S největší pravděpodobností Linux letos překoná Apple OS coby druhý nejčastěji užívaný operační systém na desktopu. Jeho úspěšné tažení bude pokračovat, ale některé překážky přetrvávají.
Oddělme servery od stolních počítačů – tyto dva světy spolu mají jen málo společného a vyvíjejí se každý zcela odlišně. V serverové platformě je Linux jedním z favorizovaných řešení. To ovšem nepochybně souvisí s tím, že Linux je Unix, a ten byl úspěšnou platformou pro servery dávno předtím, než s prvním serverovým operačním systémem přišel Microsoft (nebo třeba Novell).
Desktop ale představuje zcela jiný příběh: to, co nyní nastává, se dá označit jako „druhý příchod“. Před zhruba 3–5 lety propagovali nadšení zastánci této platformy Linux jako mimořádně vhodný prostředek pro stolní počítače, a srovnávali jeho technické vlastnosti s tehdy rozšířenými Windows 95/98. Při tomto „prvním příchodu“ Linuxu jsme sledovali růst jeho popularity. Možná byl zčásti dán mediální podporou (téměř všechna cédéčka počítačových časopisů v té době nabízela distribuce Linuxu; pro vydavatele šlo o atraktivní možnost přidat k časopisu „operační systém zdarma“).
Možná desítky milionů uživatelů tehdy Linux na svém počítači vyzkoušelo – a zase jej opustilo: systém sám nebyl zralý, problémů bylo více než dost a naopak kvalitních aplikací (pro běžné „stolní“ použití) spíše méně než více. Možná se nyní pouštím na tenký led, ale troufám si tvrdit, že tento předčasný příchod Linuxu na stolních počítačích ublížil – u spousty lidí se tak Linux zapsal jako podivný, obtížný operační systém, který je „zadarmo drahý“.
Dnes Linux na desktopu skládá reparát a zdá se, že se mu to podaří. Podle nedávno zveřejněného průzkumu Gartner Group by měl letos překonat v tržní pozici současnou dvojku – operační systém Apple OS (souhrn všech verzí). Samozřejmě se tu částečně srovnává nesrovnatelné: operační systém Apple je svázán s úspěchem hardwarové platformy, zatímco Linux se musí srovnávat s Microsoftem.
Současné distribuce Linuxu řeší vcelku s úspěchem bolesti, na kterých předchozí verze ztroskotaly – hladká, „blbuvzdorná“ instalace, velmi slušné a funkčně bohaté uživatelské rozhraní a dodávané balíky základních aplikací, které se v praxi používají nejvíce: kancelář, grafika a multimédia. Ve všech uvedených aspektech se za uplynulých několik let podstatně zlepšila také platforma Windows (produkty od Microsoftu i třetích stran). Pro běžné uživatele však není podstatné, která platforma nabízí špičkové produkty (to je stále a bez debat platforma Windows), ale to, která nabízí produkty vyhovující – zejména pokud je navíc zadarmo.
Nepotvrdily se ale ani obavy, že vývoj stolní platformy (jak operačního systému, tak aplikací) ustrne, protože na rozdíl od serverové platformy nelze od koncových uživatelů získat žádné rozumné finanční poplatky (např. za podporu) a zadarmo nikdo kvalitně vyvíjet nebude. Ačkoli stolní platforma Linuxu skutečně nevytváří příjmy, jakýmsi zázrakem vývoj slušným tempem pokračuje vpřed.
Cesta ale není úplně hladká. Jiná výzkumná firma IDC nedávno zveřejnila žebříček deseti nejčastějších překážek k přechodu na Linux na stolních počítačích, získaný průzkumem tisícovky uživatelů. IDC se tázala především uživatelů ve společnostech, tedy šéfů firemních informačních systémů (CIO), ohledně nasazení Linuxu na počítačích ve firmách. Od první (největší) po desátou (nejméně významnou) překážku tento žebříček vypadá takto:
- Nedostatek dovedností v ovládání Linuxu. Nejčastěji zmiňovaná překážka, jak u domácích uživatelů, tak u firem, které zvažují nasazení Linuxu na počítačích svých zaměstnanců. U domácností je to pochopitelné, ale překvapivě i ve firmách je stále značný nedostatek administrátorů pro Linux.
- Nedostatek aplikací. Zlepšuje se, ale situace stále není uspokojivá.
- Další platforma, která vyžaduje podporu. Zejména firmy neuvažují o úplné výměně platformy (Windows za Linux). Z jejich pohledu proto jde o další platformu navíc, kterou musí někdo ve společnosti ovládat na administrátorské úrovni, tj. další výdaje.
- Dražší administrátoři. Firmy uvádějí, že administrátoři pro Linux mají vyšší platové požadavky než administrátoři pro Windows.
- Obtížnější centrální správa. Zejména velké korporace používají rozsáhlé systémy pro centrální správu, jako je např. Tivoli od IBM; zde nebyl Linux dříve vůbec podporován a situace se zvolna mění až v současné době.
- Chybějící podpora dodavatele. Linux je nový a firmy provádějící systémovou integraci nezvládají jeho podporu tak dobře jako u systémů, kde mají za sebou mnoho let rutinního nasazování.
- Životaschopnost „výrobců“ Linuxu. Korporace vyjadřují obavu, zda výrobci vydrží. I nejsilnější z nich (Red Hat) je ve srovnání s Microsoftem vyjádřeném v tržbách malinký, většina výrobců distribucí se drží těsně nad vodou a někteří přežívají jen zázrakem. Korporace samozřejmě odmítne přejít na systém, u kterého nevěří ve stabilitu dodavatele.
- Chybějící kvalitní databáze a middleware. To se dotýká i serverové platformy, avšak je to oblast, kde se server a stolní počítač dotýkají. Situace se zlepšuje vzhledem k tomu, že vedoucí hráči na trhu, jako je IBM nebo Oracle, portují své produkty pro databáze a middleware na Linux, získání důvěry a znalostí však bude nějakou dobu trvat.
- „Nedůležité“. Změna platformy je často zmiňována jako z hlediska podnikání až druhořadý cíl. Proč měnit vítěznou sestavu? Firma řeší důležitější věci.
- Kvalita a spolehlivost. Faktor se sice vešel do první desítky, ale až na její chvost, překvapivě – jen 9 % firem uvádělo tento důvod jako překážku. To je pro Linux velmi pozitivní zpráva.
Budeme-li brát výsledky průzkumu za věrohodnou bernou minci, jsou vyhlídky pro Linux na stolních počítačích příznivé. Všechny položky ze seznamu jsou totiž řešitelné a navíc jsou již „v řešení“, ať už úsilím dodavatelských firem a vývojářů, nebo je postupně léčí čas.