Levné odhlučnění skříně za jedno odpoledne

Většina z nás už asi někdy uvažovala, že by nebylo na škodu konečně provést něco s hlučností počítače. Od dob experimentování s koberci jsme už přece jen o něco dále a tak si povíme o tom, kterak elegantněji, levně, snadno a rychle odhlučnit počítačovou skříň.
Kapitoly článku

Většina výrobců sestav i ladičů používá ke stahování kabelů plastové pásky. Podle mého je to asi nejméně vhodná možnost v případě, že nejste z těch, co počítač zakrytují a tři roky na něj nesáhnou. Funguje to totiž jen do doby, než si vzpomenete, že potřebujete něco doplnit, přidat větrák, disk, nebo natáhnout napájení k nové nenasytnější grafické kartě. Také můžete vzít jed na to, že všechny kabely na první pokus ideálně nenatáhnete a pečlivě smotané svazky bude zapotřebí ještě párkrát rozdělat.

Pro tento případ existuje řada lepších, a především snadno rozebíratelných, alternativ – nejjednodušší a nejlevnější možnost je použití svazovacích drátků – pochopitelně s plastem na povrchu, které dostanete s každým zakoupeným kabelem.

Lepší možnost je použít plastové pásky, které mají rozepínací sponu – jeden vyjde na slabé tři koruny a máte jistotu, že pro připojení dalšího disku nemusíte stříhat vše, co jste předtím pracně posvazovali. Také existují tvarovaná plastová očka s dvojicí kuliček na koncích – díky nejsnazší manipulaci ideální jako pracovní uchycení před definitivním posvazováním kabelů. Další a velmi levnou a snadno sehnatelnou možností je suchý zip – seženete v každé prodejně s potřebami pro švadlenky.

Kabely tedy máme uspořádané a můžeme se vrhnout na vystýlání skříně tlumícím materiálem. V počítačových obchodech najdete nejrůznější druhy tlumících hmot, které mají bez výhrady jednu společnou vlastnost – jsou příšerně drahé. Nejúčinnější se zatím jeví materiál v podobě husté netkané textilie – jakési vaty, která má na spodní straně gumovou samolepící vrstvu. Většinou ale narazíte na nehoráznou cenu – v průměru tři stovky za necelého půl metru čtverečního.

Levnější jsou tlumící hmoty, které vypadají podobně, jako materiál, kterým jsou často vystlány krabice s komponenty – šedý molitan s výstupky. I když vycházejí cenově o něco lépe, opět nejde o levnou záležitost ve srovnání s jedním produktem tuzemského výrobce – totiž Molitanem S od Gumotexu. Například v podnikové prodejně v Břeclavi totiž seženete desku o velikosti dvou metrů čtverečních a tloušťce 2 cm za, podržte se, 236 korun s DPH. Cenově bezkonkurenční.

 

Ještě bych zdůraznil, že se tento materiál liší od běžného molitanu z matrací i od toho, který se nachází v krabicích s komponenty – na omak je o něco „gumovější“, tužší, a především, má značně sníženou hořlavost (tedy, pokud koupíte ten správný, výrobce jich má v nabídce taktéž víc). Bohužel má oproti izolacím z PC shopů jednu drobnou nevýhodu – schází samolepící vrstva. Ale i s tím se dá něco dělat.

Na značkování je pro tvora s počítači srostlého asi nejvhodnější lihová fixa na popisování CD, která je vždy po ruce. Pro přípravu výstelky skříně se nejlépe hodí ostré nůžky – při řezání modelářským nožem s ocelovým pravítkem se molitan shrnuje.

Jestli si lámete hlavu, jak molitan nejsnáze připevnit, nabídnu vám dvě možnosti. Co určitě nefunguje je oboustranná lepící páska – tedy pokud jí nehodláte polepit celou bočnici, což by se pěkně prodražilo. Molitan na ní drží spíše jen silou vůle a při jakékoliv neobratnější manipulaci odskakuje.

První z možností předpokládá, že ve vašem okolí existuje někdo, kdo vlastní zařízení, o kterém by si asi většina z příznivců počítačů nikdy nemyslela, že by jeho služeb mohla kdy využít při tuningu PC – totiž šicím strojem. Pak už je docela snadné vyrobit uchycení, které má jednu výhodu – je snadno rozebiratelné. Poslouží nám opět suchý zip, který je přišitý skrz molitan ke kousku látky na druhé straně. Odhlučňovací hmota je pak velmi snadno recyklovatelná v případě, že pořídíte novou skříň – stačí jen na novou bočnici nalepit Chemoprenem nový protikus suchého zipu. A když po úpravě zjistíte, že enormně vzrostly teploty či kýžený efekt není tak dokonalý a přece jen zkusíte koupit něco účinnějšího, dá se tlumící hmota velmi snadno odstranit. Pokud vás náhodou napadlo, zda háčky velcra neudrží molitan samy o sobě, vězte, že doufáte marně. Uchycení suchým zipem stačí použít jen na velké plochy – tedy bočnice.

 

Druhá, o něco dražší, hůře rozebíratelná, a upatlanější možnost, je použití lepidla ve spreji. To má podobné vlastnosti jako Chemopren. Před aplikací na rubovou stranu tlumící hmoty doporučuji důsledně podestlat novinami široké okolí, a ruce držet co nejdále od proudu z trysky spreje. Není nutné nanášet větší či nedejbože souvislou vrstvu, stačí jen lehce poprášit. Po aplikaci lepidla nezapomeňte nádobku obrátit vzhůru dnem a trysku prostříknout čistým vzduchem, jinak jste lepili poprvé a naposled. Po krátkém zavadnutí pak stačí molitan položit na bočnici a přitisknout po celé ploše. Lepidlo je většinou snímatelné, takže když se netrefíte na první pokus, je ještě reálná šance, že chytne i napodruhé. Molitan jde také i po zaschnutí lepidla za použití mírného násilí sundat, alespoň v případě použitého spreje.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,