Většina z nás už asi někdy uvažovala, že by nebylo na škodu konečně provést něco s hlučností počítače. Od dob experimentování s koberci jsme už přece jen o něco dále a tak si povíme o tom, kterak elegantněji, levně, snadno a rychle odhlučnit počítačovou skříň.
Vhodné je vystlat všechny větší plochy – především bočnice, dno a horní stěnu skříně. V případě, že máte skříň, u které není pod bočnicí příliš mnoho místa, či z ní ční nejrůznější výztuže a součásti konstrukce, je zapotřebí ubrat na tloušťce molitanu nůžkami – jinak se dočkáte krom pracného nasazování i velmi nepříjemných vyboulenin na bočnici.
Vybrání pro konstrukci skříně jdou udělat kupodivu velmi jednoduše – stačí položit molitan na jeho místo a prohmatat jej. V místě, kde narazíte na vybouleninu udělejte lihovkou značku. Pak už stačí jen molitan v místě značky složit a z druhé strany vystříhnout proužek – ale opatrně, abyste se nedostali skrz.
Uchycení molitanu na bočnicích už jsme probrali, na dně a horní stěně skříně není, alespoň u midi a middle towerů, zapotřebí nic lepit – molitan nahoře podrží kabely a dole se jen tak povaluje. Na čele a zadní stěně skříně pak nejsou zas tak velké plochy, na kterých by se molitan neudržel díky vlastní pružnosti - samozřejmě, pokud má správné rozměry a není o centimetr užší než vystýlaná plocha. Uříznout se zkrátka musí tak akorát, aby nedělal boule a přitom byl od lemu k lemu. Ve skříni také často najdete něco, čím jej zajistit.
V případě, že jste se ještě nedopracovali k hliníkovým tlumícím boxům na disky, ale máte je stále v klasických 3,5" pozicích, určitě nedoporučuji oblepovat klece pro pevné disky – ačkoliv je nejčastěji používaným materiálem skříní – ocel - o něco hůře tepelně vodivá, než hliník, nějaký stupeň na teplotě disku srazí.
Pozor byste si měli dát v okolí základní desky, a v místech, kde z ní vyčnívají kondenzátory, různé čipy a jiné součástky, nechat dostatečný odstup molitanu kvůli jejich chlazení.
Bez obav ale můžete vystlat 5,25" pozice pro optické mechaniky, samozřejmě s výjimkou šasi vypalovačky – při vypalování plní při chlazení mechaniky docela významnou úlohu.
Stejná věc platí například pro kryt zdroje – z oblepování určitě vynechat. U zdroje si také pohlídejte nasávací otvory a zajistěte k nim dostatečný přístup vzduchu – v našem případě sestříhnutím u hrany molitanu.
Pokud máte mechaniky a disky uchycené rychloupínacími mechanismy, doporučuji je v místech, kde není pod plechem bočnice moc prostoru, nahradit šroubky – molitan o ně nebude při nasazování bočnice zadrhávat.
Nezbývá než nasadit bočnice. Připravte se, že to půjde o něco hůř – nasazování vám usnadní pokud počítač umístíte do polohy ležmo na boku. A pak už stačí jen zapojit všechny kabely, a zapnout.
A výsledek po úpravě? Skříň na poklep zní mnohem tlumeněji. Trochu ztichl ventilátor chladiče procesoru a méně jsou slyšet i zvuky od toho zadního. Suverénně nejvíce hlučícím prvkem, na který tato úprava nemá vliv, se ukázal čelní ventilátor ukrytý za nepříliš vhodně vyrobeným otvorem - potvrdily se tedy obavy o nevhodné konstrukci mřížky, kterou jsme v recenzi skříně Cooler Master Elite 330 měli.
Jen pro zajímavost, přední ventilátor s prachovým filtrem na čele dokáže ještě jinou věc - už zakrátko prozradí, jak vypadá konstrukce plastů čela pod filtrem.
Po úpravě je díky utlumení ventilátorů mnohem více znát rezonování skříně, které způsobuje vibrující pevný disk - na to je ale každá tlumící hmota krátká a nepomůže nic jiného, než zavěšení do rámečku tlumícího vibrace.
Na závěr ještě přidáme dvě měření teplot při spuštěném 3Dmarku 06 - na prvním obrázku před úpravou chlazení, na druhém po ní. Ještě ale upozorním na jednu drobnost - v prvním případě pomáhá při chlazení grafiky nasávací otvor v bočnici, na při druhém měření už překrývá nasávací otvor pro grafiku molitan. I přesto je rozdíl naměřený na teplotách grafické karty jen pár stupňů. U teplot procesoru je rozdíl patrný snad ještě méně.
K experimentování s chlazením a prouděním vzduchu ve skříni se ale určitě ještě vrátíme.
