Facebook představil vlastní kryptoměnu zvanou Libra, která bude spuštěna pro veřejnost v první polovině roku 2020. Ponechme stranou, že českým uživatelům se toto virtuální platidlo může jménem plést s britskou librou (v angličtině pound). V tomto článku se podíváme na to, jakým způsobem má tato kryptoměna fungovat, co je jejím cílem a zda se může měřit s bitcoinem a jinými zavedenými kryptoměnami.
Krytá globální měna pro všechny
Libra se podobně jako spousta dalších kryptoměn chlubí rychlými a levnými transakcemi, bezpečností, škálovatelností a dalšími lákavými vlastnostmi. Ať už jsou ale kryptoměny (ne)zajímavé čím chtějí, realitou je, že je stále používá naprostý zlomek populace, řádově cca desítky milionů lidí.
Facebook si proto předsevzal nemalý cíl, udělat z Libry globální platidlo. A co víc, Libra má být dokonce alternativou pro ty, kteří dosud nemají ani účet v bance. Takových lidí je podle odhadů cca 1,7 miliardy.
Kryptoměnou Libra chce Facebook díky své síle oslovit miliardy lidí, včetně těch, kteří zatím nemají bankovní účet.
Jak chce ale lidi ke kryptoměně přitáhnout? V první řadě ji musí zbavit volatility, která je sice motivací pro spekulanty, ovšem je právě tím důvodem, proč lidé kryptoměny jako bitcoin berou spíše jako investiční aktivum, než platební prostředek. Z toho důvodu bude Libra tzv. stable coinem, tedy kryptoměnou se stálou hodnotou. Musí být proto něčím kryta.
Dnes hojně využívané stablecoiny jako je Tether, USD Coin, DAI a další jsou většinou kryty dolarem. Situace u Libry je však trochu složitější, jelikož bude kryta souborem hned několika různých aktiv. Půjde totiž jak o běžné bankovní vklady, tak o vládní cenné papíry, a aby situace byla ještě zamotanější, tak rovnou v několika různých měnách. Jakou tedy bude mít 1 Libra hodnotu zatím nevíme.
Druhou věcí, která Libře pomůže v rozšíření je ohromná uživatelská základna Facebooku. Pokud sečteme všechny jeho populární služby, má firma potenciál oslovit více než 2,5 miliardy uživatelů. Není se tedy čemu divit, že svou kryptoměnovou peněženku zvanou Calibra hodlá integrovat přímo do aplikací WhatsApp a Messenger.
První oficiální ukázka chystané peněženky Calibra (obr.: Facebook)
Podle Marka Zuckerberga by k integraci mělo dojít již příští rok a pro ostatní uživatele bude připravena i samostatná aplikace. Posílat si mezi sebou Libru tedy může být v budoucnu tak snadné, jako je dnes odeslání zprávy. Ostatně nejde o nic nového, podobný koncept využívá v Číně komunikátor WeChat a v USA uživatelé podobně platí s Apple Pay Cash skrze iMessage, jen k placení nepoužívají kryptoměny, ale tradiční měnu.
Podpora velkých firem
Problémem Facebooku však je, že má v posledních měsících kvůli několika kauzám celkem pošramocenou pověst. Z toho důvodu se do spuštění kryptoměny nepustil sám, ale založil spolu s 27 dalšími firmami neziskovou organizaci Libra Association sídlící v Ženevě ve Švýcarsku, která bude Libru zaštiťovat. Mezi její členy kromě Facebooku patří zvučná jména jako MasterCard, VISA, PayPal, Vodafone, eBay, Spotify, Uber, Lyft, Coinbase a další. Během roku by se však seznam měl rozrůst až na 100 členů.
Toto jsou první členové Libra Association, během roku by jich však mělo být cca 100.
Hlavní slovo však má zatím stále Facebook, respektive jeho dceřiná společnost Calibra, která minimálně celý rok 2019 bude mít dominantní postavení a bude se starat o vývoj a zaběhnutí kryptoměny. Firma však slíbila, že při veřejném spuštění se svého postavení vzdá a každý člen Libra Association bude mít v projektu stejně velké slovo.
Vytvoření dceřiné společnosti má však i navenek ukázat pomyslné oddělení kryptoměny od Facebooku. Veškeré informace sdílené s Calibrou totiž budou oddělené od Facebooku a naopak. Calibra navíc bude regulovaná stejně jako jiní provozovatelé platebních služeb.
Tisknuté mince a blockchain-neblockchain
Samotná kryptoměna je trochu kontroverzní i svým způsobem fungování. Její mince se totiž netěží, ale budou na trh emitovány na základě poptávky. Libra Association totiž může kdykoliv vytvářet nové mince Libra, pokud získá od autorizovaných obchodníků dostatečné prostředky na jejich krytí. Možný je i opačný proces pálení mincí, kdy tito autorizovaní obchodníci prodají své mince zpátky Libra Association, výměnou za dříve vložená krycí aktiva. Tyto spálené mince pak navždy zmizí ze sítě.
Jinak jde samozřejmě o pseudonymní kryptoměnu, tedy že při posílání peněz není známá vaše identita pouze vaše adresa v podobě hashe. Součástí každé transakce je pak kromě adresy odesílatele, adresáta, také veřejný klíč odesílatele. Stejně jako u ostatních kryptoměn pak platí, že k přístup k penězům musí znát privátní klíč.
Transakce vytvořené uživatelem (klientem) v síti ověřují validátoři provozující uzly blockchainu Libry. (obr. Libra WhitePaper)
Ještě větší kontroverzi však budí technické pozadí kryptoměny. Na mysli mám tzv. Libra Blockchain. Pokud si totiž pořádně přečtete zveřejněný White Paper, rychle pochopíte, že nejde o blockchain v pravém slova smyslu. Nejedná se totiž o žádný řetězec bloků, ale dle slov Libry jde o “jednotnou datovou strukturu, která zaznamenává historii transakcí a stavů v čase”.
Libra dokonce často o svém blockchainu hovoří jako o synchronizované databázi, ač kryptograficky ověřené. Jednotlivé transakce totiž využívají techniky kryptografických stromů - Merkle Trees, aby bylo zajištěno, že jejich historie nebyla nijak změněna. Transakce jsou pak samozřejmě nutné potvrdit validátory sítě, aby pak došlo k všeobecnému konsensu, musí se vždy shodnout minimálně dvě třetiny validátorů.
Uzly jen pro vyvolené
Zde se dostáváme k další velmi pikantní části. Blockchainy se dnes dělí na tzv. permissionless a permissioned. V prvním případě jde o skutečně decentralizovaný systém, který využívá například bitcoin, kdy se kdokoliv může bez jakéhokoliv svolení stát uzlem sítě. Libra jde bohužel druhou cestou, kdy uzly, které v síti chtějí fungovat jako validátoři transakcí musí předem splnit určité podmínky.
O validaci transakcí v síti se starají uzly, které provozují členové Libra Association
K provozu vlastního uzlu je zde nutné být členem Libra Association, což není nijak levná záležitost. Členství stojí totiž 10 milionů dolarů, za které výměnou získáte odpovídající množství Libra coinů a 1 hlas v Libra Association Counsil, který zasahuje do vývoje a budoucnosti kryptoměny. Každý člen přitom může mít maximálně 1 hlas či 1% všech hlasů, podle toho, co je zrovna více. Libra hodlá zabránit tomu, aby žádný z členů nezískal kontrolu nad celou sítí.
Každý člen Associace získává v radě organizace jeden hlas a může ovlivňovat chod a vývoj kryptoměny a stará se také o finanční krytí kryptoměny.
Členové provozující validační uzly pak budou vydělávat na poplatcích z vytvořených transakcí v síti, které mají sice být podle slov Libry velmi nízké, ovšem ve velkém objemu plateb to může vcelku zajímavý obnos. Dalším příjmem peněz pro uzly pak budou vyplácené úroky z uložených aktiv, které Libra Association používá ke krytí kryptoměny.
Do budoucna se však plánuje přechod na permissionless síť, do které se bude moci zapojit téměř kdokoliv.
Důvodem proč si Libra vybrala více centralizovaný způsob řešení je větší rychlost zpracování transakcí. Pokud mají Libru používat miliardy lidí, není možné, aby síť zvládla zpracovat jen 7 transakcí za vteřinu jako například Bitcoin. Přesto společnost přiznává, že uvedený systém je pouze dočasný. Do 5 let totiž z Libry chce udělat permissionless projekt, kde by podobné překážky odpadly a uzlem by se mohl stát kdokoliv s dostatečně výkonným hardwarem.
Prošlape cestu ostatním
Pokud se na to tedy podíváme objektivně, Libra určitě není přímým konkurentem bitcoinu. Je totiž postavena naprosto na odlišných principech a fanoušci kryptoměn ji rozhodně budou vyčítat vysoký stupeň centralizace i její zvláštní blockchain. Hrozbu v Libře však mohou vidět jiné stable coiny, jako právě Tether nebo některé komerční centralizované projekty jako Ripple (XRP) či Stellar Lumens.
Možnou situaci vtipně vystihnul na Twitteru grafik Ziomanzo
Bitcoinu a jemu podobným kryptoměnám, které lidé používají zejména k investičním a spekulačním účelům naopak Libra může velmi pomoci. Tím, že ji Facebook integruje do svých služeb, může vybudovat důvěru v kryptoměny u velké masy lidí. A větší poptáva logicky znamená i růst ceny. Z Libry se tak naopak může stát lídr, který prošlape cestu ostatním kryptoměnám.
Další informace najdete na oficiálním webu Libra.org.