů? Jak obtížné je sehnat lidi? Tohle operátorky s obecným vzděláním nezvládnou!!!

Myslíte, že jeden zákazník bude mít za měsíc jenom tolik dotazů, aby jeho 120Kč poplatku zaplatilo špičkového Linuxového specialistu, který je zodpoví? Kolik si na toho zákazníka vyčlení, dvacet minut měsíčně? Deset minut?

Víte, kolik si ve světě účtuje prvotřídní konzultant ERP nebo e-Comm systémů? Tisíc dolarů denně. Podniky, které nasadily SAP R/3, to znají i u nás, zeptejte se jich.

Tak co, věnujete raději svůj pracovní den podpoře jednoho zákazníka software, jako je BEA, nebo 200 zákazníkům, provozujícím PHP na Apache na Linuxu?

(2) Vývoj aplikací pro Windows není ani o trochu obtížnější, než vývoj aplikací pro Linux, je to věc silně diskutabilní a některé studie uvádějí, že je to naopak.

(3) Open source je STÁLE JEŠTĚ o nadšení a nefinančních motivacích. Je to pro spoustu lidí koníček - a o to jde. V práci peníze vyděláváte, do koníčka je vrážíte - a rádi, to je ten rozdíl. Změní se to? IMHO se to v této chvíli teprve ZAČÍNÁ MĚNIT a není jisté, zda se to povede.

ad 2) ono často nemusí jít o vývoj, ale o lehkou úpravu již existující aplikace. A to se u aplikace se zdrojáky a právem do nich šáhnout dá udělat docela snadno. Pod Wokny se pravděpodobně bude jednat o koupený program bez zdrojáků a ten napsat znova je už o dost složitější a dražší.

a zas budu oponovat
1. - jsem technická podpora a vím kolik stojím
váš argument by byl správný, má to ale jednu chybu - Linux chce spět a spěje k masovému použití. A masová podpora je celkem levná. Normální uživatel nebude chtít radit jak rozchodit správně apače. Normální uživatel má problém se zarovnáním odstavců a špatným nastavením monitoru. Zkuste zavolat na helpline microsoftu ať vám poradí, jaké API je pro vypnutí počítače (třeba). Pošlou vás (a zcela správně) někam, protože to je uživatelská podpora a ne programátorská. Samozřejmě reálná suba by byla otázkou výpočtů, ale myslím, že při tomhle počtu uživatelů by to odpovídalo. Jestli to bude o 5$ víc nebo míň se nebudem handrkovat. Fakt je, že tohle tady už běží ať chcete nebo ne a měsíc podpory stojí snad okolo 3 stovek, takže proč ne.
at 2. už někdo odpověděl - fígl je, že vy je nemusíte vyvíjet, ale jenom upravit. Souhlasím, že vývoj aplikací (alespoň malých) zvládne každý blbec (VBA tomu napomáhá). Jenže když nemáte zdroják a dokonce ani kompletní popis API, tak jste nahraný. Chtěli byste u čerchovanou čáru u buňek v Excelu? Zkuste to změnit, když nemáte zdroják. U Linuchu by to nebyl tak velký problém (blbý příklad, ale o to nejde)
at 3. - ani náhodou. To by se tak rychle nevyvíjel. Jde o to, že každý dělá to co potřebuje a dá to všem. A když se jim to líbí, tak to přijmou, dají do distribucí. Když ne, ujme se někdo lepší. Prostě evoluce - jen silní přežívají. Ale když si na tom někdo založí firmu, musí se živit. Z akcií se nenajíte i když by se vám vyhouply na milion. Některé start-upy se prostě prodají. Někdo chce mít vlastní firmu a tak bere peníze kde se dá. A jak je vidno třeba na Red-Hatu atp., tak se to dá. Síla linuxu není ve vysokých ziscích ale v minimálních nákladech. Teoreticky nemusíte mít ani jednu kancelář, ale přesto můžete mít firmu o 1000 lidech. A plat je jen asi 10-20% nákladů na jednoho zaměstnance (záleží na odvětví).

(1) V masové podpoře ale asi nejsou nějaké velké peníze. Tahle aritmetika velkých čísel funguje jenom do jisté míry, proto taky selhaly všechny ty mikroplatby a spol. Profi call-centrum je velká investice, snadno a levně totiž nezískáte ani tu operátorku.

A jestli se dá vydělat po stokorunách? No, musí se zaplatit aspoň náklady na vystavení faktury. Bylo by to tak na přežití.

V této chvíli lidé v první řadě očekávají podporu od toho, kdo jim prodal HW. IMHO dobře to dělá Dell, jim by to mohlo jít i s Linuxem.

(2) Ano, to je pravda, ve vašem původním příspěvku se mluvilo o vývoji a na to jsem reagoval. Když máte zdroják, nejste nikdy totálně nahraný, to má velkou cenu. Ale tady se zase pohybujeme naprosto mimo masového uživatele.

(3) Ad evoluce - co máte z toho, že vaše řešení vyhrálo v open-source evoluci? Nic, jenom dobrý pocit. (No dobře, ještě taky prestiž.) To by se myslím Darwinovi moc nelíbilo.

Nene, start-upy se sice prodají, ale i jejich noví majitelé dříve nebo později budou chtít peníze. Já tu prostě ještě cítím riziko vystřízlivění (ano, ještě nejméně jednoho). Komerční model pro Linux se stále ještě teprve hledá. A minimální náklady na Linux? Jo, ty pořizovací jsou nulové. Ještě nějaké další jsou nižší? Které a proč? Nic mě nenapadá.

Napadlo mě: V SOHO segmentu je při použití Linuxu levnější HW. Jenom v tomto segmentu, na tom trvám!

Velký a vytížený WWW server totiž na Linuxu potřebuje spíš silnější HW, než na Windows, určitě ne naopak. A PC na hraní her taky neošidíte.

Jak jsi na to prisel, ze velky a zatizeny server potrebuje silnejsi HW
s Linuxem?

Nemusím mít správné informace, ale nečetl jsem ještě žádný solidně zdokumentovaný test, ve kterém by Apache + Linux vyšel jako výkonnější při velké zátěži.

Všechny ale byly docela staré, třeba jsem dosud neviděl žádný pořádný test PHP4, jestli o nějakém víš (určitě ano), sem s ním!

Můžeš mě vyvést z omylu, jsem otevřený jakémukoliv podloženému argumentu.

Mám pocit, že ve věcech jako je celková maximální průchodnost IP stacku ap. vedou Windows také. Linux tam má určité limity.

Jeden test je např. u časopisu c't - zde

Další zajímavý test je SPECweb99 - není přímo o apache ale o TUX. A zde jsou
výsledky

IP stack má v Linuxu dva problémy:
1) výkonnostní problémy při více procesorech - řada 2.4 by měla řešit
2) při připojení jednoho počítače k témuž hubu pomocí více síťových karet se výkon příliš nezvýší - zde je řešení zcela triviální - nepoužiji 4x 100Mbit kartu ale 1x 1Gbit kartu (a na tom velice vydělaly NTčka ve známém Mindcraft testu; BTW zde byla u NTček použita IRQ afinita pro síťové karty, t.j. něco, co jinak Microsoft vřele nedoporučuje)

Test v c't ukazuje, že při použití jedné síťové karty je Linux+Apache rychlejší než Win+IIS ve dvou věcech:

a) Ve statických stránkách (zde je rozdíl nepatrný).

b) V CGI skriptech (významný rozdíl).

K tomu: Statické stránky dnes opravdu nejsou podstatné a CGI jsem na Win neviděl použito už asi tři roky, je to technologie podporovaná čistě z historických důvodů.

Při použití dvou síťových karet přitom už byly Win výrazně rychlejší.

Druhý test považuji za mnohem významnější, TUX několikanásobně překonává IIS 5.0 v kompilovaném dynamickém benchmarku SPECweb99, který se snaží napodobit skutečné produkční servery z hlediska různých typů dotazů, ap. Co SPECweb99 neměří, je výkon databázové a aplikační vrstvy, neměří tedy výkon celého řešení, ale opravdu pouze Webu, ovšem dynamického. (Jinými slovy: Stránky jsou vytvářeny, ale na základě nerealisticky jednoduché logiky.)

Nicméně nechci ten benchmark nijak zpochybňovat - JE TO UZNANÝ benchmark.

O TUXu toho moc nevím, jenom to, že jde o speciální web server integrovaný přímo do kernelu Linuxu. Pokud se nemýlím, dokonce aplikace napsaná v TUXu, je vlastně součástí kernelu Linuxu, TUX je vlastně cesta, jak vytvářet WWW aplikace bezpežným přepisováním jádra Linuxu. (I když lze použít i CGI a spol., ale SPECweb99 je pro každou platformu napsán vždy nejrychlejší technologií.)

Rozumím tomu správně? Je to velmi zajímavá technologie, patrně vyždíme z HW vůbec ultimativní výkon. Asi ale bude mít nějaké nevýhody, ne?

pro David Petrla:

ad (3) "... co máte z toho, že vaše řešení vyhrálo v open-source evoluci? Nic, jenom dobrý pocit. ..."

Když si jdete po práci se známými zahrát tenis, nebo sednout na dvě deci vína, nebo se rýpete doma v záhoncích, případně pěstujete-li pro své potěšení rybičky, psa, kočku, velociraptora, nebo máte-li jakýkoli koníček či způsob relaxace - co z toho máte?

Taky nic, jenom dobrý pocit, uspokojení a pohodičku. Stejné je to s lidmi kteří mají jako koníčka programování, mají dobrý pocit z toho, že napíšou něco co funguje a že to můžou ostatní použít. A když to ostatní nepoužijí, tak napíšou něco jiného. Jako když doma pro radost pěstujete karafiáty (nebo klidně i květák :o) jednou se podaří, a jindy ne. Ale i tak je to fajn a plánujete jak to příště udělat aby to vyšlo.
V tomto případě je motivací vlastní uspokojení, pohodička.

Naprosto s vámi souhlasím, to je to, co tady celou dobu tvrdím - že nekomerční motivace může být stejně silná, nebo i silnější, než motivace komerční.

Jinak by přece nikdy nemohla existovat Matka Tereza.

Psal jsem o tom, že vývoj open source SW je prováděn a vlastně i financován lidmi, pro které je tato práce koníčkem.

Mí vážení oponenti (ale nikoliv autor článku, Hlavenka) tvrdili, že se právě v tomto mýlím - že Linux už má komerční model. Podle mne se tento model ještě stále hledá, byť už to vypadá docela nadějně.

Myslim, ze nemate pravdu.
Software je jednim z nejslozitejsich a nejkomplexnejsich vytvoru, ktere clovek kdy stvoril. Zvlaste jedna-li se o zalezitosti jako jsou napriklad jadro operacniho systemu, nebo databazove enginy.
Vetsina SW je dnes vyvijena tak, aby byla pristupna pres Internet, nebo aby to alespon nejake jeho moduly umoznovaly. Tim se otevira milionum ruznym uzivatelum a tudiz sance, ze bude nekdy vyuzivan nestandartne a tedy dojde k neocekavane situci jez muze vyustit v chybu je dosti velka.
Kdyby Vam nekdo pred deseti lety rekl, ze ve 21. stoleti bude drtiva vetsina uzivatelu pouzivat textovy editor, jez rekneme nekolikrat do mesice spadne, ci pochrouma text, jez v nem tvorite, zajiste byste byste se mu vysmali. A vidite, je to tak.
Aplikace jsou dnes tak slozite, ze standartni zbusob vyvoje proste nefunguje pro projekty od jiste velikosti. Myslim, ze budoucnost vyvoje SW je prave v Open Source komunite. Zadna obrovska SW firma nezamestna tolik testeru, vyvojaru ci programatoru, aby zahrnuli lidi z mnoha casti planety, ruznych mentalit a programovacich technik. Potom se chyby hledaji mnohem lepe. Jakozto programator jsem zazil oboji.
Sorry za ty hacky a carky.

Myslím, že tady jsou dva zásadní omyly:

1. První je, že "používám textový editor, jež řekněme několikrát do měsíce spadne či pochroumá text". Nevím přesně, o jakém textovém editoru mluvíte... mě Word, a to jej mám otevřený tak 5 hodin denně, v životě nepoškodil textový soubor, který byl otevřený. A pokud spadl, tak díky načtení nekorektních (již poškozených) dat.

2. Druhá je ta otázka testingu. Testbed typu "celá planeta" není vůbec výsadou opensourcových projektů. Dnes i ten "nenáviděný" Microsoft má na světě statisíce betatestérů - myslím, že zcela srovnatelné množství s opensourcovou komunitou, ne-li větší. Tito lidé pracují zadarmo... stejně jako opensourcoví. V čem je tedy rozdíl?

Ad testing: když jsem narazil na problém v sambě, tak jsem obětoval dvě hodiny a pak poslal opravu. V případě Windows bych IMHO byl občas schopen tu opravu napsat taky, ale protože nemám zdrojáky, tak nemůžu. Takže napíši bugreport na Microsoft. Na ten se nejprve podívá nějaký nevývojář a ten s dost vysokou pravděpodobností označí můj problém za prkotinu a tím to skončí. Pokud ne, tak se to dostane k nějakému vývojáři a ten tento problém s nenulovou pravděpodobností nebude schopen nasimulovat. Pokud ho nenasimuluje, tak jej nejspíš neopraví. No a pokud jej nasimuluje, tak jej pravděpodobně opraví.
Takže abych to shrnul - je dost velká šance, že ten bugreport bude na nic.