Linux musí nyní najít svou tvář (a aplikace)

Jádro je dobré, pozice v serverech je stále lepší; na desktopech je ale jeho úspěšnost minimální a to jeho tvůrce trápí.
Nedávno skončená konference a výstava LinuxWorld v San Franciscu přivedla na jednu scénu nejen kompletní plejádu největších osobností open source software, ale v jejich projevech také zásadní názory na to, jak se tyto produkty mají a budou dále vyvíjet. Z názorů představitelů různých OSS firem, publikovaných na Internetu, vidíme, že nepanuje shoda – to ale samozřejmě vůbec nevadí, různorodost názorů se v OSS velmi ctí, neboť dává šanci zvítězit tomu nejlepšímu.

Podle tvůrce Linuxu bylo v posledním roce nejdůležitější vylepšování grafického uživatelského rozhraní; Torvalds tím se svou známou skromností umenšuje vlastní roli, protože sám intenzivně pracuje na jádře a jeho poslední verze 2.4, i když mnohonásobně opožděná, je na druhou stranu velmi chválená. Linus Torvalds má pravdu v tom, že (pokud tím míní zejména desktop), současná verze jádra je „dostatečně dobrá“ pro většinu aplikací – problém ale je, dodáváme my, že dostatečně dobré nejsou ony aplikace. Zatímco kernel Linuxu 2.4 kvalitou, robustností i výkonem jistě snese srovnání s jádry většiny ostatních komerčních operačních systémů, není tomu tak u grafického uživatelského rozhraní ani u hlavních aplikací. Jejich úspěšnost navíc snižuje to, že se jich paralelně vyvíjí několik, což je ovšem „poznávacím znamením“ OSS: software, dostupný ve zdrojovém kódu, se neustále vyvíjí několika řečišti, která se vzdalují, spojují, proměňují či zanikají. Navíc se zdá, že vývoj StarOffice, který sliboval, že pod Sunem nabere nebývalé obrátky a bude moci – navíc se záštitou finančně a marketingově mocné a obchodně velmi schopné firmy – začít Microsoft válcovat, jaksi ustrnul. Dnes jistě nejmocnější „firemní“ silou za Linuxem je IBM, ale i zde jde především o operační systém pro servery (i když IBM předinstalovává Linux na své stolní počítače). A mimochodem, i Microsoft se od svého nepřítele, kterého navenek neustále bagatelizuje a snižuje, leccos naučil – například daleko lépe komunikovat se svou vývojářskou komunitou. Programátor toho zase tak moc nepotřebuje – pokud ale objevuje zjevné chyby a mateřská firma na ně a na pokusy o komunikací s ní vůbec nereaguje, logicky se poohlédne po jiném systému, kde „jsou si všichni rovni“.

Grafické rozhraní a aplikace nejsou jedinou slabinou Linuxu v boji s Microsoftem. Co stále není dokonalé, je prostinká instalace a konfigurace – ve světě, kde „nenalezneme dvě PC stejná“, si s tím dokonale neporadil nikdo, ale to, co nejvíce potřebují prostí uživatelé v domácnosti i firmách, tedy „zapnu a jede to“, zvládá Microsoft lépe. Mimochodem, i toto je jeden z důvodů, proč většina výrobců počítačů přestala Linux ve svých standardních sestavách upřednostňovat.

Na budoucnost LinuxExpo nedalo odpověď – o ni ani nešlo, ve světě OSS nejde o nějakou všespásnou odpověď, o „firemní vizi“, pestrý a dnes giganticky rozsáhlý svět open source projektů si hledá tisíce cestiček, každý projekt tu svou. To je jeho „vlastnost“, která může být předností i slabinou.

Diskuze (75) Další článek: Letos by měl poprvé od roku 1986 klesnout roční prodej PC

Témata článku: Linux, Open source, Tvář, Zásadní role, Grafické rozhraní, Poslední šance, Dokonalé rozhraní, Mateřská firma, Lin, Poslední pokus, Největší slabina

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší