Linux musí nyní najít svou tvář (a aplikace)

Jádro je dobré, pozice v serverech je stále lepší; na desktopech je ale jeho úspěšnost minimální a to jeho tvůrce trápí.
Nedávno skončená konference a výstava LinuxWorld v San Franciscu přivedla na jednu scénu nejen kompletní plejádu největších osobností open source software, ale v jejich projevech také zásadní názory na to, jak se tyto produkty mají a budou dále vyvíjet. Z názorů představitelů různých OSS firem, publikovaných na Internetu, vidíme, že nepanuje shoda – to ale samozřejmě vůbec nevadí, různorodost názorů se v OSS velmi ctí, neboť dává šanci zvítězit tomu nejlepšímu.

Podle tvůrce Linuxu bylo v posledním roce nejdůležitější vylepšování grafického uživatelského rozhraní; Torvalds tím se svou známou skromností umenšuje vlastní roli, protože sám intenzivně pracuje na jádře a jeho poslední verze 2.4, i když mnohonásobně opožděná, je na druhou stranu velmi chválená. Linus Torvalds má pravdu v tom, že (pokud tím míní zejména desktop), současná verze jádra je „dostatečně dobrá“ pro většinu aplikací – problém ale je, dodáváme my, že dostatečně dobré nejsou ony aplikace. Zatímco kernel Linuxu 2.4 kvalitou, robustností i výkonem jistě snese srovnání s jádry většiny ostatních komerčních operačních systémů, není tomu tak u grafického uživatelského rozhraní ani u hlavních aplikací. Jejich úspěšnost navíc snižuje to, že se jich paralelně vyvíjí několik, což je ovšem „poznávacím znamením“ OSS: software, dostupný ve zdrojovém kódu, se neustále vyvíjí několika řečišti, která se vzdalují, spojují, proměňují či zanikají. Navíc se zdá, že vývoj StarOffice, který sliboval, že pod Sunem nabere nebývalé obrátky a bude moci – navíc se záštitou finančně a marketingově mocné a obchodně velmi schopné firmy – začít Microsoft válcovat, jaksi ustrnul. Dnes jistě nejmocnější „firemní“ silou za Linuxem je IBM, ale i zde jde především o operační systém pro servery (i když IBM předinstalovává Linux na své stolní počítače). A mimochodem, i Microsoft se od svého nepřítele, kterého navenek neustále bagatelizuje a snižuje, leccos naučil – například daleko lépe komunikovat se svou vývojářskou komunitou. Programátor toho zase tak moc nepotřebuje – pokud ale objevuje zjevné chyby a mateřská firma na ně a na pokusy o komunikací s ní vůbec nereaguje, logicky se poohlédne po jiném systému, kde „jsou si všichni rovni“.

Grafické rozhraní a aplikace nejsou jedinou slabinou Linuxu v boji s Microsoftem. Co stále není dokonalé, je prostinká instalace a konfigurace – ve světě, kde „nenalezneme dvě PC stejná“, si s tím dokonale neporadil nikdo, ale to, co nejvíce potřebují prostí uživatelé v domácnosti i firmách, tedy „zapnu a jede to“, zvládá Microsoft lépe. Mimochodem, i toto je jeden z důvodů, proč většina výrobců počítačů přestala Linux ve svých standardních sestavách upřednostňovat.

Na budoucnost LinuxExpo nedalo odpověď – o ni ani nešlo, ve světě OSS nejde o nějakou všespásnou odpověď, o „firemní vizi“, pestrý a dnes giganticky rozsáhlý svět open source projektů si hledá tisíce cestiček, každý projekt tu svou. To je jeho „vlastnost“, která může být předností i slabinou.

Diskuze (75) Další článek: Letos by měl poprvé od roku 1986 klesnout roční prodej PC

Témata článku: Linux, Open source, Grafické rozhraní, Dokonalé rozhraní, Lin, Zásadní role, Poslední pokus, Mateřská firma, Největší slabina, Poslední šance, Tvář

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Jak rychlé je nabíjení bez drátů?

Test 11 sluchátek pro hráče

Aplikace, které vám zachrání dovolenou

Kompletní přehled datových tarifů